Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 13.07.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(4) Půjčeno:4x 
BK
Praha : Dědictví Komenského, 1902
253 s. ; 8°

objednat
Encyklopedická knihovna Dědictví Komenského ; sv. 4
Errata
000123970
Rekat.
OBSAH. // Stránka // P // Kapitola první. // VYMEZENÍ PSYCHOLOGIE JAKOŽTO VEDY. POJEM // DUŠEVNOSTI. // § // § // § // § // § // § // 1 Psychologie, chtějíc býti vědou, musí vycházeli od zkušenosti. Rozdíl psychologie metafysické a empiricko. . . // 2. Co jsou jevy duševní? Nelze je vymezili pojmem duše; // 3. ani pojmem nitra;...• . . // 4. ani rozdílem prostornosti a neprostornosti, ani pojmem // intensity... // 5. Munsterbergovo rozlišení duševních jakožto přístupných // vědomí jednoho subjektu, od hmotných přístupných vědomí více subjektů... // 6. Brentanova intentionální inexistence. — Nepostačí ozna- // čili je jako takové, které nelze převésti na pohyb. — Nelze se obejiti pouhým výčtem... // 7. Duševní jevy jsou takové, jež si uvědomujeme bezprostředně... // S. Stavy vědomí. — Definice a úloha psychologie... // 8 // 9 // 10 // 16 // 17 // Kapitola druhá. // DŮSLEDKY Z POJMU DUŠEVNOSTI. // § 9. Nevědomých duševních stavu není... 21 // f-j ?/ // § 10. Na existenci nevědomých představ nelze soudili z vybavování ; // 22 // § 11. ani z té okolnosti, že děje, které jsme konali jednou // vědomě, podruhé dějí se nevědomě;... // § 12. ani z úkazů zahrnutých názvem pud... // § 13. Nevědomé představy nejsou nutným důsledkem zákona // příčinnosti (Leibnic, Beneke, Bain)... // § 14. Nevědomé v herbartovské psychologii je metafysický pojem. Volně stoupající představy
zakládají se na nesprávném pozorování... // § 15. Nevědomých představ nelze dokázali podvědomým čítáním (du Prell, Kramář)... // § 16. Metafysický pojem nevědomého u Schopenhauera a Hartmanna nemá vliv na theorii psychickou... // § 17. Další důsledek z pojmu duševnosti: sebepozorování jest jediným přímým zdrojem látky psychické. Má své vady. § 18. Proto Kant a Comte pochybovali o možnosti psychologické vědy... // § 19. Vady sebepozorování odstraňují se předně vzájemnou // kontrolou sebepozorování různých individuí... // §20. Za druhé pozorováním neúmyslných projevů na jiných // lidech... // §21. Příležitost ? tomu poskytuje praxe pedagogická. Nesmí se však ve škole psychologisovati (Erdmann, Münsterberg)... // § 22. Život rodinný a zkušenosti lékařů... // § 23. Význam básnického líčení duše lidské... // §24. Za třetí studují se analogie duševního života dospělého, sebepozorování schopného člověka... // § 25. Psychologie dětská... // § 26. Psychologie zvířat... // § 27. Pozorování nedochůdčat a pláňat... // §28. Za čtvrté experimentem, pokud je v oboru duševním // možný... // §29. Za páté studiem jevů pathologických. Hypnotický experiment... // § 30. Význam psychiatrie pro psychologii ; styky obou věd. . §31. Význam výtvorů duševní činnosti lidské pro psychologii. Závěr : doplní-li se sebepozorování uvedenými pomůckami, lze pro psychologickou
theorii nabýti exaktních indukcí... // Kapitola třeti. // PSYCHOFYSICKÝ PARALELISM. // § 32. Poměr duševního jevu a současného jevu nervového je vyjádřen pojmem psychofysického paralelismu. Důsledky. § 33. Mezi duševními a nervovými ději po sobě jdoucími není // příčinného spojení; ani mezi současnými... // § 34. Zákon energie neplatí o poměru duševního a hmotného. // § 35. Reinkova theorie dominant... // § 36. Duševní není funkcí nervových pochodů... // § 37. Duševní nepůsobí na hmotné, a hmotné nepůsobí na // duševní... // § 38. Nelze děje duševní vykládat! jeden druhým ve smysle // kausálního zákona platného v přírodním dění... // § 39. Není zvláštní kausality duševní... // § 40. Zákony dění duševního lze stanovití jen na základě souvislosti jeho s děním nervovým... // §41. Není to stanovisko materialistické... // § 42. Název fysiologická psychologie jest zbytečný. Historie pojmu fysiologické psychologie... // 89 // 90 97 // 100 // 101 // 108 // 118 // 123 // 126 // 127 // Kapitola čtvrtá. // OBSAH POJMU VĚDOMÍ. // § 43. Z podstaty jevů duševních plyne, že vědomí nelze defi-novati. Obsah toho, co si uvědomujeme, nepraví nikterak, co vědomí jest. Proto není správno stotožňovati vědomí se sebevědomím... // § 44. Nelze tudíž také z obsahu vědomí souditi o samostatné existenci podmětu uvědomujícího si... // § 45. Vědomí nelze definovat! vytčením
jeho základních funkcí. Wundtova definice... // § 46. Vědomí nemá stupňu a není různých vědomí. Postupný přechod z vědomí do nevědomí (při usínání) vysvětluje se zmenšováním obsahu uvědoměného... // § 47. Poměr vědomí a sebevědomí jest také určen obsahem uvědoměným... // 131 // 135 // 136 // 138 // 141 // §48. Duševní děje nejsou dány jako stavy něčeho; nazývá-me-li je stavy vědomí, hypostasovali jsme nesprávně pojem vědomí; je to výraz obrazný. Volkmannova dedukce duševní substance...141 // Kapitola pátá. // FILOSOFICKÝ DOSAH PSYCHOFYSICKÉHO PARALELISMU // A HYPOTHESY O DUŠI. // § 49. Záhada o poměru duševního a hmotného jest empiricky nerozřešitelna. Otázka o duši v empirické psychologii odpadá; ona jest v tomto smysle psychologií bez duše. § 50. Vzhledem ? metafysickým názorům o duši vyplývá požadavek, aby faktu psychofysického paralelismu neodporovaly. Druhy názorů o duši... // §51. Kritika dualismu,... // § 52. materialismu,... ... // § 53. spiritualismu;... // § 54. výklad monismu spinozovského jakožto názoru, který s paralelismem psychofysickým dá se nejspíše srovnali. § 55. Historický přehled názorů o duši. A. Dualism hylozoi- // stický ;... ... // § 56. dualism metafysický ;... // § 57. dualism empirický... // § 58. B. Materialism... ... // §59. C. Spiritualism sensualistický ; ... // § 60. spiritualism dynamický... // §61. D. Monism. Identism. ...
... // § 62. Pluralism... ... // § 63. Novospinozovský monism... // 144 // 145 // 146 // 147 // 148 // 150 // 152 // 156 // 160 // 161 // 164 // 167 // 170 // 172 // 176 // Kapitola šestá. // DŮSLEDKY Z FAKTU PARALELISMU. // § 64. Z faktu paralelismu plyne, že jevy duševní jsou děje. Abstrakce theoretické z duševních jevů nesmí se činili skutečnostmi...179 // § 65. Deje nervové jsou reakce, duševní jevy jsou uvedomením si reakcí organismů sprostredkovaných nervy. . . . // § 66. Jako takové musí miti v obsahu svém předně vědomí o poměru změny ? danému stavu organismu, stránka citová... // § 67. Dále musí se při nich nějak uvědomiti vzruch v dráze motorické — stránka snahová... // §68. // Konečně musíme si při každé reakci uvědomiti rozdíl, je-li vykonána jinými nervy — stránka obsahová... // Každý jev duševní má tedy tri stránky a nikdy nevyskytují se představa, cit, snaha samostatně... // § 70 —71. Domněnka, že by cit vyskytoval se sám, poněvadž // § 69. // jsou zvláštní nervy pro bolest, je nesprávná... // § 72. Nesprávné je souditi na samostatné vyskytování se citů ze zkušenosti psychické, na př. z analgesie a anesthesie; // § 73—74. anebo z obsahové nezřetelnosti dojmů, pocházejících z vegetativních činností organismu... // §75. Další důsledek: děje duševní nelze děliti na aktivní a pasivní. Výklad samočinnosti duševní... // § 76. Závislost duševního
dějství na tělesném organismu. Přirozenost a prostředí... // § 77. Dědičnost... // § 78. Vlivy prostředí fysického... // §79. Vlivy společenského prostředí... // § 80. Důsledky pro pedagogiku... // §81. Rozdíl pohlaví... // § 82. Charakteristická známka typu ženského. Povýšenost muže nad ženou... // § 83. Povýšenost ženy nad mužem... // § 84. Vliv stáří... // § 85. Psychologie abstraktní a konkrétní. Typy... // § 86. Normální a abnormální děje... // § 87. Poměr psychologie ? sociologii...• . . . , // § 88. Jevy společenské nejsou duševní. Obor psychologie konkrétní vzhledem ? společnosti: typologie společenská, psychologie kolektivní, psychologie davu... // 180 // 181 // 183 // 184 186 187 190 194 197 // 202 // 204 // 205 // 206 208 211 // 212 // 217 // 219 // 220 222 224 // 228 // Kapitola sedmá. TŘÍDĚNÍ JEVU DUŠEVNÍCH. // §89. // §90. // §91. // §92. // §93. // §94. // § 95. // §96. // §97. // Nutnost třídění... // Kritický rozhled po dosavadním třídění. Třídění prostonárodní; třídění v řecké filosofii...,... // Kterak části duše přešly v pojem mohutností v křesťanské filosofii. Třídění Wolffovo... // Třídění na půdě empirické po odstranění mohutností. Kritika trichotomie : představa, cit, vůle. Nesnáze v theorii // a pokusy jich se zbyti u Wundta a Jodla... // Zásadní vada dosavadního třídění, že nemá náležitého // zřetele ? vývoji...
// Zřetel ? vývoji je nutným požadavkem logickým pro // správnost tříděni... // Kritika třídění Spencerova... // Předběžné roztřídění jevů duševních na základě definice jejich... // 232 // 234 // 236 // 239 // 241 // 243 // 245 // 249 // 250
(OCoLC)85478455
cnb000596034

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC