.

0 (hodnocen0 x )

(8) Půjčeno:5x 

BK

1. vyd.

Praha : Karolinum, 2004

243 s. : il.

ISBN 80-246-0803-0 (brož.)

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze

Obsahuje ilustrace, fotografie, tabulky, grafy

Bibliografie: s. 243

Neurologie - učebnice vysokošk.

000124757

1. ÚVOD 13 // 2. NEUROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ 16 // 2.1 Anamnéza 16 // 2.1.1 Nynější onemocnění (NO) 16 // 2.1.2 Osobní anamnéza (OA) 17 // 2.1.3 Pracovní anamnéza (PA) 18 // 2.1.4 Sociálni anamnéza (SA) 18 // 2.1.5 Rodinná anamnéza (RA) 18 // 2.2 Neurostatus 18 // 2.2.1 Stručný somatopsychický status 18 // 2.2.2 Orientační interní nález 19 // 2.2.3 Neurologický nález 20 // 2.2.3.1 Hlava 20 // 2.2.3.2 Mozkové nervy 20 // 2.2.3.2.1 Vyšetrení čichového systému 20 // 2.2.3.2.2 Vyšetrení zrakového systému 20 // 2.2.3.2.3 Vyšetření okohybných nervů 21 // 2.2.3.2.4 Vyšetření funkcí n. trigeminus 23 // 2.2.3.2.5 Vyšetření funkcí n. intermediofacialis 24 // 2.2.3.2.6 Vyšetření n. statoacusticus 25 // 2.2.3.2.7 Vyšetření funkcí postranního smíšeného systému 25 // 2.2.3.2.8 Vyšetření funkcí n. hypoglossus 26 // 2.2.3.3 Krk 26 // 2.2.3.4 Hrudník 26 // 2.2.3.5 Břicho 26 // 2.2.3.6 Horní končetiny 27 // 2.2.3.7 Dolní končetiny 30 // 2.2.2.8 Meningeální příznaky 33 // 2.2.3.9 Bederní páteř a pánev 33 // 2.2.3.10 Stoj 33 // 2.2.3.11 Chůze 34 // 2.2.3.12 Povrchová a hluboká citlivost 34 // 23 Souhrn anamnézy 34 // 2.4 Souhrn objektivního neurologického nálezu 37 // 2.4.1 Symptomatický či syndromologický závěr 37 // 2.4.2 Topický závěr 37 // 2.4.2.1 Topografie 37 // 2.4.2.1.1 Supratentoriální 37 // 2.4.2.1.2 Infratentoriální 37 // 2.4.2.1.3 Míšní 37 // 2.4.2.1.4 Léze periferní 37 // 2A2.2 Typ postižení 38 // 2.5 Etiopatogenetický rozbor 38 // 2.5.1 Diferenciálně diagnostický rozbor 38 // 2.6 Neurologické vyšetření nemocných v bezvědomí 39 // 2.6.1 Primárně cerebrální příčiny bezvědomí 39 // 2.6.2 Extracerebrální příčiny bezvědomí 39 // 2.6.3 Úloha neurologa 40 // 2.6.3.1 Jak hodnotí neurolog hloubku bezvědomí? 40 // 2.6.3.1.1 Glasgow Coma Scale 41 //

2.6.3.2 Diencefalické a kmenové reflexy 42 // 2.6.3.3 Oční příznaky 43 // 2.6.3.4 Hodnocení spontánní motoriky 44 // 2.6.3.5 Hodnocení poruch dýchání 44 // 2.6.3.6 Topické hodnocení stavů bezvědomí 45 // 2.6.4 Některé zvláštní poruchy vědomí 45 // 3. VYBRANÉ KAPITOLY POMOCNÝCH VYŠETŘENÍ V NEUROLOGII 47 // 3.1 Neuroradiologie 47 // 3.1.1 Mozková angiografie 47 // 3.1.1.1 Indikace 48 // 3.1.1.2 Angiografická technika 48 // 3.1.1.3 Anatomické poznámky 49 // 3.1.1.4 Stenózy hlavových tepen 50 // 3.1.1.5 Aneuryzmata a cévní malformace 51 // 3.1.1.6 Nitrolební expanzivní procesy 51 // 3.1.1.7 Angiografický průkaz mozkové smrti 52 // 3.1.1.8 Komplikace 52 // 3.1.2 Výpočetní tomografie mozku a páteře 52 // 3.1.2.1 Základní princip metody 52 // 3.1.2.2 Vyšetření s kontrastní látkou, speciální výkony 59 // 3.1.2.3 Cévní léze 60 // 3.1.2.3.1 Akutní mozkový infarkt 60 // 3.1.2.3.2 Intracerebrálníhemoragie 60 // 3.1.2.3.3 Subarachnoidální hemoragie 61 // 3.1.2.4 Zánětlivé změny 61 // 3.1.2.5 Ventrikulomegalie a rozšíření subarachnoidálních prostorů 62 // 3.1.2.6 Mozkové nádory 62 // 3.1.2.6.1 Glioblastomy 62 // 3.1.2.6.2 Astrocytomy 63 // 3.1.2.6.3 Meningeomy 63 // 3.1.2.6.4 Neurinomy 63 // 3.1.2.6.5 Hypofyzámí adenomy 63 // 3.1.2.6.6 Dysontogenetické tumory 63 // 3.1.2.6.7 Metastázy // 3.1.2.6.8 Cysty // 3.1.2.7 Traumatické změny // 3.1.2.8 CT páteře // 3.1.2.8.1 Léze meziobratlových plotének // 3.1.2.8.2 Stenózy páteřního kanálu a jiné patologie 65 // 3.1.2.8.3 Kostní tumory, zánětlivé procesy 65 // 3.1.2.8.4 Intrakanalikulární expanzivní procesy 65 // 3.1.3 Magnetická rezonance 65 // 3.1.3.1 Princip metody 66 // 3.1.3.2 Využití metody 67 // 3.1.4 Indikace k CT a MR vyšetření 68 // 3.1.5 Ultrazvukové vyšetření 68 // 3.1.6 Jiné radiologické metody 69 //

3.2 Elektroencefalografie 69 // 3.2.1 Rozložení elektrod 69 // 3.2.2 Typy zapojení 70 // 3.2.3 Standardní EEG 70 // 3.2.4 Hodnocení EEG 71 // 3.2.5 Normální EEG 72 // 3.2.5.1 Typické EEG zdravého bdělého dospělého člověka 72 // 3.2.6 Ovlivnění EEG 75 // 3.2.6.1 Aktivační metody 75 // 3.2.7 EEG u dětí 75 // 3.2.8 Spánkové EEG 75 // 3.2.9 Abnormální EEG 76 // 3.2.9.1 Paroxysmální abnormity 76 // 3.2.10 EEG u pacientů s epilepsií 76 // 3.2.11 Význam EEG 83 // 3.2.12 Nové metody využívající EEG 87 // 3.3 Elektromyografie (EMG) 87 // 3.3.1 Úvod 87 // 3.3.2 Cíle F.MG vyšetření 88 // 3.3.3 Podmínky EMG vyšetření 88 // 3.3.4 Přístrojové vybavení 88 // 3.3.5 Základní typy EMG vyšetření 90 // 3.3.5.1 Wasická jehlová elektromyografie 90 // 3.3.5.1.1 EMG vyšetření zdravého svalu - v klidu, vleže, relaxovaný sval 93 // 3.3.5.1.2 EMG nálezy u neurální léze 94 // 3.3.5.1.3 EMG nálezy u myogenní léze 97 // 3.3.5.2 Stimulační elektroneurografie 98 // 3.3.5.2.1 Vyšetření motorických vláken 98 // 3.3.5.2.2 Vyšetření senzitivních vláken 100 // 3.3.5.2.3 Hodnocení základních parametrů vodivosti motorických // a senzitivních vláken 101 // 3.3.5.2.4 Typy poškození axonů 102 // 3.3.5.3 Speciální vyšetřovací EMG techniky 102 // 3.3.5.3.1 EMG vyšetření u poruch nervosvalového přenosu 102 // 3.3.5.3.2 EMG vyšetření u myotonie 104 // 3.3.5.3.3 Další vyšetřovací postupy 105 // 3.4 Evokované potenciály 109 // 3.4.1 Definice a rozdělení 109 // 3.4.2 Akustické (kmenové) evokované potenciály (BAEP) 110 // 3.4.2.1 Diagnostický význam BAEP 112 // 3.4.3 Somatosenzorické evokované potenciály (SSEP) 113 // 3.4.3.1 Topická diagnostika pomocí SSEP 115 // 3.4.3.2 Klinické jednotky alterující SSEP při stimulaci n. medianus 116 // 3.4.4 Vizuální evokované potenciály (VEP) 117 //

3.4.4.1 Topický význam VEP 118 // 3.4.4.2 Patologické VEP u některých neurologických onemocnění 118 // 3.5 Likvorologie 119 // 3.5.1 Funkce likvoru 119 // 3.5.2 Odběr likvoru 119 // 3.5.2.1 Lumbální punkce (LP) 120 // 3.5.2.2 Subokcipitální punkce 121 // 3.5.3 Vyšetření likvoru 121 // 3.5.3.1 Makroskopický vzhled a barva likvoru 121 // 3.5.3.2 Laboratorní vyšetření likvoru 122 // 3.5.3.2.1 Cytologické vyšetření 122 // 3.5.3.2.2 Biochemické vyšetření 122 // 3.5.3.2.3 Spektrofotometrické vyšetření 124 // 3.5.3.2.4 Bakteriologické a virologické vyšetření 125 // 3.5.3.2.5 Stanovení protilátek v likvoru 125 // 3.5.4 Likvorové obrazy vybraných neurologických onemocnění 126 // 3.5.4.1 Virové meningi tidy 126 // 3.5.4.2 Purulentní meningitidy 126 // 3.5.4.3 Tuberkulózni meningitida 127 // 3.5.4.4 Klíšťová meningoencefalitida 127 // 3.5.4.5 Polyradikuloneuritida typu Guillain-Barré 127 // 3.5.4.5.1 Ostatní polyradikuloneuritidy 128 // 3.5.4.6 Luetické afekce nervového systému 128 // 3.5.4.7 Roztroušená skleróza mozkomíšní (RSM) 128 // 3.5.4.8 Karcinóza mening 129 // 3.5.4.9 Překážky v páteřním kanálu blokující likvorovou cirkulaci 129 // 3.5.4.10 Subarachnoidální krvácení (SAH) 129 // 3.6 Barevně kódovaná dopplerovská ultrasonografie mozkových cév 130 // 3.6.1 Princip dopplerovské ultrasonografie 131 // 3.6.2 Patologické nálezy - karotické a vertebrální tepny 132 // 3.6.3 Klinický význam a přesnost metody 135 // 3.6.4 Transkraniální vyšetření mozkových tepen pomocí BKDUS 135 // 4. ZÁKLADY NEUROLOGICKÉ SYNDROMOLOGIE 137 // 4.1 Syndromologie mozkových laloků 137 // 4.1.1 Frontální lalok a jeho poruchy 137 // 4.1.2 Parietální lalok a jeho poruchy 138 // 4.1.3 Temporální lalok a jeho poruchy 139 // 4.1.4 Okcipitální lalok a jeho poruchy 139 //

4.2 Poruchy symbolických funkcí - afázie, agnózie a apraxie 139 // 4.2.1 Afázie 140 // 4.2.2 Agrafie 143 // 4.2.3 Alexie 143 // 4.2.4 Akalkulie 144 // 4.2.5 Amúzie 144 // 4.2.6 Konstrukční apraxie 144 // 4.2.7 Apraxie 144 // 4.2.8 Agnózie 146 // 4.3 Talamus a talamické syndromy 147 // 4.3.1 Anatomické členění talamu 148 // 4.3.2 Členění talamu dle cévního zásobení 148 // 4.4 Epitalamus 149 // 4.5 Subtalamus 150 // 4.6 Hypotalamus a jeho poruchy 150 // 4.7 Limbický systém 151 // 4.8 Pyramidové syndromy (léze centrálního motoneuronu) 152 // 4.8.1 Klinický obraz 153 // 4.8.1.1 Lakunámí syndromy 154 // 4.9 Extrapyramidové syndromy 154 // 4.9.1 Struktury extrapyramidového systému 154 // 4.9.2 Funkce extrapyramidového systému 156 // 4.9.3 Klinický obraz extrapyramidových lezi 157 // 4.9.3.1 Parkinsonský syndrom 158 // 4.9.3.2 Torzní dystonie 158 // 4.9.3.3 Choreatický syndrom 158 // 4.9.3.4 Atetoidní syndrom 159 // 4.9.3.5 Balistický syndrom 159 // 4.9.3.6 Syndrom extrapyramidového tremoru 159 // 4.9.3.7 Syndrom myoklonický 160 // 4.10 Mozkový kmen a základní kmenové syndromy 160 // 4.10.1 Struktury mozkového kmene 161 // 4.10.1.1 Jádra zadních provazců 161 // 4.10.1.2 Jádra mozkových nervů 161 // 4.10.1.3 Průběžné dlouhé dráhy mozkového kmene 162 // 4.10.1.4 Rozvodné dráhy mozkového kmene 163 // 4.10.1.5 Retikulámí formace mozkového kmene 163 // 4.10.2 Hlavní kmenové syndromy podle lokalizace 164 // 4.10.2.1 Paramediální syndrom bulbámí 164 // 4.10.2.2 Laterální syndrom bulbámí (Wallenbergův syndrom) 164 // 4.10.2.3 Hemibulbámí syndrom (Babinski - Nageotte) 164 // 4.10.2.4 Alternující hemiplegie bulbámí 165 // 4.10.2.4.1 Avellisův syndrom 165 // 4.10.2.4.2 Schmidtův syndrom 165 // 4.10.2.4.3 Jacksonův syndrom I 165 // 4.10.2.4.4 Jacksonův syndrom II 165 //

4.10.2.5 Alternující hemiplegie pontinní 165 // 4.10.2.5.1 Raymondův syndrom 165 // 4.10.2.5.2 Millard-Gublerův syndrom (hemiplegia alternans facialis) 165 // 4.10.2.5.3 Hemiplegia alternans abducento-facialis 165 // 4.10.2.5.4 Fovillův syndrom 166 // 4.10.2.6 Alternující hemiplegie mezencefalické 166 // 4.10.2.6.1 Weberův syndrom (hemiplegia alternans oculomotorica) 166 // 4.10.2.6.2 Claudův syndrom 166 // 4.10.2.6.3 Benediktův syndrom 166 // 4.10.2.6.4 Parinaudův syndrom 167 // 4.11 Mozeček a mozečkové syndromy 167 // 4.11.1 Struktury mozečku 167 // 4.11.2 Funkce mozečku a její poruchy 168 // 4.11.3 Klinické příznaky léze mozečku 169 // 4.11.3.1 Mozečková hypotonie 169 // 4.11.3.2 Změny elementárních reflexů posturálních (ERP) 169 // 4.11.3.3 Mozečková hypermetrie 169 // 4.11.3.4 Adiadochokinéza 169 // 4.11.3.5 Mozečková asynergie 170 // 4.11.3.6 Mozečkové poruchy mluvy 170 // 4.11.3.7 Intenční tremor 170 // 4.11.3.8 Poruchy odhadování váhy 170 // 4.11.3.9 Mozečková ataxie a abázie 170 // 4.11.3.10 Paleocerebelámí syndrom (syndrom vermisu mozečku) 171 // 4.11.3.11 Neocerebelámí syndrom (hemisferální mozečkový syndrom) . 171 // 4.12 Syndromologie poruch mozkových nervů 171 // 4.12.1 Čichový systém a jeho poruchy 174 // 4.12.1.1 Anatomie čichového systému 174 // 4.12.1.2 Příznaky poruch čichového systému 175 // 4.12.2 Zrakový systém a jeho poruchy 176 // 4.12.2.1 Anatomie zrakového systému 176 // 4.12.2.2 Poruchy zraku a zorného pole 176 // 4.12.2.3 Hlavní poruchy očního pozadí 177 // 4.12.3 N. oculomotorius 178 // 4.12.3.1 Anatomické poznámky 178 // 4.12.3.2 Poruchy 179 // 4.12.4 N. trochlearis 179 // 4.12.5 N. abducens 180 // 4.12.5.1 Anatomické poznámky 180 // 4.12.5.2 Poruchy 180 // 4.12.6 Jiné poruchy okohybné inervace 180 // 4.12.6.1 Supranukleámí okohybné poruchy 181 //

4.12.6.1.1 Poruchy horizontálních pohledů 182 // 4.12.6.1.2 Poruchy vertikálních pohledů 182 // 4.12.6.2 Internukleární oftalmoplegie 182 // 4.12.6.3 Poruchy zornic 183 // 4.12.6.3.1 Poruchy fotoreakce 184 // 4.12.6.4 Poruchy konvergence a akomodace 186 // 4.12.7 N. trigeminus 187 // 4.12.7.1 Anatomické poznámky 187 // 4.12.7.2 Poruchy inervace 188 // 4.12.8 Kombinované syndromy z poruch hlavových nervů II až VI 188 // 4.12.9 N. intermediofacialis 190 // 4.12.9.1 Anatomické poznámky 190 // 4.12.9.2 Poruchy 193 // 4.12.10 N. vestibulocochlearis (statoacusticus) 194 // 4.12.10.1 N. acusticus (cochlearis) 194 // 4.12.10.1.1 Poruchy sluchu 194 // 4.12.10.2 N. vestibularis 194 // 4.12.10.2.1 Vestibulámí syndromy 196 // 4.12.10.2.2 Nystagmus 196 // 4.12.10.2.3 Klinické manifestace poruchy vestibulárního systému 198 // 4.12.11 N. glossopharyngicus 198 // 4.12.12 N. vagus 199 // 4.12.13 N. accessorius 199 // 4.12.14 N. hypoglossus 200 // 4.12.15 Syndrom bulbámí 200 // 4.12.16 Syndrom pseudobulbámí 200 // 4.13 Míšní syndromy 202 // 4.13.1 Anatomické poznámky 202 // 4.13.2 Poruchy 204 // 4.13.2.1 Syndrom předních rohů a předních kořenů míšních 204 // 4.13.2.2 Syndrom zadních kořenů míšních 205 // 4.13.2.3 Syndrom zadního provazce míšního 206 // 4.13.2.4 Syndrom postranního provazce míšního 208 // 4.13.2.5 Hemisyndrom míšní (Brown-Sequardův syndrom) 209 // 4.13.2.6 Syndrom transverzální léze míšní 209 // 4.13.2.6.1 Spinální šok 209 // 4.13.2.6.2 Automatická reflexní aktivita míchy 209 // 4.13.2.6.3 Transverzální léze míšní p<xlle topiky 210 // 4.14 Vegetativní systém a jeho poruchy 211 // 4.14.1 Inervace močového měchýře a poruchy mikce 213 // 4.14.2 Inervace rekta a poruchy defekace 214 // 4.14.3 Inervace genitálu a poruchy sexuální 214 // 4.14.4 Akutní pandysautonomie 215 //

4.14.5 Ortostatická hypotenze (Shy-Dragerův syndrom) 215 // 4.15 Periferní motoneuron a jeho poruchy 215 // 4.15.1 Periferní léze dle lokalizace a etiologie 217 // 4.15.2 Přehled kompresivních syndromů periferních nervů 217 // 4.15.3 Přehled paréz při poškození hlavních periferních nervů 218 // 4.15.3.1 Plexus brachialis 218 // 4.15.3.2 N. thoracicus longus 219 // 4.15.3.3 N. dorsalis scapulae 219 // 4.15.3.4 N. suprascapularis 219 // 4.15.3.5 N. subscapularis 219 // 4.15.3.6 N. thoracodorsalis 219 // 4.15.3.7 N. axillaris 219 // - 10- // 4.15.3.8 N. musculocutaneus 220 // 4.15.3.9 N. medianus 222 // 4.15.3.10 N. ulnaris 222 // 4.15.3.11 N. radialis 222 // 4.15.3.12 Působení svalů horních končetin na pohyb ruky a prstů 225 // 4.15.3.13 Tvar ruky při obrnách hlavních nervů horních končetin 228 // 4.15.3.14 N. femoralis 228 // 4.15.3.15 N. gluteus superior 230 // 4.15.3.16 N. gluteus inferior 230 // 4.15.3.17 N. obturatorius 230 // 4.15.3.18 N. ischiadicus 230 // 4.15.3.19 N. tibialis 230 // 4.15.3.20 N. peroneus communis 230 // 4.16 Citlivost 235 // 4.16.1 Druhy citlivosti 235 // 4.16.2 Poruchy citlivosti 237 // 4.16.3 Topická diagnostika poruch citlivosti 237 // 4.17 Meningeální syndrom 239 // 4.18 Syndrom nitrolební hypertenze a herniace 240