.

0 (hodnocen0 x )

(12) Půjčeno:24x 

BK

Vyd. české 1.

Praha : Karolinum, 2003

374 s. : il

ISBN 80-246-0479-5 (brož.)

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze

Obsahuje obrázky, grafy, rejstřík

Bibliografie na s. 362-363

Anesteziologie - učebnice vysokošk.

Resuscitace - učebnice vysokošk.

000124880

ÚVOD 11 // SEZNAM VELIČIN, SYMBOLŮ A ZKRATEK 1З // I HISTORIE ANESTEZIOLOGIE A RESUSCITAČNÍ PÉČE // 1 HISTORIE ANESTEZIOLOGIE V CELOSVĚTOVÉM MĚŘÍTKU A V ČESKOMORAVSKÉM REGIONU 21 // 2 MODERNÍ ANESTEZIOLOGICKÁ PÉČE VE FN KRÁLOVSKÉ VINOHRADY 23 // II ZÁKLADY ANESTEZIOLOGIE // 1 SYMBOLIKA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN A ROVNIC 25 // 1.1 Fyzikální veličiny a jejich značeni 25 // 1.2 Jednotky a rovnice 26 // 2 FYZIKA PLYNŮ A VÝPOČTY V ANESTEZIOLOGII A RESUSCITAČNÍ PÉČI 29 // 2.1 Veličiny charakterizující plyn a jejich převody 30 // 2.1.1 Převod mezi objemem plynu a látkovým množstvím 31 // 2.1.2 Převod mezi hmotností a látkovým množstvím 31 // 2.1.3 Převod mezi objemem a hmotností 33 // 2.1.4 Vyjadřování složení plynných směsí 34 // 2.1.5 Vyjádření tlaku plynu, parciální tlak, Daltonův zákon 37 // 2.1.6 Stavové veličiny, stavová rovnice a změny stavu plynu 40 // 2.2 Jevy při styku plynu s kapalinou 45 // 2.2.1 Fyzikální rovnováha na rozhraní plynu a kapaliny 45 // 2.2.2 Rozpustnost plynů v kapalinách 45 // 2.2.3 Vypařování látek, vlastnosti vlhkého vzduchu 47 // 2.2.4 Teplo při fázových změnách 54 // 2.3 Mechanika tekutin v anesteziologii a resuscitační péči 55 // 2.3.1 Statická mechanika tekutin 56 // 2.3.2 Dynamická mechanika tekutin 59 // 3 ROZTOKY 67 // 3.1 Vyjadřování složení roztoků 68 // 3.1.1 Objemový, hmotnostní a molární zlomek 68 // 3.1.2 Molární koncentrace 68 // 5 // 3.1.3 Molární koncentrace 68 // 3.1.4 Ekvivalenty a ekvivalentové koncentrace 69 // 3.2 Rozpouštěni a rozpouštědla 70 // 3.3 Osntóza a osmotický tlak 71 // 4 ENERGIE, PRÁCE, VÝKON 73 // 5 ANESTEZIOLOGIE 74 // 5.1 Koncepce oboru anesteziologie a resuscitace, základní terminologie 74 // 5.2 Celková anestezie 75 //

5.2.1 Inhalační celková anestezie 76 // 5.2.1.1 Anestetické plyny 76 // 5.2.1.2 Prchavá (volatilní) anestetika 77 // 5.2.2 Nitrožilní celková anestezie 78 // 5.2.2.1 Nitrožilní anestetika - hypnotika 79 // 5.2.2.2 Analgetika - anodyna 81 // 5.2.2.3 Neuroleptika 83 // 5.2.2.4 Fenothiaziny 83 // 5.2.2.5 Antidota 83 // 5.2.3 Anestezie nitrosvalová, rektální a perorální 84 // 5.2.4 Svalová rclaxancia 85 // 5.2.5 Anestetický přistroj 86 // 5.2.6 Jednocestný systém a dýchací okruh 89 // 5.2.7 Současné možnosti zajištění průchodnosti dýchacích cest 91 // 5.2.7.1 Pomůcky 91 // 5.2.7.2 Predikce intubačních podmínek 96 // 5.2.8 Intubačni techniky 96 // 5.2.8.1 Tracheálni intubace 96 // 5.2.9 Vedení celkové anestezie 101 // 5.2.9.1 Predoperační vyšetření, operační riziko 101 // 5.2.9.2 Premedikacc 103 // 5.2.9.3 Úvod do celkové anestezie 104 // 5.2.9.4 Vedeni celkové anestezie a její ukončení, pooperační péče 104 // 5.3 Místní anestezie 105 // 5.4 Kombinovaná anestezie 109 // III RESUSCITAČNÍ PÉČE // 1 NALÉHAVÉ DIAGNOSTICKÉ A LÉČEBNÉ POSTUPY 111// 1.1 Kardiopulmonální resuscitace (KPR) 111 // 1,1.1 Definice, řetězec přežití, děleni KPR na jednotlivé fáze // 1. 1.2 Hodnocení základních životních funkcí a dovednosti KPR 113 // 1.1.3 Rozšířená kardiopulmonální resuscitace 120 // 1. 1.3.1 Zajištění volných dýchacích cest s pomůckami 120 // 1.1.3.2 Kyslíková terapie a vybaveni pro umělou plicní ventilaci 125 // 1.1.4 Alternativní postupy KPR 128 // 1.1.5 Zajištění přístupu do oběhu a farmakoterapie při KPR 129 // 1.1.6 Časná defibrilace a automatizované externí defibrilátory 134 // 1.1.7 Kardiopulmonální resuscitace u dětí 135 //

1.1.8 Základy kardiopulmonální resuscitace novorozence 136 // 1.1.9 Neodkladná resuscitace v těhotenství 138 // 1.1.10 Selhání vitálních funkcí způsobené elektrickým proudem 138 // 1.2 Kardiovaskulární systém 139 // 1.2.1 Kanylace periferního žilního systému 139 // 1.2.2 Centrální žilni kanylace 140 // 1.2.2.1 Technika centrální žilní kanylace 140 // 1.2.2.2 Další postup po úspěšné punkci centrální žíly 145 // 1.2.2.3 Komplikace centrálních žilních kanylací 146 // 1.2.2.4 Centrální žilní kanylace u dětí 147 // 1.2.3 Preparace periferní žíly 147 // 1.2.4 Intraoseální kanylace 148 // 1.2.5 Katetrizace a. pulmonalis, zavedení Swanova-Ganzova katétru 148 // 1.2.6 Kanylace tepny 151 // 1.2.7 Měření tlaků v kardiovaskulárním systému 153 // 1.2.8 Punkce perikardu 153 // 1.2.9 Pulsní oxymetrie a oxymetrie 154 // 1.2.10 Sledované parametry hemodynamiky a jejich základní vztahy 155 // 1.3 Dýchací systém 155 // 1.3.1 Poloha „spáěe“ (odpočinková poloha) a stabilizovaná poloha na boku 156 // 1.3.2 Zavedení ústního a nosního vzduchovodu 158 // 1.3.3 Tracheálni intubace 158 // 1.3.4 Tracheostomic 159 // 1.3.5 Krikotyreoidotomie a perkutánní dilatační krikotyroidotomie 161 // 1.3.6 Punkce hrudníku, hrudní drenáž 161 // 1.3.7 Fibroskopická bronchoskopie 163 // 1.3.8 Kapnometrie 164 // 1.3.9 Kyslíková terapie 164 // 1.3.10 Umělá plicní ventilace 168 // 1.3.10.1 Typy umělé plicní ventilace 168 // 1.3.10.2 Základní ventilační režimy 170 // 1.3.10.3 Doplňkové techniky umělé plicní ventilace zlepšující výměnu plynů 176 // 1.3.10.4 Nastavení parametrů umělé plicní ventilace 181 // 1.3.10.5 Technická charakteristika ventilátoru , 182 //

1.3.10.6 Nežádoucí účinky umělé plicní ventilace 183 // 1.3.10.7 Náhlé příhody v průběhu umělé plicní ventilace 185 // 1.3.10.8 Odvykání od ventilátoru 186 // 1.4 Gastrointestinální systém 187 // 1.4.1 Zavedení žaludeční sondy 187 // 1.4.2 Výplach žaludku 189 // 1.4.3 Zavedení Sengstakenovy-Blakemoreovy sondy 190 // 1.5 Přístup do močových cest 191 // 1.5.1 Katetrizace močového měchýře 191 // 1.5.2 Metody náhrady ledvinových funkcí a další eliminační metody 191 // 1.6 Centrální nervový systém 194 // 1.6.1 Lumbálni punkce 194 // 1.6.2 25ajištění vstupu k měření nitrolebečního tlaku, multimodální monitorování mozku 195 // 1.6.3 Spektroskopie pomocí blízkého infračerveného záření 196 // 1.6.4 Jugulámí oxymetrie 196 // 1.7 Metabolické monitorování 197 // 2 ORGÁNOVÉ A SYSTÉMOVÉ PORUCHY FUNKCE V RESUSCITAČNÍ PÉČI 198 // 2.1 Závažné postižení dýchacího systému, selhání rcspirace a ventilace 198 // 2.1.1 Některé anatomické a fyziologické údaje 198 // 2.1.2 Pojmy, veličiny a vztahy spojené s plicní ventilací 199 // 2.1.3 Dělení respiračního selháni 206 // 2.1.3.1 Selhání oxygenace 208 // 2.1.3.2 Selhání ventilace 208 // 2.1.4 Některé klinické jednotky vyžadující specifický přístup nastavení ventilační podpory 210 // 2.1.4.1 Obstrukce horních dýchacích cest 210 // 2.1.4.2 Syndrom akutní dechové tísně (ARDS), syndrom akutního plicního postižení (AL1) 210 // 2.1.4.3 Status asthmaticus 212 // 2.1.4.4 Obštrukční choroba bronchopulmonální 212 // 2.1.4.5 Ventilační problematika dětského věku 213 // 2.1.4.6 Nozologieké jednotky spojené nejčastěji s rozvojem respirační nedostatečnosti u dětí. . 216 // 2.2 Oběhová nedostatečnost a poruchy regulace oběhu 218 //

2.2.1 Fyziologické základy patofyziologické poznámky 218 // 2.2.2 Šok, oběhová nedostatečnost 223 // 2.2.2.1 Kardiogcnní šok 225 // 2.2.2.2 Distribuční šok 226 // 2.2.2.3 Šok hypovolemický 229 // 2.2.2.4 Šok obštrukční 231 // 2.2.2.5 lnokonstrikční a inodilatační léčba 232 // 2.2.3 Antiarytmika a základy léčby závažných poruch rytmu 235 // 2.2.3.1 Fyziologické poznámky 235 // 2.2.3.2 Arytmie z poruch tvorby vzruchu a arytmie z poruch vedení vzruchu 237 // 2.2.3.3 Základní dělení antiarytmik 238 // 2.2.3.4 Antiarytmika nejčastčji používaná v resuscitační péči 239 // 2.2.4 Hypertenzni krize 240 // 2.2.5 Oběhové selhání u dětí 241 // 2.3 Neurointenzivní péče 242 // 2.3.1 Fyziologické a patofyziologické poznámky 242 // 2.3.2 Monitorování v neurointenzivní péči 245 // 2.3.3 Léčebné postupy při edému mozku 246 // 2.3.4 Stručná charakteristika některých mozkových postižení 248 // 2.3.5 Zvláštnosti dětského věku 251 // 2.3.6 Křečové stavy 252 // 2.4 Metabolická odpověď organismu na zátěž a výživa kriticky nemocných 253 // 2.4. i Metabolická odpověď organismu na zátěž 253 // 2.4.2 Zajištění přívodu energie 258 // 2.4.3 Nutriční substráty parenterální a enterální výživy 259 // 2.4.4 Parenterální a enterální výživa 265 // 2.4.5 Přívod vody, elektrolytů, vitaminů a stopových prvků 267 // 2.5 Poruchy vodní a elektrolytové rovnováhy 269 // 2.5.1 Regulace objemu tekutin a osmolarity 270 // 2.5.2 Poruchy elektrolytové rovnováhy 271 // 2.5.2. i Sodík 271 // 2.5.2.2 Draslík 273 // 2.5.2.3 Vápnik 275 // 2.5.2.4 Fosfor 276 // 2.5.2.5 Hořčík 276 // 2.5.3 Acidobazická rovnováha a její poruchy 277 //

2.5.3.1 Význam sledování acidobazické rovnováhy v intenzivní a resuscitační péči 277 // 2.5.4.2 Charakteristika poruch acidobazické rovnováhy 278 // 2.5.5.3 Poruchy acidobazické rovnováhy u dčtí 281 // 2.6 Multiorgánové selhání, multiorgánová dysfunkce 281 // 2.6.1 Mechanismy SIRS 283 // 2.6.2 Definice SIRS/scpse 284 // 2.6.3 Orgánové dysfunkce a selhání 286 // 2.6.4 Léčebné postupy SIRS 288 // 2.6.5 Diseminovaná intravaskulámí koagulopatie 288 // 2.7 Akutní jaterní selhání 293 // 2.7.1 Selhání jater v dčtském věku 298 // 2.8 Akutní renální selhání 299 // 2.8.1 Akutní renální selhání dospělých 299 // 2.8.2 Zvláštnosti dětského věku 300 // 2.9 Intoxikace 301 // 2.9.1 Základní děicní, obecné zásady léčby 301 // 2.9.1.1 Látky způsobující slzení 304 // 2.9.2 Intoxikace v dčtském věku 306 // 2.10 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním psychoaktivních látek 306 // 2.10.1 Definice jednotlivých poruch, diagnostická kritéria 306 // 2.10.2 Projevy intoxikací psychotropnimi látkami 309 // 2.10.3 Akutní intoxikace psychoaktivními látkami - somatické projevy, léčba 312 // 2.11 Trauma 313 // 2.11.1 Definice, skórovací systémy 313 // 2.11.2 Indikace k převozu do traumaccntra 315 // 2.11.3 Třídění traumatizovaných (triage) - označení jednotlivých skupin 317 // 2.11.4 Příjmové místo traumacentra 317 // 2.11.5 Některá důležitá doporučení se vztahem k algoritmům péče o traumatizované 319 // 2.11.6 Termické trauma, hypertermic a hypotermie 320 // 2.11.7 Traumatologický plán 321 // 2.12 Skórovací systémy v intenzivní péči 321 // 2.13 Zahájení či ukončení resuscitační péče, etické aspekty oboru 323 //

2.14 Vztah oboru anesteziologie a resuscitace k transplantačnímu programu 326 // IV BOLEST A ZÁKLADY JEJÍ LÉČBY // 1 ÚVOD 329 // 2 FYZIOLOGICKÉ A PATOFYZIOLOGICKÉ ZÁKLADY BOLESTI 330 // 2.1 Periferní mechanismy nocicepcc 330 // 2.2 Centrální mechanismy nocicepcc 331 // 2.3 Psychologické faktory 332 // 3 MĚŘENÍ BOLESTI 332 // 4 AKUTNÍ VERSUS CHRONICKÁ BOLEST, BOLEST PŘI MALIGNÍM ONEMOCNĚNÍ 332 // 5 TERAPIE BOLESTI " 333 // 5.1 Analgetika-antipyretika a nesteroidní antiflogistika (NSA) 334 // 5.2 Opioidy 335 // 5.3 Adjuvantní terapie 337 // 5.4 Lokální blokády a stimulace 339 // 5.5 Neurolýzy a ncurochirurgické postupy 340 // 5.6 Fyzikální terapie, alternativní možnosti léčby bolesti 341 // 5.7 Manuální terapie v Iéčbč bolesti 342 // 5.8 Radioterapie a chemoterapie u bolestí při maligním onemoenční 343 // 5.9 Psychoterapie 343 // V. PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ PÉČE // 1 ÚVOD 345 // 2 VYMEZENÍ POJMU, TERMINOLOGIE 345 // 3 ORGANIZACE ČINNOSTI ZZS, ŘETĚZEC PŘEŽITÍ 346 // 4 VÝJEZDOVÉ SKUPINY ZZS 348 // 4.1 Složení výjezdových skupin 348 // 4.2 Zdravotnické vybavení výjezdových skupin 349 // 5 HROMADNÉ NEŠTĚSTÍ 349 // VI. PŘÍLOHY // PŘÍLOHA 1: Klinické výpočty 351 // PŘÍLOHA 2: Přepočty objemů při přesně definovaných standardizovaných podmínkách 355 // PŘÍLOHA 3: Zákon č. 285/2002 Sb. (Transplantační zákon) - výňatky 357 // LITERATURA 362 // REJSTŘÍK 364

cnb001192311