zvíře (@@20120427-12:25:54@@) -- 

0 (hodnocen0 x )

(11) Půjčeno:11x 

BK

V Praze : Rybka, 2008

272 s. ; 21 cm

ISBN 978-80-87067-86-4 (váz.)

francouzština

Obsahuje bibliografii na s. 266 a bibliografické odkazy

000129457

1. Co je filozofie? -- Lidská konečnost a otázka spásy -- Filozofie a náboženství: dva protikladné způsoby -- přístupu k otázce spásy -- Tři dimenze filozofie: pochopení toho, co je (teorie), žízeň po spravedlnosti (etika) a hledání spásy (moudrost) -- 2. Příklad antické filozofie. Láska k moudrosti podle stoiků -- I. Theoria: pozorování kosmického řádu -- II. Etika: spravedlnost, která si bere za vzor kosmický řád -- III. Od lásky k moudrosti k praktikování moudrosti: smrti se není třeba bát, je to jen přechod, neboť jsme věčným zlomkem kosmu -- Několik cvičení v moudrosti s cílem konkrétně zahájit hledání spásy -- Dvě velká zla: tíha minulosti a přeludy budoucnosti „Doufat o trochu méně, milovat o trochu víc" Obhajoba „nelpění" -- „Až nastane katastrofa, budu na ni připraven": myšlenka na spásu, která se musí ve francouzštině psát ve futur antérieur ---

3. Vítězství křesťanství nad řeckou filozofií -- I. Theoria: jak se božské přestává identifikovat -- s kosmickým řádem a vtěluje se do osoby Krista; jak nás náboženství vyzývá, abychom omezili užívání rozumu a uvolnili místo víře -- II. Etika: volnost, rovnost, bratrství zrod moderní ideje lidstva -- III. Moudrost: nauka spásy cestou lásky, která nám slibuje osobní nesmrtelnost -- 4. Humanismus aneb Zrod moderní filozofie -- I. Nová teorie poznání: uspořádání světa, které už není dáno, ale vystavěno -- II. Revoluce v etice souběžná s revolucí v teorii: není-li už dán vzor k napodobování, jako tomu bylo u přírody v antice, je třeba ho napříště vymyslet Rozdíl mezi zvířectvím a lidstvím podle Rousseaua: zrod humanistické etiky -- Tři hlavní důsledky nové definice rozdílů mezi podstatou -- zvířete a člověka: pouze lidé jsou nositeli historie, rovné -- důstojnosti a morálního neklidu ---

Dědictví Rousseaua: definice člověka -- jako „nepřirozeného zvířete" -- Kantovská morálka a základy republikánské ideje: -- „dobrá vůle", nezištný čin a univerzálnost hodnot -- Aristokratická a meritokratická morálka: obě definice -- ctnosti a moderní zhodnocení práce -- Descartovo „cogito" aneb Prvočátek moderní filozofie -- III. Od morální otázky k otázce spásy: v čem se tyto dvě oblasti nemohou nikdy zaměnit Vznik moderní spirituality: jak myslet spásu, není-li už svět harmonickým řádem a je-li Bůh mrtev? -- 5. Postmodernismus: případ Nietzsche -- I. Mimo theorii: „radostná věda" zbavená kosmu, Boha a „idolů" rozumu -- A. Teorie poznání: jak „genealogie" nahrazuje theorii -- B. Ontologie: definice světa jako chaosu, v němž není nic kosmického ani božského ---

„Reaktivní" síly aneb Negace hmatatelného světa: jak se projevují ve „vůli k pravdě" drahé modernímu racionalismu a jak kulminují v demokratickém ideálu „Aktivní" síly aneb Potvrzení těla: jak se projevují v umění nikoliv ve vědě a kulminují v „aristokratické" vizi světa -- II. Mimo dobro a zlo: morálka immoralisty aneb Kult „velkého stylu" -- Vůle k moci jako „nejvnitřnější podstata bytí". Správný a mylný význam pojmu „vůle k moci" Konkrétní příklad „velkého stylu": svobodné a „blokované" gesto. Klasicismus a romantismus -- III. Nová myšlenka spásy: doktrína amor fati (láska k přítomnému okamžiku, k „osudu"), „nevinnost dění" a věčný návrat ---

Smysl věčného návratu: doktrína spásy konečně zcela pozemská, bez idolů a bez Boha Doktrína amor fati (láska k tomu, co je nyní): unikat tíze minulosti i slibům budoucnosti Nevinnost dění aneb Vítězství nad strachem ze smrti Nietzscheho kritiky a výklady -- 6. Po dekonstrukci: současná filozofie -- První možnost současné filozofie: pokračovat v cestě dekonstrukce, kterou otevřel Nietzsche, Marx a Freud Zvrhne-li se dekonstrukce v cynismus, zposvátní-li její kritika „idolů " svět, jaký je, jak ji potom překonat? -- Nástup „světa techniky" dle Heideggera: ústup otázky smyslu ---

O rozdílu mezi moderní vědou a současnou technikou Přechod vědy k technice: smrt velkých ideálů aneb Zánik účelů ve prospěch prostředků Dvě možné cesty současné filozofie: stát se „technickou disciplínou" na univerzitě, nebo se konečně vydat cestou myšlení humanismu po dekonstrukci Proč se po dekonstrukci snažit myslet základy humanismu zbaveného „idolů" moderní metafyziky? Neúspěch materialismu -- I. Theoria: za nové myšlení transcendence O theorii jako „sebereflexi" -- II. Morálka založená na zposvátňování bližního: zbožšťování člověka -- III. Znovu promyslet otázku spásy: k čemu je dobré stárnout? Požadavek rozšířeného myšlení Moudrost lásky -- Smutek po milované bytosti