Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 10.10.2020. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(43.5) Půjčeno:87x 
BK
EB
2., dopl. a přeprac. vyd.
Praha : Grada, 2009
280 s. ; 24 cm
Externí odkaz    Plný text PDF (Bookport) 
   * Návod pro Bookport 

objednat
ISBN 978-80-247-2390-7 (brož.)
ISBN 978-80-247-6980-6 (online ; pdf)
Psyché
Obsahuje bibliografii na s. 269-271 a rejstřík
Popsáno podle tištěné verze
000135568
ČÁST I TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE -- 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie -- 1.1 Systemický přístup -- 1.2 Sociální konstruování -- 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta -- 1.3 Narativní terapie -- 1.3.1 Příběhy jako terapeutické zdroj e -- 1.3.2 Narativní verze pravdy -- 1.3.3 Psaní v narativní terapii a výcviku -- 1.3.4 Čtení literatury jako zdroj -- 1.4 Kolaborativní terapie -- 1.5 Jakou teorii potřebuje rodinná terapie? -- 1.5.1 Jakou terapii si přejí klienti? -- 1.5.2 Potřebuje rodinná terapie teorii rodiny? -- 1.5.3 Mezioborovost rodinné terapie -- 2. Gender a rodinná terapie -- 2.1 Odlišnosti mužů a žen a předpoklady o odlišnostech -- 2.2 Implicitní modely rodinných vztahů klientů a terapeutů -- 2.3 Pojem gender -- 2.4 Zdroje našeho genderového přístupu v terapii -- 2.5 Genderové odlišnosti biologické a sociálně konstruované nejsou polarity -- 2.5.1 Muži a ženy jako ahistorický kulturní vzorec ---
2.5.2 Historické kořeny mocenské nerovnosti a genderového uspořádání -- 2.6 Být ženou, být mužem genderová identita a kontexty její tvorby -- 2.7 Názory na genderové role v Česku -- 2.8 Genderová vnímavost ve výcviku rodinných terapeutů -- 2.8.1 Terapeutky a terapeuti, klienti a klientky -- 2.8.2 Zkoumání osobních témat -- 2.8.3 Rodiny, kde tradiční scénáře života mají příliš velkou sílu -- rizika úzce definovaných genderových rolí -- 2.8.4 Gender jako třetí člen párových vztahů loajalita a paradoxy tradičních konstrukcí -- Závěr -- 3. Komunikace -- 3.1 Roviny komunikace -- 3.1.1 Komunikace o věcech komunikace o vztazích -- 3.1.2 Text kontext -- 3.1.3 Komunikace metakomunikace -- 3.1.4 Verbální komunikace nonverbální komunikace -- 3.1.5 Explicitní komunikace implicitní komunikace -- 3.1.6 Rozhovor diskurz -- 3.2 Mocné formy komunikace -- 3.2.1 Rituál -- 3.2.2 Mýtus -- 3.3 Osvobozující formy komunikace ---
3.3.1 Dekonstrukce -- 3.3.2 Převyprávění -- 3.4 Terapeutický rozhovor -- ČÁST II RODINY -- 4. Rodiny, jejich formy a proměny -- 4.1 Formy rodin -- 4.1.1 Tradiční a netradiční formy rodin -- 4.2 Kulturní odlišnosti rodin v Česku -- 4.2.1 Úplné rodiny většinové společnosti jsou také různé -- 4.2.2 Rodiny s chronickým konfliktem -- 4.3 Konflikt partnerů, předrozvodová situace -- 4.3.1 Otázka přijetí rozvodu partnery -- 4.3.2 Utajování před dětmi a sdělování dětem -- 4.4 Terapeuti a rozvodová situace -- 4.5 Proces rozvádění soukromé a veřejné loučení, legální a psychologický -- rozvod -- 4.5.1 Rozvodové napětí a děti -- 4.6 Po rozvodu -- 4.6.1 Kontakty s rodičem, který nežije s dítětem -- 4.6.2 Závažné spory o děti -- 4.6.3 Co pomáhá dětem po rozvodu -- 4.7 Minoritní formy rodin -- 4.7.1 Samostatní rodiče a děti (neúplná rodina) -- 4.7.2 Nové rozšířené rodiny ---
4.7.3 Třígenerační rodiny, prarodiče v rodičovských rolích -- 4.7.4 Bezdětné rodiny -- 4.7.5 Adoptivní rodiny a další sociálně tvořené formy rodin -- 4.8 Otázky adopce mimo manželství, adopce jednotlivcem, adopce homosexuálními partnery Závěr -- 5. Rodiny v průběhu času, metafory a reálie vývoje rodin, genealogie -- 5.1 Metafory, podle kterých žijeme -- 5.1.1 Cesta životem -- 5.1.2 Cyklus života -- 5.1.3 Cyklus rodin klientů a terapeutů -- 5.2 Cyklus vývoje rodin se proměňuje -- 5.2.1 Genderové aspekty vývoje rodin -- 5.3 Nejen metafory, také reálie, proměňování cyklu rodinného života -- od počátku 20. století -- 5.3.1 Využívání pojetí cyklu rodinného života -- 5.4 Genealogie -- 5.4.1 Co se předává, významy genealogie -- 5.4.2 Podobnosti a jejich významy -- 5.4.3 Práce s genealogií -- 5.4.4 Genealogické zkoumání spíše historické práce s genealogickými údaji ---
5.4.5 Genealogie jako zdroj příběhů (využívání narativních prvků -- v práci s genealogií) -- 5.4.6 Vztah k vlastní genealogii -- Závěr -- Příloha: Genealogické značky -- ČÁST III. PRAXE -- 6. Průběh terapie -- 6.1 První rozhovor -- 6.1.1 Novost situace při prvním rozhovoru -- 6.2 Cíle prvního rozhovoru -- 6.2.1 Vzájemné seznámení terapeuta a rodiny, terapeutické prostředí -- 6.2.2 Vytvoření důvěry v terapeutický proces -- 6.2.3 Získání informací, počátek nosného příběhu -- 6.2.4 Dohoda o dalším postupu, kontrakt, „zakázka" -- 6.3 Průběh terapie -- 6.3.1 Koho pozvat k prvnímu rozhovoru -- 6.3.2 Výchozí situace -- 6.3.3 Počátek terapie uvítání -- 6.3.4 První otázky -- 6.3.5 Dohoda o pokračování terapie -- 6.4 Pokračování terapie pokrok či stagnace -- 6.5 Intervence -- 6.5.1 Terapeutické poselství -- 6.5.2 Terapeutický úkol -- 6.6 Změna pohledu terapeuta spolupráce v týmu, konzultace, supervize ---
6.7 Ukončení terapie -- 6.8 Hodnocení terapie -- 6.9 Terapeutický vztah -- 7. Terapie partnerských dvojic -- 7.1 Partnerská dvojice a moře příběhů -- 7.2 Dvojice v konfliktu -- 7.3 Dvojice, kde je jeden partner pacientem -- 7.4 Dvojice se společným rodičovským problémem -- 7.5 Dvojice před důležitým rozhodnutím -- 7.6 Základní terapeutické postupy -- 7.6.1 Neutralita -- 7.6.2 Aktivita terapeuta -- 7.6.3 Kompromis a shoda -- Závěr -- 8. Systemická práce s jednotlivcem -- 8.1 Kdy pracujeme s jedním klientem? -- 8.2 Výhody a nevýhody individuální terapie -- 8.3 Terapeutické postupy v systemické individuální terapii -- 8.4 Klienti se specifickými problémy -- 8.5 Meze a rizika systemické práce s jednotlivcem -- 9. Děti v rodinné terapii -- 9.1 O dětech, bez dětí, s dětmi -- 9.2 Setkávání s dětmi a jejich rodiči -- 9.3 Terapie rodin s malými a staršími dětmi -- 9.3.1 Nejmladší děti a jejich rodiče v terapii ---
9.3.2 Rodiny se školáky -- 9.3.3 Terapie s dospívajícími a jejich rodinami -- 9.4 Těžké situace v terapii rodin s dětmi -- 9.4.1 „Jdi si za ním " -- 9.4.2 „Aby si o sobě moc nemyslel " -- 9.4.3 „To jí nemůžu říct " -- 9.4.4 „Musela jsem slíbit, že vám to neřeknu " -- 9.4.5 „Tam mne nedostanete " -- 10. Psychosomatičtí pacienti -- 10.1 Mají tělesné nemoci tělesné příčiny a psychické problémy psychické příčiny? -- 10.1.1 Jazyky nespokojenosti rodiny citlivé na pocity, rodiny citlivé na bolesti těla -- 10.1.2 Somatizace -- 10.2 Terapie -- 11. Ne všichni klienti jsou YAVIS (méně nadějní klienti bývají pro terapeuta obtížnější) -- 11.1 Ti, co jsou a nejsou YAVIS -- 11.2 Stáří, seniorství nebo pozdní dospělost? -- 11.2.1 Kdy stáří začíná? -- 11.2.2 Kdy se člověk cítí být starý? -- 11.2.3 Jak poznáme, že je někdo starý? -- 11.2.4 Senioři a psychoterapie -- 11.2.5 Jsou staří lidé sociálně vylučováni? ---
11.2.6 Jaké máme zkušenosti se staršími klienty -- 11.2.7 Snahy o tematizaci stáří, o pozitivní konstrukci stáří a o tvorbu aktivní komunity -- 11.3 Nemluvní a verbálně málo zdatní -- 11.4 Rodiny, kde je člen s mentální retardací -- 11.5 Neúspěšní (mnohočetně znevýhodněné rodiny) -- 11.5.1 Co znevýhodňuj e? -- Závěr -- 12. Ztráty -- 12.1 Terapeutické zdroje při práci s lidmi, kteří utrpěli bytostnou ztrátu -- 12.1.1 Co vůbec může terapie nabídnout? -- 12.1.2 Stadiální pojetí -- 12.2 Jak rodiny tvoří rituály loučení a vzpomínání -- 12.3 Děti a bytostná ztráta -- 12.4 Genderové aspekty reakcí zármutku (rodina po smrti adolescentky) -- 12.5 Reakce okolí na zármutek pozůstalých -- 12.6 Oprávnění k zármutku (ztráta nenarozeného dítěte) -- 12.7 Jak se mluví o smrti příběh o tragické události -- Závěr -- 13. Násilí -- 13.1 Ubývá násilí v rodinách? ---
13.1.1 Ingerence státu posilování legislativních norem rodinného -- soužití -- 13.1.2 Demokratizace rodiny posilování vědomí hodnoty a důstojnosti života všech členů rodiny -- 13.1.3 Objev modelu vztahu, kde mohou oba vyhrát hry s nenulovým výsledkem -- 13.1.4 Posilování rozsahu, ale i významu a schopnosti empatie -- 13.1.5 Otázky rodičovské autority -- 13.2 Násilí je systemický problém -- 13.2.1 Systemické porozumění násilí a koordinace na úrovni osob -- a institucí -- 13.3 Tělesné násilí -- 13.3.1 Otázky společenské tolerance a tolerance terapeutů -- 13.3.2 Postoje terapeutů v případech tělesného násilí odlišení odpovědnosti a porozumění -- 13.3.3 Násilí v partnerských vztazích -- Závěr -- 14. Etické otázky rodinné terapie -- 14.1 Existuje specifická systemická nebo rodinně-terapeutická etika? -- 14.2 Kdo může terapii hodnotit, mít na ni nějaký názor? -- 14.3 Za co je terapeut zodpovědný? ---
Slovo na konec česká scéna rodinné terapie -- Jak se tvořila komunita rodinných terapeutů: Bosovy semináře Dubí People -- a Kontext -- „Pattern which connects" WFTC 1987 -- Jan Špitz: Jak učil a nepoučoval -- elegantně organizoval odbornou činnost -- poznal, co je ve světě -- „Změnu v terapii nelze způsobit, ale stává se " -- Výrazné osobnosti české scény -- Odborná literatura
(OCoLC)428366709
cnb001868213

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC