0 Úvod // 1 Disciplíny zabývající se studiem řeči // 2 Zvukový projev a jeho záznam. Fonetická transkripce // 2.1 Písmo a pravopis // 2.2 Transkripce // 2.2.1 Přepis samohlásek // 2.2.2 Přepis souhlásek // 2.2.3 Zápis členění řeči // 2.2.4 Zápis modulace souvislé řeči // 2.2.5 Vědecká transkripce // 2.2.6 Jiné typy transkripce // 2.3 Transliterace // 3 Základní fonetické pojmy // 3.1 Základní typy fonetických bádání // 4 Organogenetická (artikulační, fyziologická) fonetika // 4.1 Mluvní orgány a jejich funkce // 4.2 Nervové řízení řečové činnosti // 4.2.1 Řečové neurózy // 4.3 Orgány podílející se na vlastní artikulaci // 4.3.1 Ustrojí dýchací (respirační) // 4.3.2 Ústrojí hlasové (fonační) // 4.3.2.1 Péče o hlas // 4.3.3 Ústrojí modifikující // 4.3.3.1 Elementrátní diferenciace zvuků řeči // 4.3.3.2 Aktivní a pasivní mluvní orgány // 4.3.3.2.1 Aktivní mluvní orgány // 4.3.3.2.2 Artikulace vokálů // 4.3.3.2.3 Artikulace konsonantů // 4.3.3.2.4 Pasivní mluvní orgány // 4.4 Relevance artikulačních rysů hlásek // 4.5 Vady výslovnosti // 4.6 Metody poznávání artikulace // 5 Akustická a auditivní fonetika // 5.1 Základní fyzikální vlastnosti zvuku // 5.2 Akustické vlastnosti lidské řeči // 5.3 Typy hlásek z akustického hlediska // 5.3.1 Vokalické zvuky // 5.3.1.1 Diferenciace jednoduchých vokálů // 5.3.1.2 Dvojhláska (diftong) // 5.3.2 Hlásky se zvláštní formantovou strukturou // 5.3.2.1 Glide (souhláska klouzavá) // 5.3.2.2 Sonory // 5.3.3 Hlásky šumové // 5.3.2.1 Typy šumů tvořících konsonant // 5.3.2.2 Další akustické vlastnosti konsonantů // 5.3.2.3 Modifikace akustické charakteristiky // 5.4 Akustické vlastnosti souvislé řeči // 5.5 Eufonie // 5.6 Percepce a porozumění řeči // 5.6.1 Slyšení řeči //
5.6.2 Porozumění řeči // 5.7 Metody zkoumání akustické stránky řeči // 6 Zvuková stavba souvislé řeči // 6.1 Prostředky modulace souvislé řeči // 6.2 Formy modulace souvislé řeči // 6.2.1 Slovní přízvuk (akcent) // 6.2.2 Větný přízvuk // 6.2.3 Důraz // 6.2.4 Intonace // 6.2.5 Emfáze // 6.3 Členění souvislé řeči // 6.3.1 Promluva // 6.3.2 Výpověď // 6.3.3 Výpovědní úsek // 6.3.4 Slovo jako zvuková jednotka // 6.3.5 Takt // 6.3.6 Slabika // 6.3.6.1 Vlastnosti formující slabiku // 6.3.6.2 Stavba slabiky // 6.4 Změny realizací v souvislé řeči // 6.4.1 Typy změn realizací // 6.4.2 Jednotlivé změny // 6.4.2.1 Změny asimilační // 6.4.2.2 Ostatní změny // 7 Základní pojmy z fonologie // 7.1 Fonologicky relevantní zvukové jevy // 7.2 Zvuková realizace fonému alofony; jiné realizace 7.2.1 Typyalofonů // 7.3 Foném jako jednotka systému // 7.3.1 Inventář fonémů (paradigma fonologického systému) // 7.3.2 Vztahy mezi fonémy // 7.3.2.1 Společný srovnávací základ // 7.3.2.2 Diferenciační příznak // 7.3.2.3 Počet členů protikladu // 7.3.2.4 Opozice ve vzájemném vztahu // 7.3.2.5 Opozice stálá a neutralizovatelná // 7.3.3 Korelace // 7.3.4 Fonologické podsystémy jazyka // 7.3.5 Zapojení fonémů do systému // 7.4 Delimitativní signály z fonologického hlediska // 7.5 Kombinatorika fonémů (fonologická syntagmatika) // 7.5.1 Slabika z fonologického hlediska // 7.5.2 Obsazení jádra a svahů slabiky fonémy // 7.5.3 Fonologická stavba vyšších jednotek // 7.6 Morfonologie // 7.7 Subfonematická fonologie // 7.7.1 Soubor distinktivních příznaků fonémů // 7.7.2 Využití distinktivních rysů pro popis jazyka // 7.8 Suprasegmentální fonologické jevy // 7.9 Fonologická struktura jazyka a pravopis // Fonologická transkripce // 7.9.1 Zásady fonologické transkripce //
8.2.5.3.1.5 Konstriktivy velární-realizace fonému Ixl // 8.2.5.3.1.6 Konstriktiva laryngální-realizace fonému Ihl // 8.2.5.3.2 Konstriktiva boková (laterální) // realizace fonému lil // 8.2.5.3.3 Konstriktivy kmitavé (vibranty) // realizace fonémů Ixl Jíl // 8.2.5.3.3.1 Foném/r/ a jeho realizace // 8.2.5.3.3.2 Foném/ř/a jeho realizace // 8.2.6 Ortoepické poznámky // 8.3 Realizace předělů // 8.4 Frekvence fonémů // 9 Fonické prostředky souvislé řeči a jejich využití v češtině // 9.1 Pauza // 9.2 Intonace // 9.3 Větný přízvuk // 9.4 Slovní přízvuk (přízvuk taktový) // 9.4.1 Umístění přízvuku v souvislé řeči // 9.4.2 Zásady spisovného přizvukování // 9.5 Takt v češtině // 9.6 Řečové tempo // 9.7 Využití prozodických prostředků při členění promluvy // 10 Zákonitosti spojování fonémů v češtině a výběru jejich alofonů // 10.1 Slabika v češtině // 10.2 Slovo // 10.3 Členění zvuku řeči; předěly a jejich vyjadřování // 10.3.2 Realizace fonémů v různých pozicích // 10.3.2.1 Realizace fonémů po pauze // 10.3.2.2 Realizace fonémů před pauzou // 10.3.2.3 Realizace fonémů v úseku mezi dvěma terminálními předěly // 10.3.2.3.1 Spojení dvou vokalických fonémů // 10.3.2.3.2 Spojení vokalického a konsonantického fonému // 10.3.2.3.3 Spojení konsonantického a vokalického fonému // 10.3.2.3.4 Spojení konsonantických fonémů // 10.3.2.3.4.1 Asimilace znělosti // 10.3.2.3.4.2 Artikulační asimilace // 10.3.2.3.4.3 Zjednodušování souhláskových skupin // 10.3.3 Realizace fonémů v místech předělů shrnutí // 11 Zásady kultivované výslovnosti současné češtiny. Ortoepie // 11.1 Obsah ortoepie a ortofonie // 11.2 Příprava materiálů orientujících ve spisovnosti // 11.3 Obecné zásady výslovnosti přejatých slov //
11.4 Výslovnost vlastních jmen // 11.5 Konkrétní ortoepické zásady // 11.6 Ortofonie // 11.6.1 Obměny znění hlásek vyplývající // z regionálního rozčlenění češtiny // 11.6.2 Obměny hlásek způsobené nepečlivostí // 11.7 Ortoepie kultivovaná výslovnost úseků mluvy // 11.7.1 Výslovnostní jevy, které nečiní Čechům potíže // 11.7.2 Ortoepické problémy při spojování hlásek // 11.8 Zvukové členění souvislé řeči a frázování // 11.8.1 Přizvukování // 11.8.2 Intonace // 11.8.3 Frázování // 11.9 Materiály orientující ve spisovné výslovnosti