Rozpravy ČSAV. Roč. 82/1972, Řada společenských věd ; Seš. 1
Práce se pokouší vysvětlit zrod jedné větve hodnotné humoristické prózy ve sféře avantgardní tvorby, a to u spisovatele, jehož tvorba soustřeďuje podstatné znaky avantgardního humoru v podobě umělecky plně samostatné avyzrálé.Autorka vychází ze stručného nástinu názorů avantgardy na podstatu a funkci humoru a všímá si Vančurova humoru a satiry jako složky mnohovrstevnatého vidění skutečnosti, dále jeho humoru jako cesty k renesanci lidství,posléze podílujeho humoru na podrobování skutečnosti tvůrčím experimentem a konečně specifičnosti jeho humoru.