.

0 (hodnocen0 x )

(13) Půjčeno:13x 

BK

Vyd. 1.

V Praze : C. H. Beck, 2009

xxxi, 352 s. : il. ; 24 cm

ISBN 978-80-7400-122-2 (brož.)

Beckova edice ekonomie

Obsahuje tabulky, grafy a poznámky pod čarou

Bibliografie na s. 321-345, rejstřík

000175871

1. Co to jsou strukturální reformy? // 1.1 Vymezení pojmu „strukturální reformy" // 1.2 Tržní a vládní selhání // 1.2.1 Tržní selhání a regulace ekonomických aktivit // 1.2.2 Neúplné informace, politický proces a vládní selhání // Závěrečné shrnutí // 2. Strukturální reformy a ekonomická výkonnost: analytický rámec // 2.1 Výklad metodologie // 2.1.1 Využití pracovního vstupu // 2.1.2 Produktivita práce // 2.2 Spojení mezi komponenty růstu a reformami // 2.3 Míra exogenity a endogenity determinantů růstu // Závěrečné shrnutí // 3. Strukturální reformy na dílčích trzích // 3.1 Reformy na trzích zboží a služeb // 3.1.1 Typy reforem // 3.1.2 Mechanismy působení reforem // 3.1.2.1 Alokační efektivita // 3.1.2.2 Produkční efektivita // 3.1.2.3 Dynamická efektivita // 3.1.3 Empirické výsledky // 3.2 Reformy na trzích práce // 3.2.1 Nedokonale konkurenční model trhu práce // 3.2.2 Evropský problém nezaměstnanosti a strukturální reformy // 3.2.3 Reformy jednotlivých nástrojů a institucí // 3.2.3.1 Systém daní a dávek // 3.2.3.2 Legislativa pro ochranu zaměstnání (EPL) // 3.2.3.3 Aktivní politiky zaměstnanosti (ALMP) // 3.2.3.4 Mzdová vyjednávání // 3.2.4 Empirické výsledky analýz reforem na trzích práce // 3.3 Znalostní ekonomika // 3.3.1 Znalostní ekonomika a teorie růstu // 3.3.2 Věda, výzkum a inovace // 3.3.3 Lidský kapitál // 3.3.4 Informační a komunikační technologie // 3.4 Finanční trhy a růst // 3.4.1 Funkce finančních trhů // 3.4.2 Empirické studie o dopadu prohlubující se integrace // na finančních trzích // 3.5 Reformy v makroekonomickém modelu // Závěrečné shrnutí // 4. Reformní komplementarity // 4.1 Typy komplementarit // 4.2 Formální analýza komplementarit // 4.3 Praktická analýza komplementarit //

4.3.1 Komplementarity na trzích produktů a trzích práce // 4.3.1.1 Teoretické zdroje působení interakcí // 4.3.1.2 Empirické výsledky // 4.3.2 Finanční trhy a komplementarity // 4.3.3 Znalostní ekonomika a komplementarity // 4.3.4 Komplementarity mezi makroekonomickými politikami // a strukturálními reformami // 4.4 Komplementarity v procesu transformace // Závěrečné shrnutí // 5. Politická ekonomie reforem // 5.1 Proč je těžké reformovat // 5.1.1 Technická nejistota // 5.1.2 Vliv zájmových skupin // 5.1.3 Sklon ke státu quo // 5.1.4 Analytická myopie // 5.1.5 Břímě reforem („zákopové války") // 5.1.6 Role ideologie // 5.2 Exogenní politicko-ekonomické aspekty reformního procesu // 5.2.1 Výchozí podmínky // 5.2.2 Makroekonomické podmínky // 5.2.3 Politický systém // 5.3 Reformní strategie // 5.3.1 „Balíky" reforem // 5.3.2 Sekvenční realizace a „big boom" // 5.3.3 Příklady reformních opatření a jejich sekvenční realizace // 5.3.3.1 Souhrnná reformní opatření // 5.3.3.2 Sekvenční implementace // 5.4 Politické strategie prosazení reforem // 5.5 Empirické výsledky // Závěrečné shrnutí // Koordinace strukturálních reforem // 6.1 Koordinace hospodářských politik v EU // 6.2 Proč (ne)koordinovat? // 6.2.1 Teorie fiskálního federalismu // 6.2.2 Důvody pro decentralizaci rozhodování // 6.2.2.1 Politické náklady ztráty suverenity // 6.2.2.2 Heterogenita preferencí // 6.2.2.3 Soutěž mezi jurisdikcemi // 6.2.2.4 Míra politické zodpovědnosti // 6.2.3 Ekonomické důvody pro koordinaci // 6.2.3.1 Externality // 6.2.3.2 Výnosy z rozsahu // 6.2.3.3 Společné veřejné statky // 6.2.4 Politicko-ekonomické faktory // 6.2.4.1 Leviathanské vlády // 6.2.4.2 Zájmové skupiny // 6.2.4.3 Politická jednání mezi zeměmi EU „něco za něco" //

6.2.4.4 Vztah evropských institucí a národních vlád // 6.3 Typy koordinace a implikace pro implementaci reforem // 6.3.1 Těsná koordinace // 6.3.2 Volná koordinace // 6.3.3 Strukturovaná koordinace a její účinnost // 6.3.4 Struktura koordinačního procesu a jeho aktéři // 6.3.5 Koordinační nástroje // 6.3.6 Analýza reformních odvětví // Závěrečné shrnutí // 7. Lisabonská strategie // 7.1 Cesta z Maastrichtu do Lisabonu // 7.2 Lisabonská strategie v prvním poločase // 7.2.1 Obsahový základ Lisabonské strategie // 7.2.2 Procedurální aspekty Lisabonské strategie // 7.2.3 Lisabonské zklamání a směřování k revizi // 7.3 Lisabonská strategie ve druhém poločase // 7.3.1 Obsah nové Lisabonské strategie // 7.3.2 Procedurální aspekty: základní stavební kameny nové Lisabonské strategie // 7.3.2.1 Stanovení základního rámce pro formulaci reformních strategií // 7.3.2.2 Formulace a aktualizace reformních strategií // 7.3.2.3 Monitorování a hodnocení // 7.3.3 Institucionální aktéři koordinace a jejich role // 7.3.4 Jak efektivní je nový procedurální rámec Lisabonské strategie? // 7.4 Lisabonská strategie a hospodářská krize // 7.5 Budoucnost Lisabonské strategie // Závěrečné shrnutí // 8. Strukturální aspekty asociace České republiky k EU // 8.1 Stručná historie přístupového procesu // 8.1.1 Eurodohody // 8.1.2 Cesta z Kodaně do Kodaně // 8.2 ČR a ekonomické aspekty přístupového procesu // 8.2.1 Naplňování Evropské dohody a obchod s EU // 8.2.2 Plnění ekonomického kodaňského kritéria // a strukturální změny // Závěrečné shrnutí // 9. Lisabonská strategie a Česká republika // 9.1 Překážky růstu, strukturální slabiny a reformní strategie ČR // 9.1.1 Výsledky analýzy determinantů HDP //

9.1.2 Analýza reformních oblastí založená na strukturálních ukazatelích // 9.2 Politicko-ekonomické aspekty reformního procesu // 9.2.1 Postavení vlád a reformní intenzita // 9.2.2 Koordinovaný přístup k tvorbě hospodářských politik // 9.2.3 Kapacita a stabilita státní správy // 9.2.4 Malá tradice tvorby analýzami podložených politik // 9.2.5 Celkový institucionální rámec a vliv zájmových skupin // 9.3 Politické strategie pro realizaci reforem // 9.3.1 Rozšiřování podpory reforem // 9.3.2 „Rozděl a panuj" // 9.3.3 Využití externího omezení // 9.4 Zapojení ČR do procesu koordinace strukturálních politik v EU // 9.4.1 Koordinace a institucionální aspekty // 9.4.2 Koordinace a národní reformní agenda // Závěrečné shrnutí