1. DĚJEPISNÉ POROZUMĚNÍ A OSPRAVEDLNĚNI -- Úvodem -- Dvojí pojetí kompetence historických a sociálních věd: kořeny -- přesvědčení o prvořadosti politických dějin -- Pojetí studované „skutečnosti" -- „Pojmosloví oboru" a „kultura oboru" -- Je „kultura oboru" determinující? -- Poznání a rozumění, různé koncepce dějepisného rozumění -- Rozumění funkci a rozumění materiální -- Weberovo a Geertzovo rozumění -- Požadavek racionality rozumění -- Aktuální rozumění a rozumění výkladem -- Intencionalistické a narativistické rozumění -- Rozumění teoretické a rozumění zápletkou -- Různé pohledy na badatelovy hodnoty a hodnocení -- Promyšlení důsledků; lze ospravedlnit kontextualizací a historizací? -- 2. METODOLOGICKÉ MYŠLENÍ SOUČASNÉ HISTORICKÉ VĚDY: ROGER CHARTIER -- Úvodem -- Dějepis se konstituuje vztahem ke skutečnosti, „reálné", „historický -- objekt" ---
Kritický odstup od kategorie „kontinuity", „totality" a „kauzality" Představa „objektivity" historického poznání; fikce a pravdivé -- vyprávění -- Eliášova a Foucaultova revoluce; diskontinuita a kontinuita -- jako komplementární metodické principy? -- Kritika „histoire sérielle" a „histoire des mentalités" -- Postupy kulturních a intelektuálních dějin -- 3. MÍSTO (VELKÝCH) TEORIÍ V HISTORICKÝCH VĚDÁCH V DOBĚ NARATIVISTICKÉ KRITIKY -- A MIKROHISTORICKÝCH BÁDÁNÍ -- Úvodem -- Teorie pozorování a teorie procesů a struktur -- Teorie procesů a struktur, holismus a intencionalita jevů -- Porovnávání historie a přírodních věd -- Teorie a narace -- Substancionalizace a desubstancionalizace historických procesů -- a struktur -- Problém „empirické" prokazatelnosti platnosti teorií historických věd — -- Mikrohistorie a její desubstancionalizační význam -- Závěrem -- 4. OD RÉTORICKÉ FIGURY K ANALYTICKÉ ---
KATEGORII K VÝVOJI POJMU „KULTURA" V DĚJEPISECTVÍ 20. STOLETÍ -- Úvodem -- Analytické kategorie a rétorické figury -- Pojmy coby analytické kategorie versus styl historie, diskurzivní -- praktiky či narativní struktury -- Pojem (pojetí, teorie) kultury -- Mezi rétorickou figurou a analytickým nástrojem několik příkladů -- z českého prostředí -- Debaty o smyslu českých dějin a o české otázce -- Česká historiografie -- Sémiotický status jako příklad analytické kategorie v dějepisu kultury — Závěry a výhledy -- 5. ČESKÁ HISTORIOGRAFIE A SOCIOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ -- Úvodem -- Sociologie náboženství -- Historická sociologie -- „Dějepis" a „historické vědy" -- Vztahy historiografie a sociologie náboženství v českém prostředí -- Náboženská homogenita tradiční společnosti? -- Náboženská nebo sociální hnutí? Latentní a ideologické funkce -- náboženství v dějinách? -- Kvazi-náboženské jevy ---
Odkouzlení světa, řády racionality -- Pojmy sociologie náboženství jako analytické kategorie v dějepisectví — -- Niterná situace dějinného aktéra, individuální „životní světy" -- Závěrem -- 6. MOŽNOSTI HISTORICKO-ANTROPOLOGICKÉ -- A KULTURNĚ-DĚJINNÉ INTERPRETACE ČESKÉHO -- TAJNÉHO A TOLERANČNÍHO NEKATOLICTVÍ 18. STOLETÍ -- Úvodem -- Byli „tajní nekatolíci" opravdu tajní? -- „Odkouzlení světa" -- Proces odkouzlení světa -- Ambivalentní rysy v lidové kultuře jako „longue durée" -- „Prostor zkušenosti" a „horizont očekávání" -- Sebetematizace, individualizace zbožnosti -- Prvky genderové analýzy -- Závěrem -- 7. NOVOVĚKÁ RACIONALIZACE A ODKOUZLENÍ SVĚTA. NĚKOLIK POZNÁMEK K MOŽNOSTI POJEDNAT PROCES KULTURNĚ-DĚJINNÉ PROMĚNY -- Úvodem -- Kulturní relativita racionality, paradigmatické zlomy -- Proces racionalizace a proces odkouzlení světa několik -- metodologických poznámek ---
Paralelnost procesů jeden příklad -- Závěrem -- ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A ÚVAHY -- Naturalizace kultur či sémantizace/sémiotizace přírody? -- Proces dějinné proměny kulturních obsahů a kulturní evoluce -- Obejdeme se bez Popperova „třetího světa"?