.

0 (hodnocen0 x )

(25.1) Půjčeno:200x 

BK

EB

Vyd. 2.

Praha : Portál, 2009

319 s. ; 24 cm

ISBN 978-80-7367-387-1 (váz.)

ISBN 978-80-262-0235-6 (online ; pdf)

ISBN 802620235X (ebook)

Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstříky

Určeno studentům psychologie, studentům sociálně-vědních fakult, mediálních studií, komunikačních věd, novinářům, manažerům a dalším zájemcům

Popsáno podle tištěné verze

000176428

ČÁST I // Obecná analýza lidské komunikace // 1 Základní pojmy // 1.1 Vymezení lidské komunikace // 1.1.1 Tradiční definice // 1.1.2 Předmět psychologie lidské komunikace // 1.1.3 Pochybnosti o definicích // 1.2 Účel lidského komunikování a motivace k němu // 1.2.1 Funkce komunikování // 1.2.2 Motivace ke komunikaci // 1.3 Komunikační kontext // 1.3.1 Vnitřní a vnější kontext komunikace // 1.3.2 Druhy mezilidské komunikace podle prostředí a role // 1.3.3 Agování // 1.4 Kontextové modality // 1.4.1 Modalita významu (závažnosti) pro mluvčího a adresáta // 1.4.2 Modalita systémového (situačního) rámce // 1.4.3 Modality vztahové // 1.4.4 Vliv hlubších psychických vrstev na dojem z člověka // 1.4.5 Centrální rysy // 1.5 Komunikační kompetence // 1.6 Způsoby komunikace // 1.7 Zpráva: od záměru po přijetí // 1.7.1 Tři stupně každé zprávy // 1.7.2 Přijímání a dekódování // 1.7.3 Podprahové vnímání jako součást příjmu zpráv // 1.8 Komunikační manévry a taktiky // 1.8.1 Komunikační manévr // 1.8.2 Diskvalifikování // 1.8.3 Mystifikace // 1.8.4 Paradoxní komunikace a dvojná vazba // 1.8.5 Sugerování // Literatura k další četbě // 2 Před komunikací: konstrukty o sobě a o světě // 2.1 Zájem filozofie o podmínky našeho poznávání // 2.1.1 Teorie asimilace, kognitivní disonance a základní atribuční chyba // 2.1.2 „Opory rozumu" // 2.2 Kognitivní východiska při komunikaci // 2.2.1 Schémata // 2.3 Některé další koncepty kognitivní a sociální psychologie // 2.3.1 Osobní konstrukty // 2.3.2 Představa o vlastní zdatnosti // 2.3.3 Vliv druhých osob na naše chování // 2.4 Stereotypy // Literatura k další četbě // 3 Teorie neverbální komunikace // 3.1 Úvod // 3.2 Základní teze // 3.2.1 Osvojování neverbální citlivosti v procesu učení //

3.2.2 Nelze nekomunikovat a míra neverbální exprese // 3.2.3 Mnohovýznamovost neverbálního signálu // 3.2.4 Hlavní situační aspekty // 3.2.5 Kulturní a rodová (genderová) specifika // 3.2.6 Uvědomované a neuvědomované signály // 3.2.7 Tendence dělat se lepším // 3.2.8 Různé funkce neverbálního komunikování // 3.2.9 Základní emoce // 3.2.10 Kontrola emočních signálů // 3.3 Některá známá zjištění o neverbální komunikaci člověka // 3.4 Emočně inteligentní neverbální projev // 3.5 Neverbální projevy v terapeutickém kontextu // 3.6 Spekulativní interpretace neverbálních projevů // 3.6.1 Interpretace podobné a nepodobné // 3.6.2 Analýza T.Kahlera // 3.6.3 Psychologická rizika spekulativních výkladů Literatura k další četbě // 4 Analýza slovní komunikace // 4.1 Úvod // 4.2 Základní teze // 4.2.1 Denotace a konotace // 4.2.2 Důležitost společného jazyka // 4.2.3 Egocentrická a sociocentrická mluva // 4.2.4 Doprovodné znaky slovní komunikace // 4.2.5 Způsoby mluvy // 4.2.6 Odlišnosti v mluvě mužů a žen // 4.3 Vývoj slovního komunikování // 4.3.1 Fáze v osvojování si jazyka // 4.3.2 Rozvoj slovní zásoby // 4.4 Dialog, rozhovor, konverzace // 4.4.1 Náplň rozhovoru // 4.4.2 Smysl konverzace // 4.4.3 Analýzy konverzací // 4.5 Aktivní a empatické naslouchání // 4.6 Analýza komunikační události // 4.6.1 Záměr a jeho dekódování // 4.6.2 Oblast nevyslovitelného // 4.7 Promluvové jednotky // 4.7.1 Promluvy popisné a uskutečňující // 4.7.2 Způsoby dotazování // 4.7.3 Dvojsmyslné promluvy // 4.7.4 Eufemismy // 4.7.5 Implikace // 4.8 Psychologické zvláštnosti mobilní komunikace // Literatura k další četbě // 5 Vytváření skutečnosti komunikací // 5.1 Úvod // 5.2 Vytváření, nebo zrcadlení? // 5.3 Příklady vytváření skutečnosti //

5.3.1 Politicky korektní jazyk // 5.3.2 Vědecký a odborný „folklor" // 5.3.3 Komentování // 5.3.4 Odlišná gramatika vyvolá odlišné vnímání světa // 5.3.5 Vytváření představ o skutečnosti humorem // 5.4 Vztah myšlení a jazyka // 5.4.1 Nuance slovní zásoby // 5.4.2 Smíšené jazyky // 5.5 Slang: sociální a psychologický smysl speciálního jazyka // 5.6 Zapůsobit cizími slovy a odbornými výrazy // 5.6.1 Rostoucí vliv angličtiny ve slovním komunikování // Literatura k další četbě // 6 Psychologické aspekty masmediální komunikace // 6.1 Úvod // 6.2 Psychologické rysy masové komunikace // 6.3 Vybrané pojmy // 6.3.1 Informace v masovém médiu // 6.3.2 Zábavné informace // 6.3.3 Deskripce a preskripce // 6.3.4 Persuaze, manipulativní nátlak, propaganda // 6.3.5 Nositelé témat a názorové autority // 6.3.6 Důvěryhodnost // 6.3.7 „Band-wagon" efekt // 6.3.8 Rozšiřování hlavního proudu a spirála mlčení // 6.3.9 Nábor ování // 6.4 Skupina jako médium mezi produktorem a adresátem // 6.5 Transparentní komuniké nositel sdělení masovému publiku. Literatura k další četbě // ČÁST II // Speciální rozbory lidského komunikování // 7 Lidská komunikace v pojmech teorie her // 7.1 Úvod // 7.2 Teze // 7.3 Vybrané pojmy // 7.3.1 Hra jednoho hráče // 7.3.2 Komunikace jako hra s nulovým součtem // 7.3.3 Hra s nenulovým součtem // 7.3.4 Hra se smíšenou motivací // 7.3.5 Teorie kolektivní volby // 7.3.6 Vězňovo dilema // Literatura k další četbě // 8 Lidská komunikace podle transakční analýzy // 8.1 Úvod // 8.2 Specifičnost transakční analýzy // 8.3 Ego-stavy // 8.4 Transakce // 8.4.1 Skryté transakce // 8.5 Scénář a mini-scénář: vzorce řídící komunikaci // 8.5.1 Klatby, poháněče a svolení // 8.5.2 Mini-scénář // 8.6 Hry podle transakční analýzy //

8.6.1 Základní teze // 8.6.2 Definice hry // 8.6.3 G-rovnice // 8.6.4 Užitek ze hry // 8.6.5 Existenciální potvrzení pozice OK // Literatura k další četbě // 9 Komunikace v dalších psychologických směrech // 9.1 Systémový a systemický přístup // 9.1.1 Komunikace jako součást systému, systém jako produkt komunikace // 9.1.2 Teze systémových přístupů // 9.1.3 Vymezování kontextu // 9.1.4 Vzorce (patterns) // 9.1.5 Komunikace významů // 9.1.6 Ekvifinalita v systému // 9.1.7 Z historie systémového přístupu // 9.1.8 Zpětná vazba // 9.2 Analýza komunikace vycházející z neurolingvistického programování // 9.2.1 Vnitřní mapy // 9.2.2 Změna rámce // 9.3 Rogersův přístup zaměřený na člověka // 9.3.1 Teze // 9.3.2 Umět se vcítit // 9.3.3 Akceptace // 9.3.4 Autenticita // 9.3.5 Škála empatie // 9.3.6 Zásady pro komunikaci // Literatura k další četbě // 10 Pře sofistiky a rétorské filozofie: inspirace ze starověku // 10.1 Zájem o ústní komunikaci // 10.2 Sofistika // 10.3 Rétorika // 10.3.1 Definice rétoriky // 10.3.2 Představy o rétorice ve starověkém Řecku // 10.3.3 Římská rétorika: návaznost i opozice // 10.4 Kritika řečnictví // Literatura k další četbě // 11 Zdravá komunikace // 11.1 Úvod // 11.2 Charakteristiky zdravé komunikace // 11.2.1 Bezprostřednost reakce // 11.2.2 Kognitivní přizpůsobování // 11.2.3 Zájem o druhého // 11.2.4 Reciprocita // 11.2.5 Humor // 11.2.6 Třikrát ne // 11.2.7 Podpora vývoje a flexibility // 11.2.8 Konzistence interakcí // 11.2.9 Uvolnění // 11.3 Pozitivní komunikace // 11.4 Kritéria psychického zdraví // 11.4.1 Vlastnosti zdravě komunikujícího jedince // 11.5 Komunikace jako způsob adaptace ve společnosti // 11.6 Asertivní komunikace a její pravidla // 11.6.1 Z historie asertivity // 11.6.2 Teze //

11.6.3 Šest základních technik // 11.6.4 Desatero asertivních práv // 11.6.5 Současné tréninkové postupy // 11.7 Příbuzné teorie a nácviky dovedností // 11.7.1 Abhidhammický trénink jako kultivace přátelství Literatura k další četbě // 12 Poruchy v interpersonální komunikaci // 12.1 Úvod // 12.2 Poruchy komunikace související s duševní poruchou osobnosti // 12.2.1 Poruchy komunikace způsobené závažnou poruchou či duševním onemocněním // 12.2.2 Neurotická komunikace // 12.2.3 Narcistní komunikace (centrovaná na sebe) // 12.2.4 Autistická komunikace // 12.2.5 Vulgární a nekrofilní komunikace // 12.3 Poruchy komunikace související s poruchami myšlení // 12.4 Abnormální komunikace v abnormálních podmínkách // 12.5 Poruchy v intrapsychické komunikaci (dysfunkční myšlenky) // 12.6 Komunikace ve stresu // Literatura k další četbě // 13 Terapeutická a pomáhající komunikace // 13.1 Základní vodítka pro komunikaci s pacientem // 13.1.1 Raport // 13.1.2 Terapeutova komunikace pod drobnohledem pacienta // 13.2 Co terapeuticky působí // 13.3 Rizika v terapeutické komunikaci // 13.4 Komunikace v psychoterapii ze systemického pohledu // 13.4.1 Nebát se zpočátku nevědět nic // 13.4.2 Vyhýbání se negativním formulacím // 13.4.3 Druhy terapeutických otázek // Literatura k další četbě // 14 Psychologické proměny komunikace v prostředí internetu // 14.1 Specifika virtuální komunikace // 14.2 Podoby a projevy disinhibice // 14.2.1 Od anonymity k autonomně řízené anonymitě // 14.2.2 Solipsismus // 14.2.3 Disociační stavy // 14.3 Specifické rysy komunikace v prostředí internetu // 14.3.1 Multiplicita: komunikace s více lidmi najednou // 14.3.2 Okamžitost komunikování a výhoda času na rozmyšlenou // 14.3.3 Povrchnost //

14.3.4 Potřeba sdružovat se (příklad svěřování se s mentální anorexií) // 14.4 Výuka on-line // 14.5 Jazykové proměny // 14.5.1 Zjednodušené a záměrně deformované vyjadřování // 14.5.2 Analogový žargon: šifrování emocí a neverbální sdělování // 14.5.3 Převracení lineární posloupnosti a diskuse na internetu // 14.6 Výhody // Literatura k další četbě // 15 Metakomunikace aneb Co se děje přitom, když druhý člověk mluví // 15.1 Definice // 15.1.1 Dvě roviny metakomunikace // 15.1.2 Druhy metakomunikace // 15.2 Proč je těžké pozorně vnímat přednášku? // 15.3 Pozitivní stránka metakomunikace // 15.4 Prolínání s komunikací // 15.5 Příklad na závěr // Literatura k další četbě

(OCoLC)1013877375

cnb001851037