Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 13.11.2021. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(7) Půjčeno:14x 
BK
1. vyd.
Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2009
253 s. : il. ; 24 cm

objednat
ISBN 978-80-244-2220-6 (brož.)
Monografie
Nad názvem: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta
Obsahuje bibliografii na s. 225-236 a rejstříky
000180480
0 Slovo na úvod 11 // 1 O čem je tato kniha 13 // 1.1 O čem kniha JE 13 // 1.2 O čem kniha NENÍ 14 // 2 Cesta ke slovu jako ústrední jednotce (české) morfologie 15 // 2.1 Pojem morfologie ve výkladech konsenzuálních 15 // 2.2 ( ) ne všechny Mathesiovy podněty byly dosud využity ( ) 16 // 2.3 Sedmdesátá léta - „bílá kniha“ a „teoretické základy“ 20 // 2.3.1 Koncepce vědecké synchronní mluvnice 20 // 2.3.2 Úkol morfologického komponentu 22 // 2.3.2.1 Morfologický znak 22 // 2.3.2.2 Syntaktický znak 22 // 2.4 Konečně „akademická“ Mluvnice češtiny a její morfologie 23 // 2.4.1 „Akademická“ mluvnice a morfologie 23 // 2.4.2 Ještě o kompatibilitě prvního a druhého svazku Mluvnice češtiny 24 // 2.4.3 Několik dílčích závěrů 25 // 2.5 Gramatiky let devadesátých 26 // 2.5.1 „Mluvnice pro školu a veřejnost“ 26 // 2.5.2 Tzv. brněnská mluvnice 26 // 2.5.3 Tzv. ostravská mluvnice 27 // 2.5.4 Mluvnice pražské provenience 29 // 2.5.5 Dvacáté páté vydání Stručné mluvnice české 30 // 2.6 Školský exkurz 31 // 2.6.1 Příběh o morfologii 31 // 2.6.2 Školské „osnovy“ jako podkladová struktura příběhu 31 // 2.6.3 Tzv. jednocení školské jazykovědné terminologie 34 // 2.6.3.1 Termíny běžně užívané, leč nepotřebné 35 // 2.6.3.1.1 Slovotvorný rozbor a rozbor stavby slova 35 // 2.6.3.1.2 O čem vypráví část příponová 36 // 2.6.3.1.3 Pokus o „komplexní rozbor“ a morfologická hereze . 39 // 2.6.3.2 Termíny potřebné, ale užívané neadekvátně 39 // 2.6.3.3 Terminologický souboj 39 // 2.6.3.4 Terminologické zmatení 40 // 2.6.3.4.1 Směšování stránky procesuálni a (funkčně) strukturní 40 // 2.6.3.4.2 Směšování derivace a konverze 41 // 2.6.3.4.3 Koncovka, nebo slovotvorná přípona? 41 // 2.6.4 (Dílčím) závěrem 41 //
3 Návrat slova 43 // 3.1 Rehabilitace morfologie (?) 43 // 3.2 Slovo a jeho „vymezitelnost“ 43 // 3.3 Slovo a formalistně laděné popisy 44 // 3.4 Slovo a jeho „comeback“ 45 // 3.4.1 Argument: minimální významová jednotka 45 // 3.4.2 Argument: fúzující jazyky 45 // 3.4.3 Argument: morfologické procesy a „celé“ slovo 46 // 3.4.4 Slovo jako „katalyzátor“ 46 // 3.5 Slovo a text 47 // 3.6 Slovo a morfologie, morfologie a slovo 48 // 3.6.1 Model word-and-paradigm (WP) 49 // 3.6.2 Model item-and-arrangement (IA) 50 // 3.6.2.1 Funkcionalistický pohled na model IA 53 // 3.6.3 Model item-and-process (IP) 54 // 4 Slovo jako slovní druh 55 // 4.1 Syntaktická derivace a teorie PS 55 // 4.1.1 Proč se (stále ještě) mluví o „syntaktické derivaci“ 55 // 4.1.2 Vztah morfologie a syntaxe 55 // 4.1.2.1 AUTONOMIE morfologie/autonomie syntaxe 55 // 4.1.2.2 Jerzy Kurylowicz a jeho zaujetí syntaxi 57 // 4.1.2.2.1 „Existuje vztah mezi lexikálním významem nějakého slovního druhu a jeho syntaktickými funkcemi“ 58 // 4.1.2.2.2 Syntaktická derivace jako „formální změna“ 59 // 4.1.2.2.3 Syntaktický derivát/syntaktický morfém 60 // 4.1.2.2.4 Rozdíl mezi „derivacemi“ 61 // 4.1.2.2.5 „Potřebujeme“ flexi? // 4.1.2.2.6 Primární funkce PS . // 4.1.3 Několik dílčích závěrů (a srovnání) 63 // 4.2 Klasifikace PS 64 // 4.2.1 Proč „slovní druhy“? 64 // 4.2.2 „Klasické“ třídění slovních druhů 64 // 4.2.3 „Podkladová“ teorie 65 // 4 // 40 sO4.2.3.1 Brondal a PS 66 // 4.2.3.2 Kurylowicz a PS 66 // 4.2.4 Metodologická báze pro klasifikaci slovních druhů 67 // 4.2.4.1 Gnozeologický podklad (univerzální metodologická // báze /autosémantických/ slovních druhů) 67 // 4.2.4.2 (Ne)soulad významu a funkce 68 // 4.2.5 PS bazální/satelitní 69 // 4.2.6 „Průniky“ PS 69 //
5 Slovo a morfologické procesy 71 // 5.1 Terminologické označení 71 // 5.2 Atributy morfologických procesů 71 // 5.2.1 Významnost a internost 71 // 5.2.1.1 Procesy jazykové exprese 72 // 5.2.2 Morfologický proces jako „jazyková unie“ 73 // 5.2.3 Morfologický proces jako „adice“ 73 // 5.2.4 Morfologický proces jako komplexní „aditivní unie“ 74 // 5.3 (Proto)typy morfologických procesů 74 // 5.3.1 (Proto)typy morfologických procesů podle typu formantu 75 // 5.3.2 (Proto)typy morfologických procesů podle funkce 76 // 6 Slovo a jeho vnitřní struktura 79 // 6.1 Ústřední úkol morfologie 79 // 6.1.1 Česko-slovenská „východiska morfémové analýzy“ 79 // 6.1.2 VÝCHODISKA MORFÉM ATICKÉ ANALÝZY v této práci 81 // 6.2 Slovo jako syntagma (mechanismus analýzy slovního tvaru) 82 // 6.2.1 Obecné podkladové premisy pro deskripci // stavby slova/slovního tvaru 82 // 6.2.1.1 „Systém“ 82 // 6.2.1.2 Podstatná stránka 83 // 6.2.1.3 Funkce 83 // 6.2.1.4 Syntagma 83 // 6.2.2 Podkladové premisy pro analýzu textového slova/slovního tvaru // z hlediska (flexivní i lexikální) morfologie 83 // 6.2.2.1 SLOVNÍ TVAR a SYNTAGMA 83 // 6.2.2.1.1 Výsledek dvou funkcí 83 // 6.2.2.1.2 „Bezprostřední“ konstituenty 84 // 6.2.2.1.3 Dvě morfologie 84 // 6.2.2.1.4 Dílčí závěry 84 // 6.2.2.2 Slovní tvar a intersegment 84 // 6.2.2.2.1 Pojem „intersegment“ 84 // 56.2.2.2.2 Vyčleňování intersegmentu 85 // 6.2.2.2.3 Funkce konstrukční 85 // 6.2.2.2.4 Konektém 85 // 6.2.2.2.5 Výhody při popisu verbální flexe 85 // 6.2.2.2.6 Mechanická aplikace pravidel // při popisu flexe adjektivní 86 // 6.2.2.2.7 Nepřirozená pravidelnost a uniformita 88 // 6.2.3 SLOVNÍ TVAR NECHŤ JE CHÁPÁN JAKO SYNTAGMA 88 // 6.2.3.1 Morfologická hereze 89 // 6.2.3.2 Typy morfů 89 // 6.2.3.2.1 Typy morfů podle funkce 89 //
6.2.3.2.2 Typy morfů podle pozice ve slově při afixaci 90 // 6.2.3.2.2.1 -a,-b: tzv. CONFIXY 90 // 6.2.3.2.2.2 +a, -b: tzv. INFIXY 92 // 6.2.3.2.2.3 -a, +b: tzv. C1RCUMFIXY 92 // 6.2.3.2.2.4 +a, +b: tzv. TRANSFIXY 93 // 6.2.3.3 Základní postup při analýze 93 // 6.2.3.3.1 Tvarotvorná báze a tvarotvorný formant 94 // 6.2.3.3.2 Slovotvorný základ + slovotvorný formant 95 // 6.2.3.3.2.1 SLOVOTVORNÁ BÁZE 95 // 6.2.3.3.2.2 SLOVOTVORNÝ FORMANT 97 // 6.2.3.3.2.3 Slovotvorné paralelní slova 99 // 6.2.3.3.2.4 Hranice mezi SB a SF 99 // 6.2.3.4 Komplexní postup při analýze 100 // 6.2.3.4.1 Verze minimalistická 100 // 6.2.3.4.2 Verze maximalistická 111 // 6.2.3.5 Obecné schéma komplexní analýzy slovního tvaru 119 // 6.2.3.6 „Přidaná hodnota“ a její zachycení // v grafickém záznamu komplexní analýzy 121 // 7 Slovo a PS transfer 123 // 7.1 Tzv. slovnědruhový transfer 123 // 7.1.1 Tzv. proces morfematické adice 124 // 7.1.2 Tzv. proces změny morfologické charakteristiky 125 // 7.2 Transpozice 125 // 7.2.1 Termín TRANSPOZICE 125 // 7.2.2 Transpozice a dokulilovská slovotvorná teorie 127 // 7.2.3 Transpozice a Kurylowiczova syntaktická derivace 128 // 7.2.4 Slovnědruhová transpozice 128 // 7.2.5 Transpozice - jev statický/sémantický, nebo dynamický/slovotvorný 129 // 67.2.5.1 Transpozice jako druh sémantického vztahu // u tzv. transpozičního typu onomaziologické kategorie 129 // 7.2.5.2 Transpozice jako instance derivace 130 // 7.2.5.3 Transpozice a teorie slovních druhů 130 // 7.2.5.4 Množinové pojetí transpozice 130 // 7.2.5.5 Procesuálni interpretace transpozice // z pozice tzv. sémantické báze 131 // 7.2.6 Transpozice jako důsledek/výsledek dynamických vztahů mezi slovními druhy 131 // 7.2.6.1 Gramatická transpozice 132 // 7.2.6.2 Slovotvorná transpozice 136 //
7.2.6.2.1 Vznik ze syntaktických potřeb 137 // 7.2.6.2.2 Nabytí „vlastností“ primárního PS 137 // 7.3 Konverze 138 // 7.3.1 Uchopení termínu 138 // 7.3.1.1 Konverze jako slovotvorný způsob 138 // 7.3.1.2 Konverze jako slovnědruhový přechod 139 // 7.3.1.3 Konverze jako slovotvorný způsob // i slovnědruhový přechod 140 // 7.3.2 Konverze jako vztah a/nebo proces 141 // 7.3.2.1 Konverze - věc flexe, nebo slovotvorby? 142 // 7.3.2.2 „Konverze", nebo „transpozice“? 142 // 7.3.2.2.1 Konverze jako kategoriální členství 143 // 7.3 2.2.1.1 Parciální konverze 145 // 7.3.2.2.1.2 Homonymie, polysémie a konverze 145 // 7.3.2.2.1.3 Nereflektování přirozeného // „béhu světa“ a konverze 146 // 7.3.2.2.2 Konverze jako morfologický proces 147 // 7.3.2.2.2.1 Konverze jako proces // direkcionální a nedirekcionální 147 // 13.2.2.2.2 Konverze a nulová derivace 147 // 7.3.3 Konverze v dílčím závěru 149 // 8 Transpozice bazálních PS v češtině pomocí KONVERZE 151 // 8.1 Transpozični proces 151 // 8.1.1 Hlavní typy slovotvorné transpozice S, A, V realizované konverzí 151 // 8.2 Analýza vnitřní struktury konvertovaných slov 156 // 8.2.1 Typ S/A: KAPR - KAPŘÍ 156 // 8.2.1.1 Typ S/A: zvíře (zvířet-) — zvířecí 157 // 8.2.2 Typ S/V: RYBÁŘ - RYBAŘIT 158 // 8.2.2.1 S/V: král-» kralovat 160 // 78.2.3 A/S 161 // 8.2.3.1 A/S, podtyp: fee reduplikační-♦ fee odrazová 161 // 8.2.3.1.1 ZNÁMÝ (Á, É) - ZNÁMÝ/ZNÁMÁ 161 // 8.2.3.1.2 VRCHNÍ (í, í) - VRCHNÍ (gen. sg. vrchního)/ // VRCHNÍ (gen. sg. vrchní) 162 // 8.2.3.1.3 HOSTINSKÝ (Á, É) - // HOSTINSKÝ/HOSTINSKÁ 164 // 8.2.3.1.4 POĽNÍ (í, í) - POĽNÍfem 166 // 8.2.3.1.5 ZLÝ (Á, É) - ZLÉ""" 167 // 8.2.3.1.6 TELECÍ (í, í) - TELECÍ"’“" (TELECÍf’m ) 169 // 8.2.3.2 A/S, podtyp: SUCHÝ (Á, É) - SOUŠ 170 //
8.2.3.2.1 A/S, podtyp: MODRÝ (Á, É) - MODŘ 171 // 8.2.3.2.2 A/S, podtyp: STARÝ (Á, É) - STÁŘÍ 172 // 8.2.3.2.3 A/S, podtyp: TICHÝ (Á, É)// // (*TiCHOneutr; - ticho из // 8.2.4 Typ A/V: MODRÝ - MODRAT 175 // 8.2.4.1 Typ A/V: ČISTÝ-ČISTIT 176 // 8.2.4.2 Typ A/V: DŘEVĚNÝ - DŘEVĚNĚT 177 // 8.2.4.3 Typ A/V: HUSTÝ-HOUSTNOUT 179 // 8.2.5 Typ V/S 180 // 8.2.5.1 Typ V/S, podtyp: VYLOVIT - VÝLOV 180 // 8.2.5.1.1 PLAKAT-PLÁČ 181 // 8.2.5.1.2 SLOUŽIT-SLUHA 182 // 8.2.5.1.3 VÁŽIT-VÁHA 183 // 8.2.5.1.4 VONĚT-VŮNĚ 184 // 8.2.5.1.5 VYPLNIT - VÝPLŇ 185 // 8.2.5.2 Typ V/S, podtyp: CHYTAT (CHYTÁN) - CHYTÁNÍ 186 // 8.2.5.3 Typ V/S, podtyp: MAZAT (MAZAL) — MAZAL 187 // 8.2.5.3.1 KUTIT (KUTIL) - KUTIL 189 // 8.2.6 Typ V/A 190 // 8.2.6.1 Typ V/A, podtyp: ULOVIT (ULOVEN) - ULOVENÝ 190 // 8.2.6.2 Typ V/A, podtyp: LOVIT (LOVÍC) - LOVÍCÍ 192 // 8.2.6.3 Typ V/A, podtyp: CHYTIT (CHYTIVŠI) - CHYTIVŠÍ 194 // 8.2.6.4 Typ V/A, podtyp: SPADNOUT (SPADL) - SPADLÝ 196 // 8.2.6.5 Participium v. (verbální) adjektivum neboli nedokončená transpozice 197 // 8.2.6.6 (Verbální) adjektivum v. substantivum // (jako substantivizované adjektivum) neboli pokračující transpozice 199 // 8.2.6.6.1 Další podtypy pokračující transpozice 200 // 89 Transflexe 203 // 9.1 Termín TRANSFLEXE 203 // 9.2 Typy transflexe v češtině 203 // 9.3 Analýza vnitřní struktury transflektovaných slov 206 // 9.3.1 Typ S/S 206 // 9.3.1.1 Typ S/S, podtyp KMOTR - KMOTRA 206 // 9.3.1.1.1 Podtyp DĚLNÍK -> DĚLNICE 207 // 9.3.1.2 Typ S/S, podtyp PTÁK - PTÁČE 208 // 9.3.1.3 Typ S/S, podtyp PRUT - PROUTÍ 209 // 9.3.2 Typ A/A: HEZKÝ-HEZČÍ 210 // 9.3.3 Typ V/V: CHYTAT - CHYTNOUT/CHYT1T - CHYTAT 211 // 9.3.3.1 Typ V/V: podtyp CHYTAT - CHYTNOUT/CHYTIT (tzv. perfektivizace imperfektiv) 211 //
9.3.3.2 Typ V/V: podtyp CHYTNOUT/CHYTIT - CHYTAT (tzv. imperfektivizace perfektiv) 214 // 9.3.3.3 Typ V/V: podtyp VYRŮST - VYRŮSTAT (tzv. sekundární imperfektivizace) 215 // 9.3.3.4 Typ V/V: podtyp PÁST - PÁSAT // (formace iterativ a frekventativ) 217 // 9.4 Deadjektivni adjektiva a deverbální verba a transflexe 218 // 9.4.1 Stupňování adjektiv 218 // 9.4.2 Slovesný vid 219 // 10 Slovo na závěr 221 // Seznam zkratek a symbolů 223 // Literatura 225 // Rejstřík věcný 237 // Rejstřík jmenný 252

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC