.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010

318 s. ; 24 cm

ISBN 978-80-7380-244-8 (váz.)

Nad názvem: Katedra archeologie ZČU v Plzni

Obsahuje bibliografii na s. 295-312 a rejstřík

Anglické resumé

000180951

PŘEDMLUVA 15 // BLOK I // 1. ÚVOD 19 // 1.1 PRÍSTUP K. TÉMATU 19 // 1.1.1 Plán práce 19 // 1.1.2 Metoda výkladu archeologického zkoumání 20 // 1.1.3 Úplnost výkladu 21 // 1.1.4 Okolí archeologie 21 // 1.2 ÚVOD DO TEORETICKÝCH MODELŮ 22 // 1.2.1 Archeologie jako teoretická a praktická činnost 22 // 1.2.2 Archeologická teorie 23 // 1.2.3 Teorie a empirie 23 // 1.2.4 Teoretické modely archeologie 24 // 1.2.5 Pojmy a věci 25 // 1.2.6 Modely a analogie 26 // 1.2.7 Generování modelů 27 // 1.2.8 Vzestup od abstraktního ke konkrétnímu 27 // 1.2.9 Použití modelů 28 // 1.2.10 Model a teorie 29 // 1.2.11 Kvantity živého a kvantity mrtvého světa 29 // 2. ZÁKLADY ARTEFAKTOVÉ ARCHEOLOGIE 30 // 2.2.1 Artefakt jako základ lidského světa 30 // 2.2.2 Tvůrčí charakter lidského konání 31 // 2.2.3 Účelnost lidského konání 31 // 2.2.4 Expresivita artefaktů 32 // 2.2.5 Struktura artefaktů 32 // 2.2.6 Artefakty jako události 33 // 2.2.7 Vztah duchovní a artefaktové sféry 33 // BLOK II // 3. LIDSKÝ SVĚT 37 // 3.1 POJEM LIDSKÉHO SVĚTA 37 // 3.1.1 Lidský svět 37 // 3.1.2 Archeologizovaný lidský svět 38 3.1.3 Kultura 39 // 3.1.4 Vznik lidského světa 39 // 3.1.5 Mimo lidský svět 40 // 3.2 SOCIÁLNÍ TEORIE 41 // 3.2.1 Podmínky tvůrčí činnosti 41 // 3.2.2 Základní pojmy a vztahy 41 // 3.2.3 Diachronie sociálního světa 43 // 3.2.4 Synchronie sociálního světa 44 // 3.3 ZÁKLADNÍ ELEMENTY LIDSKÉHO (SOCIÁLNÍHO) SVĚTA 44 // 3.3.1 Artefakty 45 // 3.3.2 Ekofakty 46 // 3.3.3 Člověk a jeho instituce 46 // 3.3.4 Texty 47 // 3.4 SYSTEMATIKA SOCIÁLNÍHO SVĚTA 49 // 3.4.1 Sociální svět 49 // 3.4.2 Individuální svět 52 // 3.4.3 Individuální psychika a chaos 53 // 3.5 ZÁKLADNÍ SOCIALIZAČNÍ PROCESY 54 // 3.5.1 Socializace jako vytváření sociálního světa 54 // 3.5.2 Adaptace 54 // 3.5.3 Specializace 55 //

3.5.4 Komunikace 56 // 3.5.5 Exprese 56 // 3.6 HISTORIE A ZÁKONITOST SOCIÁLNÍHO SVĚTA 57 // 3.6.1 Událostní aspekt lidského světa 57 // 3.6.2 Struktura lidského světa 57 // 4. ARTEFAKTY V LIDSKÉM SVĚTĚ 59 // 4.1 PODSTATA ARTEFAKTŮ 59 // 4.1.1 Obecnost artefaktů 59 // 4.1.2 Artefakty a dědičnost 60 // 4.1.3 Úloha nástrojů 61 // 4.1.4 Složitost artefaktů 62 // 4.1.5 Artefakty vznikajícího člověka 62 // 4.1.6 Materiálno a ideálno 63 // 4.1.7 Symboly na artefaktech 63 // 4.1.8 Artefakty, pojmy a jazyk 64 // 4.1.9 Artefakty a paradigmata 65 // 4.2 VLASTNOSTI ARTEFAKTŮ 66 4.2.1 Vlastnosti „naše“ a , jejich“ 66 // 4.2.2 Počet vlastností 67 // 4.2.3 Vlastnosti formálni 67 // 4.2.4 Vlastnosti prostorové 68 // 4.2.5 Vlastnosti praktické 69 // 4.2.6 Vlastnosti arbitrárni 70 // 4.2.7 Vlastnosti expresívni 70 // 4.3 STUPNĚ INTENCIONALITY 71 // 4.3.1 Izolace 71 // 4.3.2 Přizpůsobení 72 // 4.3.3 Formování artefaktu 72 // 4.3.4 Spojování částí (kombinace a skládání) 73 // 4.3.5 Pěstování rostlin a chov domácích zvířat 73 // 4.3.6 Kombinace artefaktů se zvířecí silou 74 // 4.3.7 Kombinace artefaktů s neživou silou 74 // 4.3.8 Další vývoj intencionality 74 // 4.4 ARTEFAKTY A LIDÉ 75 // 4.4.1 Artefakty a myšlení 75 // 4.4.2 Artefakty a lidská společnost 76 // 4.5 EKOFAKTY JAKO NEGATIVY ARTEFAKTŮ 77 // 4.5.1 Podstata ekofaktů 77 // 4.5.2 Systematika ekofaktů 79 // 4.5.3 Studium ekofaktů 80 // 4.5.4 Ekofakty a paradigmata 82 // 5. ÚČELA EXPRESE ARTEFAKTŮ 83 // 5.1 ÚČEL ARTEFAKTŮ 83 // 5.1.1 Kategorie účelu (funkce, význam, smysl) 83 // 5.1.2 Praktická funkce artefaktů 85 // 5.1.3 Společenský význam 86 // 5.1.4 Symbolický smysl artefaktů 89 // 5.2 Účel a obvyklost (exprese) 91 // 6. STRUKTURY A UDÁLOSTI V LIDSKÉM ARTEFAKTOVÉM SVĚTĚ 93 // 6.1.1 Strukturalismus 93 //

6.2 USPOŘÁDÁNÍ ELEMENTŮ LIDSKÉHO SVĚTA 93 // 6.2.1 Uspořádání lidské kultury 93 // 6.2.2 Uspořádání archeologických pramenů 94 // 6.2.3 Uspořádání v čase a v prostoru 96 // 6.2.4 Hranice v lidském světě 96 6.2.5 Artefaktové systémy 98 // 6.2.6 Uspořádání symbolů a znaků 99 // 6.3 STRUKTURY 100 // 6.3.1 Pojem struktury 100 // 6.3.2 Struktury živé a mrtvé 100 // 6.3.3 Podobnost forem 101 // 6.3.4 Korelace a kauzalita artefaktových vlastností 102 // 6.3.5 Synchronní a diachrónni struktury 103 // 6.3.6 Artefaktový algoritmus 103 // 6.3.7 Normy v lidském světě 104 // 6.3.8 Změny struktur 107 // 6.3.9 Podmíněnost struktur 108 // 6.4 UDÁLOSTI 109 // 6.4.1 Pojem události 109 // 6.4.2 Protiklad struktury a události 110 // 6.4.3 Proces a historie 112 // 6.4.4 Střídání paradigmat a událostní archeologie 113 // 6.4.5 Události v archeologii 114 // 6.4.6 Individualita událostí 116 // 6.4.7 Události jako subjekty struktur 117 // 6.4.8 Pojem události v dřívějších paradigmatech 117 // 7. FORMA (MOBILNÍCH) ARTEFAKTŮ 120 // 7.1.1 Forma a přizpůsobení artefaktů 120 // 7.1.2 Formovatelnost artefaktů a nástroje 120 // 7.1.3 Specifičnost formy 121 // 7.2 FORMÁLNÍ STRUKTURY 122 // 7.2.1 Kognitivní normy mobilních artefktů 122 // 7.2.2 Základní třídy formálních struktur 123 // 7.2.3 Formální změny artefaktů 124 // 7.2.4 Proces tvoření 125 // 7.2.5 Síření formálních změn prostorem 126 // 7.2.6 Vlivy a difúze 128 // 7.2.7 Diskontinuita formálních vlastností artefaktů 130 // 7.2.8 Stupňovitost ve vývoji artefaktů 132 // 7.3 UDÁLOSTI VE SVĚTĚ FOREM 132 // 7.3.1 Role jednotlivců 132 // 7.3.2 Rozpoznání individuality artefaktů 133 // 7.3.3 Individualita tvorby forem 134 // 7.3.4 „Rukopis“ individuálních výrobců 135 7.3.5 Sledování nepravidelností 135 //

7.3.6 Ovlivňování 137 // 7.3.7 Šíření jednotlivých artefaktů 137 // BLOK III // 8. PROSTOR ARTEFAKTŮ 141 // 8.1 ZÁKLADNÍ POJMY 141 // 8.1.1 Pojem prostorové archeologie 141 // 8.1.2 Některé teze prostorové archeologie 141 // 8.1.3 Pojem sídelního areálu 144 // 8.1.4 Pojem jinosti 145 // 8.1.5 Pojem sociální krajiny 145 // 8.1.6 Krajina jako pseudoartefakt 146 // 8.1.7 Chápání prostoru 147 // 8.1.8 Nadkomunitní areály 148 // 8.2 TEORIE SÍDELNÍCH AREÁLŮ 150 // 8.2.1 Komunitní areál 150 // 8.2.2 Teorie sídelních areálů v jiných kontextech 152 // 8.2.3 Dedukce v teorii sídelních areálů 153 // 8.2.4 Význam komponenty a její pozorovatelnost 154 // 8.2.5 Paměť sídelních areálů 156 // 8.2.6 Archeologické komponenty a jejich okolí 158 // 8.2.7 Struktura komunitních areálů a krajiny 159 // 8.3 TEORIE JINOSTI 160 // 8.3.1 Pojem jinosti 160 // 8.3.2 Tranzitivita jinosti 162 // 8.3.3 Komunita a společnost 163 // 8.3.4 Směna zboží ve společnosti 163 // 8.3.5 Obchod bronzem 165 // 8.3.6 Neekonomické sociální vztahy 167 // 8.3.7 Válečnictví 168 // 8.3.8 Pravěké války: příklad 169 // 8.3.9 Náboženství 173 // 8.3.10 Chápání minulého prostoru 174 // 8.4 UDÁLOSTI V PROSTORU 176 // 8.4.1 Pojem události v prostoru 176 // 8.4.2 Události v komunitním světě 177 // 8.4.3 Události v krajině 180 // 8.4.4 Historie sociálních krajin 181 // 8.4.5 Cestování 182 // 9. ČAS ARTEFAKTŮ 184 // 9.1 ČAS V ARCHEOLOGII 184 // 9.1.1 Čas v přírodě a ve společnosti 184 // 9.1.2 Pozorovatelnost času v archeologii 185 // 9.1.3 Čas kalendářní a čas gramatický 186 // 9.1.4 Limity archeologického času 187 // 9.1.5 Periodicita archeologických událostí 188 // 9.1.6 Uspořádání událostí 189 // 9.1.7 Čas událostí a prostor událostí 190 // 9.1.8 Čas struktur a prostor struktur 191 //

9.2 VĚDOMÍ MINULOSTI 192 // 9.2.1 Vnímání času 192 // 9.2.2 Prostředky sociální paměti 193 // 9.2.3 Artefakty jako prostředek artefaktevé paměti 195 // 9.2.4 Fáze vědomí minulosti 196 // 9.2.5 Jinost předků 197 // BLOK IV // 10. ARTEFAKTY JAKO PROSTŘEDKY ADAPTACE 203 // 10.1 KATEGORIE TVOŘENÍ 203 // 10.1.1 Socializace tvořením 203 // 10.1.2 Účel tvoření 203 // 10.2 POJEM ADAPTACE 204 // 10.2.1 Adaptace jako přizpůsobení vnějšího světa lidmi 204 // 10.2.2 Procesuálni pojetí adaptace 205 // 10.2.3 Adaptace přírody 206 // 10.3 POKROKASMĚROVANÉZMĚNY V LIDSKÉM SVĚTĚ 208 // 10.3.1 Pojem pokroku 208 // 10.3.2 Problémy pokroku v archeologii 209 // 10.3.3 Směrované změny lidského světa a jejich příčiny 210 // 10.3.4 Úloha nástrojů 212 // 10.4 HLAVNÍ STUPNĚ V ADAPTACI PŘÍRODY V PRAVĚKU 214 // 10.4.1 Výroba nástrojů izolací a přizpůsobením 214 // 10.4.2 Výroba nástrojů formováním 214 // 10.4.3 Oheň 214 // 10.4.4 Vznik kombinovaných artefaktů, umění a rituálních objektů 215 // 10.4.5 Vznik architektury a areálů aktivit 215 // 10.4.6 Vznik zemědělství 216 // 10.4.7 Spojení přírodní síly a artefaktu (oradlo) 217 10.4.8 Vznik sociální krajiny 217 // 10.4.9 Vznik výrobních zařízení 218 // 10.4.10 Vznik komunikací 219 // 10.4.11 Vznik metalurgie železa 219 // 10.5 HRANICE VYSVETLENÍ ADAPTACÍ 219 // 10.5.1 Potrava: příklad neadaptivního chování 220 // 10.5.2 Adaptace v oblasti Bakovského potoka 222 // 10.5.3 Racionalistické pojetí adaptace 222 // 11. ARTEFAKTY JAKO PROSTŘEDKY SPECIALIZACE 225 // 11.1 TRADIČNÍ POJETÍ SPECIALIZACE 225 // 11.1.1 Člověk jako sociální bytost 225 // 11.1.2 Principy tradičního pojetí 227 // 11.1.3 Fáze výrobní specializace 228 // 11.2 Vznik artefaktů a společnosti 229 // 11.2.1 Artefakty a společnost 229 //

11.2.2 Společenskost specializace 230 // 11.2.3 Formy specializace 231 // 11.2.4 Specializace a směna 233 // 11.2.5 Specializace a společenské instituce 235 // 11.3 SPECIALIZACE JEDNOTLIVCE 236 // 11.3.1 Individualismus a kolektivismus 236 // 11.3.2 Seskupování jednotlivců 237 // 11.3.3 Specializace mužů a žen 238 // 11.3.4 Specializace věkových skupin 239 // 11.4 SPECIALIZACE V RODINĚ A DOMÁCNOSTI 240 // 11.4.1 Lidské příbuzenství 240 // 11.4.2 Exogamie a endogamie 241 // 11.4.3 Matriarchát a patriarchát jako systém příbuzenství 241 // 11.4.4 Patriarchát jako společenský systém 242 // 11.4.5 Demografie rodiny 243 // 11.4.6 Manželství 244 // 11.4.7 Archeologické doklady rodiny 245 // 11.5 SPECIALIZACE V KOMUNITĚ 246 // 11.5.1 Pojem komunity a komunitního areálu 246 // 11.5.2 Velikost komunit 246 // 11.5.3 Ekonomie v komunitním světě 247 // 11.5.4 Asistence 248 // 11.5.5 Praktická dimenze komunitních areálů 249 // 11.5.6 Symboly v komunitách 251 // 11.6 SPOLEČNOST 252 // 11.6.1 Protiklad komunity a společnosti 252 // 11.6.2 Společnost jako relace a struktura (pokus o formalizaci) 254 // 11.6.3 Jiné teorie společnosti 256 // 11.6.4 Pohřební ritus a společnost (smysl a význam pohřbívání) 257 // 11.7 ROLE EKONOMIKY V LIDSKÉM SVĚTĚ 258 // 11.7.1 Pojem ekonomiky 258 // 11.7.2 Sociální rozměr pravěké ekonomiky 259 // 11.7.3 Výroba a spotřeba 261 // 11.7.4 Potřebnost a nezbytnost 263 // 11.7.5 Směna: užitečnosti a zboží 264 // 11.7.6 Vlastnictví artefaktů 265 // 12. KOMUNIKACE ARTEFAKTY 267 // 12.1 VÝZNAM KOMUNIKACE 267 // 12.1.1 Vymezení komunikace 267 // 12.1.2 Komunikace jako společenský jev 268 // 12.1.3 Struktury, kategorie a pojmy 268 // 12.2 FORMY KOMUNIKACE 269 // 12.2.1 Vznik komunikace 269 // 12.2.2 Symbolické systémy v artefaktové kultuře 270 // 12.2.3 Přirozený jazyk 271 //

12.2.4 Vznik a vývoj jazyka 272 // 12.3 KULTURA JAKO KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM 273 // 12.3.1 Obsah artefaktové komunikace 273 // 12.3.2 Arbitrámost 274 // 12.3.3 Principy omezení arbitrámosti 276 // 12.3.4 Metodologie hledání smyslu znaků a symbolů 277 // 13. ARTEFAKTY JAKO PROSTŘEDKY EXPRESE 280 // 13.1 ZÁKLADNÍ POJMY 280 // 13.1.1 Pojem exprese 280 // 13.1.2 Artefakty jako výrazy (exprese) 281 // 13.2 TEORIE ARCHEOLOGICKÉ KULTURY 282 // 13.2.1 Archeologická kultura - vývoj pojmu 282 // 13.2.2 Pojem archeologické kultuiy- 284 // 13.2.3 Vznik archeologických kultur 285 // 13.2.4 Kulturní hranice 286 // 13.3 KULTURA A JAZYK 286 // 13.3.1 Vznik dnešních jazyků 286 13.3.2 Formální diferenciace jazyků 287 // 13.3.3 Artefaktová kultura a jazyk 289 // 13.3.4 Filologické rekonstrukce 290 // 13.3.5 Etnická historie 291 // 13.3.6 Perspektiva etnické historie 293 // Summary 294 // Seznam literatury 295 // O autorovi 313 // Rejstřík 314