.

0 (hodnocen0 x )

(18.8) Půjčeno:206x 

BK

EB

Vyd. 1.

Praha : Portál, 2010

439 s. ; 24 cm

ISBN 978-80-7367-680-3 (váz.)

ISBN 978-80-262-0316-2 (e-kniha)

Obsahuje bibliografii na s. 427-439 a bibliografické odkazy

Popsáno podle tištěné verze

000180952

Seznam používaných zkratek 17 // Předmluva 19 // I. část // Úvodem 21 // 1 Obecné poznámky 21 // 2 Pojmy používané v sociální politice 25 // 2.1 Úvodem o pojmech 25 // 2.2 Historické pojmy 26 // 2.3 Pojem sociální politika 27 // 2.4 Pojmy sociální bezpečnost a sociální zabezpečení 31 // 2.5 Pojem sociální ochrana 33 // 2.6 Pojem sociální péče 34 // 2.7 Pojmy sociální pojištění, sociální zaopatření a sociální pomoc 35 // 2.8 Pojem záchranná sociální síť 37 // 2.9 Pojem sociální služba 38 // II. část // Geneze sociálněpolitických myšlenek a institucí 39 // 3 Obecně o genezi sociální politiky 39 // 3.1 Obecně o genezi společenské solidarity 40 // 3.2 Geneze postojů a realizačních nástrojů sociální politiky 45 // 4 Geneze myšlenek a institucí autokratické sociální politiky 47 // 4.1 Paternalismus 47 // 4.1.1 Despotický paternalismus 47 // 4.1.2 Antický paternalismus 49 // 4.1.3 Středověký paternalismus 54 // 4.2 Středověký utopismus 55 // 4.3 Neopaternalismus 57 // 4.4 Filantropie, altruismus, péče 60 // 4.4.1 Antická filantropie 61 // 4.4.2 Židovská filantropie 61 // 4.4.3 Křesťanská filantropie 62 // 4.4.4 Filantropie v raném středověku 66 // 4.4.5 Filantropie v Českém knížectví a království 67 // 4.4.6 Formy moderní filantropie 68 // 4.5 Veřejná intervence v pozdním středověku 69 // 4.6 Institucionalizace chudinské péče v době industrializace 72 // 5 Geneze myšlenek a institucí demokratické sociální politiky 74 // 5.1 Přirozená lidská práva 74 // 5.2 Liberalismus a regulace 76 // 5.3 Počátky vzájemnosti 78 // 5.3.1 Spontánní vzájemnost 78 // 5.3.2 Soukromoprávní životní a úrazové pojištění 79 // 5.3.3 Dělnická solidarita 80 // 5.3.4 Institucionalizace dělnické vzájemnosti 82 // 5.3.5 Povinné pojištění (sociální pojištění) 82 //

Institucionalizace solidarity v sociálním státu 86 // 5.4.1 Socialisté 86 // 5.4.2 Institucionalizace a zestátnění solidarity 88 // 5.4.3 Geneze české sociální školy 92 // 6 // 27.2 Sociální program českého státu v letech 1992-1996 402 // 27.3 Sociální politika státu v letech 1996-1998 405 // 27.4 Sociální politika státu za přechodné Tošovského vlády (1998).406 // 27.5 Sociální politika 1998-2006 406 // 27.6 Sociální politika 2006-2009 408 // VIII. část // Trendy 409 // 28 Trendy v evropské sociální ochraně 409 // 28.1 Úsilí o všeobecnost (univerzalitu) sociální ochrany 410 // 28.2 Úsilí o úplnost (komplexnost) sociální ochrany 411 // 28.3 Úsilí o přiměřenost (adekvátnost) 413 // 28.4 Úsilí o jednotnou sociální ochranu (uniformitu) 415 // 28.5 Úsilí o cílenost (adresnost) sociální ochrany 417 // 28.6 Úsilí o sjednocení (o harmonizaci, konvergenci a integraci) 418 // 28.7 Aktuální vývojové trendy v sociálních službách 419 // 29 Místo závěru 420 // 29.1 Polská důchodová reforma 420 // 29.2 První pilíř polské soustavy 421 // 29.3 Druhý pilíř polské soustavy 423 // 29.4 Třetí pilíř polské soustavy 424 // 29.5 Hodnocení polského experimentu 424 // Seznam literatury 427 // Knihy 427 // Články a kapitoly z knih 433 // Mezinárodní, právní a vládní dokumenty 435 // 5.4.4 Kritika sociálního státu 94 // 5.5 Neoliberalismus 95 // 5.6 Návraty k myšlence sociálního státu 98 // lil. část // Subjekty a objekty 101 // 6 Subjekty sociální politiky 101 // 6.1 Obecně o subjektech sociální politiky 101 // 6.2 Sociální systémy jako subjekty sociální politiky 104 // 6.3 Stát jako sociální systém 110 // 6.4 Samosprávné veřejné korporace jako sociální subjekt 111 // 6.4.1 Územní samosprávné korporace 111 // 6.4.2 Další veřejnoprávní korporace 113 //

6.5 Nestátní organizace jako sociální subjekty 114 // 6.6 Mezinárodní organizace jako subjekty sociální politiky 115 // 6.6.1 OSN a její agentury 116 // 6.6.2 Evropské mezistátní struktury 117 // 6.6.3 Světové nestátní organizace 119 // 7 Exkurz o sociálním státě 120 // 7.1 Sociální stát jako produkt evropského vývoje 120 // 7.1.1 Myšlenkové kořeny sociálního státu 120 // 7.1.2 Vývoj na území ČR 123 // 7.1.3 Zrod vlastní koncepce sociálního státu 123 // 7.2 Obsah koncepce sociálního státu 125 // 7.2.1 Základní - nezadatelná - sociální práva 125 // 7.2.2 Další sociální práva 126 // 7.2.3 Dostupnost sociálních práv 126 // 7.3 Kyvadlový efekt realizace 127 // 8 Objekty sociální politiky 128 // 8.1 Úvodem o objektech 128 // 8.2 Jednotlivci jako objekt sociální politiky 130 // 8.3 Rodina jako objekt sociální politiky 132 // 8.4 Další skupiny občanů jako objektů sociální politiky 134 // IV. část // Cile 137 // 9 Dynamické proměny cílů sociální politiky 137 // 9.1 Úvodem o cílech sociální politiky 137 // 9.2 Vývoj cílů sociální politiky v historickém kontextu 139 // 9.2.1 Uznání práva na život 139 // 9.2.2 Dobrovolná pomoc chudým jako cíl lidského počínání 140 // 9.2.3 Povinnost pomáhat chudým jako cíl sociálního počínání 141 // 9.2.4 Od povinnosti státu k právu občana 142 // 9.3 Soudobý prostor pro formulaci cílů 143 // 10 Mezinárodní rámec pro formulaci cílů sociální politiky 143 // 10.1 Obecně o mezinárodně uznaných cílech sociální politiky 143 // 10.2 Všeobecná deklarace lidských práv 144 // 10.2.1 Občanská práva 145 // 10.2.2 Politická práva 146 // 10.2.3 Hospodářská práva 146 // 10.2.4 Sociální práva 147 // 10.2.5 Kulturní práva 147 // 10.2.6 Povinnosti občanů 147 // 10.2.7 Zajištění lidských práv 147 //

10.3 Mezinárodní pakty o lidských právech 147 // 10.4 Úsilí o rovnost a proti diskriminaci 148 // 10.5 Úmluva o právech dítěte 152 // 10.6 Úmluva o právech osob se zdravotním znevýhodněním 154 // 10.7 Evropský rámec sociálněpolitických cílů 155 // 10.8 Mezinárodní definice sociálních práv občanů - souhrn 157 // 10.8.1 Právo na práci 157 // 10.8.2 Právo na uspokojivé pracovní podmínky 159 // 10.8.3 Právo na přiměřenou životní úroveň 159 // 10.8.4 Právo na rodinu 160 // 10.8.5 Právo na sociální zabezpečení 160 // 10.8.6 Právo na svobodu sdružování 161 // 10.9. Charta základních práv EU (2000) 161 // 10.10 Význam mezinárodní úpravy lidských práv pro formulace cílů 162 // 11 Exkurz o sociální doktríně 163 // 11.1 Úvodem o veřejné sociální doktríně 164 // 11.2 Myšlenkové zdroje soudobé evropské sociální doktríny 164 // 11.3 Česká veřejná sociální doktrína 166 // 11.4 Zdroje současné veřejné sociální doktríny ČR 168 // 11.5 Právní rámec pro sociální doktrínu v ČR 170 // 12 Formulace konkrétních cílů sociální politiky 172 // 12.1 Principy pro formulování konkrétních cílů sociální politiky 173 // 12.2 Objektivizace cílů 174 // 12.3 Nástroje pro formulaci cílů 176 // 12.3.1 Strategie 176 // 12.3.2 Formulace střednědobých a krátkodobých cílů sociální politiky 178 // V. část // Předmět sociální politiky // 183 // 13 Úvodem o předmětu sociální politiky 183 // 13.1 Sociální potřeby, rizika a události 185 // 13.2 Sociální prevence 188 // 13.3 Sociální události a jejich terapie 189 // 13.4 Členění sociálních událostí 192 // 13.5 Sociální rehabilitace 193 // 13.6 Motivace v sociální solidaritě 194 // 14 Sociální prevence 195 // 14.1 Ochrana zdraví obyvatelstva 196 // 14.2 Ochrana bezpečnosti a zdraví při práci 197 //

14.3 Ochrana před diskriminací 197 // 14.4 Sociálně-právní ochrana dětí a žen 199 // 14.5 Ochrana před ohrožením trestnou činností 200 // 15 Zdraví a jeho poruchy 201 // 15.1 Ochrana a péče o zdraví 202 // 15.1.1 Definice zdraví 203 // 15.1.2 Péče o zdraví obyvatelstva 204 // 15.1.3 Péče o zdraví jednotlivých občanů // 15.1.4 Financování zdravotní péče // 15.2 Nemoc jako sociální událost // 15.2.1 Pracovní schopnost // 15.2.2 Pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu // 15.3 Invalidita jako sociální událost // 15.3.1 Mezinárodní rámec pro zabezpečení invalidních osob // 15.3.2 Právní definice invalidity // 15.3.3 Posuzování invalidity // 15.3.4 Zdravotní postižení a znevýhodnění jako sociální událost // 15.4. Úrazové pojištění // 16 Stáří jako sociální událost 226 // 16.1 Pojetí procesu stárnutí 227 // 16.1.1 Stárnutí jako biologický proces 227 // 16.1.2 Stárnutí a nemoc 228 // 16.1.3 Stáří a pracovní schopnost 229 // 16.2 Stáří a měnící se potřeby lidí 229 // 16.3 Čas a doba stáří 230 // 16.4 Gerontologie 232 // 16.5 Povaha společenského zabezpečení 232 // 16.6 Koncepce při stanovení důchodového věku 233 // 16.7 Zvýhodněné postavení žen 234 // 16.8 Soudobé problémy zabezpečení starých lidí 235 // 17 Sociální události spojené s rodinou 237 // 17.1 Pojetí 238 // 17.2 Mateřství 242 // 17.3 Rodičovství 243 // 17.4 Výchova dítěte v rodině 244 // 17.5 Ostatní pomoc rodinám 248 // 17.6 Sanace dysfunkčních rodin 248 // 17.7 Ochrana dětí, mládeže a žen 249 // 17.8 Náhradní péče o dítě 250 // 17.9 Ztráta živitele smrtí 252 // 17.10 Problémy a reformy 253 // 18 Chudoba 254 // 18.1 Pojmy a pojetí 254 // 18.2 Sociální události spojené s chudobou 258 // 18.3 Chudoba jako společenský problém 260 //

18.4 Úsilí EU o sociální soudržnost, včleňování a boj proti sociálni vyloučenosti 263 // 18.5 Nedostupnost bydlení a přiméřeného životního prostředí 269 // 18.5.1 Bezdomovství 269 // 18.5.2 Nepřijatelné životní prostředí 270 // 18.6 O sociální dezintegraci jako o sociální události 271 // 18.6.1 Vymezení pojmu 271 // 18.6.2 Příčiny sociální dezintegrace a nepřizpůsobení 272 // 18.6.3 Cíl sociální pomoci 274 // 19. Sociální souvislosti zaměstnání a nezaměstnanost jako sociální události // 19.1 Vývoj veřejné regulace zaměstnání a pomoci v nezaměstnanosti // 19.2 Pojem zaměstnání // 19.3 Právo na práci // 19.4 Nezaměstnanost // 19.5 Společenská pomoc nezaměstnaným // 19.6 Politika zaměstnanosti EU // 19.7 Aktivní politika zaměstnanosti ČR // 19.8 Další sociální souvislosti zaměstnání // 19.9 Zaměstnávání zdravotně znevýhodněných a postižených lidí // 19.9.1 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením // 19.9.2 Podporované zaměstnávání 295 // 20. Vzdělání a nevzdělanost 297 // 20.1 Sociální otázky vzdělávání a vzdělanosti 297 // 20.1.1 Negramotnost a nevzdělanost jako zdroj chudoby 297 // 20.1.2 Zaměstnávání a vzdělávání 299 // 20.2 Sociální souvislosti základního vzdělání 300 // 20.3 Sociální dostupnost vyššího vzdělání 301 // 20.4 Srovnatelné vzdělání v Evropě jako podmínka sociální rovnosti // a volného pohybu 301 // 21 Sociální ochrana menšin, etnik a migrantů 303 // 21.1 Občané, obyvatelstvo a cizinci 304 // 21.2 Menšinové obyvatelstvo 306 // // 21.3 Etnikum 307 // 21.4 Migrace 308 // 21.5 Azyl 312 // VI. část // Realizace sociální politiky 313 // 22 Institucionalizace sociálněpolitických cílů 313 // 22.1 Pojetí institucionalizace 314 // 22.2 Problémy s realizací sociálněpolitických cílů 315 //

22.3 Tvorba výkonných organizací k realizaci sociální ochrany 316 // 22.4 Náležitosti nezbytné pro efektivní fungování organizací // realizujících cíle sociální politiky 317 // 22.4.1 Výchozí principy pro fungování sociálních institucí 317 // 22.4.2 Volba právní formy 320 // 22.4.3 Volba organizačního modulu 320 // 22.4.4 Volba participativní formy 321 // 22.5 Tvorba soustav institucí k realizaci sociální ochrany 322 // 22.6 Hlavní principy výstavby základních soustav sociální ochrany 327 // 22.7 Modely uspořádání sociálních soustav v evropských státech 329 // 23 Nástroje 331 // 23.1 Obecně o nástrojích sociální politiky 331 // 23.1.1 Druhy nástrojů 331 // 23.1.2 Sledované funkce 332 // 23.2 Regulace 333 // 23.3 Sociální prevence 335 // 23.3.1 Ochrana zdraví obyvatelstva 335 // 23.3.2 Ochrana bezpečnosti a zdraví při práci 336 // 23.3.3 Ochrana před diskriminací 336 // 23.3.4 Ochrana před ohrožením trestnou činností 337 // 23.3.5 Sociálně-právní ochrana dětí a mládeže 337 // 23.4 Dávky 338 // 23.4.1 Věcné dávky 338 // 23.4.2 Peněžité dávky 339 // 23.4.3 Sestavení dávky 341 // 23.5 Služby 342 // 23.5.1 Sociální poradenství 344 // 23.5.2 Pomoc a podpora v krizi 346 // 23.5.3 Terénní, asistenční a pečovatelské služby 347 // 23.5.4 Ambulantní služby 347 // 23.5.5 Ubytovací (ústavní) služby 348 // 23.5.6 Zřízení a provozování sociální služby 350 // 23.6 Nátlak 351 // 23.7 Architektura realizačních nástrojů 351 // 23.7.1 Volba vhodných nástrojů 352 // 23.7.2 Sestavení nástrojů do soustav 353 // 23.7.3 Hodnocení kvality sociální ochrany 354 // 23.7.4 Volba poskytovatele 354 // 24 Financování sociální ochrany 355 // 24.1 Obecně o zdrojích 356 // 24.1.1 Stát 356 // 24.1.2 Samospráva (region, obec) 357 // 24.1.3 Zaměstnavatel 358 //

24.1.4 Sponzor 358 // 24.1.5 Občan/účastník 359 // 24.2 Metody financování 360 // 24.2.1 Financování rozpočtovou technikou (průběžným financováním) 360 // 24.2.2 Financování fondovou metodou (metoda kapitalizace) 361 // 24.2.3 Smíšená metoda rozpočtové a fondové (kapitalizační) metody 362 // 24.2.4 Virtuální kapitalizace (metoda NDC) 363 // 24.2.5 Účetní rezerva 364 // 24.3 Financování sociální politiky soukromého sektoru 364 // 24.4 Náklady na sociální ochranu 365 // 24.5 Financování sociálních služeb 366 // 24.5.1 Úhrada od občana 366 // 24.5.2 Úhrada státem 366 // 24.5.3 Vztah státu a obce - úhrada od obcí 367 // 24.5.4 Vztah státu (obce) k nestátnímu subjektu-úhrada od nestátního subjektu 367 // 24.5.5 Vztah státu a soukromého občana poskytujícího sociální služby // 24.6 Hlavní problémy financování sociální ochrany a rozvoje // 24.6.1 Vliv dávkové formule na financování // 24.6.2 Rezervní fond při průběžném financování // 24.6.3 Reálná hodnota dávek // 24.6.4 Rovnováha mezi plátci a poživateli dávek // 24.6.5 Zajištění minimální životní úrovně 371 // VII. část // Sociální reforma 373 // 25 Sociální reforma 373 // 25.1 Pojem 373 // 25.2 Potřebnost reforem sociální ochrany 374 // 25.3 Objekty reformy v sociální ochraně 375 // 25.4 Cíle reformy sociální ochrany 376 // 25.5 Strategie a metody sociálních reforem 377 // 25.6 Načasování reformy 378 // 25.7 Průchodnost sociální reformy 378 // 26 Postkomunistické dědictví v Evropě 380 // 26.1 Dědictví minulého režimu 380 // 26.1.1 Sovětský vzor 380 // 26.1.2 Rozdělování ekonomicky činným osobám 382 // 26.1.3 Rozdělování ekonomicky nečinným osobám 384 // 26.2 Reformy přechodného období od komunismu ke kapitalismu 386 //

26.3 Nutné počáteční změny v soustavách sociálních dávek 389 // 26.4 Možné přístupy k sociální reformě 393 // 27 O české sociální reformě po roce 1989 // 27.1 Sociální politika ČSFR (1989-1992) - scénář sociální reformy // 27.1.1 Tvorba scénáře sociální reformy // 27.1.2 Obsah scénáře sociální reformy// 27.1.3 Realizace scénáře sociální reformy // 27.1.4 Výsledky realizace 400

(OCoLC)607527171

cnb002029556