.

3 (hodnocen1 x )

(17.8) Půjčeno:191x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Karolinum, 2010

353 s. : il. ; 23 cm

ISBN 978-80-246-1743-5 (brož.)

Obsahuje bibliografii na s. 339-342 a rejstřík

Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze

000181832

PŘEDMLUVA (autoři) 13 // 1 OBECNÉ VÝKLADY O JAZYCE (Václav Cvrček) 15 // 1.1 Jazyk jako prostředek komunikace 15 // 1.2 Jazykové roviny a jednotky; jazykovědné disciplíny 16 // 1.3 Jazyk v rámci společnosti 17 // 1.4 Jazyk a jazykovědci 17 // 1.5 Jazykový korpus jako zdroj dat 18 // 2 OBECNÉ POUČENÍ O ČEŠTINĚ (Václav Cvrček) 21 // 2.1 Čeština jako národní jazyk a její variety 21 // 2.1.1 Mluvená a psaná čeština 21 // 2.2 Definice jazykového standardu a jeho varianty v češtině 22 // 2.2.1 Spisovná a standardní čeština 23 // 2.2.2 Standardní a obecná čeština 23 // 2.3 Rozrůzněnost češtiny v závislosti na žánru a stylu 25 // 3 VÝVOJ ČEŠTINY (Dominika Kováŕíková) 27 // 3.1 Čeština mezi ostatními jazyky. Genetická příbuznost a typologická podobnost 27 // 3.1.1 Genetické zařazení češtiny 27 // 3.1.2 Typologické zařazení češtiny 28 // 3.2 Vývoj jazyka 28 // 3.3 Periodizace vývoje češtiny 29 // 3.3.1 Praslovanština 29 // 3.3.2 Počáteční fáze vývoje českého jazyka 29 // 3.3.3 Raná (stará) čeština 30 // 3.3.4 Čeština 14. století 30 // 3.3.5 Čeština 15. století 31 // 3.3.6 Čeština humanistická 31 // 3.3.7 Barokní čeština 32 // 3.3.8 Čeština v době národního obrození a v 2. polovine 19. století 33 // 3.3.9 Čeština 1. poloviny 20. století a čeština současná 34 // 4 FONETIKA A FONOLOGIE (Jan Volin) 35 // 4.1 Vztah mluvené a psané formy jazyka 35 // 4.2 Fonetický popis jazyka a řeči 37 // 4.3 Řečové orgány 38 // 4.4 Akustické vlastnosti řeči a percepce 40 // 4.5 Jednotky zvukového plánu češtiny 42 // 4.5.1 Hláska, foném, alofon 42 // 4.5.1.1 Vymezení pojmú 42 // 4.5.1.2 Samohlásky 43 // 4.5.1.3 Souhlásky 45 // 4.5.1.4 Popis fenologického inventáře pomocí distinktivních rysů 48 // 4.5.1.5 Změny na úrovni hlásek při produkci řeči 50 //

4.5.2 Slabika 55 // 4.5.3 Mluvní takt 56 // 4.5.4 Promluvový úsek, promluva 58 // 4.5.5 Replika, mluvní akt, mluvený text 61 // 4.6 Mluvní styly 62 // 4.7 Řečové poruchy, řečové vady a řečové chyby 64 // 5 LEXIKOLOGIE (Marie Kopřivová) // 5.1 Vymezení lexikológie a základní pojmy // 5.1.1 Související disciplíny // 5.1.2 Slovo // 5.1.3 Lexém // 5.1.4 Kolokabilita a kolokace // 5.1.5 Pojmenování // 5.1.6 Motivace (motivovanost) // 5.2 Lexikální sémantika // 5.2.1 Význam // 5.2.1.1 Lexikální význam // 5.2.1.2 Gramatický význam // 5.2.2 Metafora // 5.2.3 Autosémantika // 5.2.4 Synsémantika // 5.2.5 Propria // 5.2.6 Apelativa // 5.2.7 Abstrakta a konkréta // 5.2.8 Polysémie // 5.2.9 Homonymie // 5.3 Základní sémantické vztahy // 5.3.1 Synonymie // 5.3.2 Opozitnost // 5.3.3 Hyperonymie a hyponymie // 5.4 Frazeologie // 5.4.1 Frazém // 5.4.2 Typy frazémů // 5.5 Slovní zásoba češtiny // 5.5.1 Vrstvy slovní zásoby // 5.5.2 Způsoby obohacování slovní zásoby // 5.5.3 Současné způsoby obohacování slovní zásoby // 5.5.4 Statistické aspekty lexikonu. Zipfův zákon // 6 TVOŘENÍ SLOV (Michal Šulc) // 6.0.1 Hledisko slovotvorné // 6.0. 1.1 Tvoření odvozováním // 6.0. 1.2 Rozšiřování a hromadění přípon // 6.0. 1.3 Slovotvorné typy // 6.0. 1.4 Slovotvorné kategorie // 6.0. 1.5 Tvoření skládáním // 6.0. 1.6 Tvoření zkracováním // 81 // 81 // 82 // 83 // 84 // 84 // 85 85 // 6.0. 2 Hledisko pojmenovací (onomaziologické) 86 // 6.0. 3 Slovotvorná stavba slova - tvar slovního základu, tvar afixu 86 // 6.0. 3.1 Odvozování předponou 86 // 6.0. 3.2 Odvozování příponou 86 // 6.0. 3.3 Skládání 90 // 6.1 Odvozování (derivace) - odvozeniny (deriváty) 90 // 6.1.1 Mění se význam slova nebo slovní druh (mutace nebo transpozice) 91 // 6.1.1.1 Odvozování předponou (prefixem) 91 //

6.1.1.2 Odvozování příponou (sufixem) 93 // 6.1.1.3 Odvozování cirkumfixem (před i za základovým slovem) 101 // 6.1.1.4 Odvozování nekoncovým sufixem (uvnitř základového slova) 103 // 6.1.1.5 Původní forma se nemění 104 // 6.1.1.6 Původní forma se mění odsunutím přípony (desufixace) 105 // 6.1.2 Význam slova ani jeho druh se nemění, přidává se zpřesňující rys (modifikace) 105 // 6.1.2.1 Odvozování předponou (prefixem) 105 // 6.1.2.2 Odvozování příponou (sufixem) 106 // 6.1.2.3 Odvozování cirkumfixem (před i za základovým slovem) 109 // 6.1.2.4 Odvozování nekoncovým sufixem (uvnitř základového slova) 109 // 6.1.2.5 Původní forma se nemění 110 // 6.1.2.6 Původní forma se mění odsunutím přípony (desufixace) 110 // 6.2 Skládání (kompozice) - složeniny (kompozita) 110 // 6.2.1 Vlastní skládání 110 // 6.2.2 Smíšený způsob skládání 112 // 6.2.2.1 Skládání a odvozování 113 // b.2.2.2 Skládání a zkracování 114 // 6.2.3 Zvláštní případy skládání 114 // 6.2.3.1 Opakování slova (reduplikace) 114 // 6.2.3.2 Opakování rytmu (kvazireduplikace) 114 // 6.2.3.3 Skládání s písmennou značkou 115 // 6.2.3.4 Skládání se zkráceným slovem 115 // 6.2.3.5 Skládání pozičně variantní 115 // 6.2.4 Spřahování (juxtapozice) - Spřežky (juxtapozita). Nevlastní skládání 115 // 6.2.4.1 Dvoučlenná předložková spřežka 115 // 6.2.4.2 Jiné než dvoučlenné předložkové spřežky 115 // 6.3 Zkracování - zkrácená slova 117 // 6.3.1 Vlastní zkracování 117 // 6.3.2 Smíšený způsob zkracování 118 // 6.3.2.1 Zkracování a odvozování 118 // 6.3.2.2 Zkracování a skládání 120 // 6.4 Zkratky a slova zkratková 120 // 6.4.1 Zkratky hláskované 120 // 6.4.2 Zkratky plynule čtené 120 // 6.4.3 Slova zkratková - akronyma 121 //

6.5 Přejaté části slov 121 // 7 MORFOLOGIE 125 // 7.0 Úvod do morfologie (Václav Cvrček) 125 // 7.0. 1 Stavba slovního tvaru - morfematika 126 // 7.0. 2 Morfém a jeho kombinace - morfonologické alternace 127 // 7.0. 3 Slovní druhy 128 // 7.0. 4 Víceslovné ekvivalenty slovních druhů 132 // 7.1 Podstatná jména (substantiva) (W/ám Kodýte/c) 134 // 7.1.1 Obecná charakteristika podstatných jmen 134 // 7.1.2 Jmenný rod 134 // 7.1.2.1 Rod substantiv označujících živé bytosti 135 // 7.1.2.2 Jmenný rod versus gender 136 // 7.1.2.3 Kolísání rodu substantiva 136 // 7.1.3 Číslo 137 // 7.1.4 Pád (casus) 138 // 7.1.4.1 Charakteristika jednotlivých pádů 138 // 7.1.4.2 Pádový Synkretismus 140 // 7.1.4.3 Frekvence pádů 141 // 7.1.5 Určenost a neurčenost substantiv. Determinátory určitosti 141 // 7.1.6 Typy skloňování (deklinace) 143 // 7.1.6.1 Třídění deklinačních paradigmat 143 // 7.1.6.2 Přehled vzorů substantiv 143 // 7.1.6.3 Frekvenční zastoupení substantiv podle vzorů 149 // 7.1.7 Vzory substantiv 150 // 7.1.7.1 Podstatná jména rodu mužského životného (maskulina animata) 150 // 7.1.7.1.1 Vzor had 151 // 7.1.7.1.2 Vzor wwž 155 // 7.1.7.1.3 Vzor táta 158 // Vzor soudce 160 // 7.1.7.1.5 Deklinace dalších životných maskulin 161 // 7.1.7.2 Podstatná jména rodu mužského neživotného (maskulina inanimata) 162 // 7.1.7.2.1 Vzor list 162 // 7.1.7.2.2 Vzor stroj 168 // 7.1.7.2.3 Vzor cyklus 169 // 7.1.7.3 Podstatná jména rodu ženského (feminina) 170 // 7.1.7.3.1 Vzor žena 170 // 7.1.7.3.2 Vzor duše 174 // TAJ.3.3 Vzor píseň 178 // 7.1.7.3.4 Vzor kost 179 // 7.1.7.3.5 Další typy skloňování feminin 182 // 7.1.7.4 Podstatná jména rodu středního (neutra) 183 // 7.1.7.4.1 Vzor stavení 183 // 7.1.7.4.2 Vzor město 184 // 7.1.7.4.3 Vzor moře 188 // 7.1.7.4.4 Vzor kuře 189 //

7.1.7.4.5 Další vzory neuter 190 // 7.1.7.5 Skloňování názvů párových orgánů těla v plurálu 193 // 7.1.7.6 Vokativ 193 // 7.2 Přídavná jména (adjektiva) (Dominika Kováříkova) 196 // 7.2.0 Obecná charakteristika přídavných jmen 196 // 7.2.1 Gramatické kategorie přídavných jmen: jmenný rod. číslo, pád; stupňování 196 // 7.2.2 Druhy skloňování 197 // 7.2.2.1 Složené skloňování adjektiv 198 // Tvrdá přídavná jména 198 // Měkká přídavná jména 200 // 7.2.2.2 Jmenné skloňování adjektiv 201 // 7.2.2.3 Smíšené skloňování adjektiv. Přivlastňovací přídavná jména 203 // 7.2.2.4 Nesklonná přídavná jména 205 // 7.2.3 Stupňování (komparace, gradace) 205 // 7.2.3.1 Komparativ 206 // 7.2.3.2 Superlativ 208 // 12.3.3 Nepravidelné stupňování 208 // 7.3 Zájmena (pronomina) (Marie Kopřivová) 210 // 7.3.1 Význam zájmen 210 // 7.3.2 Dělení zájmen 210 // 7.3.2.1 Zájmena osobní // 7.3.2.2 Zájmena přivlastňovací // 7.3.2.3 Zájmena ukazovací // 7.3.2.4 Zájmena tázací // 7.3.2.5 Zájmena vztažná // 7.3.2.6 Zájmena neurčitá // 7.3.2.7 Zájmena záporná // 7.4 Číslovky (numeralia) (Václav Cvrček) // 7.4.1 Číslovky základní // 7.4.2 Číslovky řadové // 7.4.3 Číslovky násobné // 7.4.4 Číslovky druhové // 7.4.5 Ostatní výrazy s kvantifikačním významem // 7.5 Slovesa (verba) (Václav Cvrček) // 7.5.1 Gramatické kategorie sloves // 7.5.1.1 Osoba (persona) // 7.5.1.2 Číslo (numerus) // 7.5.1.3 Způsob (modus) a čas (tempus) // 7.5.1.3.1 Oznamovací způsob (indikativ) // Přítomný čas (prézens) // Budoucí čas (futurum) // Minulý čas (préteritum) // Časy perfektní (rezultativní, výsledné) // 7.5.1.3.2 Podmiňovací způsob (kondicionál) // 7.5.1.3.3 Rozkazovací způsob (imperativ) // 7.5.1.4 Slovesný rod (genus verbi) // 7.5.1.5 Vid (aspekt) //

7.5.2 Tvary sloves: jednoduché a složené, kmeny // 7.5.3 Tvary sloves: určité a neurčité // Infinitiv // Příčestí (participia) // Přechodník (transgresiv) // 7.5.4 Časování (konjugace) // 7.5.4.1 První třída (-e) // Vzor nese (čte) // Vzor bere // Vzor peče (může) // Vzor maže (dokáže) // Vzor umře // 7.5.4.2 Druhá třída (-nel-me) // Vzor tiskne // Vzor mine // Vzor začne (zajme) // 7.5.4.3 Třetí třída (-je) // Vzor kryje // Vzor kupuje // 7.5.4.4 Čtvrtá třída (-í) // Vzor trpí (myslí) // V zor prosí // V zor sází // 7.5.4.5 Pátá třída (-á) // V zor dělá // 7.5.4.6 Nepravidelná slovesa (být, chtít, jíst, jít, jet, mít, vědět, viděf, lze) // 7.6 Příslovce (adverbia) (Martina Waclawičová) // 7.6.1 Zájmenná příslovce // 7.6.2 Skupiny příslovcí podle významu // 7.6.2.1 Příslovce času // 7.6.2.2 Příslovce místa // 7.6.2.3 Příslovce způsobu // 7.6.2.4 Příslovce míry // 7.6.2.5 Příčinná příslovce // 7.6.2.6 Zařazení příslovcí podle kontextu // 7.6.3 Adverbia modálni a stavová // 7.6.4 Stupňování příslovcí // 7.6.5 Zařazení do slovního druhu podle kontextu // 7.7 Předložky (prepozice) (Martina Waclawičová) // 7.7.1 Předložky podle původu // 7.7.1.1 Předložky vlastní // 7.7.1.2 Nevlastní a víceslovné předložky // 7.7.2 Skupiny předložek podle spojitelnosti s pády // 7.7.2.1 Předložky pojící se s nominativem // 1.1.2.2 Předložky pojící se s genitivem // 7.7.2.3 Předložky pojící se s dativem // 7.7.2.4 Předložky pojící se s akuzativem // 7.7.2.5 Předložky pojící se s lokálem // 7.7.2.6 Předložky pojící se s instrumentálem // 7.7.3 Vokalizace předložek // 7.8 Spojky (konjunkce) (Martina Waclawičová) // 7.8.1 Struktura spojek // 7.8.1.1 Jednočlenné spojky // 7.8.1.2 Vícečlenné spojky // 7.8.2 Souřadicí spojky //

7.8.2.1 Slučovací spojky // 7.8.2.2 Odporovací spojky // 1.8.23 Vylučovací spojky // 7.8.2.4 Stupňovací spojky // 7.8.2.5 Důvodové spojky // 1.8.2.6 Důsledkové spojky // 7.8.3 Podřadicí spojky // 7.8.3.1 Obsahové spojky // 7.8.3.2 Časové spojky // 1.833 Způsobové spojky // 7.8.3.4 Příčinné spojky // 7.8.3.5 Srovnávací spojky // 7.9 Částice (partikule) (Jan Táborský) // 7.9.1 Částice postojové (modálni) // 7.9.1.1 Faktuální (veritativní) částice // 7.9.1.2 Volní (voluntativní) částice // 7.9.1.3 Výrazové (expresívni) částice // 7.9.2 Částice pocitové (emocionální) // 7.9.3 Částice hodnotící (evaluativní) // 7.9.4 Částice zesilovací (intenzifikační) // 7.9.5 Částice členící text // 7.10 Citoslovce (interjekce) (Jan Táborský) // 7.10.1 Citoslovce faktuální // 7.10.2 Citoslovce volní (voluntativní) // 7.10.3 Citoslovce emocionální // 7.10.4 Citoslovce kontaktová // 7.10.5 Citoslovce onomatopoická (zvukomalebná, imitativní) // 8 UVEDENÍ DO SYNTAXE (VĚTNÁ STAVBA) (Petr Sgall) 301 // 8.1 Úvodní poznámky 301 // 8.2 Základní pojmy závislostní syntaxe 302 // 8.3 Syntaktické jevy netypické 305 // 8.4 Souřadnost a další vztahy 306 // 8.5 Aktuální členění věty 306 // 9 NAUKA O TEXTU A STYLU (STYLISTIKA) (Jan Táborský) 309 // 9.1 Styl a stylistika 309 // 9.2 Stylový potenciál jazyka (funkční spektrum jazyka) 309 // 9.3 Zákonitosti výběru jazykových prostředků 310 // 9.3.1 Objektivní stylotvomé faktory 311 // 9.3.2 Subjektivní stylotvomé faktory 313 // 9.4 Stylová hodnota výrazových prostředků 313 // 9.5 Styly češtiny 314 // 9.5.1 Styl prostě sdělovací 314 // 9.5.2 Styl odborný 315 // 9.5.3 Styl umělecký 315 // 9.5.4 Styl publicistický 316 // 10 PSACÍ SOUSTAVA (PRAVOPIS, ORTOGRAFIE) (Václav Cvrček) // 10.1 Psací soustava a jazyk //

10.2 Inventář znaků // 10.3 Principy české psací soustavy // 10.3.1 Psaní písmene eh a písmen q, w, x // 10.3.2 Psaní hlásek podléhajících spodobě znělosti (p, b, t, d. s, z apod.) . // 10.3.3 Psaní skupin di, ti, ni: dč, tě, ně // 10.3.4 Psaní ili a y/ý // 10.3.5 Psaní písmene ě (skupiny dě, tě, ně: bě/bje, vě/vje, pě/pje: mě!mně) // 10.3.6 Psaní písmen úlů // 10.3.7 Psaní souhláskových skupin na hranicích slov a částí slov // 10.3.7.1 Psaní předložek a předpon s d z // 10.3.7.2 Psaní přípon -ší a -čí // 10.3.7.3 Psaní přípon -ský, -ství, -stvo a -cký, -civí, -ctvo.. // 10.3.7.4 Psaní zdvojených hlásek // 10.3.8 Psaní rozdělovačích značek // 10.3.9 Vlastnosti, které se projevují v rámci psaného textu // 10.3.9.1 Psaní velkých písmen // 10.3.9.2 Hranice slov v písmu // 10.3.9.3 Rozdělování slov (na konci řádků) // 10.3.10 Psaní cizích slov // 10.3.1 1 Zkratky // 10.3.12 Tradiční a historický princip (odchylky a nepravidelnosti) // 10.4 Zvládání psací soustavy // SEZNAM ZKRATEK // LITERATURA 339 // REJSTŘÍK TERMÍNŮ 343

(OCoLC)655137182

cnb002024914