.

0 (hodnocen0 x )

(12) Půjčeno:12x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Herrmann & synové, 2009

455 s. : il. ; 24 cm

ISBN 978-80-87054-16-1 (váz.)

antická starověká řečtina

Přeloženo z řečtiny

Obsahuje bibliografii na s. 424-434, bibliografické odkazy a rejstříky

Část. souběžný starořecký text

000182875

1. Novoplatonismus mezi Plótínem a Proklem // 1.1. Novoplatonismus v kontextu platónské tradice // 1.2. Plótínos versus pozdní novoplatonismus // 1.2.1. Záliba v jemných klasifikacích // 1.2.2. Neprostupnost hranic mezi rovinami // 1.2.3. Náboženské zakotvení pozdního novoplatonismu // 1.3. Proklos a athénský novoplatonismus // 1.3.1. Od Iamblicha k Proklovi // 1.3.2. Proklovy spisy // 1.3.3. Konec athénského novoplatonismu // 2. Proklova metafyzika // 2.1. Jedno a Dobro jako počátek a cíl všeho // 2.1.1. Pozitivní přítomnost Jedna ve všech věcech // 2.1.2. Negativní teologie // 2.2. Cyklus vycházení a navracení // 2.2.1. Proč Jedno tvoří nižší roviny? // 2.2.2. Vycházení a navracení // 2.2.3. "Samoustavené" roviny // 2.2.4. Mez a Nevymezenost // 2.3. Stupně kauzality // 2.3.1. Vše je ve všem // 2.3.2. Bytí Život Intelekt // 2.4. Úrovně participace // 2.4.1. Participující participované neparticipované // 2.4.2. Participace a vztah mezi rovinami skutečnosti // 2.4.3. Stupně participace // 3. Proklova etika // 3.1. Proklovo pojetí zla // 3.1.1. Proklova kritika Plótína // 3.1.2. Zlo jako vybočení z vlastní přirozenosti // 3.1.3. Zlo jako narušení vertikální hierarchie // 3.1.4. Zlo tělesné a duševní // 3.1.5. Proč zlo existuje? // 3.1.6. Zlo jako perverze dobra // 3.2. Zlo a prozřetelnost: Proklova teodicea // 3.2.1. Bozi vytvářejí i zlo, ale jakožto dobro // 3.2.2. Zlo je zlé z hlediska pachatele, ale dobré z hlediska oběti // 3.3. Novoplatónská koncepce dobrého jednání // 3.3.1. Zdatnosti novoplatónského mudrce // 3.3.2. Jednání a nazírání // 3.3.3. Nazírání jako kritérium dobra // 3.3.4. Osud a prozřetelnost // 4. Novoplatónské náboženství // 4.1. Filosofie a náboženství v pozdní antice // 4.2. Proklova teologie // 4.2.1. Henady // 4.2.2. Hierarchie henad a nižší bohové // 4.2.3. Vertikální řady //

4.3. Proklova daimonologie // 4.3.1. Podstata a funkce daimonů // 4.3.2. Daimoni mezi Plótínem a Proklem // 4.4. Novoplatónský rituál // 4.4.1. Plótínos a magie // 4.4.2. Theúrgie: základní charakteristika // 4.4.3. Stupně theúrgie // 4.4.4. Rituál jako klíč k Proklovu filosofickému stylu // 4.4.5. Novoplatónské náboženství dnes // PROKLOVO POJETÍ MÝTU A SYMBOLU // 1. Proklova obhajoba Homéra // 1.1. Homérští hrdinové: výklad na zjevné rovině textu versus výklad alegorický // 1.2. Homérští bozi: daimonologický výklad na zjevné rovině textu // 2. Proklova obhajoba alegorického výkladu // 2.1. Antické obhajoby alegorického výkladu // 2.2. Filosofie versus inspirovaná poezie // 2.3. Obraz a symbol // 3. Proklova interpretace mýtu dnes // 3.1. Filosofie jako myšlení na základě symbolů // 3.2. Mýty jako metafory, kterými žijeme // 3.3. Alegorický výklad a strukturalismus // 3.4. Mýtus a transcendence // Proklos: O Platónových námitkách v Ústave proti Homérovi a básnickému umění // I. Úvod // II. O způsobu, jímž teologové utvářejí své mýty o bozích: výklady jejich důvodů a rozřešení námitek vznášených proti nim // III. Rozmanité způsoby, jak u teologů vysvětlit zápasení bohů a přivést na světlo posvátnou pravdu v něm ukrytou // IV. Jakým způsobem lze obhájit mýty o bozích, které zdánlivě bohy činí zodpovědnými za zla // V. Pravdivý výklad o tom, v jakém smyslu Homér zdánlivě bohům připisuje porušování přísah // VI. Co v Íliadě znamená, že Zeus prostřednictvím Themidy přivede bohy do vzájemného sváru: výklad celkového smyslu mýtu // VII. Co znamená soud bohyň v Homérových mýtech a jaké rozdíly v typech životů se jím chtějí naznačit //

VIII. Co znamenají proměny bohů, které jsou součástí mýtů o bozích, kolika způsoby o nich mýty vyprávějí a z jakých důvodů // IX. Jakým způsobem je třeba obhájit seslání snu, jež zdánlivě bohům připisuje klam, a ukázat tak, že božstvo neklame // X. Společná obrana homérských a platónských mýtů, v nichž se vypráví // O nápravných zařízeních v Hádu a o rozmanitých údělech, které v nich duše po opuštění těla musí podstoupit na základě specifických kvalit svého života v těle // XI. Z jakých důvodů připisuje Homér hrdinům i bohům nářek, a to dokonce i tomu nejlepšímu z hrdinů a tomu největšímu z bohů // XII. Z jakého důvodu se v mýtech vypráví o smíchu bohů a proč nám Homér předvádí, jak bohové nad Héfaistem propukají v nezadržitelný smích // XIII. Obhajoba rozličných literárních figur, které v Homérových básních posluchače zdánlivě vedou k pohrdání uměřeností // XIV. Co se chce naznačit spojením Dia a Héry, Héřinou nazdobeností, oním místem, na němž ke spojení dojde, Diovou milostnou touhou a jeho božským spánkem aneb všeobecný výklad celého tohoto mytického vyprávění // XV. Co má znamenat mytické vyprávění o Afrodítě a Areovi a o poutech, jimiž údajně Héfaistos onen božský pár spoutal // XVI. Co říci na Sokratovy námitky proti touze po majetku, kterou Homér svým hrdinům připisuje // XVII. Jakým způsobem je třeba bránit očividné znevažování božstva ze strany hrdinů u Homéra // XVIII. Jakým způsobem je třeba bránit znevažování lidského života, které se objevuje u Homérových hrdinů, a vůbec jakékoli nepřístojné líčení v mýtech básníků