Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 14.11.2020. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(8) Půjčeno:8x 
BK
Vyd. 1.
Praha : Herrmann & synové, 2009
455 s. : il. ; 24 cm

objednat
ISBN 978-80-87054-16-1 (váz.)
antická starověká řečtina
Přeloženo z řečtiny
Obsahuje bibliografii na s. 424-434, bibliografické odkazy a rejstříky
Část. souběžný starořecký text
000182875
1. Novoplatonismus mezi Plótínem a Proklem -- 1.1. Novoplatonismus v kontextu platónské tradice -- 1.2. Plótínos versus pozdní novoplatonismus -- 1.2.1. Záliba v jemných klasifikacích -- 1.2.2. Neprostupnost hranic mezi rovinami -- 1.2.3. Náboženské zakotvení pozdního novoplatonismu -- 1.3. Proklos a athénský novoplatonismus -- 1.3.1. Od Iamblicha k Proklovi -- 1.3.2. Proklovy spisy -- 1.3.3. Konec athénského novoplatonismu -- 2. Proklova metafyzika -- 2.1. Jedno a Dobro jako počátek a cíl všeho -- 2.1.1. Pozitivní přítomnost Jedna ve všech věcech -- 2.1.2. Negativní teologie -- 2.2. Cyklus vycházení a navracení -- 2.2.1. Proč Jedno tvoří nižší roviny? -- 2.2.2. Vycházení a navracení -- 2.2.3. "Samoustavené" roviny -- 2.2.4. Mez a Nevymezenost -- 2.3. Stupně kauzality -- 2.3.1. Vše je ve všem -- 2.3.2. Bytí Život Intelekt -- 2.4. Úrovně participace -- 2.4.1. Participující participované neparticipované ---
2.4.2. Participace a vztah mezi rovinami skutečnosti -- 2.4.3. Stupně participace -- 3. Proklova etika -- 3.1. Proklovo pojetí zla -- 3.1.1. Proklova kritika Plótína -- 3.1.2. Zlo jako vybočení z vlastní přirozenosti -- 3.1.3. Zlo jako narušení vertikální hierarchie -- 3.1.4. Zlo tělesné a duševní -- 3.1.5. Proč zlo existuje? -- 3.1.6. Zlo jako perverze dobra -- 3.2. Zlo a prozřetelnost: Proklova teodicea -- 3.2.1. Bozi vytvářejí i zlo, ale jakožto dobro -- 3.2.2. Zlo je zlé z hlediska pachatele, ale dobré z hlediska oběti -- 3.3. Novoplatónská koncepce dobrého jednání -- 3.3.1. Zdatnosti novoplatónského mudrce -- 3.3.2. Jednání a nazírání -- 3.3.3. Nazírání jako kritérium dobra -- 3.3.4. Osud a prozřetelnost -- 4. Novoplatónské náboženství -- 4.1. Filosofie a náboženství v pozdní antice -- 4.2. Proklova teologie -- 4.2.1. Henady -- 4.2.2. Hierarchie henad a nižší bohové -- 4.2.3. Vertikální řady ---
4.3. Proklova daimonologie -- 4.3.1. Podstata a funkce daimonů -- 4.3.2. Daimoni mezi Plótínem a Proklem -- 4.4. Novoplatónský rituál -- 4.4.1. Plótínos a magie -- 4.4.2. Theúrgie: základní charakteristika -- 4.4.3. Stupně theúrgie -- 4.4.4. Rituál jako klíč k Proklovu filosofickému stylu -- 4.4.5. Novoplatónské náboženství dnes -- PROKLOVO POJETÍ MÝTU A SYMBOLU -- 1. Proklova obhajoba Homéra -- 1.1. Homérští hrdinové: výklad na zjevné rovině textu versus výklad alegorický -- 1.2. Homérští bozi: daimonologický výklad na zjevné rovině textu -- 2. Proklova obhajoba alegorického výkladu -- 2.1. Antické obhajoby alegorického výkladu -- 2.2. Filosofie versus inspirovaná poezie -- 2.3. Obraz a symbol -- 3. Proklova interpretace mýtu dnes -- 3.1. Filosofie jako myšlení na základě symbolů -- 3.2. Mýty jako metafory, kterými žijeme -- 3.3. Alegorický výklad a strukturalismus -- 3.4. Mýtus a transcendence ---
Proklos: O Platónových námitkách v Ústave proti Homérovi a básnickému umění -- I. Úvod -- II. O způsobu, jímž teologové utvářejí své mýty o bozích: výklady jejich důvodů a rozřešení námitek vznášených proti nim -- III. Rozmanité způsoby, jak u teologů vysvětlit zápasení bohů a přivést na světlo posvátnou pravdu v něm ukrytou -- IV. Jakým způsobem lze obhájit mýty o bozích, které zdánlivě bohy činí zodpovědnými za zla -- V. Pravdivý výklad o tom, v jakém smyslu Homér zdánlivě bohům připisuje porušování přísah -- VI. Co v Íliadě znamená, že Zeus prostřednictvím Themidy přivede bohy -- do vzájemného sváru: výklad celkového smyslu mýtu -- VII. Co znamená soud bohyň v Homérových mýtech a jaké rozdíly v typech -- životů se jím chtějí naznačit -- VIII. Co znamenají proměny bohů, které jsou součástí mýtů o bozích, kolika -- způsoby o nich mýty vyprávějí a z jakých důvodů ---
IX. Jakým způsobem je třeba obhájit seslání snu, jež zdánlivě bohům připisuje klam, a ukázat tak, že božstvo neklame -- X. Společná obrana homérských a platónských mýtů, v nichž se vypráví -- 0 nápravných zařízeních v Hádu a o rozmanitých údělech, které v nich duše po opuštění těla musí podstoupit na základě specifických kvalit svého života v těle -- XI. Z jakých důvodů připisuje Homér hrdinům i bohům nářek, a to dokonce -- i tomu nejlepšímu z hrdinů a tomu největšímu z bohů -- XII. Z jakého důvodu se v mýtech vypráví o smíchu bohů a proč nám Homér předvádí, jak bohové nad Héfaistem propukají v nezadržitelný smích -- XIII. Obhajoba rozličných literárních figur, které v Homérových básních posluchače zdánlivě vedou k pohrdání uměřeností ---
XIV. Co se chce naznačit spojením Dia a Héry, Héřinou nazdobeností, oním místem, na němž ke spojení dojde, Diovou milostnou touhou a jeho božským spánkem aneb všeobecný výklad celého tohoto mytického vyprávění -- XV. Co má znamenat mytické vyprávění o Afrodítě a Areovi a o poutech, -- jimiž údajně Héfaistos onen božský pár spoutal -- XVI. Co říci na Sokratovy námitky proti touze po majetku, kterou Homér svým hrdinům připisuje -- XVII. Jakým způsobem je třeba bránit očividné znevažování božstva ze strany hrdinů u Homéra -- XVIII. Jakým způsobem je třeba bránit znevažování lidského života, které se objevuje u Homérových hrdinů, a vůbec jakékoli nepřístojné líčení v mýtech básníků

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC