Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 29.05.2026. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
4 (hodnocen1 x )
(26) Půjčeno:128x 
BK
Vyd. 1.
Brno : Host, 2010
480 s. ; 21 cm

ISBN 978-80-7294-332-6 (brož.)
Teoretická knihovna ; sv. 24
polština
Přeloženo z polštiny
Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík
000182881
PLATÓN A LITERATURA (427-347 př. Kr.) 22 // Bez poetiky. Filozofie literatury. Poezie. Mimesis. Napodobování a etika. Status léku. Genologie. Dialog. Problematika listu. Kraty-los a jazykové utopie 20. století // ZROZENÍ POETIKY (Aristoteles, 384-322 př. Kr.) 32 // Aristoteles a Platón. Předmět poetiky. Genologie. Stavba tragédie. Mimesis. Pravděpodobnost. Rétorika. Pragmatický model poezie. Aristoteles, naturalistická a kreativní orientace v literární vědě // ROZUM A ŘEMESLO (estetika francouzského klasicismu) 44 // Normativní poetika a literární věda. Klasicismus. Forma. Imitatio. Napodobení a otázky přírody, rozumu a empirického světa. Karte-ziánská poetika a filozofie. Sociologické koření poetiky. Koncepce umění jako realizace systému konvencí. Kód básnického jazyka // UMĚNÍ JAKO SAMOÚČELNÁ ČINNOST (Immanuel Kant, 1724-1804) 56 // Vznik estetiky a otázky vkusu. Kantův metodologický záměr. Síla soudnosti a její zdůvodnění. Literární kritika a věda. Estetická funkce. Forma a formalismus. Symbolismus v poezii. Kant a strukturalismus // HISTORIE A POZNANI (Georg Wilhelm Friedrich Hegel, 1770-1831) 69 // Filozofie a teorie umění. Poezie a poetično. Otázky jazyka a výpovědi. Specifičnost poezie. Literatura a skutečnost. Poznání a realismus. Historismus jako interpretační postoj. Pokračování Hege-lova myšlení // ESTETIKA POZITIVISMU (Hippolyte Taine, 1829-1893) 93 // Projekt zvědečtění humanitních věd. Nomotetismus a naturalismus. Metoda. Podmíněnost literatury. Genetismus a psychologis-mus. Psychologie jako základ humanitní integrace. Kritéria hodnocení v historii umění. Dějiny literatury. Kritika pozitivismu (marxismus, „filozofie života", strukturalismus). Pozitivismus ve 20. století a dilemata lite
FILOLOGICKO-HISTORICKÁ METODA 112 // Filologie. Wilhelm Scherer, Gustave Lanson a problémy literatury. Protipozitivistický postoj Julia Kleinera. Principy vědeckosti. Historické syntézy a hodnotové systémy. Význam díla // PROTIPOZITIVISTICKÝ OBRAT V LITERÁRNÍ VĚDĚ 130 // Kritika scientismu. Humanitní vědy. Novokantismus. Nomotetismus a idiográfismus. Teorie výrazu Benedetta Croceho. Husserlova kritika psychologismu. Wilhelm Dilthey a teorie světa ducha. Literatura a výraz. Symbolismus v poezii a básnický světový názor. Čtenář. Rozumění. Relativismus a sociologie poznání. Problémy subjektu vědění // FENOMENOLOGIE LITERATURY (Roman Ingarden, 1893-1971) 149 // Fenomenologie. Stavba literárního díla. Fikce a strukturní kvality díla. Estetický postoj a estetická funkce. Ingardenovy pohledy na básnický jazyk a lingvistická poetika. Fenomenologie a strukturalismus. Literární věda. Návaznosti // NEVĚDOMÍ A JAZYK (psychoanalýza) 180 // Situace psychoanalýzy. Školy podezření. Teorie nevědomí. Freudo-vy názory na literaturu. Jazyk touhy. Práce snu. Symbolika a psychopatologie všedního dne. Literární psychoanalýza: Carl Gustav Jung, Northorp Frye, Charles Mauron, Jacques Lacan a Ferdinand de Saussure. Informace a evokace. Rétorika nevědomí. Teorie básnického jazyka Julie Kristevové // DILEMATA REALISMU (Gyorgy Lukács, 1885-1971) 203 // Teorie třídního vědomí a literární historie. Literárněhistorický proces. Realismus. Hodnocení. Avantgarda. Gyorgy Lukács a Bertolt Brecht. Strukturálně-genetická metoda. Gyorgy Lukács a marxistická estetika // RUSKÝ FORMALISMUS 227 // Teorie literatury. Předmět poznání. Básnický jazyk. Forma a obsah. Kategorie postupu. Analýza prózy. Fabule a syžet. Proppova morfologie pohádky. Problémy skazu. Tyňanovova teorie literární revoluce //
STRUKTURALISMUS 242 // Strukturalistická metoda. Saussurova lingvistika. Struktura a systém v teorii literatury (český strukturalismus). Problémy literární historie. Roman Jakobson — problémy literární komunikace. Poetická funkce. Jazyk a sémantika. Poezie gramatiky. Analýza vyprávění: Claude Lévi-Strauss, Roland Barthes, Tzvetan Todorov. Strukturální sémantika Algirdase Greimase. Sémiologická představivost // SÉMIOTIKA 273 // Saussurova a Peirceova teorie znaku. Literární dílo jako znak: Charles Morris, Jan Mukařovský a Claude Lévi-Strauss. Modelování v umění. Poezie a ikonicita. Dva modelující systémy — Jurij Lotman. Významové úrovně a jejich transformace — Roland Barthes. Barthesova koncepce literatury a četby. Sémiologie významu a teorie literární komunikace. Koncepce významové produktivity — Julia Kristevová. Dosah sémiotiky // LITERATURA JAKO DIALOG (Michail Bachtin, 1897-1975) 306 // Bachtinova vědecká pozice. Boj s formalismem. Marxistická kritika strukturalismu — Valentin N. Vološinov. Dialog jako interakce a dialog v literatuře. Filozofie slova. Teorie románu. Literárněhistorický proces. Literatura a kultura. Metodologické důsledky // LITERATURA A ODCIZENÍ (marxismus) 336 // Marxistická estetika a problémy literatury. Literární ideologické formy. Realismus. Ideologie a rozpory literární produkce. Literatura jako instituce. Odcizení umění. Frankfurtská škola. Literatura a ideologické aparáty. Spisovný jazyk a instituce školství. Revoluční umění. Revoluční četba a estetická četba. Literatura a odcizení. Kritické vědomí a revoluční poslání teorie //
INTERTEXTUALITA 371 // Intertextuální funkce. Intertext — globální a ohraničené pojetí. Inter-textualita a realistická literatura. Obecný text. Avantgarda. Intertextuální vědomí. Intertext a význam díla. Četba, čtenář a vědec // LITERATURA A DEKONSTRUKCE (Jacques Derrida, 1930-2004) 389 // Jacques Derrida a strukturalismus. Sémiologie a gramatologie. Dekonstrukce u Martina Heideggera. Literatura — mimesis, roubování, diseminace. Stéphane Mallarmé, James Joyce, Paul Celan, Philippe Sollers. Spisovatel a jazyk — pokusy o vyjednávání. Americký dekonstrukcionismus // HERMENEUTIKA DŘÍVE A DNES 415 // Relativismus ve vědě 20. století. Problém interpretace. Dějiny her-meneutiky — exegeze a interpretace. Paul Ricoeur — rozumění textu cestou k porozumění sobě. Martin Heidegger — Dasein a pravda díla. Proti mimesis. Hans Georg Gadamer — horizonty textu a čtenáře. Mimesis. Hermeneutika a dekonstrukce: slavné spory. Ricoeur proti Derridovi. Jacques Derrida — kritik Heideggera. Gadamer a Derrida v Paříži. Diseminace a kumulace smyslu // GENETICKÁ KRITIKA 433 // Příklad Jeana-Paula Sartra. ITEM. Vývoj metody. Síť pojmů. Genetika a literární historie. Rukopisy a literární komunikace a významová produktivita. Proces psaní. Práce pera // Doslov ke třetímu vydání 453 // O autorce 458 // Jiří Trávníček: Osm otázek autorce knihy (místo doslovu) 460 // Jmenný rejstřík 466

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC