.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Vydavatelství VŠCHT, 2009

199 s. : il. ; 29 cm

ISBN 978-80-7080-699-9 (brož.)

Obsahuje bibliografii na s. 190-199 a bibliografické odkazy

Vydavatel: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

000184767

1 Ekotoxikologie 13 // 1.1 Význam ekotoxikologie a testů toxicity 13 // 1.2 Ekotoxikologické biotesty 14 // 1.3 Vývoj ekotoxikologie 14 // 1.4 Živé organismy a prostředí 15 // 1.5 Ekologická relevance testu 16 // 1.6 Vztah biotestů a chemické analýzy 16 // 1.7 Kombinované přístupy environmentálního monitoringu 17 // 1.8 Hodnocení environmentálních rizik 17 // 1.8.1 Určení PEC 18 // 1.8.2 Určení PNEC 18 // 1.8.3 Vyjádření rizika 18 // 2 Vztahy mezi organismem a toxickou látkou , 19 // 2.1 Toxicita 19 // 2.2 Toxikant a toxin 19 // 2.3 Expozice toxické látce 19 // 2.4 Toxické účinky 20 // 2.4.1 Akutní účinky 20 // 2.4.2 Chronické účinky 20 // 2.5 Vztahy dávka odpověď 20 // 2.6 Bioakumulace 21 // 2.7 Biokoncentrace 22 // 2.8 Bioobohacování 22 // 2.9 Detoxikace 23 // 2.10 Hormese 23 // 3 Faktory ovlivňující toxicitu látek 25 // 3.1 Chemicko fyzikální faktory 25 // 3.1.1 Koncentrace 26 // 3.1.2 Rozpustnost ve vodě a v tucích 26 // 3.1.3 Struktura látky 27 // 3.1.4 Perzistence 27 // 3.2 Doba a způsob expozice 27 // 3.3 Environmentální faktory 27 // 3.3.1 Teplota prostředí 27 // 3.3.2 Vlhkost 28 // 3.3.3 Intenzita světla 28 // 3.3.4 Kvalita a kontaminace prostředí 28 // 3.4 Interakce mezi toxikanty 28 // 3 // 3.4.1 Aditivní účinky 29 // 3.4.2 Potenciace toxicity 29 // 3.4.3 Antagonismus 30 // 3.4.4 Příčiny potenciace 30 // 3.4.5 Potenciace v důsledku inhibice detoxikace 31 // 3.4.6 Potenciace zvýšením metabolické aktivace 31 // 3.4.7 In-situ potenciace 31 // 3.4.8 Hodnocení toxicity směsí 32 // 3.4.9 Toxická jednotka 32 // 3.4.10 Aditivní index 33 // 3.4.11 Index mnohočetné toxicity (Multiple Toxicity Index), MTU 35 // 3.5 Biologické faktory 36 // 3.5.1 Genetická proměnlivost 36 // 3.5.2 Pohlaví 37 // 3.5.3 Stáří 37 // 3.5.4 Zdravotní stav 37 // 3.6 Faktory výživy 37 //

3.6.1 Hladovění 38 // 3.6.2 Bílkoviny 38 // 3.6.3 Cukry 38 // 3.6.4 Tuky 39 // 3.6.5 Vitamin A 39 // 3.6.6 Vitamin C 39 // 3.6.7 Vitamin D 40 // 3.6.8 Vitamin E 41 // 3.6.9 Minerální látky 41 // 4 Biochemická podstata toxických účinků 42 // 4.1 Ochranné mechanismy biotransformace 42 // 4.1.1 I. fáze detoxikace 42 // 4.1.2 II. fáze detoxikace 43 // 4.2 Ochrana před toxikanty jejich vazbou 44 // 4.2.1 Metallothioneiny 44 // 4.2.2 Fytochelatiny 44 // 4.3 Opravné procesy 44 // 4.4 Netoxické účinky látek 44 // 4.5 Molekulární interakce organismu a toxikantu 45 // 4.5.1 Genotoxické látky 46 // 4.5.2 Mitóza a meióza 47 // 4.5.3 Klasifikace mutací 49 // 4.5.4 Neurotoxické látky 51 // 4.5.5 Mitochondriální jedy 52 // 4 // 4.5.6 Antagonisté vitaminu K 52 // 4.5.7 Antagonisté thyroxinu 53 // 4.5.8 Inhibice ATP-áz 53 // 4.5.9 Estrogeny a androgeny 53 // 4.5.10 Reakce se sulfoskupinami 54 // 4.5.11 Narušení fotosystémů rostlin 54 // 4.5.12 Regulátory růstu rostlin 54 // 4.5.13 Oxidační stres 55 // 5 Vyšší úrovně toxických účinků 57 // 5.1 Účinky toxikantů na úrovni tkání 57 // 5.2 Účinky toxikantů na orgánové úrovni 58 // 5.3 Účinky toxikantů na organismální úrovni 58 // 5.3.1 Neurofyziologické účinky 58 // 5.3.2 Účinky na chování 59 // 5.4 Účinky na populační úrovni 60 // 5.5 Účinky na úrovni společenstev a ekosystémů 60 // 5.6 Biosférická úroveň 61 // 6 Ekotoxikologické biotesty 63 // 6.1 Členění ekotoxikologických biotestů 63 // 6.2 Akvatické testy 64 // 6.3 Terestrické testy 64 // 6.4 Testy toxicity sedimentů 65 // 6.5 Alternativní biotesty 65 // 6.6 Sada testů toxicity 65 // 6.7 Mezidruhové rozdíly v citlivosti 67 // 7 Postup při testování toxicity 68 // 7.1 Experimentální design testů toxicity 68 // 7.2 Odběr vzorků 69 // 7.3 Předúprava vzorku 69 //

7.3.1 Výluh 70 // 7.3.2 Extrakt 70 // 7.3.3 Předúprava pro terestrické testy toxicity 71 // 7.3.4 Předúprava vzorku mění jeho vlastnosti 71 // 7.4 Provedení testu toxicity 72 // 7.4.1 Limitní test 72 // 7.4.2 Ověřovací test 72 // 7.4.3 Orientační test 73 // 7.4.4 Volba ředicí řady 73 // 7.4.5 Základní test 74 // 7.5 Validace testu 74 // 7.6 Vyhodnocení dat 75 // 7.7 Interpretace ekotoxikologických biotestů // 8 Zpracování experimentálních dat testů toxicity // 8.1 Odpověď testů toxicity // 8.2 Ekotoxikologické indexy // 8.2.1 Vypočtené indexy // 8.2.2 Určené indexy // 8.3 Kvantální odpověď biotestu // 8.4 Spojitá odpověď biotestu // 8.5 Křivka dávka odpověď 8? // 8.5.1 Dno a strop křivky dávka odpověď 81 // 8.5.2 Prahová koncentrace 81 // 8.5.3 Směrnice 82 // 8.5.4 EC50 jako významný bod křivky dávka odpověď 82 // 8.5.5 EC50 jako poloviční vzdálenost mezi dnem a stropem 83 // 8.5.6 Nesigmoidální tvar křivky dávka odpověď 84 // 8.6 Výpočet EC50 , 84 // 8.7 Interpolační metody výpočtu EC50 85 // 8.7.1 Dvoudávková metoda 85 // 8.7.2 Spearman Kärberova metoda 86 // 8.7.3 Thompsonova metoda klouzavých průměrů 87 // 8.8 Regresní metody výpočtu EC50 88 // 8.8.1 Probitová analýza 88 // 8.8.2 Nelineární regrese 90 // 8.9 Určení indexů toxicity NOEC a LOEC 92 // 8.9.1 Metody určení NOEC datových sad s normálním rozložením 92 // 8.9.2 Metody určení NOEC datových sad nemajících normální rozložení 93 // 8.10 Střední doba přežití 93 // 8.11 Vícerozměrné datové analýzy 94 // 9 Faktory ovlivňující výsledky testů toxicity 97 // 9.1 Vzorkování 97 // 9.2 Skladování vzorku 97 // 9.3 Předúprava vzorku 97 // 9.3.1 Tepelná úprava 98 // 9.3.2 Úprava osmotického tlaku 98 // 9.3.3 Kyslíkové poměry 98 // 9.3.4 Úprava pH 98 //

9.3.5 Homogenizace vzorku 99 // 9.4 Doba expozice 99 // 9.5 Teplota 99 // 9.6 Světelné podmínky 99 // 9.7 Vlhkost 100 // 6 // 9.8 Objem 100 // 9.9 Pracovní roztoky a media 100 // 9.10 Volba testovaných koncentrací 101 // 9.11 Stáří organismů 101 // 9.12 Kondice organismů 101 // 10 Určování toxicity látek pomocí modelů 102 // 11 Testy toxicity na molekulární úrovni 104 // 11.1 Bakteriální testy mutagenity 104 // 11.1.1 Amesůvtest 105 // 11.2 Testy mutagenity na vyšších rostlinách 106 // 11.2.1 Waxy mutační test na kukuřici 107 // 11.2.2 Test somatické mozaiky na sóje 107 // 11.2.3 Mikrojaderné testy 108 // 11.3 Test teratogenity látek na drápatce vodní 109 // 11.3.1 Testovací organismus 109 // 11.3.2 Chov a rozmnožování drápatek 109 // 11.3.3 Princip testu teratogenity 110 // 12 Testy toxicity s producenty 111 // 12.1 Rasové testy toxicity 111 // 12.1.1 Testovací organismus 111 // 12.1.2 Princip testu toxicity 112 // 12.1.3 Zjišťování koncentrace rasové suspenze 114 // 12.1.4 Rasový mikrobiotest 115 // 12.1.5 Stanovení míry účinku inhibice řas 115 // 12.2 Stanovení trofického potenciálu 117 // 12.2.1 Eutrofizace 117 // 12.2.2 Trofický potenciál 117 // 12.2.3 Princip testu AGP 117 // 12.3 Test inhibice růstu okřehku 118 // 12.3.1 Testovací organismus , 119 // 12.3.2 Popis testu 119 // 12.4 Test toxicity se semeny hořčice bílé 119 // 12.4.1 Princip testu inhibice klíčivosti semen 120 // 12.4.2 Nevýhody testu na hořčici 120 // 12.5 Kontaktní terestrické testy na rostlinách 120 // 12.5.1 Vlastnosti testů fytotoxicity 121 // 12.5.2 Rozdělení testů fytotoxicity podle účelu 121 // 12.5.3 Testy klíčivosti 122 // 12.5.4 Testovací organismy 123 // 12.5.5 Princip krátkodobého a dlouhodobého testu 123 // 12.6 Kalusová metoda 124 // 13 Testy toxicity s protozoálními organismy 125 //

13.1 Protozoa 125 // 13.2 Testy na obrvenkách 125 // 13.2.1 Testovací organismus 125 // 13.2.2 TETRATOX test nárůstu populace obrvenek 126 // 13.2.3 ProToxKit test inhibice příjmu potravy obrvenek 126 // 13.3 Test na nálevnících Spirotox 126 // 13.3.1 Testovací organismus 127 // 13.3.2 Průběh testu 127 // 14 Testy toxicity s konzumenty žijících v akvatických ekosystémech 128 // 14.1 Test toxicity látek na růstovou rychlost pstruha duhového 128 // 14.1.1 Testovací organismus 128 // 14.1.2 Princip testu 128 // 14.2 Akutní test toxicity na hepatocytech pstruha duhového 129 // 14.2.1 Princip testu 130 // 14.2.2 Výhody a nevýhody testu na RTH 130 // 14.3 Testy toxicity na akvarijních rybách 130 // 14.3.1 Testovací organismy 131 // 14.3.2 Princip testu mortality 131 // 14.3.3 Test toxicity s jikrami 131 // 14.4 Testy toxicity na perloočkách 132 // 14.4.1 Testovací organismus 132 // 14.4.2 Princip akutního testu 132 // 14.4.3 Princip testu inhibice reprodukční schopnosti hrotnatky 133 // 14.5 Test toxicity na korýších Artemia a Thamnocephalus 134 // 14.5.1 Test toxicity na žábronožkách 134 // 14.5.2 Test na korýších Thamnocephalus platyurus 135 // 14.6 Test toxicity na vířnících 135 // 14.6.1 Testovací organismus 136 // 14.6.2 Princip akutního testu 136 // 14.6.3 Test inhibice příjmu potravy vířníků 137 // 14.7 Test toxicity na nezmaru 137 // 14.7.1 Testovací organismus 137 // 14.7.2 Princip testu 138 // 15 Testy toxicity s konzumenty žijícími v sedimentech 139 // 15.1 Vlastnosti sedimentů 139 // 15.2 Test toxicity sedimentů na různonožci 139 // 15.2.1 Testovací organismus 139 // 15.2.2 Princip testu 140 // 15.3 Test toxicity sedimentů na larvách pakomára 140 // 15.3.1 Testovací organismus 140 // 8 // 15.3.2 Princip testu 140 // 15.4 Test na nítěnkách 141 //

16 Testy toxicity s konzumenty žijícími v půdních ekosystémech 142 // 16.1 Půda 142 // 16.1.1 Ekosystémové funkce půdy 142 // 16.1.2 Půda a toxické látky 142 // 16.1.3 Stárnutí půdy 142 // 16.1.4 Biodostupnost toxikantů v půdě 143 // 16.2 Testy toxicity s hlísticemi 143 // 16.2.1 Testovací organismy 143 // 16.2.2 Test toxicity s háďátkem Panogrellus redivivus 143 // 16.2.3 Test toxicity na hlísticích Coenorhabditis elegant 144 // 16.3 Test toxicity na žížalách 144 // 16.3.1 Testovací organismus 144 // 16.3.2 Akutní test na filtračním papíře 145 // 16.3.3 Akutní test v půdě 145 // 16.3.4 Reprodukční test 146 // 16.4 Test toxicity na roupicích 146 // 16.4.1 Testovací organismus 146 // 16.4.2 Princip reprodukčního testu 147 // 16.4.3 Únikový test 147 // 16.5 Test inhibice reprodukční schopnosti chvostoskoků 148 // 16.5.1 Testovací organismus 148 // 16.5.2 Princip testu 149 // 16.6 Testy toxicity na měkkýších 150 // 16.6.1 Testovací organismus 150 // 16.6.2 Princip testu 150 // 17 Testy toxicity s hmyzem 151 // 17.1 Test na zlatohlávku tmavém 151 // 17.1.1 Testovací organismus 151 // 17.1.2 Princip testu 151 // 17.2 Test toxicity na včelách 152 // 17.2.1 Testovací organismus 152 // 17.2.2 Princip akutního testu 152 // 17.2.3 In-situ test toxicity na včelách 152 // 18 Testy toxicity se suchozemskými obratlovci 153 // 18.1 Testy toxicity s obojživelníky 153 // 18.2 Testy toxicity na ptácích 154 // 18.2.1 Akutní perorální test toxicity na ptácích 154 // 18.2.2 Test reprodukční toxicity na ptácích 154 // 18.3 Testy toxicity se savci 155 // 9 // 19 Testy toxicity s destruenty 156 // 19.1 Destruenti 156 // 19.2 Test zhášení bioluminiscence vodních bakterií 156 // 19.2.1 Bioluminiscence 156 // 19.2.2 Testovací organismus 157 // 19.2.3 Princip akutního testu 158 //

19.2.4 Bioluminiscenční test mutagenity 159 // 19.3 Bioluminiscenční test sedimentů či suspenzí 160 // 19.3.1 Filtrace suspenze před měřením produkce světla 160 // 19.3.2 Kontinuální měření světelné produkce 161 // 19.4 Růstové testy s baktériemi 162 // 19.5 Toxi Chromo testy 163 // 20 Biochemické testy se společenstvem aktivovaného kalu 164 // 20.1 Test inhibice respirace aktivovaného kalu 164 // 20.2 Test inhibice anaerobních baktérií aktivovaného kalu 164 // 21 Biochemické testy se společenstvy půdních mikroorganismů 165 // 21.1 Půda a mikrobiální aktivita 165 // 21.2 Vlastnosti půd ovlivňující mikrobiální aktivitu 165 // 21.3 Typy půdních mikrobiálních testů 166 // 21.4 Měření mikrobiální aktivity 166 // 21.5 Cyklus uhlíku 167 // 21.5.1 Respirace mikroorganismů 167 // 21.5.2 Test respirační aktivity půdy 168 // 21.6 Cyklus dusíku 168 // 21.6.1 Metoda redukce acetylénu 168 // 21.6.2 Test nitrifikační aktivity půdy 169 // 22 Testy enzymatické aktivity v půdě 170 // 22.1 Půdní enzymy 170 // 22.2 Půdní enzymatická aktivita 170 // 22.3 Test dehydrogenázové aktivity 170 // 22.3.1 Princip testu dehydrogenázou aktivity 171 // 22.3.2 Faktory ovlivňující měření DHA 172 // 22.4 Testy aktivity hydroláz 173 // 23 Biomárkry 174 // 23.1 Klasifikace biomárkrů 174 // 23.2 Inhibice Acetylcholinesterázy 176 // 23.3 Indukce tvorby monooxygenáz 176 // 23.4 Poškození DNA 176 // 23.5 Narušení procesů při tvorbě hernu 177 // 23.5.1 Tvorba nadbytečného množství porfyrinů 177 // 23.5.2 Inhibice ALAD olovem 177 // 10 // 23.6 Indukce vitellogeninu 178 // 23.7 Behaviorální biomárkry 178 // 24 Hodnocení stavu ekosystémů in-situ 179 // 24.1 Polní studie 179 // 24.1.1 Sledované odpovědi v experimentech in-situ 179 // 24.1.2 In-situ testy toxicity 179 //

24.1.3 Nedostatky polních studií 179 // 24.2 Bioindikátory 180 // 24.3 Saprobní index 180 // 24.3.1 Saprobní valence druhu 180 // 24.3.2 Princip určení saprobního indexu společenstva 181 // 24.4 Nárostové testy 182 // 25 Vícedruhové testy toxicity 183 // 25.1 Mesokosmy 183 // 25.1.1 Limnokorály 184 // 25.1.2 Pelagické vaky 184 // 25.1.3 Litorální ohrazení 184 // 25.1.4 Pokusné nádrže 184 // 25.1.5 Pokusné toky 185 // 25.1.6 Výhody a nevýhody mesokosmů 185 // 25.2 Mikrokosmy 185 // 25.2.1 Standardizovaný vodní mikrokosmos 185 // 25.2.2 Směsná kultura v láhvi 186 // 25.2.3 Mikrokosmos FIFRA 186 // 25.2.4 Mikrokosmos půdního jádra 187 // 26 Závěr 188 // 27 Doporučená studijní literatura 189 // 28 Použitá literatura 190