Kniha nabízí přehled nově se rozvíjejícího oboru, který se etabluje na vysokých školách (fakulty sociální práce, sociálních věd, humanitních studií apod.). Seznamuje čtenáře s teoretickými přístupy k občanské společnosti, s teoriemi občanského sektoru, stavem občanské společnosti z historického i současného pohledu v Evropě i v českém prostředí, zařazuje občanský sektor do kontextu veřejné politiky. Jedním z důležitých projevů občanské společnosti je generování neziskových organizací – kniha mapuje základy ekonomiky i právního ukotvení neziskového sektoru. Autoři se v této knize snaží v oblasti „občanský sektor“ nalézat propojení s antropologií, sociologií, filozofií, politologií a ekonomií, a podat tak pokud možno celostní obraz problematiky. PhDr. Marek Skovajsa, Ph.D., působí na Fakultě humanitních studií UK v Praze. Vydal řadu studií a článků na téma občanský sektor..
Seznam zkratek 13 // Úvodem o studiu organizované občanské společnosti (Marek Skovajsa, Marie Dohnalová) 16 // 1 Organizovaná občanská společnost: teorie a vývoj (Marek Skovajsa) 30 // 1.1 Úvod 30 // 1.2 Definice a terminologie 31 // 1.2.1 Občanský sektor v sektorovém modelu 31 // 1.2.2 Třetí sektor a další alternativní označení k termínu občanský sektor 32 // 1.2.3 Občanský sektor 34 // 1.2.4 Terminologie organizací občanské společnosti 36 // 1.2.5 Strukturálně-operacionální definice organizací občanské společnosti 37 // 1.3 Základní typologie a teorie organizací občanské společnosti 41 // 1.3.1 Rozdělení organizací občanské společnosti podle typu 41 // 1.3.2 Funkce organizací občanské společnosti 42 // 1.3.3 Sociální kapitál 43 // 1.3.4 Ekonomická vysvětlení vzniku organizací občanské společnosti 44 // 1.3.5 Teorie sociálních počátků organizované občanské společnosti 46 // 1.4 Historie organizované občanské společnosti v českých zemích 48 // 1.4.1 Organizovaná občanská společnost v ČR podle teorie sociálních počátků 48 // 1.4.2 Role církví a náboženství v české organizované občanské společnosti 49 // 1.4.3 Česká organizovaná občanská společnost v 19. století 50 // 1.4.4 Česká organizovaná občanská společnost ve 20. století 54 // 1.5 Závěr 58 // OBČANSKÝ SEKTOR // 2 Občanská společnost a demokratický stát (Marek Skovajsa) 62 // 2.1 Úvod 62 // 2.2 Přehled definic občanské společnosti 64 // 2.2.1 Vývoj myšlení o občanské společnosti 64 // 2.2.2 Vymezení občanské společnosti ve společenském prostoru 69 // 2.3 Občanská společnost v demokratickém politickém systému 71 // 2.3.1 Občanství a občanská společnost 72 // 2.3.2 Občanská společnost a zprostředkováni zájmů 74 // 2.3.3 Veřejnost a veřejná sféra 77 //
2.4 Občanská společnost v demokratickém státě 79 // 2.4.1 Soukromé a veřejné 79 // 2.4.2 Rozhraní mezi demokratickým státem a občanskou společností 81 // 2.4.3 Veřejná prospěšnost 83 // 2.5 Závěr 85 // 3 Občanský sektor, trh a stát z pohledu vybraných teorií (Šelma Muhič Dizdarevič) 90 // 3.1 Úvod 91 // 3.2 Občanský sektor a trh 92 // 3.2.1 Selhání trhu v poskytování veřejných statků 93 // 3.2.2 Efektivita a rovnost 95 // 3.2.3 Typy spolupráce mezi občanským sektorem a trhem 96 // 3.3 Občanský sektor a stát 98 // 3.3.1 Vztah občanské společnosti a státu // v klasickém a egalitaristickém liberalismu 99 // 3.3.2 Selhání státu a občanského sektoru 101 // 3.3.3 Tři modely vztahů státu a občanského sektoru 103 // 3.3.4 Poslání OOS 108 // 3.4 Závěr 109 // 4 Česká občanská společnost - data, fakta a měření (Tereza Pospíšilová) 113 // 4.1 Úvod 113 // 4.2 Velikost občanské společnosti: počet OOS, počet členů // a počet zaměstnanců 114 // 4.2.1 Počet OOS 115 // 4.2.2 Počet členů OOS 118 // 4.2.3 Počet zaměstnanců OOS 122 // 4.3 Dárcovství a dobrovolnictví 123 // 4.3.1 Dárcovství 124 // 4.3.2 Dobrovolnictví 125 // 4.4 Další formy participace v občanské společnosti 128 // 4.5 Oblasti činnosti OOS 129 // 4.6 Měření a hodnocení neziskového sektoru v mezinárodním srovnání 132 // 4.6.1 Mezinárodní srovnávací výzkum neziskových organizací Univerzity Johnse Hopkinse 133 // 4.6.2 Index občanské společnosti CIVICUS 135 // 4.6.3 Index životaschopnosti OOS 137 // 4.6.4 Další mezinárodní průzkumy a hodnocení relevantní pro občanskou společnost 139 // 4.7 Závěr 140 // 5 Financování organizované občanské společnosti v České republice (Marie Dohnalová) 144 // 5.1 Úvod 144 // 5.2 Organizovaná občanská společnost a stát 145 // 5.2.1 Soukromý, veřejný a občanský sektor 145 //
5.2.2 Důvody státního financování činností organizací občanské společnosti 147 // 5.2.3 Přednosti organizací občanské společnosti 148 // 5.3 Rada vlády pro nestátní neziskové organizace 149 // 5.4 Nadační investiční fond 150 // 5.5 Dotace státu organizacím občanské společnosti 153 // 5.5.1 Přímá nebo nepřímá státem poskytovaná finanční podpora OOS nebo dárcům 153 // 5.5.2 Zásady dotační politiky státu vůči OOS 155 // 5.6 Další finanční zdroje pro organizace občanské společnosti 158 // 5.6.1 Společenská odpovědnost firem 158 // 5.6.2 Sdílený marketing 160 // 5.6.3 Finanční možnosti pro organizace občanské společnosti z fondů EU 161 // 5.7 Závěr 163 // 6 Právo pro organizace občanské společnosti (Lenka Deverová) 166 // 6.1 Úvod 166 // 6.2 Právnická osoba 168 // 6.2.1 Základní znaky 168 // 6.3 Základy právní úpravy organizací občanské společnosti 169 // 6.3.1 Zřízení a vznik organizací občanské společnosti 170 // 6.3.2 Zrušení, likvidace a zánik organizací občanské společnosti 174 // 6.4 Nadace a nadační fondy 175 // 6.4.1 Historický exkurz 175 // 6.4.2 Pojem a základní znaky 176 // 6.4.3 Rozdíl mezi nadací a nadačním fondem 177 // 6.4.4 Zřízení nadace a nadačního fondu 177 // 6.4.5 Vznik nadace a nadačního fondu 179 // 6.4.6 Zrušení, likvidace a zánik nadace a nadačního fondu 180 // 6.4.7 Orgány nadace a nadačního fondu 182 // 6.4.8 Výroční zpráva nadace a nadačního fondu 189 // 6.4.9 Připravovaná novela ZNNF 191 // 6.5 Spolky, občanská sdružení 191 // 6.5.1 Pojem spolek, občanské sdružení 191 // 6.5.2 Vznik občanského sdružení 192 // 6.5.3 Zánik a majetkové vypořádání občanského sdružení 195 // 6.5.4 Členství v občanském sdružení 197 // 6.5.5 Orgány občanského sdružení 198 // 6.5.6 Organizační jednotky občanského sdružení 198 // 6.6 Obecně prospěšné společnosti 198 //
6.6.1 Historický exkurz 198 // 6.6.2 Pojem obecně prospěšné společnosti 199 // 6.6.3 Založení obecně prospěšné společnosti 199 // 6.6.4 Vznik obecně prospěšné společnosti 201 // 6.6.5 Zrušení, likvidace a zánik obecně prospěšné společnosti 201 // 6.6.6 Orgány obecně prospěšné společnosti 203 // 6.6.7 Hospodaření OPS a výroční zpráva o činnosti a hospodaření 207 // 6.6.8 Připravovaná novela ZOPS 208 // 6.7 Evidované právnické osoby církví a náboženských společností (EPO) 209 // 6.7.1 Evidence řeholní instituce 210 // 6.7.2 Evidence účelového zařízení 211 // 6.7.3 Zrušení evidence EPO 211 // 6.8 Závěr 212 // 7 Ekonomické aktivity organizací občanské společnosti z právního hlediska (Lenka Deverová) 214 // 7.1 Úvod 214 // 7.2 Ekonomické aktivity nadací a nadačních fondů 215 // 7.2.1 Vlastní podnikání nadací a nadačních fondů 215 // 7.2.2 Sponzoring a reklama 216 // 7.2.3 Účast nadací a nadačních fondů na podnikání jiných osob 217 // 7.2.4 Ostatní činnosti 218 // 7.3 Ekonomické činnosti občanských sdružení 219 // 7.3.1 Neziskové služby 219 // 7.3.2 Podnikání 219 // 7.3.3 Sponzoring 220 // 7.3.4 Účast na podnikání jiných osob 220 // 7.4 Ekonomické činnosti obecně prospěšných společností 221 // 7.4.1 Obecně prospěšné služby 221 // 7.4.2 Doplňková činnost 222 // 7.4.3 Další aktivity 222 // 7.5 Ekonomické činnosti evidovaných právnických osob církví a náboženských společností 223 // 7.6 Závěr 223 // 8 Management organizací občanské společnosti (Thomas P. Holland) 225 // 8.1 Úvod 225 // 8.2 Základní teoretické přístupy k managementu 227 // 8.2.1 Manažerský systém POSDCORB 227 // 8.2.2 Škola human relations 228 // 8.2.3 Kontinuum manažerských stylů 230 // 8.2.4 Management podle cílů 233 // 8.3 Poslání a cíle organizace 234 //
8.4 Nábor vhodných pracovníků 235 // 8.5 Správní rada 236 // 8.6 Komunitní vztahy a marketing 238 // 8.7 Fundraising 240 // 8.7.1 Příjmy z prodeje a užívací poplatky 241 // 8.7.2 Granty 241 // 8.7.3 Příprava grantové žádosti 242 // 8.7.4 Zvláštní akce 243 // 8.7.5 Individuální fundraising 243 // 8.7.6 Správcovství darů 245 // 8.8 Závěr 246 // 9 Účetnictví v organizacích občanské společnosti (Petr Couf) 248 // 9.1 Úvod 248 // 9.2 Základní pojmy účetnictví 249 // 9.2.1 Předmět a forma účetnictví 249 // 9.2.2 Rozvaha 250 // 9.2.3 Výkaz zisku a ztráty 250 // 9.2.4 Účetní období 251 // 9.2.5 Oceňování 252 // 9.2.6 Struktura výkazů, míra agregace 253 // 9.3 Pohled na svět prostřednictvím rozvahy a výkazu zisku a ztráty 254 // 9.3.1 Zastavení první - operace s hotovostí, náklad za hotové 255 // 9.3.2 Zastavení druhé - náklad na fakturu 256 // 9.3.3 Zastavení třetí - výnos z pronájmu, pohledávka 257 // 9.3.4 Zastavení čtvrté - předem placené nájemné 258 // 9.3.5 Zastavení páté - členské příspěvky 259 // 9.3.6 Zastavení šesté - započtení 261 // 9.3.7 Zastavení sedmé - zálohy, jejich zúčtování a časové rozlišení nákladů 261 // 9.3.8 Zastavení osmé - dlouhodobý majetek 263 // 9.3.9 Zastavení deváté - položky malé významnosti 266 // 9.3.10 Zastavení desáté - dotace, výnosy a náklady 266 // 9.3.11 Zastavení jedenácté - přijetí věcného daru 268 // 9.3.12 Zastavení dvanácté - inventarizace majetku a závazků 269 // 9.4 Vedení účetnictví v praxi 273 // 9.4.1 Účetní knihy 273 // 9.4.2 Má dáti - dal a jeho užití 273 // 9.5 Audit 274 // 9.5.1 Účel auditu 274 // 9.5.2 Činnost auditora 275 // 9.5.3 Meze použitelnosti auditu 275 // 9.6 Shrnutí účetních zásad 276 // 9.7 Několik mýtů a pověr na závěr 278 // 9.8 Pro další studium 280 // 10 Sociální ekonomika (Marie Dohnalová) 289 // 10.1 Úvod 289 //
10.2 Koncept sociální ekonomiky 290 // 10.3 Podpora sociální ekonomiky v Evropské unii 292 // 10.4 Definování sociální ekonomiky v zahraničí 293 // 10.5 Mezinárodní sítě pro výzkum a informace o sociální ekonomice 295 // 10.5.1 Evropská výzkumná společnost EMES 295 // 10.5.2 Sociální ekonomika v EU - srovnávací analýza C1RIEC 297 // 10.6 Sociální ekonomika v České republice 298 // 10.6.1 Prosazování sociální ekonomiky 298 // 10.6.2 Sociální ekonomika a organizovaná občanská společnost 300 // 10.6.3 Sociální podniky a zaměstnávání znevýhodněných osob 301 // 10.7 Závěr 304 // 11 Organizace občanské společnosti a multikulturní výchova v České republice (Dana Moree) 308 // 11.1 Úvod 308 // 11.2 Etapy začleňování multikulturní výchovy v českém prostředí 311 // 11.2.1 Období 1989-1998 311 // 11.2.2 Období 1998-2004 314 // 11.2.3 Období 2004-2009 315 // 11.3 Multikulturní výchova v organizacích občanské společnosti 316 // 11.4 Koncepce, vývoj a směřování MKV 320 // 11.4.1 Identita a její pojetí v MKV 321 // 11.5 Identita a pedagogická praxe v programech OOS 325 // 11.6 Závěr 327 // 12 Rozmanitost občanské společnosti v Evropě (Petr Jan Pajas) 331 // 12.1 Úvod 331 // 12.2 Úpadek rozvinuté občanské společnosti v Evropě v první polovině 20. století 333 // 12.3 Specifika občanské společnosti v evropských zemích 337 // 12.3.1 Anglofonní Evropa 337 // 12.3.2 Frankofonní Evropa 338 // 12.3.3 Nizozemsko 339 // 12.3.4 Skandinávie 339 // 12.3.5 Evropské Středomoří 340 // 12.3.6 Německy mluvící státy Evropy 341 // 12.3.7 Postkomunistické státy střední Evropy 343 // 12.3.8 Státy Balkánského poloostrova 344 // 12.3.9 Pobaltské země 345 // 12.3.10 Východní Evropa 346 // 12.3.11 Shrnutí 349 // 12.4 Mezinárodní a nadnárodní spolupráce subjektů občanské společnosti v Evropě 349 //