.

0 (hodnocen0 x )

(22.4) Půjčeno:309x 

BK

Příručka

2., přeprac. vyd.

Brno : Neptun, 2005

351 s. : il. ; 26 cm

ISBN 80-86850-00-5 (váz.)

Obsahuje bibliografii na s. 337-338 a rejstřík

000186989

1. ÚVOD DO LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGIE // 1.1 Předmět lékařské mikrobiologie // 1.2 Přehled mikrobiálních agens // 1.3 Historie nauky o infekcích // 1.4 Význačné postavy naäi mikrobiologie // 1.5 Nositelé Nobelovy ceny v mikrobiologii a v příbuzných oborech // 1.6. Změny v koncepci lékařské mikrobiologie // 2. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI BAKTERIÍ // 2.1 Taxonomie bakterií // 2.2 Velikost, tvar a uspořádání bakterií // 2.3 Barvitelnost dle Grama // 2.4 Stavba bakteriální buňky // 2.4.1 Cytoplasmatická membrána // 2.4.2 Buněčná stěna // 2.4.3 Extracelulární polymery // 2.4.4 Bakteriální bičíky // 2.4.5 Pili (fimbrie) // 2.4.6 Cytoplasma a struktury v ní uložené // 2.4.7 Bakteriální spory // 2.5 Metabolismus bakterií // 2.5.1 Funkce enzymů // 2.5.2 Inhibitory enzymů // 2.5.3 Využití bakteriálních enzymů // 2.5.4 Zdroje energie a uhlíku pro mikrobiální buňku // 2.5.5 Metabolické procesy, při nichž se uvolňuje energie // 2.5.5.1 Fermentace // 2.5.5.2 Respirace // 2.5.5.3 Mikroorganismy neschopné získávat samy energii // 2.5.5.4 Rozdělení mikrobů podle vztahu ke kyslíku // 2.5.6 Biosyntéza // 2.5.7 Význam metabolismu mikrobů // 2.5.8 Hniloba a tlení // 2.6 Růst a množeni bakterií // 2.6.1 Bakteriální růstový cyklus // 2.6.1.1 Replikace DNA // 2.6.1.2 Úloha cytoplasmatické membrány // 2.6.1.3 Úloha buněčné stěny // 2.6.1.4 Generační doba // 2.6.2 Růstová křivka bakteriální populace // 2.6.3 Růst bakterií v podobě biofilmu // 2.6.4 Faktory ovlivňující množení bakterií // 2.6.4.1 Voda // 2.Ó.4.2 Teplota // 2.6.4.3 Hydrostatický tlak // 2.6.4.4 Osmotický tlak ...’ // 2.6.4.5 Koncentrace vodíkových iontů // 2.6.4.6 Oxidoredukční potenciál // 2.6.4.7 Záření //

2.7 Pěstování bakterií // 2.7.1 Historie // 2.7.2 Podmínky pěstování bakterií in vitro // 2.7.3 Druhy kultivačních půd // 2.7.4 Základní půdy // 2.7.5 Obohacené půdy // 2.7.6 Selektivní půdy // 2.7.7 Diagnostické půdy // 2.7.8 Selektivně diagnostické půdy // 2.7.8.1 Selektivně diagnostické půdy pro gramnegativní mikroby.. // 2.7.8.2 Selektivně diagnostické půdy pro grampozitivní mikroby.. // 2.7.9 Půdy ? anaerobní kultivaci // 2.7.10 Půdy k antibiotickým zkouškám a ke stanoveni účinných látek // 2.7.11 Půdy ? uchovávání kultur // 2.7.12 Půdy transportní // 2.8. Bakteriální genetika // 2.8.1. Bakteriální Chromosom // 2.8.2 Exprese genu // 2.8.3 Mutace a oprava DNA // 2.8.4 Plasmidy // 2.8.5 Kekombinace // 2.8.5.1 Heterologni rekombinace // 2.8.5.2 Homologni rekombinace // 2.8.6 Mezibakteriální výměna genetické informace. // 2.8.6.1 Konjugace // 2.8.6.2 Transformace // 2.8.6.3 Transdukce // 2.8.7 Genetické inženýrství // 3. MIKROBY A MAKROORGANISMUS // 3.1 Infekce a patogenita // 3.2 Kochovy postuláty // 3.3 Rozdíl mezi virulencí a patogenitou // 3.4 Složky patogenity // 3.5 Průběh, forma a výsledek infekce // 3.5.1 Mikrobiální vlivy // 3.5.2 Vlivy ze strany hostitele // 3.5.3 Vliv prostředí a vstupní brány // 3.5.4 Průběh a formy infekce // 3.5.4.1 Infekce inaparentni a manifestní // 3.5.4.2 Infekce lokální, systémové a generalizované // 3.5.4.3 Infekce akutní, subakutni a chronické // 3.5.4.4 Infekce perzistentní a latentní // 3.5.4.5 Další typy infekcí // 3.5.5 Výsledek infekce //

4. VROZENÁ ODOLNOST PROTI INFEKCI // 4.1 Obrana proti infekci // 4.2 Nástroje nespecifické rezistence // 4.3 Bariéry vůči kolonizaci a penetraci mikrobů // 4.3.1 Kůže // 4.3.2 Sliznice // 4.3.3 Normální mikroflóra // 4.3.4 Funkční překážky ...106 // 4.3.5 Specifické způsoby obrany některých slizníc ...106 // 4.3.5.1 Respirační trakt ...106 // 4.3.5.2 Oční spojivka ...107 // 4.3.5.3 Zažívací trakt ...107 // 4.3.5.4 Urogenitální trakt ...108 // 4.4 Nástroje nespecifické odolnosti uvnitř organismu ...109 // 4.4.1 Rozpoznávací funkce nástrojů vrozené rezistence ...109 // 4.4.2 Buněčné bariéry ...110 // 4.4.2.1 Fagocyty a fagocytóza ...111 // 4.4.2.1.1 Neutrofily ...111 // 4.4.2.1.2 Monocyty a makrofágy ...112 // 4.4.2.1.3 Vlastní fagocytóza ...112 // 4.4.2.2 Další buňky uplatňující se v obrané ...114 // 4.4.2.2.1 NK-buňky ...114 // 4.4.2.2.2 Eosinofily ...115 // 4.4.2.2.3 Erytrocyty a krevní destičky ...115 // 4.4.2.3 Anatomické překážky šíření mikrobů v těle ...115 // 4.4.3 Humorální bariéry ...116 // 4.4.3.1 Komplement ...116 // 4.4.3.1.1 Komplementový systém a jeho aktivace ...116 // 4.4.3.1.2 Alternativní dráha ...117 // 4.4.3.1.3 Lektinová dráha ...119 // 4.3.3.1.4 Klasická dráha ...119 // 4.4.3.1.5 Shrnutí významu komplcmentu v nespecifické rezistenci ...120 // 4.4.3.2 Lysozym ...121 // 4.4.3.3 Bazické polypeptidy ...121 // 4.4.3.4 Interferony ...122 // 4.4.4 Ostatní humorální faktory ovlivňující nespecifickou rezistenci ...122 // 4.4.4.1 Cytokiny ...122 // 4.4.4.2 Proteiny akutní fáze ...123 // 4.4.4.3 Florečka ...124 // 4.4.4.4 Obranné funkce zánětu ...125 //

5. ZÍSKANÁ ODOLNOST PROTI INFEKCI (specifická imunita) ...127 // 5.1 Základní rysy specifické imunity ...131 // 5.2 Primární a sekundární imunitní reakce ...132 // 5.3 Mikrobiální antigény ...133 // 5.3.1 Bakteriální antigény ...134 // 5.3.1.1 Povrchové antigény bakterii ...134 // 5.3.1.2 Hlavní extracelulární antigény bakterií ...136 // 5.3.2 Virové antigény ...136 // 5.3.3 Antigény hub a parazitů ...137 // 5.4 Buňky účastnící se specifické imunitní reakce ...138 // 5.4.1 Buňky předkládající antigen ...139 // 5.4.2 Buňky ? ...139 // 5.4.3 Buňky T ...140 // 5.4.3.1 Receptor T buněk ...140 // 5.4.3.2 Thymová výchova ...140 // 5.4.3.3 T-bunéčné subpopulace ...141 // 5.4.3.4 Aktivace buněk T ...142 // 5.5 Hlavni histokompatibilní komplex ...143 // Obsah // 9 // 5.6 Solubilní faktory ve specifické imunitní odpovedi // 5.6.1 Interleukiny // 5.6.2 Interferony // 5.6.3 Chemokiny // 5.6.4 Ostatní cytokiny // 5.6.5 Přehled působeni cytokinů // 5.7 Protilátky // 5.7.1 Stavba imunoglobulinů // 5.7.2 Vlastnosti jednotlivých tříd imunoglobulinů // 5.7.2.1 Imunoglobulin G // 57.2.2 Imunoglobulin M // 5.7.2.3 Imunoglobulin A // 57.2.4 Imunoglobulin E // 57.2.5 Imunoglobulin D // 5.7.3 Průběh tvorby protilátek // 5.7.4 Reakce protilátek s antigény in vitro // 57.4.1 Precipitace // 57.4.2 Aglutinace // 57.4.3 Aglutinace na nosičích // 57.4.4 Komplementfixační reakce // 57.4.5 Neutralizace a inhibice biologických vlastností // 57.4.6 Reakce se značenými složkami // 5.8 Protibakteriálni imunita // 5.8.1 Ochranný význam protilátek u bakteriálních nákaz // 5.8.1.1 Podpora fagocytózy // 5.8.1.2 Zábrana adherence // 5.8.1.3 Neutralizace toxinů // 5.8.1.4 Bakteriolýza // 5.8.2 Ochranný význam buněčné imunity //

5.8.3 Faktory ovlivňující protibakteriálni odolnost // 5.8.3.1 Genetické a pohlavní faktory v odolnosti // 5.8.3.2 Věkový faktor v odolnosti // 5.9 Poruchy odolnosti // 5.9.1 Stavy snížené odolnosti // 5.9.1.1 Postiženi nespecifické rezistence // 5.9.1.2 Postižení specifické imunity // 5.9.2 Alergické reakce // 5.9.2.1 Přecitlivělost I. typu (anafylaxe a atopie) // 5.9.2.2 Přecitlivělost II. typu (cytotoxická) // 5.9.2.3 Přecitlivělost III. typu (Arthusova, z imunokomplexů).. // 5.9.2.4 Přecitlivělost IV. typu (pozdní, zprostředkovaná buňkami) // 5.9.3 Autoimunita // 6. FAKTORY PATOGENITY A VIRULENCE // 6.1 Přenosnost (kontagiosita) // 6.2 Invazivita // 6.2.1 Adherence // 6.2.1.1 Pili (fimbrie) // 6.2.1.2 Nefimbriální adhesiny // 6.2.1.3 Adherence u virů, plísní a parazitů // 6.2.2 Průnik do vnitřního prostředí // 6.2.3 Schopnost množit se ve tkáních hostitele // 6.2.4 Schopnost šířit se organismem ...174 // 6.2.5. Schopnost překonávat obranné mechanismy hostitele ...176 // 6.2.5.1 Schopnost odolávat nástrojům nespecifické rezistence ...177 // 6.2.5.1.1 Schopnost odolávat účinku komplementu ...177 // 6.2.5.1.2 Schopnost odolávat fagocytóze ...178 // 6.2.5.1.3 Interference s funkci cytokinů ...180 // 6.2.5.2 Schopnost odolávat mechanismům specifické imunity ...180 // 6.2.5.2.1 Skrýváni mikroba ...181 // 6.2.5.2.2 Antigenní mimikry ...182 // 6.2.5.2.3 Ukrývání povrchových antigenů ...182 // 6.2.5.2.4 Navození tolerance ...182 // 6.2.5.2.5 Antigenní proměnlivost ...183 // 6.2.5.2.6 Potlačení imunitní reakce ...183 // 6.2.5.2.7 Vznik perzistentních a latentních infekcí ...184 // 6.3 Toxicita ...185 // 6.3.1 Poškození vzniklá přímým účinkem infekčního agens ...185 // 6.3.1.1 Bunéčnásmrt ...186 // 6.3.1.2 Metabolická postižení ...186 // 6.3.1.3 Mechanické příčiny ...186 //

6.3.2 Mikrobiální toxiny ...186 // 6.3.2.1 Exotoxiny ...187 // 6.3.2.1.1 Průnikové faktory ...187 // 6.3.2.1.2 Cytolysiny (cytotoxiny, hemolysiny) ...188 // 6.3.2.1.3 Toxiny brzdící syntézu bílkovin ...188 // 6.3.2.1.4 Farmakologicky účinné toxiny ...188 // 6.3.2.1.5 Neurotoxiny ...189 // 6.3.2.1.6 Superantigeny ...189 // 6.3.2.2 Endotoxiny ...189 // 6.3.3 Poškození vzniklá v důsledku obranných reakcí hostitele ...190 // 6.3.3.1 Poškození způsobená zánétlivou reakcí ...190 // 6.3.3.2 Poškození vzniklá v důsledku specifické imunitní reakce ...191 // 7. MIKROBY A PROSTŘEDÍ ...193 // 7.2 Obecné podmínky přežívání a usmrcování mikrobů ...197 // 7.2.1 Intenzita, příp. koncentrace antimikrobiálního agens ...198 // 7.2.2 Expoziční doba ...198 // 7.2.3 Výchozí počet mikrobů (tzv. úroveň kontaminace) ...198 // 7.2.4 Druh a stav mikrobů ...198 // 7.2.5 Ochranný vliv prostředí ...198 // 7.2.6 Teplota ...199 // 7.3 Definice běžné užívaných termínů ...199 // 7.4 Vliv teploty na přežívání mikrobů ...201 // 7.4.1 Vliv chladu ...201 // 7.4.2 Vliv zvýšené teploty ...202 // 7.5 Vliv záření ...203 // 7.6 Voda a její dostupnost ...204 // 7.7 Vliv pH ...204 // 7.8 Vliv dalších činitelů zevního prostředí na přežívání mikrobů ...204 // 7.9 Ochrana před mikroby ...205 // 8. STERILIZACE A DEZINFEKCE ...207 // 8.1 Definice ...211 // 8.2 Fyzikální postupy sterilizace a dezinfekce ...211 // 8.2.1 Teplo // 8.2.1.1 Plamen // 8.2.1.2 Horký vzduch // 8.2.1.3 Pára pod tlakem // 8.2.1.4 Proudící pára // 8.2.1.5 Var // 8.2.1.6 Frakcinovaná sterilizace // 8.2.1.7 Pasteurizace // 8.2.1.8. Tyndalizace // 8.2.2 Zářeni a vlněni // 8.2.2.1. Ultrafialové zářeni // 8.2.2.2 Infračervené zářeni // 8.2.2.3 Ionizační záření // 8.2.2.4 Ultrazvuk // 8.2.3 Plazma // 8.2.4 Filtrace // 8.2.5 Úklid a mechanická očista //

8.3 Chemické postupy sterilizace a dezinfekce. // 8.3.1 Oxidační činidla // 8.3.1.1 Peroxosloučeniny // 8.3.1.2 Ozon // 8.3.1.3 Peroxid vodíku // 8.3.1.4 Manganistan draselný // 8.3.1.5 Další peroxidy a persírany // 8.3.1.6 Superoxidovaná voda // 8.3.2 Halogeny // 8.3.2.1 Chlor a jeho deriváty // 8.3.2.2 Jodové preparáty // 8.3.2.3 Deriváty bromu a iluoru // 8.3.3 Alkylační činidla // 8.3.3.1 Ethylenoxid // 8.3.3.2 Formaldehyd // 8.3.3.3 Glutaraldchyd // 8.3.3.4 Beta-propiolakton // 8.3.4. Cyklické sloučeniny // 8.3.4.1 Fenol a jeho deriváty // 8.3.4.2 Difenyly // 8.3.4.3 Trifenylmethanová a akridinová barviva // 8.3.5 Alkálie a kyseliny // 8.3.5.1 Alkálie ...ZZI // 8.3.5.2 Kyseliny // 8.3.6 Sloučeniny těžkých kovů // 8.3.6.1 Sloučeniny rtuti // 8.3.6.2 Sloučeniny stříbra // 8.3.6.3 Sloučeniny mědi // 8.3.6.4 Sloučeniny cínu // 8.3.7 Alkoholy // 8.3.7.1 Ethanol // 8.3.7.2 Propanoly // 8.3.7.3 Triethylenglykol // 8.3.8 Povrchové aktivní látky // 8.3.9 Ostatní látky ...228 // 8.3.10 Kombinované přípravky ...228 // 8.4 Kontrola sterilizace a dezinfekce ...228 // 9. ANTIMIKROBIÁLNÍ LÁTKY ...231 // 9.1 Definice a historie ...235 // 9.2 Obecné vlastnosti antimikrobiálních léčiv ...235 // 9.2.1 Typ účinku antimikrobiálních látek ...235 // 9.2.2 Mechanismus účinku antimikrobiálních látek ...237 // 9.2.3 Spektrum účinku antimikrobiálních látek ...238 // 9.2.4 Kombinace antimikrobiálních látek ...238 // 9.2.5 Nežádoucí účinky antibiotik ...239 // 9.2.6 Rezistence mikrobů ? antimikrobiálním látkám ...240 // 9.2.7 Zásady racionální antibiotické terapie ...242 // 9.2.8 Antibiotická profylaxe ...243 // 9.2.9 Antibiotická střediska ...244 // 9.3 Rozděleni antimikrobiálních látek ...245 //

9.4 Antibakteriální antibiotika a chemoterapeutika ...245 // 9.4.1 Beta-laktamy ...245 // 9.4.1.1 Peniciliny ...248 // 9.4.1.1.1 Acidolabilní peniciliny ...248 // 9.4.1.1.2 Acidostabilní peniciliny ...248 // 9.4.1.1.3 Peniciliny stabilní vůči beta-laktamasám Staphylococcus aureus ...249 // 9.4.1.1.4 Aminopeniciliny ...249 // 9.4.1.1.5 Ureidopeniciliny ...249 // 9.4.1.1.6 Karboxypeniciliny ...250 // 9.4.1.2 Cefalosporiny ...250 // 9.4.1.2.1 Cefalosporiny 1. generace ...250 // 9.4.1.2.2 Cefalosporiny 11. generace ...250 // 9.4.1.2.3 Cefalosporiny 111. generace ...251 // 9.4.1.2.4 Cefalosporiny IV. generace ...251 // 9.4.1.3 Ostatní beta-laktamy ...251 // 9.4.2 Tetracyklíny ...252 // 9.4.3 Aminoglykosidy ...252 // 9.4.4 Makrolidy ...254 // 9.4.5 Linkosamidy ...255 // 9.4.6 Amfenikoly ...256 // 9.4.7 Polypeptidová antibiotika ...257 // 9.4.8 Glykopeptidová antibiotika ...257 // 9.4.9 Ansamycinová antibiotika ...258 // 9.4.10 Sulfonamidy a pyrimidiny ...259 // 9.4.11 Nitroimidazoly a nitrofurany ...260 // 9.4.12 Chinolony ...260 // 9.4.13 Ostatní chemoterapeutika ...262 // 9.4.14 Antibiotika a chemoterapeutika ? lokálnímu použití ...263 // 9.4.15 Nově vyvíjená antibiotika ...264 // 9.5 Antifungální léčiva (antimykotika) ...265 // 9.5.1 Imidazolová systémová antimykotika ...265 // 9.5.2 Triazolová systémová antimykotika ...265 // 9.5.3 Polyenová antimykotika ...265 // 9.5.4 Ostatní systémová antimykotika ...266 // 9.5.5 Antimykotika ? lokálnímu použití ...266 // Obsah // 13 // 9.6 Protivirová léčiva (antivirotika, virostatika) // 9.6.1 Systémová antiherpetika // 9.6.2 Proticytomegalovirová antivirotika // 9.6.3 Protichřipková chemoterapeutika // 9.6.4 Antiretrovirotika // 9.6.5 Interferony // 9.6.6 Ostatní systémová antivirotika // 9.6.7 Lokální antivirotika // 9.7 Antiparazitární léčiva // 9.7.1 Antiprotozoika // 9.7.2 Anthelmintika // 9.7.3 Antiektoparazitika //

10. IMUNIZACE PROTI INFEKČNÍM CHOROBÁM ...275 // 10.1 Imunizace přirozená a umělá, aktivní a pasivní ...279 // 10.2 Umělá imunizace aktivní ...279 // 10.2.1 Typy očkovacích látek ...280 // 10.2.1.1 Toxoidy (anatoxiny) ...280 // 10.2.1.2 Inaktivované vakciny ...281 // 10.2.1.3 Chemovakciny a rekombinantní vakciny ...282 // 10.2.1.4 Živé atenuované vakciny ...282 // 10.2.1.5 Nové cíle imunizace ...283 // 10.2.2 Druhy očkování ...284 // 10.2.3 Reakce po očkováni, kontraindikace očkování // 10.2.4 Význam očkování pro celou populaci // 10.3 Umělá imunizace pasivní // 10.4 Nespecifické posilování imunity // 11. VYŠETŘOVACÍ POSTUPY ...291 // 11.1 Obecné schéma mikrobiologické diagnostiky // 11.2 Přimý průkaz v bakteriologii // 11.2.1 Mikroskopie // 11.2.1.1 Nativní preparát // 11.2.1.2 Barvené nátěry // 11.2.2 Izolace bakterií // 11.2.2.1 Kultivační průkaz // 11.2.2.2 Pokus na zvířeti // 11.2.3 Bližší určení vypěstovaného kmene.. // 11.2.4 Zjišťování citlivosti na antibiotika // 11.2.5 Stanovení účinnosti antibakteriálnich látek ...301 // 11.2.6 Průkaz bakteriálních složek ve vyšetřovaném vzorku.. // 11.2.6.1 Průkaz antigenů // 11.2.6.2 Průkaz bakteriálního toxinu // 11.2.6.3 Průkaz dalších produktů bakteriálního metabolismu // 11.2.6.4 Průkaz bakteriálních nukleových kyselin // 11.3 Nepřímý průkaz v bakteriologii // 11.3.1 Precipitace // 11.3.2 Aglutinace // 11.3.3 Aglutinace na nosičích // 11.3.4 Komplementfixační reakce (KFR) // 11.3.5 Neutralizační reakce // 11.3.6 Metody se značenými složkami // 11.3.6.1 Imunofluorescence // 11.3.6.2 ELISA ...307 // 11.3.6.3 Western blot ...307 // 11.3.7 Interpretace serologických nálezů ...307 //

12. STRUČNÝ NÁRYS KLINICKÉ MIKROBIOLOGIE ...309 // 12.1 Odběr a zasílání vzorků na mikrobiologické vyšetření ...313 // 12.1.1 Obecné zásady správného odběru, značení a zasílání vzorků ...313 // 12.1.2 Speciální požadavky na odběr, označení a transport vzorků ...313 // 12.1.2.1 Vzorky na bakteriologické v)’šetření ...313 // 12.1.2.2 Vzorky na další druhy mikrobiologických vyšetření ...314 // 12.2 Mikrobiálni ctiologie nejdůležitějšich klinických syndromů ...314 // 12.2.1 Infekce centrálního nervového systému (CNS) ...314 // 12.2.2 Septické stavy ...315 // 12.2.3 Infekce horních cest dýchacích a ucha ...317 // 12.2.4 Infekce dolních cest dýchacích a plic ...318 // 12.2.5. Oční infekce ...319 // 12.2.6 Infekce ran, měkkých tkání, kostí a kloubů ...321 // 12.2.6.1 Ranné infekce ...321 // 12.2.6.2 Infekce mékkých tkání ...322 // 12.2.6.3 Arthritidy ...322 // 12.2.6.4 Osteomyelitidy ...323 // 12.2.7 Kožní infekce ...: ...323 // 12.2.8 Sexuálně přenosné infekce ...327 // 12.2.9 Močové infekce ...328 // 12.2.10 Infekční průjmy ...329 // 12.2.11. Infekce plodu a novorozence ...330 // 12.2.12 Nosokomiální infekce ...331 // 12.3 Nárys laboratorního zpracování nejdůležitějšich druhů materiálu ...332 // 12.3.1 Zpracování likvoru ...332 // 12.3.2 Krev na hemokultivaci ...332 // 12.3.3 Sputum, bronchoalveolární laváž, tracheální aspirát ...332 // 12.3.4 Výtěr z krku, nosu, ucha ...333 // 12.3.5 Stěr ze spojivk)’ ...333 // 12.3.6 Hnis, punktát ...334 // 12.3.7 Materiál z kožních lezi ...334 // 12.3.8 Vzorky z urethry, cervixu, pochvy ...334 // 12.3.9 Moč ...334 // 12.3.10 Stolice // Použitá literatura ...337 // Rejstřík // Seznam tabulek uvedených v knize ...349 // Seznam obrázků uvedených v knize ...351 // Několik slov závěrem ...351 //

(OCoLC)85524600

cnb001629490