Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Filozofická fakulta = Opera Universitatis Masarykianae Brunensis. Facultas philosophica, ISSN 1211-3034 ; č. 389
Obsahuje bibliografii na s. 261-278 a bibliografické odkazy
Kniha pojednává o historii výpůjček ze španělského dialektu romštiny, tzv. caló, do evropské španělštiny a o vývoji přijímání této parcely slovní zásoby do výkladových slovníků španělského jazyka. Všímá si jejich přijímání jak z kvantitativního hlediska, ale především pak z hlediska kvalitativního, tj. vývoje jejich zpracování v mikrostruktuře slovníkových hesel (text definice, přiřazená etymologie, přiřazení k registrům, zvolené příklady užití, atp.). Zvláštní důraz je především kladen na zpracování romismů v edicích normativního slovníku Španělské královské akademie, a to od prvního vydání z let 1726–1739 až po aktuální 22. vydání z r. 2001. Výsledky zpracování romismů v akademickém slovníku jsou následně srovnány a vyhodnoceny s informacemi, které o těchto výrazech podává dodnes nejvýznamnější a nejprestižnější výkladový slovník evropské španělštiny z dílny autorského kolektivu pod vedením Manuela Seca z r. 1999..
1 BREVE HISTORIA DE LOS GITANOS EN ESPAÑA // 2. LA SITUACIÓN LINGÜÍSTICA DEL GITANO ESPAÑOL // 2.1. Romanó o romaní, caló, gemianía, taleguero, cheli // 2.2. Los intentos de revitalización del gitano-español // 2.3. Algunos rasgos gramaticales conservados del gitano-español // 3. APUNTES SOBRE ALGUNOS DICCIONARIOS DEL CALÓ // 3.1. Orijen, uso y costumbres de los jitanos y diccionario de su dialecto [ ] // De Ramón Campuzano (4848; 21851) // 3.2. El gitanismo. Historia, costumbres y dialecto de los gitanos [ ] // De Francisco Quindalé (1870) // 3.3. Diccionario gitano-español y español-gitano de Tineo Rebolledo (4900; 21909) // 3.4. Diccionario de argot español [ ] de Luis Besses (1905) // 3.5. Diccionario gitano. Sus costumbres de Ma José Llorens (1991) // 3.6. El evangelio de San Lucas en caló: Embeo e Majaró Lucas chibado andré caló-romanó de Antonio González Caballero (1998) // 4. MARCO TEÓRICO Y METODOLÓGICO // 5 EL LÉXICO GITANO EN LA LEXICOGRAFÍA ESPAÑOLA // 5.1. Acáis // 5.2. Acharar // 5.3. Achare // 5.4. Achares // 5.5. Acurdarse // 5.6. Andoba o andova // 5.7. Andóbal o andóval // 5.8. Arajay // 5.9. Arate // 5.10. Baranda // 5.11. Barbián // 5.12. Baré // 5.13. Barí // 5.14. Baril // 5.15. Baró // 5.16. Bato // 5.17. Bocái // 5.18. Bofia // 5.19. Bul // 5.20. Búllate // 5.21. Burda // 5.22. Burel // 5.23. Bute: de // 5.24. Buten: de // 5.25. Buti:de // 5.26. Calé // 5.27. Caló // 5.28. Calorrada // 5.29. Calorro, ra // 5.30. Camelador // 5.31. Camelancia // 5.32. Camelar // 5.33. Camelista // 5.34. Camelístico, ca // 5.35. Camelo // 5.36. Cañé // 5.37. Cangallero // 5.38. Cangrí // 5.39. Cangrilero, ra // 5.40. Canguelo // 5.41. Canguis // 5.42. Cañí // 5.43. Cate // 5.44. Catear // 5.45. Catite // 5.46. Chachi // 5.47. Chai // 5.48. Chalado, da // 5.49. Chaladura // 5.50. Chalar o chalarse // 5.51. Chamullar //
6. LA EVOLUCIÓN DEL TRATAMIENTO DE LOS GITANISMOS EN LAS EDICIONES DEL DICCIONARIO ACADÉMICO (CON ESPECIAL ATENCIÓN A LA 22a EDICIÓN) // 6.1. La acogida de los gitanismos en el Diccionario académico // 6.2. La evolución de la actitud de la Academia frente a la marcación diastrática y diafásica de los gitanismos presentes en las ediciones de su Diccionario // 6.3. La evolución de las definiciones // 6.4. La identificación etimológica y el etiquetado de los gitanismos // en la 22a edición del DRAE (2001) // 6.5. Paréntesis etimológicos // 6.6. Marcas de uso // 7. LOS GITANISMOS EN LA LEXICOGRAFÍA ESPAÑOLA ACTUAL: EL CASO // DEL DICCIONARIO DEL ESPAÑOL ACTUAL (DEA) // 8 LA COMPARACIÓN DEL TRATAMIENTO DEL LÉXICO GITANO EN EL DRAE Y EN EL DEA