odevzdat a porozumět nebo nechat si svůj názor a nepochopit ničeho (@@20130103-13:41:46@@) -- 

5 (hodnocen1 x )

(6) Půjčeno:6x 

BK

[Grodinge] : Bhaktivedanta Book Trust, c1998

926 s., [16] s. barev. obr. příl. : il., portréty ; 22 cm

ISBN 91-7149-405-7 (váz.)

angličtina

Překloženo z angličtiny?

Obsahuje bibliografie a rejstříky

Část. sanskrtské texty

000190819

Obsah // Fred bitvou Předmluva // Úvod , // KAPITOLA PRVNÍ // Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli // V armádách připravených ? bitvě vidí mocný válečník Arjuna své blízké příbuzné, učitele a přátele odhodlané bojovat a položit v boji své životy. Přemáhá ho zármutek a lítost, opouští ho síla, jeho mysl je zmatena a odhodlanost ? boji se náhle vytratila. // KAPITOLA DRUHÁ // Shrnutí obsahu Bhagavad-gity // Arjuna se odevzdává Krsnovi jako žák svému učiteli a Krsna ho začíná učit o základních rozdílech mezi hmotným tělem, jež je pomíjivé, a duší, jež je duchovní povahy a věčná. Pán popisuje převtělování, povahu nesobecké služby Nejvyššímu a znaky osoby, která vnímá vlastní já. // KAPITOLA TŘETÍ. // Karma-yoga . // Všichni v hmotném světě se musí věnovat nějaké činnosti. Činnosti nás však mohou ? tomuto světu buď poutat, nebo nás od něho osvobozovat. Jednání pro potěšení Nejvyššího, bez sobeckých pohnutek, osvobozuje od zákona karmy (akce a reakce) a umožňuje dosáhnout transcendentálního poznání vlastního já a Nejvyššího Pána. —___ // KAPITOLA ČTVRTÁ // Transcendentálni poznání i9i // Transcendentálni poznání-duchovní poznání o duši, Bohu a jejich vzájemném vztahu - očišťuje a osvobozuje. Je plodem nesobeckého jednání s oddaností (karma-yogy). Pán vykládá dávnou historii Gity, vysvětluje význam a důležitost svých opakovaných

příchodů do hmotného světa a nezbytnost přijetí guma, realizovaného učitele. // KAPITOLA PÁTÁ // Karma-yoga-jednání s vědomím Krsny 243 // Moudrý člověk, který provádí různé činnosti, ale v nitru se zříká jejich plodů, je očištěn ohněm transcendentálního poznání a dosahuje klidu, odpoutanosti, snášenlivosti, duchovního pohledu a blaženosti. // KAPITOLA ŠESTÁ // Dhyäna-yoga 275 // Astäňga-yoga, mechanická metoda meditace, umožňuje ovládat mysl a smysly a soustředit pozornost na Paramátmu (Nadduši, podobu Pána v srdci). Jejím vrcholem je samädhi, plné vědomí Nejvyššího. // KAPITOLA SEDMÁ // Poznání o Absolutním 325 // Pán Krsna je Nej vyšší Pravda, svrchovaná příčina a podpůrná síla všeho hmotného i duchovního. Pokročilé duše se Mu s oddaností odevzdávají, zatímco bezbožné si volí jiné cíle uctívání. // KAPITOLA OSMÁ // Dosažení Nejvyššího 369 // Vzpomínáním na Srí Krsnu s oddaností po celý život a zvláště // vii // vílí // Bhagavad-gítá taková, jaká je // ve chvíli smrti lze dosáhnout Jeho svrchovaného sídla, které se nachází mimo hmotný svět. // KAPITOLA DEVÁTÁ // Nejdůvěrnější poznání // Pán Krsna je Nejvyšší Osobnost Božství a svrchovaný cíl uctívání. Duše je s Ním véčné spojena transcendentálni oddanou službou (bhakti). Obnovení vlastní čisté oddanosti umožňuje návrat ke Krsnovi do duchovního světa. // KAPI TOLA DESÁTÁ

// Bohatství Absolutního // Všechny úžasné projevy síly, krásy a vznešenosti v tomto nebo v duchovním světě jsou jen částečnou ukázkou Krsnových božských energií a druhů bohatství. Krsna jakožto svrchovaná příčina všech příčin a opora a podstata všeho je nejvyšším cílem uctívání všech bytostí. // KAPITOLA JEDENÁCTÁ // Vesmírná podoba // Pán Krsna obdaruje Arjunu božským zrakem a vyjevuje svou neomezenou vesmírnou podobu. Tak s konečnou platností prokazuje svou božskost. Vysvětluje, že Jeho překrásná lidská podoba je původní podobou Boha a lze ji spatřit jen prostřednictvím čisté oddané služby. // KAPITOLA DVANÁCTÁ // Oddaná služba // Bhakti-yoga, čistá oddaná služba Pánu Krsnovi, je nejvhodnějším prostředkem ? dosažení čisté lásky ke Krsnovi, což je nejvyšší duchovní cíl. Ti, kdo kráčejí touto nejlepší cestou, nabydou božských vlastností. // Obsah // ix // KAPITOLA TŘINÁCTÁ // Příroda, poživatel a vědomí // Ten, kdo zná rozdíl mezi tělem, duší a Nadduši, dosáhne osvobození od tohoto hmotného světa. // KAPITOLA ČTRNÁCTÁ // Tři kvality hmotné přírody // Všechny vtělené duše jsou pod vlivem tří kvalit hmotné přírody: dobra, vášné a nevědomosti. Pán Krsna vysvětluje, co tyto kvality jsou, jak na nás působí, jak je lze překonat, a uvádí znaky osoby, jež dosáhla transcendentálni úrovně. // KAPITOLA PATNÁCTÁ // Yoga Nejvyšší Osoby

// Konečným účelem védského poznání je odpoutat se od hmotného světa a poznat Pána Krsnu jakožto Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo pozná Krsnovu svrchovanou totožnost, se Mu odevzdává a prokazuje Mu oddanou službu. // KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ // Božská a démonská povaha // Ti, kdo mají démonské vlastnosti a žijí podle vlastních rozmarů, bez ohledu na zásady písem, se narodí na nižších úrovních existence a budou ještě více spoutáni hmotou. Ti, kdo však mají božské vlastnosti a žijí usměrněný život, podle pokynů písem, postupně dosahují duchovní dokonalosti. // KAPITOLA SEDMNÁCTÁ // Druhy víry // jsou tři druhy víry odpovídající třem kvalitám hmotné přírody, z nichž pocházejí. Činnosti těch, jejichž víra je na úrovni vášně a nevědomosti, přinášejí pouze dočasné, hmotné výsledky, za- // 571 // 609 // 635 // 661 // 687 // x // Bhagavad-gítä taková, jaká je // tímco činnosti prováděné na úrovni dobra, v souladu s pokyny písem, očišťují srdce a vedou ? čisté víře v Pána Krsnu ? ? oddanosti Jemu. // KAPITOLA OSMNÁCTÁ // Závěr-dokonalost odříkání // Krsna líčí význam odříkání, účinky kvalit přírody na lidské védomí a jednání, poznání Brahmanu, slávu Bhagavad-gity a její vrcholný závěr: svrchovaným náboženstvím je absolutní, nepodmíněné a láskyplné odevzdání se Pánu Krsnovi, které osvobozuje od všech hříchů, přináší dokonalé

osvícení a umožňuje nám vrátit se do Krsnova věčného, duchovního sídla. // Dodatky // O autorovi // Literatura — // Slovník - —  ’ // Sanskrt a klíč ? výslovnosti // Rejstřík sanskrtských veršů // Rejstřík citovaných veršů // Všeobecný rejstřík // Proměňte svůj domov v chrám