Část první // Koncepty, teorie a měření vzdělanostních nerovností // Kapitola 1. / David Greger // Nerovnosti ve vzdělávání od konceptů k měření // 1.1. Úvod // 1.2. Koncept rovnosti příležitostí ve vzdělávání // 1.3. Možnosti měření spravedlivosti vzdělávacích systémů pomocí systému indikátorů // 1.4. Závěr // Kapitola 2. / Arnošt Veselý a Petr Matějů // Vzdělávací systémy a reprodukce vzdělanostních nerovností // 2.1. Úvod aneb co vlastně chceme vysvětlit? // 2.2. Teorie reprodukce vzdělanostních nerovností // 2.3. Vnější a vnitřní diferenciace terminologické ujasnění // 2.4. Reprodukce nerovností na úrovni vzdělávacího systému // 2.5. Reprodukce nerovností na úrovni školy a třídy // 2.6. Nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzdělání // 2.7. Závěry a implikace pro vzdělávací politiku // Část druhá // Nerovnosti ve vzdělávání v České republice-doplnění empirické evidence // Kapitola 3. /Jana Straková // Vývoj diferenciace vzdělávacích výsledků na úrovni povinného vzdělávání // 3.1. Dopad diferenciace vzdělávacích drah na vzdělanostní nerovnosti // 3.2. Výzkumné otázky // 3.3. Diferenciace systému základního a středního školství v ČR vývoj // 3.4. Data, metody // 3.5. Výsledky // 3.6. Závěry // Kapitola 4. / Ivan Gabal a Karel Čada // Romské děti v českém vzdělávacím systému // 4.1. Analytická a výzkumná východiska // 4.2. Popis zdrojů dat a metodologií jednotlivých studií // 4.3. Porovnání vzdělávacích šancí romských dětí a jejich vrstevníků // 4.4. Faktory ovlivňující vzdělávací dráhy romských dětí // 4.5. Efektivita vybraných integračních nástrojů // 4.6. Diskuse // 4.7. Možné kroky integračních politik // Kapitola 5. /Jana Straková // Přidaná hodnota víceletých gymnázií ve světle dostupných datových zdrojů //
5.1. Zahraniční poznatky o dopadu diferenciace vzdělávacích drah na žáky v různých vzdělávacích větvích // 5.2. Otázky a hypotézy // 5.3. Data, metody // 5.4. Empirická zjištění // 5.5. Závěry a doporučení pro vzdělávací politiku // Kapitola 6. /Jana Trhlíková a Helena Úlovcová // Vliv rodinného zázemí na předčasné odchody ze vzdělávání a na dlouhodobou nezaměstnanost mladých lidí // 6.1. Úvod // 6.2. Otázky a hypotézy // 6.3. Metodologie a zdroje dat // 6.4. Specifika sociálního a rodinného zázemí nezaměstnaných mladistvých // 6.5. Důvody předčasných odchodů ze vzdělávání // 6.6. Zájem nezaměstnaných mladistvých vrátit se do vzdělávacího procesu a faktory které jejich další vzdělanostní aspirace ovlivňují // 6.7. Závěry a doporučení pro vzdělávací politiku // Kapitola 7. /Jana Trhlíková a Helena Úlovcová // Učební obory specifika vzdělávací cesty a uplatnění na trhu práce // 7.1. Úvod // 7.2. Střední odborné vzdělávání v ČR a EU // 7.3. Teoretická východiska, základní okruhy otázek a zdroje dat // 7.4. Sociální souvislosti volby učebního oboru // 7.5. Efekty volby učebního oboru spokojenost se zvolenou vzdělávací cestou // 7.6. Úspěšnost vstupu vyučených na trh práce // 7.7. Možnosti a úspěšnost vyučených při pokračování ve vzdělávání // 7.8. Závěry a doporučení // Kapitola 8. /Josef Basi // Diferenciace v počítačové gramotnosti a nerovnosti v přístupu k informačním technologiím // 8.1. Úvod // 8.2. Cíle a zaměření kapitoly // 8.3. Nerovnosti v oblasti vybavení informačními technologiemi // 8.4. Co chápeme počítačovou gramotností // 8.5. Empirické údaje o dostupnosti počítačového vybavení a úrovni počítačové gramotnosti // 8.6. Analýza vlivu rodinného zázemí na počítačovou gramotnost // 8.7 Závěr //
Kapitola 9. / Petr Matějů, Michael L. Smith a Josef Basi // Rozdílné mechanismy stejné nerovnosti. Změny v determinaci vzdělanostních aspirací mezi roky 1989 a 2003 // 9.1. Úvod // 9.2. Vzdělávací systém před rokem 1989 a po něm // 9.3. Hlavní poznatky z předchozího výzkumu formování a role aspirací // 9.4. Hlavní hypotézy data a metody analýzy // 9.5. Význam vzdělání v kontextu životního úspěchu a vysokoškolských aspirací: 1989-2003 // 9.6. Kauzální model determinace vzdělanostních aspirací // 9.7. Závěry // Kapitola 10. / Petr Matějů, Michael L. Smith, Petr Soukup a Josef Basi // Šance na dosažení vyskokoškolského vzdělání očima patnáctiletých žáků Česká republika v mezinárodním srovnání // 10.1. Úvod // 10.2. Jakým směrem se ubíral náš výzkum // 10.3. Jaká data a metody jsme použili // 10.4. Jaké metody jsme použili // 10.5. K jakým výsledkům jsme dospěli --- 10.6. Jaké charakteristiky vzdělávacích systémů ovlivňují roli sociálního původu a schopností ve formování očekávání spojených s vysokoškolským vzděláním? // 10.7. Závěry // Kapitola 11. /Tomáš Konečný, Josef Basi a Jan Mysliveček // Přechod mezi střední a vysokou školou a role různých modelů přijímacího řízení // 11.1. Úvod // 11.2. Přijímací zkoušky a OSP // 11.3. Data // 11.4. Model přijímacího řízení a rozhodnutí o podání přihlášky na VS // 11.5. Model přijímacího řízení a rozhodnutí o přijetí na VŠ // 11.6. Závěr // Kapitola 12. / Natálie Simonová a Petr Soukup // Působení primárních a sekundárních faktorů sociálního původu při přechodu a vysokou školu v ČR: výsledky výzkumu PISA-L // 12.1. Úvod // 12.2. Nejasné působení sociálního původu ve vzdělanostní trajektorii //
12.3. Zátěž sociálním původem při průchodu českým vzdělávacím systémem // 12.4. Cíl analýzy // 12.5. Data a metodologie // 12.6. Výsledky analýzy // 12.7. Závěr // 12.8. Na konec pár podnětů k diskusi // Kdpitold 13./ Petr Matějů, Tomáš Konečný, Simona Weidnerová a Hans Vossensteyn // Financování studia a vývoj nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání v České republice a Nizozemsku // 13.1. Systémy financování studia a vzdělanostní nerovnosti // 13.2. Česká republika a Nizozemsko: dlouhodobě sledované příklady odlišných systémů // 13.3. Financování studia v České republice a Nizozemsku // 13.4. Srovnání českého a nizozemského systému financování studentů // 13.5. Sociálně-ekonomický původ a šance na získání vysokoškolského vzdělání // 13.6. Závěry // Kapitola 14. /VěraCzesaná // Nerovnosti v účasti v dalším vzdělávání // 14.1. Úvod // 14.2. Zdroje dat a metodické přístupy // 14.3. Vliv počátečního vzdělání na nerovnosti v účasti v dalším vzdělávání // 14.4. Vliv systémového prostředí na rozdíly v účasti na vzdělávání // 14.5. Vliv věku a postavení na trhu práce na rozdíly v účasti ve vzdělávání // 14.6. Vliv charakteru a obsahu práce na účast v dalším vzdělávání // 14.7. Závěry a doporučení // Kapitola 15. / Hana Žáčkova // Bariéry v účasti na dalším vzdělávání // 15.1. Bariéry v účasti na dalším vzdělávání v kontextu vzdělanostních nerovností // 15.2. Teoretické přístupy ke zkoumání bariér v dalším vzdělávání a dosavadní výzkumy v této oblasti // 15.3. Základní výzkumné otázky // 15.4. Použitá data a metodika // 15.5. Bariéry pociťované skupinami s nízkou účastí na dalším vzdělávání //
15.6. Mohou opatření vzdělávací a sociální politiky odstranit rozdíly v účasti na dalším vzdělávání? // 15.7. Vhodná opatření pro skupiny s malou účastí na vzdělávání // Část třetí // Implikace pro vzdělávací politiku // Kapitola 16. /Jana Straková a Arnošt Veselý // Vzdělanostní nerovnosti a jejich řešení z pohledu aktérů // 16.1. Místo úvodu proč je třeba znát názory aktérů? // 16.2. Okruhy otázek, metodologie a zdroje dat // 16.3. Předběžná zjištění // 16.4. Závěry a shrnutí // Kapitola 17. /Jana Straková, Arnošt Veselý a Petr Matějů // Doporučení pro vzdělávací politiku // 17.1. Vzdělávací politika a vzdělanostní nerovnosti: vymezení typů problémů // 17.2. Nastavení klíčových nástrojů vzdělávací politiky // 17.3. Struktura vzdělávacího systému (stratifikace a diferenciace) // 17.4. Oborová specifičnost středního školství // 17.5. Nedostatečná kompenzace znevýhodnění žáků na úrovni regionálního školství // 17.6. Přístup k terciárnímu vzdělávání