.

0 (hodnocen0 x )

(7.8) Půjčeno:31x 

BK

Příručka

Vyd. 1.

Semily : Geum, 2011

371 s. : il. ; 22 cm

ISBN 978-80-86256-79-5 (váz.)

"Publikace je doporučenou studijní literaturou Akreditovaného kvalifikačního kurzu: Kurz ošetřování ran a kožních defektů metodou vlhkého hojení I."--Rub. tit. s.

Obsahuje bibliografii na s. 331-337

000198544

1. Úvod 17 // 2. Historické ohlédnutí za počátky hojení ran 20 // 3. Anatomie kůže 22 // 3.1 Pokožka - epidermis 22 // 3.2 Škára - korium 23 // 3.3 Podkožní tkáň - tela subcutanea 23 // 3.4 Kožní adnexa 23 // 4. Fyziologie kůže 25 // 5. Chronická rána, hojení a jejich definice 27 // 5.1 Definice rány 27 // 5.1.1 Typy chronických ran dle etiologie 28 // 5.1.2 Definice hojení rány, model tzv. fázového hojení 29 // 5.1.3 Typy hojení ran 30 // 5.2 Klasifikace chronických ran 31 // 5.3 Stadia dekubitů 31 // 5.4 Syndrom diabetické nohy 32 // 5.5 Dokumentace rány 32 // 5.6 Kontinuum hojení rány 34 // 6. Vyšetření pacienta s nehojící se ránou, faktory ovlivňující hojení ran 36 // 6.1 Vnitřní faktory 39 // 6.1.1 Stav výživy 39 // 6.1.2 Vitaminy a stopové prvky 39 // 6.1.3 Tkáňová hypoxie a její vliv na hojení 40 // 6.1.4 Neadekvátní zánétlivá reakce organismu a poruchy imunity 41 // 6.1.5 Stáří pacienta 41 // 6.2 Zevní faktory 42 // 6.2.1 Infekce 42 // 6.2.2 Farmakoterapie 42 // 6.2.3 Devitalizovaná tkáň 43 // 6.2.4 Fyzikálně-chemické zevní vlivy 43 // 6.3 Závěr 43 // 7. Ranná infekce u chronické a akutní rány 45 // 7.1 Definice 45 // 7.2 Formy ranné infekce 45 // 7.3 Charakteristické znaky sekundární ranné infekce a její nejčastější původci 46 // 7.4 Anaerobní ranné infekce 48 // 7.5 Nozokomiální ranné infekce a postup při jejich výskytu 48 // 7.6 Diagnostika ranné infekce : 49 // 7.6.1 Ranná infekce akutní rány 49 // 7.6.2 Ranná infekce chronické rány 49 // 7.6.3 Kontaminace a kolonizace rány 51 // 7.6.4 Kritická kolonizace rány - klinické znaky 51 // 7.6.5 Ranná infekce 52 // 7.6.6 Paraklinická vyšetření k diagnostice ranné infekce 53 // 7.6.7 Správná technika odběru rutinního stěru z rány 53 // 7.6.8 Racionální antibiotická terapie 53 //

7.7 Principy ošetřování infikované pooperační rány 54 // 7.8 Biofilm a chronická rána 57 // 7.8.1 Biofilm a jeho definice 57 // 7.8.2 Bakteriální biofilm a lidský organismus 58 // 7.8.3 Terapie rány s biofilmem 58 // 7.8.4 Závěr 59 // 8. Nutrice a hojení 61 // 8.1 Diagnostika malnutrice 61 // 8.2 Energetické nároky pacienta 63 // 8.3 Nedostatečná výživa u seniorů 63 // 8.4 Stanovování adekvátního příjmu 63 // 8.5 Výživová doporučení pro nutričně vyváženou stravu 64 // 8.6 Způsoby nutriční podpory 65 // 8.7 Nutriční doplňky 65 // 8.8 Směrnice pro výživu při prevenci a léčbě proleženin EPUAP 66 // 9. Débridement v terapii ran 68 // 9.1 Historie débridementu 68 // 9.2 Definice a indikace débridementu 69 // 9.3 Nekróza a její vzhled 69 // 9.4 Strategie provádění débridementu 70 // 9.5 Pozitiva débridementu 70 // 9.6 Kontraindikace débridementu 71 // 9.7 Metody débridementu 71 // 9.7.1 Mechanický débridement 72 // 9.7.1.1 Chirurgický débridement 72 // 9.7.1.2 Hydroterapie 73 // 9.7.1.3 Débridement wet-to-dry 73 // 9.7.2 Autolytický débridement 73 // 9.7.2.1 Osmotický débridement 74 // 9.7.2.2 Uzávěr rány pomocí podtlaku (NPWT, V.A.C.) 74 // 9.7.3 Chemický débridement 75 // 9.7.4 Enzymatický débridement 75 // 9.7.4.1 Enzymy v externech 75 // 9.7.4.2 Larvoterapie 76 // 9.8 Závěr 76 // 10. Hydrochirurgie 78 // 10.1 Úvod - chirurgický débridement a hydrochirurgie 78 // 10.2 Definice hydrochirurgie 78 // 10.3 Výhody práce s Versajetem 79 // 10.4 Indikace 79 // 10.5 Nevýhody 80 // 10.6 Technické parametry 80 // 10.7 Porovnání efektivity hydrochirurgického, autolytického a chirurgického // débridementu 81 // 10.8 Farmakoekonomika a závěr 83 // 11. Larvoterapie 86 // 11.1 Úvod a historie 86 // 11.2 Mechanismus účinku 86 // 11.3 Indikace 87 // 11.4 Kontraindikace 87 //

11.5 Technika použití larev k débridementu rány 87 // 11.6 Výhody pro pacienta 88 // 11.7 Nežádoucí reakce 88 // 12. Hyperbarická oxygenoterapie v léčbě nebojících se ran 90 (Michal Hájek) // 12.1 Základní aspekty hyperbarické oxygenoterapie 90 // 12.1.1 Úvod 90 // 12.1.2 Postavení a zařazení metody v dnešní moderní medicíně 90 // 12.1.3 Indikace hyperbarické oxygenoterapie 91 // 12.1.4 Kontraindikace, limitace léčby 92 // 12.1.5 Rizika, toxicita O2 92 // 12.2 Patofyziologické aspekty HBO 93 // 12.2.1 Obecné mechanismy a efekty HBO 93 // 12.2.2 Efekty HBO ve vztahu k infekci 95 // 12.2.3 Efekty HBO ve vztahu k nehojícím se defektům 96 // 12.3 HBO ve vztahu k nehojícím se ranám podle jejich etiologie 97 // 12.3.1 Rány při tepenné nedostatečnosti 97 // 12.3.2 Rány při žilní nedostatečnosti 98 // 12.3.3 Dekubitální (tlakové) rány 98 // 12.3.4 Diabetické rány a defekty 98 // 12.4 Vědecké důkazy prospěšnosti HBO 100 // 12.4.1 Randomizované kontrolované studie 100 // 12.4.2 Ekonomické studie 100 // 12.4.3 Metaanalýzy, doporučené postupy, konsensuální konference 100 // 12.5 Význam transkutánní oximetrie ve vztahu k HBO 102 // 12.6 Diskuse a závěr 103 // 13. Fyzikální terapie ran 104 // ... její možnosti v léčbě ran 104 // 13.2 Fototerapie nehojící se rány 105 // 13.2.1 Biologické efekty polarizovaného světla 105 // 13.2.2 Využití polarizovaného světla 106 // 13.2.3 Závěr 106 // 14. Kontrolovaný podtlak v léčbě ran 108 // 14.1 Definice 108 // 14.2 Historie 109 // 14.3 Indikace TNP terapie 110 // 14.4 Kontraindikace TNP terapie 111 // 14.5 Metodika převazů 111 // 14.6 Mechanismus účinku TNP terapie 113 // 14.7 Terapeutické režimy TNP 113 // 14.8 Výhody TNP proti ostatním metodám hojení 114 // 14.9 Závěr 114 //

15. Podpora hojení rány novými technologiemi 115 (František Jalůvka, Jaromír Gumulec, Pavel Havránek, Jaroslav Horáček, Václav Procházka) // 15.1 Buněčná terapie v léčbě kritické končetinové ischeniie a syndromu diabetické // nohy 115 // 15.1.1 Úvod 115 // 15.1.2 Zdroje kmenových buněk 116 // 15.1.3 Aplikace kmenových buněk 117 // 15.1.4 Závěr 118 // 15.1.5 Výsledky autologní transplantace kmenových buněk na českých pracovištích - 119 // 15.2 Stimulace hojení fibrinem bohatým na krevní destičky (PRF) 120 // 15.3 Lokální aplikace růstových faktorů 121 // 15.4 Biosyntetické kožní náhrady 121 // 15.5 Systémová enzymoterapie v léčbě chronických ran 122 // 15.5.1 Úvod 122 // 15.5.2 Systémová enzymoterapie a nehojící se rána 124 // 15.5.3 Závěr 126 // 16. Ranná sekrece 127 // 16.1 Úvod 127 // 16.2 Ranný exsudát a role krytí - dokument WUWHS 127 // 16.2.1 Význam exsudátu 128 // 16.2.2 Patofyziologie ranného exsudátu 128 // 16.2.3 Terminologie exsudátu 130 // 16.2.4 Jak správně postupovat u exsudující rány 131 // 16.2.5 Volba správného krytí 132 // 16.2.6 Komplexní terapie otoku 132 // 17. Příprava spodiny rány 134 // 17.1 Úvod 134 // 17.2 TIME 134 // 17.2.1 Tkáň, T 134 // 17.2.2 Infekce, inflamace (zánět), I 135 // 17.2.3 Vlhkost, M 136 // 17.2.4 Epitelizace (edges - okraje rány), E 136 // 18. Prevence vzniku chronické rány 138 // 19. Prevence a léčba dekubitů 139 // 19.1 Úvod 139 // 19.2 Epidemiologie a identifikace pacientů se zvýšeným rizikem 139 // 19.3 Vznik dekubitů 140 // 19.4 Rizikové faktory vzniku dekubitů 140 // 19.5 Klasifikace dekubitů dle EPUAP guidelines 141 // 19.6 Typické lokalizace tlakových vředů 142 // 19.7 Dekubitární nemoc 142 // 19.8 Prevence vzniku dekubitů 143 // 19.8.1 Preventivní opatření 143 //

19.8.2 Prostředky k prevenci a terapii dekubitů 143 // 19.8.3 Hlavní cíle v prevenci dekubitů 144 // 19.9 Terapie dekubitů 144 // 19.9.1 Hlavní cíle v terapii dekubitů 144 // 19.9.2 Konzervativní léčba dekubitů 146 // 19.9.3 Chirurgická léčba dekubitů 146 // 20. Diferenciální diagnostika vředu na bérci 148 // 20.1 Bércový vřed při chronické žilní insuficienci 148 // 20.2 Arteriální bércový vřed 150 // 20.2.1 Klinické projevy chronické ischemie 150 // 20.2.2 Diagnostika - cévní vyšetřovací metody 151 // 20.3 Diabetická ulcerace na bérci 152 // 20.4 Ulcus cruris hypertonicum 152 // 20.5 Ulcus cruris lymphaticum 152 // 20.6 Ulcerace na bérci infekčního původu 153 // 20.7 Jiné příčiny vzniku bércového vředu 154 // 20.8 Závěr 154 // 21. Syndrom diabetické nohy 156 // 21.1 Epidemiologie 156 // 21.2 Definice 156 // 21.3 Rizikové faktory a patogeneze 157 // 21.4 Angiopatie a tzv. angiopatický vřed 158 // 21.5 Neuropatie a neuropatický vřed 158 // 21.6 Smíšená etiologie vředu 159 // 21.7 Infekce a diabetes mellitus 159 // 21.8 Terapie ulcerace syndromu diabetické nohy 160 // 22. Ortotická a kalceotická podpora léčby syndromu diabetické nohy 161 (Petr Krawczyk) // 22.1 Prevence vzniku defektů chodidel 161 // 22.1.1 Včasná detekce patologických plantárních tlaků 162 // 22.1.2 Možnosti ovlivnění patologických plantárních tlaků 163 // 22.2 Možnosti aplikace obuvi u pacientů s diabetem 164 // 22.2.1 Základní kategorizace obuvi pro diabetiky 164 // 22.2.2 Správný výběr obuvi 165 // 22.3 Individuální vkládací stélky (vložky) 167 // 22.4 Doporučení pro prevenci vzniku defektu chodidel 169 // 22.5 Kalceotická a ortotická péče u pacientů s defekty chodidel 171 // 22.5.1 Defekty na chodidlech diabetiků 171 // 22.5.2 Ortotická podpora v léčbě Charcotovy osteoartropatie 173 //

22.6 Protetické řešení parciálních amputací chodidel 174 // 22.6.1 Amputace prstů 175 // 22.6.2 Amputace transmetatarzální 175 // 22.6.3 Exartikulace v Lisfrancově kloubu 176 // 22.6.4 Exartikulace v Chopartově kloubu 177 // 22.6.5 Symeho amputace . 177 // 23. Stagnující kožní vředy 178 // 23.1 Úvod 178 // 23.2 Příčiny zpomaleného hojení 178 // 23.2.1 Místní poruchy hojení, tj. s příčinou na spodině rány 178 // 23.2.2 Systémové příčiny zpomaleného hojení 178 // 23.3 Priority hojení 179 // 23.4 Nejčastější typy stagnujících kožních vředů 180 // 23.5 Kvalita života pacientů se stagnujícími kožními vředy 180 // 23.6 Náhradní cíle péče o chronické nehojící se kožní vředy 180 // 23.6.1 Ranný exsudát a možnosti jeho ovlivnění 181 // 23.6.1.1 Přímá opatření 181 // 23.6.1.2 Nepřímá opatření snižující množství exsudátu 181 // 23.6.2 Stabilizace spodiny rány 181 // 23.6.3 Ranný zápach 182 // 23.6.4 Zmenšení bakteriální zátěže 182 // 23.6.5 Antimikrobiální léčba 182 // 23.6.6 Bolest rány 183 // 23.6.7 Četnost převazů 183 // 24. Kvalita života pacientů s chronickou ránou 185 // 25. Minimalizace traumatu a bolesti v léčbě ran 186 // 25.1 Funkce bolesti 187 // 25.2 Klasifikace ranné bolesti 187 // 25.3 Sledování ranné bolesti - terapeutický plán 188 // 25.4 Stupnice bolesti 189 // 25.5 Traumatizace rány v péči o kožní vředy 189 // 25.6 Doporučené postupy EWMA a WUWHS 190 // 25.7 Terapie a prevence vzniku bolesti v ráně 192 // 25.8 Atraumatický převaz a terapie rány kontrolovaným podtlakem 194 // 25.9 Závěr 195 // 26. Etické aspekty léčby chronických ran 197 // 27. Příprava pacienta k převazu - převaz rány z pohledu sestry 200 // 28. Zásady provedení převazu rány 202 // 28.1 Pomůcky k běžnému převazu chronické rány 202 //

28.2 Pomůcky k převazu chronické rány s případnou nekrektomií na lůžku pacienta 203 // 28.3 Pomůcky k převazu chronické rány s nekrektomií na operačním sále 204 // 29. Provedení převazu rány v praxi 206 // 29.1 Úvod 206 // 29.2 Postup při převazu 207 // 29.3 Zdravotnická dokumentace 210 // 29.4 Komplikace převazu 210 // 29.5 Odběr biologického materiálu 211 // 29.5.1 Indikace 211 // 29.5.2 Technika provedení rutinního stěru z rány 211 // 30. Kompresivní terapie a její význam v léčbě ran 213 // 30.1 Úvod a definice 213 // 30.2 Kompresivní pomůcky 213 // 30.2.1 Dočasné a trvalé kompresivní obvazy 213 // 30.2.2 Kompresivní punčochy a návleky 215 // 30.2.3 Přístroje pro presoterapii 216 // 30.3 Účinky zevní komprese 217 // 30.4 Indikace kompresivní terapie 217 // 30.5 Absolutní kontraindikace kompresivní terapie 217 // 30.6 Relativní kontraindikace kompresivní terapie 218 // 30.7 Základní pravidla pro aplikaci kompresivních bandáží 218 // 30.8 Nejčastější chyby při přikládání kompresivních bandáží 218 // 30.9 Závěr 219 // 31. Farmakoekonomika moderního ošetřování ran 220 // 32. Užitečné internetové odkazy k hojení ran 223 // 33. Kazuistiky z ambulance pro léčbu nehojících se ran 227 // 33.1 Ulcus cruris venosum I 227 // 33.2 Ulcus cruris venosum II 230 // 33.3 Syndrom diabetické nohy (SDN) - smíšený ulkus s převahou neuropatie --233 // 33.4 Syndrom diabetické nohy (SDN) - smíšený ulkus komplikovaný infekcí 236 // 33.5 Syndrom diabetické nohy - ischemický ulkus 239 // 33.6 Nehojící se rána v rámci kritické končetinové ischemie 242 // 33.7 Dekubitus 244 // 33.8 Dehiscence operační rány 246 // 33.9 Nehojící se rána u pacientky s maligním nádorem plic 248 // 33.10 Ulcerace vzniklé na podkladě erysipelas gangraenosum 250 //

33.11 Zvládání exsudátu a macerace okolí rány 254 // 33.12 Zvládání ranné infekce 257 // 34. Prostředky k ošetřování ran v praxi 261 // 35. Výběr terapeutického krytí na ránu 263 // 36. Oplachy a laváže rány 266 // 36.1 . Úvod 266 // 36.2 Roztoky vhodné k aplikaci do rány 267 // 36.2.1 Ringerův roztok 267 // 36.2.2 Pitná voda 267 // 36.2.3 Oplachové roztoky s antimikrobiálním účinkem 267 // 36.3 Roztoky méně vhodné (zejména z dlouhodobého pohledu) k aplikaci do rány, stále ale používané 269 // 36.4 Roztoky nevhodné k aplikaci do rány 270 // 37. Léčivé prostředky na rány a jejich okolí 272 // 37.1 Krémy s obsahem sulfadiazinu stříbra 272 // 37.2 Lokální antibiotické masti 272 // 37.3 Antibiotika k lokálnímu použití 274 // 37.4 Antiseptika v masťovém základu 274 // 37.5 Topická antimykotika 275 // 37.6 Keratolytika 276 // 37.7 Přípravky k podpoře lipidové ochranné vrstvy kůže 277 // 37.8 Ochranné pasty 278 // 38. Terapeutická krytí na rány 279 // 38.1 Absorpční krytí 279 // 38.1.1 Gázová absorpční krytí 279 // 38.1.2 Ostatní absorpční krytí 280 // 38.2 Neadherentní savá krytí 280 // 38.3 Neadherentní antiseptická krytí 281 // 38.3.1 Krytí obsahující klasická antiseptika 281 // 38.3.2 Materiály s obsahem medu 282 // 38.4 Impregnovaná gázová krytí 283 // 38.5 Hydroaktivní krytí 284 // 38.5.1 Hydroaktivní krytí na rány se superabsorpčním jádrem 284 // 38.5.2 Absorpční krytí se savýni jádrem 286 // 38.5.3 Absorpční hydroaktivní krytí 287 // ’38.5.4 Hydrobalanční krytí 288 // 38.6 Transparentní filmová krytí 288 // 38.7 Hydrokoloidy 290 // 38.7.1 Tenké hydrokoloidy 290 // 38.7.2 Hydrokoloidy (standardní tloušťky) 291 // 38.7.3 Hydrokoloidy v gelu a pastě 292 // 38.8 Polyakrylátová krytí 293 // 38.9 Hydrofiber 294 //

38.10 Hydrogelová krytí 296 // 38.11 Bioaktivní krytí 300 // 38.11.1 Krytí obsahující prekurzory pojivové tkáně 300 // 38.11.1.1 Krytí obsahující hyaluronovou kyselinu 300 // 38.11.1.2 Krytí s obsahem kolagenu 303 // 38.11.2 Krytí s obsahem chitosanu 304 // 38.11.3 Bioaktivní krytí s obsahem celulózy 304 // 38.11.4 Bioaktivní krytí s polyhydratovanými ionogeny 306 // 38.11.5 Bioaktivní krytí obsahující růstové faktory 306 // 38.12 Neadherentní mřížky na rány 307 // 38.13 Lipidokoloidní krytí 308 // 38.14 Plošná pěnová krytí 308 // 38.14.1 Neadherentní pěnová krytí 308 // 38.14.2 Polyuretanové pěny se silikonem 310 // 38.14.3 Hydropolymery 311 // 38.14.4 Polyuretanové pěny s doplňky 311 // 38.15 Filmová krytí ve spreji 313 // 38.16 Alginátová krytí 314 // 38.16.1 Algináty 314 // 38.16.2 Alginátys doplňky 315 // 38.17 Krytí na hypertrofické jizvy 316 // 38.18 Krytí do kavit 317 // 38.19 Biologická a syntetická krytí na rány 317 // 38.19.1 Biosyntetické (náhradní) kožní kryty 317 // 38.19.2 Biologické kryty na kožní defekty 318 // 38.19.2.1 Autologní kožní transplantáty 318 // 38.19.2.2 Alogenní kožní transplantáty 318 // 38.19.2.3 Xenotransplantáty 318 // 38.20 Antiseptická krytí se stříbrem 319 // 38.20.1 Krytí s obsahem nanokrystalického stříbra 321 // 38.20.2 Krytí s obsahem nanokrystalického stříbra s alginátem 322 // 38.20.3 Krytí se stříbrem s alginátem 323 // 38.20.4 Aquacel Ag 323 // 38.20.5 Krytí na rány aktivované živočišným uhlím se stříbrem 324 // 38.20.6 Polyuretanová krytí se stříbrem 324 // 38.20.7 Neadherentní mřížky se stříbrem 325 // 38.20.8 Bioaktivní krytí se stříbrem 325 // 38.21 Absorpční krytí s aktivním jádrem 326 // 38.21.1 Krytí s aktivním uhlím 326 // 38.21.2 Krytí s aktivním uhlím a stříbrem 326 //

38.21.3 Biokeramické krytí s absorpčním jádrem 327 // 38.22 Hydrofobní antimikrobiální krytí 328 // 39. Literatura 331 // Obrazová příloha 339