.

0 (hodnocen0 x )

(2) Půjčeno:2x 

BK

Autobiografie

V Praze : Nákladem Matice české : V kommissi u Františka Řivnáče, 1888

xvi, 710 s. ; 22 cm

Novočeská bibliotéka ; č. 27

Novočeská bibliothéka ; č. 27

Spisů musejních ; č. 160

Obsahuje bibliografické odkazy a rejstříky

000198661

ČÁST PRVNÍ. // Po obou stranách Balkánu. // 1. Sofia. // ST. // Poloha a minulost. Římská Serdica, středověký Srědec i Triaditza) a novověká Sofia co residence tureckých „beglerbegův Rnmelie". Hluboký úpadek a nenadálé znovuzrozeni v našem století. Obyvatelstvo. Staré a nové čtvrti. Teplice. Spůsob stavby domů v. Podnebí. Bulharská společnost l // 2. Okolí Sofie. // Pustota nejbližšího okolí velikých měst na poloostrově Balkánském. Rozhled ze Sofie. Hora Vitoša. Ves Bojana s vodopády a starožitnostmi. // Kn jaževo a Lilin Planina. Balkán od Komu do Baby s průlomem Iskru. Sofijské pole, jeho příroda a obyvatelé. Obecný ráz bulharské,vesnice: domy, nářadí, spůsob založeni a rozvoje vesnice, mezní právo. Sopi. Národní kroje, zábavy, hudební nástroje a zpěvy ... 41 // 3. Ze Sofie do Plovdiva. // Spůsob cestováni. Iskerský most a římská silnice (Trojanov pit). Novihan se zříceným karavanserajem. Vakarel. Ichtiman. „Trajanova Vrata". Vetřen a jeho hradisko. První pohled do thrácké roviny, na Rylu i Rhodopu Prameny Marice. Tatar-Pazardžik. Železnice do Plovdiva . . 69 // 4. Plovdiv. // Poloha. TH chlumy a rozhled z nich. Starověké mohyly. Filippopolis, Pnlpndeva Thrakův, Trímontinm Římanův, slovanský Plovdin a Plovdiv. Boje mezi Byzantinci a Bulhary. Pavlikiáni a jejich původ. Francouzské vévodstvi v 13. století. Národopisné poměry v době turecké. Massakry 1876 a bitvy u Plovdiva 1878. Hlavní město samosprávné : provincie Východní Rumelie (1879—1885) ... 88 //

5. Stará Zagora. // Cesty od Plovdiva přes Balkán k Trnovu. Město Čirpan. Stará Zagora, Augusta Traiana i Beroe Římanův, Borui starých Bulharův. Katastrofa 1877. Pole Zagorské, žitnice Rnmelie. Obecný přehled zemědělstvi, řemesel a obchodu v Bulharska. Přechodní stav po osvobození. Snaha po kupováni pozemkův; rozbití někdejších velkostatkův (čiflikův). Jarmarky (panairy) a staré míry i váhy v Bulharska ... 111 // C. Kazanlyk a Gabrovo. // Přes východní Srednon Oorn. Pohled na Balkán z jižní strany. Eazanlyk. Pěstováni růži. Historické zpomínky; keltická Tyle a středovíky. Přechod u Šipky. Přelidněná lesnatá hornatina a obyvatelstvem čistě bulharským. Stěhováni horalův do nížin podunajských. Průmyslové městečko Gnbrovo. Přes Drjanovo do Trnova ... 144 // 7. Trnovo. // Trnovo, někdejší sídlo (1186—1393) carův bulharských. Jeho poloha v Evropě unicum. Zříceniny římské Nikopole "Istru". Historické památky, hrady a kostely. Moderní Trnovčané. Městečka Arbanasi, Kjachovica a L pískovec ... 161 // 8. Podunají. // Z Trnova do Ruščuka. Štěpní ráz končin podunajských. Loupežnictví v Bulharsku. Město Kusé či Ruščuk. Dunaj odtud nahoru. Svištov, Nikopol, Eachovo. Rumuni na pravém břehu. Maloasiatstí Bulhaři. Vidin a jeho starožitnosti. Z Lomu přes Berkovický Balkán do Sofie ... 181 // ČÁST DRUHÁ. // Sredna Gora i Rhodope. // 1. Zlatičké pole. // Ze Sofie k pramenům Topolnice. .Bulharská Arkadie". Města Zlatica a Pirdop. Zapomenutý kout světa. Kočující pastýři rumunští čili Vlaši a jejich živobytí ... 209 //

2. Sredna Gora. // Centrální Sredna Gora. Vrcholky Bogdan, Bnnaja a Bratja i vyhlidky z nich. Bokové pralesy a horské pastviny. Bulharský chov dobytka vůbec. Čistě bulharské obyvatelstvo. Městečka Panagjurište a Koprivštica 223 // 3. Gjopsa. // Z Koprivštice přes Klisuru, Sopot a Karlovo do Kalofera. Bulharská průmyslová města pod Balkánem. Gjopsa, dolina řeky Stremy. Gjumrukčal, nejvyšší vrchol Balkánu či Staré Planiny nad prameny Tundže. Teplice Karlovské, Hisarské a Kristovské ... 260 // 4. Rhodope. // Část první (dějepisná). // Obecný ráz pohoří. Historický přehled. Bessoyé. Provincia Rhodope a podhorské přímoří. Byzantinská biskupství. Krajiny Merópi, Achridós a Morrha. Smoljané a Rupci. Domnělí Dragoviči. Bulharské nářečí rupské. Horští dynastové Ivanko, Slav a Momčilo. Vlaši v středověké a nynější Rhodope. Příchod Turkův. Pastýřští Juruci. Rozšíření islámu. Země Pomákův (mohamedánských Bulharův). „Nepokorné vsi" pomácké „republiky mezi Rnmelií a Tureckem a jejich dějiny 1878—1886 ... 281 // 5. Rhodope. // Část druhá (cestopisná). // Z Plovdiva dle podhoří Potomci emirův Sinopských. Řecká Stanimaka a gruzinský klášter Bačkovský. Peruática e Červenou Čerkvou. Turecká hostina v Ustině. Kričim. Bracigovo a jazyk makedonských přistěhovalcův. Peštera. Hornictví v Rhodope.a po Bulharsku vůbec; prastaré rýžování zlata a železa. Batak se stopami řeži z 1876. Archaeologické zprávy z Dospadska. Rašelinité Bataško bláto. Dolina Čepino. // Pomácké písně. Přes Karkaríji. Pohled na Rytu a Peřin. Skrze karanténu do Sofie ... 304 //

ČÁST TŘETÍ. // Západní Bulharsko. // 1. Hory Trnské. // K srbským hranicím. Slivnica, Dragoman, Caribrod. Skalný kraj na řece Trn.iké. Poganovský klášter sv. Jana Bogoslgva a okolní hrady. Město Trn. Řeka Jerma a legenda o sv. Theraponu. Carodřji Stopy živlu rumunského. Kotlina Znepolje. Vystoupeni na Buj Planinu. Historický přehled. Styky srbsko bulharské ... 353 // 2. Breznik a Radomír // Z Trnu do Breznika. Kotlina Brez nicka, staré Grachovo pole, a její obyvatelé. Hledáni střibrnvch dolov z 1530. Vrcboviště Strumy. Hrad Perník. Radomír a jeho kotlina. Skrze soutěsky Strumy u bradu Zemenu do Kystendilu ... 380 // 3. Kystendil. // Pole Kystendilské. Město Kystendil, jeho okolí a teplíce. Starožitnosti antické i středověké; římská Pautaíia a slovanský Velbužd. Pohraniční život. Makedonšti haramiji ... 392 // 4. Osogov Planina. // Dolováni v Kratově a na Osogově. Pole Kamenické. Stříbrné doly na Srebrnéin Kolu. Život pomezních stráži. Pohled do Makedonie. Ljnbotrn a Šar Planina na obzoru. Idyllická karanténa ...416 // 5. Kystendilské Krajiitr. // Krajina teprve po Berlínském mini uvedená do map. Hory, řeky, obyvatelé a hospodářské poměry Krajište. Okolijské středisko Izvor. Železné doly v Božici. Vrchoviště DragoviSdee. Bosiligrad ...426 // 6. Dupnica. // Kadin most a po visti o něm. Dolejší prosmyky Strumy- Ves Pastách s hradem (starý Žitomitsk?) a starými kostely. Sknno, rodiště sv. Jana Rylského. Konec prosmýkli u městečka Boboševa. Dupnické pole a město Dupnica. Uhelná ložiska u Bobova Dolu. Teplice u Banje Saparevské se železnými doly. Římská Germania, rodiště Belisarovo. Volatost a kretinism okolo hor Rylských ... 442 //

7. Ryla Planina a Rylský klášter. // Hory Rylské, jejich rozloha a příroda. Podoba a Karpaty. Pralesy a horská jezérka Cesty z Dupnice do městyse Ryly. Hrad Stob a nápisy starých Bessův. Jizda dle řeky Ryly. Rylský klášter, jeho poloha, budovy a dějiny ... 454 // 8. Samokov. // Z Rylskébo kláštera k vrchovižtím Iskrn. Město Samokov. Historické poznámky. Železárny a průmysl. Dolina Palagarie a bojiště z 1413 u Camorlu. Rozhled od Ložná. Návrat do Sofie ... 480 // ČÁST ČTVRTÁ. // Černomoří. // 1. Jambol a dolní Tundža. // Ze Sofie do Jambolu. Dnešni Jambol, byzantinská Diampolis. Antická Kabyle na Tanšantepé. Starý pomezní okop bnlbarsko-byzantinský. Novověké strhováni národuv ve východní Thrakii a v Dolirudži. Tatarští sultáni Kyzyl Agačsko a Kavaklijsko. Rekové K..oti. Strandža Planina, Sakař Planina a vrchy Monastirské ... 490 // 2. Sliven a Kotel. // Průmyslové město Sliven. Kotlenský Balkán. Osady Žeravna, Kotel, Medven a Gradec. Bukové pralesy a balkánské lučiny. Ovčácké střídavé hospodářství Turci na Kamčiji Jezerni hradiště u Kajabaše a staré cesty přes hory k Proslaví. Sungurlar ... 613 // 3. Karnobad i Altos // Přes močáry řeky Azmaku do Karnobadn. Hradiště Karnobadské se starými tábořišti. Aitos a starý „orlí hrad". Turecká okolija. Aitosské teplice a jejich minulost. K moři do Burgasu ... 546 // 4. Záliv Burgasský. // Povaha a periplus zálivn Burgasského. Sozopol, stará Apollunia. Tři laguny Burgasské. Poros a Skafida. Ssutiny římského Denltu. Město Burgas. Návštěva Rusokastra. Lesy Strandže a cesta přes Fakii do dolní Thrakie. ... 558 //

5. Ancbialos a Mesembria. // Po suchu z Burgasu do Varny. Pole Anchialské a jeho historické zpominky. Starý Anchial u Paleokastra. Nový Ancbial se solnicemi. Mesembria, její slavná minulost, byzantinské kostely a nynější úpadek. Mys Emonský, konec Balkánu. Přes prosmyk Akboaz skrze dubové pralesy do Ajvadžiku na hranicích rumelsko-bulharských a odtud přes dolní Kamčiji do Varny ... 576 // 6. Yarns a Kaliakra. // Varna. Směsice národnosti. Nejnovější stěhování nárbdův. Turecky mluvící křesťané či Gagauzi, potomci starých Kumanův. Dle pobřeží na sever Ssutiny u Dišpudaku a Ekrené. Islámský Akjazyly-Babá a křesťanský sv. Atbanas v Jedné osobě. Staré Krnnoi či Dionysopolis, město Bacchovo, nynější Balčík. Step Dobrudžanská, její rostlinstvo a mohyly. Gaganzské městečko Kavárna. Mys Kaliakra a jeho hrad. Pralesy Batovské s divým vínem ... 600 // 7. Provadija a Šuměn. // Bojiště z 1444 u Varny. Devna a zříceniny římské Marcianopole. Hrad Petrič. Provadija. Dobrina (Dizdarkoi), do 1829 středisko albánských osad. Pověry o vampyrech. Šuměn. Obraz jezdce na skále u Hadary. Římské castrum u Aboby. Starobulharské carské sídlo Preslav ... 622 // 8. Z Preslavi do Sofie. // Eski Džnmaja. Osmanpazar. Stará krajina Gorílovo (Gerlovo), nynější Tozluk a původ tamních Turkův. Skrze pustiny Tozluka z Osmanpazara do Kesarova. Náhlý přechod do nejúrodnějších krajin u Ljaskovce. Výlet do Eleny. Návrat z Trnova přes Sevlijevo, Lovec a Orchanié do Sofie. // Lovéanští Pomáci. Loupežnictví podél cest... 646

(OCoLC)3029153

cnb001102222