Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 23.10.2021. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(10.2) Půjčeno:51x 
BK
1. vyd.
Praha : Galén, c2010
xv, 540 s. : il. ; 28 cm

objednat
ISBN 978-80-7262-702-8 (brož.)
Obsahuje bibliografii na s. 509 a rejstřík
Určeno odborné veřejnosti
000202229
Kolektiv autorů V // Úvod XV // I. ZÁKLADY FYZIKÁLNÍ, BIOANORGANICKÉ // A BIOORGANICKÉ CHEMIE // 1. Základy fyzikální chemie 1 (Eva Bubnová) // 1.1. Voda 1 // 1.1.1. Fyzikální vlastnosti vody důležité pro lidský // organismus 1 // 1.1.2. Voda jako reaktant v lidském organismu 1 // 1.2. Disperzní soustavy 2 // 1.3. Elektrolytická disociace 2 // 1.4. Difúze a osmóza 2 // 1.5. Kinetika a energetika chemických reakcí 3 // 1.5.1. Základy kinetiky chemických reakcí 3 // 1.5.2. Závislost reakční rychlosti na reakčních // podmínkách 4 // 1.5.2.1. Závislost reakční rychlosti na koncentraci substrátů 4 // 1.5.2.2. Závislost reakční rychlosti na teplotě 5 // 1.5.2.3. Závislost reakční rychlosti na aktivační energii..5 // 1.5.3. Následné reakce 6 // 1.5.4. Chemická rovnováha 6 // 1.5.4.1. Příklady využití zákona o chemické rovnováze 7 // 1.5.5. Základy energetiky chemických reakcí 7 // 1.5.5.1. Entalpie 8 // 1.5.5.2. Gibbsova energie a entropie 8 // 1.5.5.3. Energetické spřažení reakcí 9 // 1.5.5.4. Gibbsova energie a rovnovážná konstanta 10 // 1.6. Protolytické reakce 11 // 1.6.1. Teorie kyselin a zásad 11 // 1.6.2. Kvantitativní vztahy v protolytických reakcích 11 // 1.6.3. Definice a výpočet pH 12 // 1.6.4. Pufry 13 // 1.6.5. Reakce silných kyselin a zásad se solemi slabších // kyselin a slabších zásad 15 // 1.6.6. Hydrolýza solí 15 // // 1.7. Oxidoredukční (redox) reakce 15 // 1.7.1. Definice 15 // 1.7.2. Kvantitativní vztahy v oxidoredukčních reakcích 16 // 1.7.3. Rovnováha v redox reakcích 17 // 2. Základy bioanorganické chemie 19 (Alena Buděšínská) // 2.1. Biologicky aktivní prvky 20 // 2.2. Toxické prvky 27 // 3. Základy bioorganické chemie 29 // 3.1. Deriváty uhlovodíků 32 // 3.1.1. Kyslíkaté deriváty 33 // 3.1.2. Sirné deriváty uhlovodíků 41 //
3.1.3. Dusíkaté deriváty uhlovodíků 41 // 3.2. Heterocyklické sloučeniny 42 // 3.2.1. Pětičlenné heterocyklické sloučeniny s jedním // heteroatomem 43 // 3.2.2. Šestičlenné heterocyklické sloučeniny s jedním // heteroatomem 44 // 3.2.3. Heterosloučeniny se dvěma kondenzovanými // heterocykly 45 // 4. Sacharidy 47 (Eva Bubnová) // 4.1. Monosacharidy 47 // 4.1.1. Stereochemie monosacharidů 47 // 4.1.2. Cyklická struktura monosacharidů 48 // 4.1.3. Nejvýznamnější monosacharidy 49 // 4.1.3.1. Triosy 49 // 4.1.3.2. Pentosy 49 // 4.1.3.3. Hexosy 49 // 4.1.4. Deriváty monosacharidů 49 // 4.1.4.1. Estery 49 // 4.1.4.2. Glykosidy 50 // 4.1.4.3. Aminoderiváty monosacharidů 50 // 4.1.4.4. Uranové kyseliny 51 // 4.1.4.5. Aldonové kyseliny 51 // 4.1.4.6. Alditoly 52vin // Základy lékařské chemie a biochemie // 4.1.4.7. Halogenderiváty 52 // 4.2. Disacharidy 52 // 4.2.1. Neredukujíd disacharidy 52 // 4.2.2. Redukující disacharidy 53 // // 4.3. Polysacharidy 53 // 4.3.1. Homopolysacharidy (homoglykany) 53 // 4.3.2. Heteropolysacharidy (heteroglykany) 55 // 4.3.3. Proteoglykany 55 // 4.3.4. Glykoproteiny 56 // 5. Lipidy 59 (Bohuslav Matouš) // 5.1. Klasifikace lipidů 59 // 5.1.1. Mastné kyseliny 59 // 5.1.2. Lipidy obsahující glycerol 60 // 5.1.2.1. Triacylglyceroly 60 // 5.1.2.2. Glycerolfosfolipidy 61 // 5.1.3. Sťingolipidy 62 // 5.1.3.1. Sfingosinové báze 62 // 5.1.3.2. Ceramidy (N-acylsfingosiny) 63 // 5.1.3.3. Fosfosfingolipidy 63 // 5.1.3.4. Glykosfingolipidy 63 // 5.1.4. Steroly a steroidy 64 // 5.1.4.1. C27 steroly (zoosteroly) 65 // 5.1.4.2. Fytosteroly 66 // 5.1.4.3. Žlučové kyseliny (C24-steroidy) 66 // 5.1.4.4. Steroidní hormony 67 // 5.1.5. Terpeny 70 // 6. Aminokyseliny a bílkoviny 71 (Alena Buděšínská) // 6.1. Aminokyseliny 71 // 6.2. Peptidy 75 // 6.3. Bílkoviny 76 // 6.3.1. Jednoduché bílkoviny 79 //
6.3.2. Složené bílkoviny 80 // 6.3.3. Funkce bílkovin v organismu 80 // 7. Enzymy 83 (Eva Bubnová) // 7.1. Biologický poločas enzymů 83 // 7.2. Uspořádání enzymové molekuly 84 // 7.3. Vyšší struktury molekul enzymů 84 // 7.4. Klasifikace enzymů 86 // 7.5. Koenzymy 86 // 7.5.1. Koenzymy oxidoreduktas 87 // 7.5.2. Koenzymy přenášející skupiny 89 // 7.6. Specifičnost enzymů 91 // 7.7. Izoenzymy, lokalizace intracelulárních enzymů 92 // 7.8. Kinetika enzymových reakcí 92 // 7.8.1. Závislost rychlosti enzymové reakce na teplotě 92 // 7.8.2. Závislost rychlosti enzymové reakce na pH 93 // 7.8.3. Závislost rychlosti enzymové reakce na koncentraci substrátu 93 // 7.8.4. Závislost rychlosti enzymové reakce na koncentraci enzymu 94 // 7.9. Inhibice enzymů, regulace enzymové aktivity 95 // 7.9.1. Typy inhibice 95 // 7.9.2. Mechanismus inhibice 95 // 7.9.3. Regulace enzymové aktivity 97 // 7.9.3.1. Kompartmentace 97 // 7.9.3.2. Regulace genové exprese (absolutní množství enzymů) 98 // 7.9.3.3. Regulace katalytické účinnosti enzymů 99 // 7.10. Praktické využití enzymologie v lékařství 102 // 7.10.1. Stanovení aktivity enzymů 103 // 7.10.2. Stanovení koncentrace substrátů 103 // 7.10.3. Stanovení antigenů (ELISA) 103 // II. ZÁKLADY BIOCHEMIE // 8. Metabolismus sacharidů a úvod // do bioenergetiky 105 (Stanislav Štípek) // 8.1. Úvod do bioenergetiky 105 // 8.1.1. Význam vysokoenergetických fosfátů 105 // 8.2. Transport, ukládání a mobilizace živin - velmi stručný úvod 109 // 8.3. Trávení a resorpce sacharidů 109 (Bohuslav Matouš) // 8.4. Ukládání glukosy do glykogenu a její uvolňování 110 (Stanislav Štípek) // 8.5. Oxidace glukosy 114 // 8.5.1. Glykolýza 114 // 8.5.1.1. První fáze glykolýzy - syntéza fruktosa-1,6- bisfosfátu 116 //
8.5.1.2. Druhá fáze glykolýzy - štěpení fruktosa-1,6-bisfosfátu na glyceraldehyd-3-fosfát a dihydroxyacetonfosfát 116 // 8.5.1.3. Třetí fáze glykolýzy - přeměna glyceraldehyd-3-fosfátu (a dihydroxyacetonfosfátu) na pyruvát a syntéza ATP na substrátové úrovni 116 // 8.5.1.4. Energetická bilance glykolýzy 118 // 8.5.1.5. Převod redukčních ekvivalentů (elektronů) z cytosolu do mitochondrii 118 // 8.6. Dekarboxylace pyruvátu 118 // 8.7. Citrátový cyklus 121 // 8.7.1. Syntéza citrátu 121 // 8.7.2. Syntéza 2-oxoglutarátu 121 // 8.7.3. Syntéza oxalacetátu 122 // 8.8. Přenos elektronů na kyslík a syntéza ATP // v mitochondriích (dýchací řetězec) 123 // 8.8.1. Dýchací (respirační) řetězec vnitřní mitochondriální membrány 123 // 8.8.2. NADH-Q-oxidoreduktasa (komplex I) 124 // 8.8.3. Koenzym Q (ubichinon Q) 124 // 8.8.4. Q-cytochrom c oxidoreduktasa (komplex III, bc,-komplex) 124 // 8.8.5. Cytochrome 126 // 8.8.6. Cytochrom c oxidasa (komplex IV) 126 // 8.8.7. Sukcinát-Q-reduktasa (komplex II) a další flavinové enzymy redukující koenzym Q 128 // 8.8.8. Tvorba elektrochemického potenciálu na vnitřní mitochondriální membráně 128 // 8.8.9. Syntéza ATP na mitochondriální ATP-synthase (komplexu V) 129 // 8.8.10. Transport ATP, ADP a fosfátu přes vnitřní mitochondriální membránu 131 // 8.8.11. Energetická bilance dýchacího řetězce 132 // 8.8.12. Zisk ATP z oxidace 1 molekuly glukosy na CO2 a H;0 132 // 8.8.13. Řízení a inhibitory elektronového přenosu v dýchacím řetězci a odpojovače oxidatívni fosforylace 132 // 8.8.14. Mitochondrie a apoptóza 133 // 8.8.15. Mitochondriální nemoci 133 // 8.9. Syntéza glukosy (glukoneogeneze) 133 // 8.10. Regulace sacharidového metabolismu 136 // 8.10.1. Řízení metabolismu glykogenu 138 // 8.10.1.1. Řízení svalové fosforylasy 138 //
8.10.1.2. Řízení rozkladu glykogenu v játrech 139 // 8.10.1.3. Řízení glykogensynthasy 141 // 8.10.2. Řízení glykolýzy a glukoneogeneze 141 // 8.10.2.1. Allosterické řízení glykolýzy a glukoneogeneze.141 // 8.10.2.2. Zevní (hormonální) řízení glykolýzy a glukoneogeneze signálními cestami 143 // 8.11. Pentosový cyklus 145 // 8.12. Syntéza kyseliny glukuronové, metabolismus uronových kyselin 147 // 8.13. Přeměny aminocukrů 149 // 8.14. Metabolismus fruktosy 149 // 8.15. Metabolismus galaktosy 150 // 9. Metabolismus lipidů 151 (Bohuslav Matouš) // 9.1. Úvod 151 // 9.2. Trávení, resorpce, transport a utilizace lipidů potravy 151 // 9.2.1. Resorpce lipidů buňkami střevní mukosy 152 // 9.3. Oxidace mastných kyselin 153 // 9.3.1. Beta-oxidace 154 // 9.3.2. Energetický výtěžek ß-oxidace 154 // 9.3.3. Oxidace nenasycených mastných kyselin 155 // 9.3.4. Ketogeneze - tvorba tzv. ketonových látek 156 // 9.3.4.1. Regulace ketogeneze 156 // 9.3.4.2. Medicínský význam tvorby ketolátek 157 // 9.4. Biosyntéza mastných kyselin 157 // 9.4.1. Extramitochondriální syntéza mastných kyselin de novo, tvorba palmitátu 157 // 9.4.2. Elongate řetězce mastných kyselin 160 // 9.4.3. Regulace lipogeneze 160 // 9.4.4. Biosyntéza monoenových mastných kyselin 161 // 9.4.5. Syntéza polyenových mastných kyselin 161 // 9.5. Metabolismus eikosanoidů 162 // 9.5.1. Cyklooxygenasová cesta (cyklická cesta) 163 // 9.5.2. Lipoxygenasová cesta (lineární cesta) 163 // 9.5.3. Lékařské aspekty metabolismu esenciálních // mastných kyselin a eikosanoidů 164 // 9.6. Skladování mastných kyselin ve formě // triacylglycerolů 165 // 9.6.1. Regulace lipolýzy 166 // 9.7. Biosyntéza glycerolfosfolipidů 167 // 9.8. Biosyntéza sfingolipidů 169 // 9.8.1. Biosyntéza sfingosinu, sfinganinu a ceramidu 169 //
9.8.2. Syntéza fosfosfingolipidů a glykosfingolipidů 169 // 9.9. Transport lipidů - lipoproteiny 170 // 9.9.1. Volné mastné kyseliny 172 // 9.9.2. Chylomikra (lipoproteiny bohaté na TAG) 172 // 9.9.3. Lipoproteiny o velmi nízké hustotě (VLDL, very low density lipoprotein) 172 // 9.9.4. Lipoproteiny o nízké hustotě (LOL, low density lipoprotein) 173 // 9.9.5. Lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL, high density lipoprotein) 174 // 9.9.6. Lékařský význam lipoproteinů 175 // 9.10. Biosyntéza, vylučováni a transport cholesterolu. .175 // 9.10.1. Biosyntéza cholesterolu 175 // 9.10.2. Regulace syntézy cholesterolu 177 // 9.10.3. Transport a utilizace cholesterolu 179 // 9.11. Přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny 179 // 9.12. Přeměna cholesterolu na steroidní hormony 181 // 9.12.1. Steroidní hormony kůry nadledvin 181 // 9.12.1.1. Regulace syntézy steroidních hormonů // v kůře nadledvin 183 // 9.12.2. Steroidní hormony gonád 183 // 9.12.3. Přeměna a exkrece steroidních hormonů 185 // 9.12.4. Metabolické účinky steroidních hormonů 185 // 9.12.4.1. Metabolické účinky gluko-a mineralokortikoidů 185 // 9.12.4.2. Metabolické účinky androgenů 186 // 9.12.4.3. Metabolické účinky estrogenů a progesteronu..186 // 10. Metabolismus aminokyselin a bílkovin 187 (Tomáš Zima) // 10.1. Úvod 187 // 10.2. Trávení a resorpce bílkovin 188 // 10.3. Základní reakce aminokyselin 190 // 10.3.1. Transaminace 190 // 10.3.2. Oxidatívni deaminace- // glutamátdehydrogenasová reakce 193 // 10.3.3. Neoxidativní deaminace - dehydratasy 194 // 10.3.4. Dekarboxylace aminokyselin 194 // 10.3.5. Glutamát-purinnukleotidový cyklus 194 // 10.4. Intracelulární degradace proteinů 195 // 10.5. Transport aminokyselin 196x // Základy lékařské chemie a biochemie // 10.6. Močovinový (ureosyntetický) cyklus 196 //
10.7. Metabolismus jednotlivých aminokyselin 199 // 10.7.1. Glycin 199 // 10.7.2. Serin 200 // 10.7.3. Alanin 200 // 10.7.4. Kyselina glutamová 201 // 10.7.5. Kyselina asparagová 202 // 10.7.6. Threonin 202 // 10.7.7. Lysin 202 // 10.7.8. Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem - // valin, leucin, isoleucin 202 // 10.7.9. Cystein 204 // 10.7.10. Methionin 207 // 10.7.11. Prolin a ornithin 209 // 10.7.12. Arginin 210 // 10.7.13. Histidin 211 // 10.7.14. Fenylalanin 212 // 10.7.15. Tyrosin 215 // 10.7.16. Tryptofan 221 // 11. Porfyriny, žlučová barviva, metabolismus // železa 223 (Jaromír Křemen) // 11.1. Porfyriny a porfyrinogeny 223 // 11.2. Biosyntéza hernu 225 // 11.2.1. Regulace biosyntézy hernu 233 // 11.2.1.1. Regulace biosyntézy hernu v hepatocytech 234 // 11.2.1.2. Regulace biosyntézy hernu v erytroidnich buňkách ..235 // 11.2.1.3. Kontrola translace globinových řetězců hemem.235 // 11.2.1.4. Regulace ALA-synthasy v ostatních tkáních 236 // 11.2.2. Choroby spojené s defekty enzymů biosyntetické // dráhy hernu 236 // 11.2.3. Katabolismus hernu 237 // 11.2.3.1. Odstraňování bilirubinu z organismu 239 // 11.2.3.2. Poruchy metabolismu bilirubinu 241 // 11.3. Metabolismus železa 242 // 11.3.1. Hospodaření organismu se železem 243 // 11.3.2. Vstřebávání železa ze střeva 244 // 11.3.2.1. Resorpce nehemového (anorganického) železa 244 // 11.3.2.2. Resorpce hemového železa 246 // 11.3.3. Osud resorbovaného železa 247 // 11.3.3.1. Ferritiny - zásobní proteiny železa 247 // 11.3.3.2. Export iontů železa z enterocytů do krevního obéhu.. 248 // 11.3.3.3. Enterocyty v kryptách sliznice duodena 249 // 11.3.3.4. Přesuny železa v organismu 250 // 11.3.4. Poruchy homeostázy železa 255 // 12. Metabolismus purinů a pyrimidinů 257 (Jaromír Křemen) // 12.1. Úvod 257 // 12.2. Transport nukleosidů 258 //
12.3. Metabolismus nukleotidů 258 // 12.3.1. Metabolismus purinů 259 // 12.3.1.1. Biosyntéza purinových nukleotidů de novo 259 // 12.3.1.2. Katabolismus purinových nukleotidů 265 // 12.3.1.3. Regulace biosyntézy purinových nukleotidů 269 // 12.3.1.4. Poruchy metabolismu purinových nukleotidů 270 // 12.3.2. Metabolismus pyrimidinů 270 // 12.3.2.1. Biosyntéza pyrimidinových nukleotidů de novo 270 // 12.3.2.2. Katabolismus pyrimidinových nukleotidů 277 // 12.3.2.3. Regulace syntézy pyrimidinových nukleotidů 279 // 12.3.2.4. Poruchy metabolismu pyrimidinových nukleotidů 280 // 12.3.3. Metabolismus nukleotidů a buněčný cyklus 280 // III. ZÁKLADY BUNĚČNÉ A MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE // 13. Základy buněčné a molekulární biologie 283 (Radim Černý) // 13.1. Úvod 283 // 13.2. Metabolismus nukleových kyselin // a proteosyntéza 283 // 13.2.1. 5truktura nukleových kyselin 283 // 13.2.2. Replikace DNA 292 // 13.2.3. Rekombinace a reparace DNA 296 // 13.2.4. Základní typy RNA, jejich vznik a funkce 299 // 13.2.5. Proteosyntéza 311 // 13.2.6. Posttranslační modifikace a distribuce proteinů 314 // 13.2.6.1. Vytváření funkční prostorové struktury proteinů a úloha chaperonových molekul 314 // 13.2.6.2. Posttranslační modifikace proteinů 316 // 13.2.6.3. Distribuce nově vytvořených proteinů do cílových // struktur a prostorů 319 // 13.2.7. Proteolytické enzymy a biologická role // proteolýzy 322 (Radim Černý Jaromír Kotyza, Zdeněk Kleibl) // 13.2.7.1. Proteolytické enzymy a jejich regulace přirozenými // inhibitory 323 // 13.2.7.2. Proteolytický systém buňky 327 // 13.2.7.3. Mimobuněčná proteolýza 330 // 13.2.7.4. Patogenetický význam bakteriálních a virových // peptidas 332 // 13.2.8. 5truktura genů a regulace genové exprese 333 // 13.2.9. Replikační cykly virů 342 //
13.2.10. Molekulární biologie jako nástroj biomedicínského // výzkumu a moderní diagnostiky 345 // 14. Buněčná membrána 353 (Václav Pelouch, Bohuslav Matouš) // 14.1. Struktura membrány 353 // 14.2. Funkce membrány 353 // 14.3. Složení membrány 354 // 14.4. Transport látek v membráně 355 // 15. Extracelulární a intracelulární komunikace 359 (Zdeněk Kleibl, Bohuslav Matouš) // 15.1. Obecné charakteristiky extracelulární // a intracelulární komunikace 359 // 15.1.1. Struktura a vlastnosti signálních molekul 360 // 15.1.1.1. Transport a inaktivace signálních molekul 361 // 15.1.1.2. Mechanismus účinku signálních molekul 362 // 15.2. Hormonální signalizace 362 // 15.2.1. Peptidové hormony 364 // 15.2.1.1. Syntéza peptidových hormonů 364 // 15.2.1.2. Receptory peptidových hormonů 364 // 15.2.1.3. Účast G-proteinů v přenosu signálu 364 // 15.2.1.4. Úloha druhých poslů a jejich efektorů v přenosu signálu 367 // 15.2.2. Signální molekuly vznikající z derivátů // aminokyselin 370 // 15.2.3. Signalizace steroidních hormonů 371 // 15.2.3.1. Receptory pro steroidní hormony 371 // 15.2.3.2. Signalizace steroidních receptom 371 // 15.2.4. Signalizace thyroidních hormonů 372 // 15.2.4.1. Syntéza thyroidních hormonů 372 // 15.2.4.2. Receptor pro thyroidní hormony 373 // 15.3. Signalizace stimulovaná růstovými faktory // acytokiny 373 // 15.3.1. Růstové faktory a jejich receptory 373 // 15.3.1.1. Proteiny zúčastněné na přenosu signálu růstových // faktorů 374 // 15.3.2. Cytokiny, jejich receptory a signalizace 375 // 15.3.3. Další možnosti přenosu signálu přes // cytoplazmatickou membránu 376 // 15.3.3.1. Receptory pro transformující růstový faktor ß (TGF-ß) 377 // 15.3.3.2. Wnt signalizace a regulace ß-kateninu 377 // 15.3.3.3. Receptory regulované intramembránovou proteolýzou 377 //
15.3.3.4. Signální proteiny Hedgehog 377 // 15.4. Úloha N0 v signalizaci 377 // 15.5. Komplexnost signálních dějů 378 // 15.5.1. Inzulín a aktivace inzulínového receptoru 378 // 15.5.1.1. Syntéza inzulínu 378 // 15.5.1.2. Inzulínová signalizace v buňkách periferních tkání 380 // 16. Buněčný cyklus a apoptóza 381 (Zdeněk Kleibl) // 16.1. Buněčný cyklus 381 // 16.1.1. Průběh buněčného cyklu 381 // 16.1.2. Řízení buněčného cyklu 382 // 16.1.3. Zahájení buněčného cyklu (G1 fáze a reštrikční bod) 384 // 16.1.4. Sfáze: replikace DNA 385 // 16.1.5. G2 fáze: kontrola integrity DNA a příprava // na M fázi 386 // 16.1.6. Mitóza (M fáze) 386 // 16.2. Apoptóza 388 // 16.2.1. Průběh apoptózy 389 // 16.2.2. Vnější (extrinsic) cesta aktivace apoptózy 390 // 16.2.3. Vnitřní (intrinsic) cesta aktivace apoptózy 391 // 16.2.4. Kontrolní fáze apoptózy 391 // 16.2.5. Exekutivní část apoptotické kaskády 391 // 16.2.6. Společné řízení buněčného cyklu a apoptózy_392 // IV. BIOCHEMIE ORGÁNŮ A FUNKCÍ // 17. Biochemie svalové kontrakce 395 (Václav Pelouch, Bohuslav Matouš) // 17.1. Biochemické aspekty kontrakce 395 // 17.2. Hlavní kontraktilní proteiny 395 // 17.2.1. Myosin 395 // 17.2.2. Aktin 397 // 17.2.3. Tvorba ATP pro svalovou kontrakci 397 // 17.3. Další bílkoviny svalové tkáně 398 // 17.3.1. Regulační proteiny myofibrily 398 // 17.3.2. Modulační proteiny 399 // 17.4. Molekulární aspekty kontrakce 399 // 17.5. Regulace kontrakce v různých typech svaloviny.. .400 // 18. Biochemie nervové tkáně a smyslů 403 (Václav Pelouch, Bohuslav Matouš) // 18.1. Biochemie nervové buňky-obecné aspekty 403 // 18.2. Biochemie nervového přenosu 405 // 18.3. Molekulární podstata dráždivosti nervového systému 406 // 18.3.1. Klidový membránový potenciál 406 //
18.3.2. Akční potenciál 407 // 18.4. Napěťově řízené kanály 407 // 18.4.1. Na+ kanály 408 // 18.4.2. Ca2+k anály 408 // 18.4.3. Г kanály 408 // 18.4.4. Cľ kanály 408 // 18.5. Kanály řízené hormony a mediátory 408 // 18.5.1. Acetylcholinový iontový kanál nikotinového (N) typu 408 // 18.5.2. Acetylcholinový iontový kanál muskarinového (M) typu 410 // 18.6. Iontové kanály řízené excitačními aminokyselinami 410 // 18.7. Iontové kanály řízené G-proteiny 410 // 18.8. Chemicky řízené chloridové kanály 410 // 18.9. Metabolismus mozku 411 // 18.10. Mozkomíšní mok 412 // 18.11. Aminokyselinyjako mediátory v CNS 412 // 18.12. Biochemie vidění 413 // 19. Biochemie extracelulární matrix (ECM), // adhezní molekuly, intracelulární spojení 417 (Václav Pelouch, Bohuslav Matouš) // 19.1. Obecný úvod 417 // 19.2. Kolagen 418 // 19.2.1. Hydroxyprolin a hydroxylysin 418 // 19.2.2. Typy kolagenů 419 // 19.2.3. Biosyntéza kolagenu 420XII // Základy lékařské chemie a biochemie // 19.3. Glykoproteiny 420 // 19.3.1. Fibronektin 420 // 19.3.2. Laminin 420 // 19.4. Elastin 420 // 19.5. Proteoglykany 424 // 19.5.1. Struktura a vazba cukerné komponenty 424 // 19.5.2. Cukerné složky ECM 424 // 19.6. Integriny 424 // 19.7. Biochemie kosti 424 // 19.8. Biochemie kůže 427 // 19.9. Hojení rány 428 // 19.10. Biochemie mléčné žlázy 429 // 19.11. Remodelace ECM 429 // 20. Biochemie krve 431 (Bohuslav Matouš) // 20.1. Úvod 431 // 20.2. Krevní plazma 431 // 20.3. Metabolismus erytrocytů 432 // 20.4. Metabolismus krevních buněk bílé řady 434 // 20.5. Biochemie srážení krve a úloha krevních destiček // v procesu hemostázy 435 (Tomáš Zima, Jan Kvasnička) // 20.5.1. Základní charakteristika 435 // 20.5.2. Trombocyty a jejich aktivace 435 // 20.5.3. Plazmatické koagulační faktory a srážení krve - hemokoagulace 437 //
20.5.4. Inhibitory koagulace 440 // 20.5.5. Hemofílie a ostatní krvácivé choroby 441 // 20.5.6. Fibrinolýza - rozpuštění krevní sraženiny 441 // 21. Biochemie ledvin 445 (Tomáš Zima) // 21.1. Úvod 445 // 21.2. Strukturní biochemie ledvin 445 // 21.2.1. Glomerulus 445 // 21.2.2. Tubulární systém 445 // 21.2.3. Transportní systémy a udržování homeostázy 445 // 21.3. Metabolismus základních látek v ledvině 449 // 21.3.1. Bílkoviny 449 // 21.3.2. Sacharidy 449 // 21.3.3. Lipidy 449 // 21.4. Endokrinní funkce ledvin a regulace 450 // 21.5. Klinická poznámka 451 // 21.6. Složení moči 452 // 22. Biochemie jater 453 (Bohuslav Matouš) // 22.1. Metabolické funkce jater 453 // 22.1.1. Metabolismus sacharidů v játrech 453 // 22.1.2. Metabolismus lipidů v játrech 454 // 22.1.3. Metabolismus proteinů v játrech 454 // 22.2. Regulace a distribuce živin a metabolitů játry_454 // 22.3. Biotransformace xenobiotik 458 // 23. Vnitřní prostředí 459 (Antonín Kazda) // 23.1. Úvod 459 // 23.2. Tělesné tekutiny a jejich osmolalita 459 // 23.2.1. Sodný iont 461 // 23.2.2. Efektivní osmolalita a její regulace 461 // 23.2.3. Draselný iont 462 // 23.2.4. Horečnatý kationt 463 // 23.2.5. Vápník 464 // 23.2.6. Fosfáty 464 // 23.3. Acidobazická rovnováha 465 // 23.3.1. Kyslíkové parametry 471 // 23.3.2. Laktát 472 // 23.3.3. Celková bílkovina, albumin 473 // 24. Základy imunochemie 475 (Radim Černý) // 25. Biochemie výživy, vitaminy, trávení 481 (Václav Pelouch, Bohuslav Matouš) // 25.1. Úvod 481 // 25.2. Sacharidy 481 // 25.3. Tuky 482 // 25.4. Bílkoviny 482 // 25.4.1. Dynamika proteinového metabolismu 483 // 25.4.2. Dusíková bilance 483 // 25.5. Vitaminy 483 // 25.5.1. Vitaminy rozpustné ve vodě (hydrofilní) 484 // 25.5.1.1. Vitamin B, 484 // 25.5.1.2. Vitamin B2 484 // 25.5.1.3. Vitamin B, 485 //
25.5.1.4. Vitamin B5 485 // 25.5.1.5. Vitamin B6 486 // 25.5.1.6. Kyselina listová 486 // 25.5.1.7. Vitamin Bu 488 // 25.5.1.8. Kyselina askorbová 489 // 25.5.1.9. Vitamin H 490 // 25.5.2. Vitaminy rozpustné v tucích (hydrofobní, lipofilní) 490 // 25.5.2.1. Vitaminy skupiny A 490 // 25.5.2.2. Vitaminy skupiny D 491 // 25.5.2.3. Vitaminy skupiny E 492 // 25.5.2.4. Vitamin K 493 // 25.6. Biochemické pochody při trávení 493 // 25.6.1. Biochemie trávení sacharidů 494 // 25.6.2. Biochemie trávení proteinů 494 // 25.6.3. Biochemie trávení tuků 494 // 25.6.4. Biochemie trávení nukleových kyselin 494 // 25.6.5. Biochemie trávení anorganických látek // a ve vodě rozpustných vitaminů 494 // 25.6.6. Další zpracování živin 494 // 25.7. Trávicí štávy 494 // 25.7.1. Sliny 494 // 25.7.2. Žaludeční šťáva 495Obsah // XIII // 25.7.3. Pankreatická stáva 496 // 25.7.4. Žluč 496 // 25.7.5. Střevní sekret 496 // 26. Základy xenobiochemie 497 (Stanislav Štípek) // 26.1. Reakce 1. fáze biotransformace 497 // 26.1.1. Oxidace a hydroxylace 497 // 26.1.2. Redukce xenobiotik 498 // 26.1.3. Hydrolýza xenobiotik 499 // 26.2. Reakce 2. fáze biotransformace - konjugace 499 // 26.2.1. Konjugace s kyselinou glukuronovou (glukuronidace) 499 // 26.2.2. Sulfátová konjugace 499 // 26.2.3. Konjugace s glutathionem 499 // 26.2.4. Konjugace s aminokyselinami 500 // 26.2.5. Jiné reakce 2. fáze biotransformace 500 // 26.3. Lékařský význam biotransformací xenobiotik 500 // 27. Základy chemického a lékopisného názvosloví 503 (Mena Buděšínská, Bohuslav Matouš) // 28. Internetové zdroje k výuce lékařské chemie, biochemie a molekulární biologie 507 (Zdeněk Kleibl) // Doporučená literatura 509 // Zkratky 511 // Rejstřík 517
(OCoLC)703550702
cnb002155568

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC