ÚVOD (ZO) 7 // 1. OD STROMU K LABYRINTU (ZO) 9 // 1.1. Slovník a encyklopedie 10 // 1.2. Slovník 10 // 1.2.1. První myšlenka slovníku: arbor porphyriana 10 // 1.2.2. Utopie slovníku v moderní sémantice 24 // 1.3. Encyklopedie 28 // 1.3.1. Plinius a model antické encyklopedie 30 // \.3.2. Středovéké encyklopedie 34 // 1.3.3. Mezi renesancí a 17. stoletím, vstříc Labyrintu 39 // 1.3.4. Tesaurův Dalekohled 43 // 1.3.5. Wilkins 48 // 1.3.6. Leibniz 52 // 1.3.7. Encyclopédie 53 // 1.4. Všeobsáhlá encyklopedie jako regulativní idea 55 // 1.5. Labyrinty 58 // 1.6. Nové encyklopedické modely 61 // 1.7. „Ontologie“ 66 // 1.8. Ontologie a sémiozická kreativita 68 // 1.8.1. Metafora jako nástroj tvorby nových ontologií 68 // 1.8.2. Joyceovské ontologie 73 // 1.9. Formáty encyklopedie 76 // 1.9.1. Od individuální k všeobsáhlé 76 // 1.9.2. Závrať z labyrintu a ars oblivionalis 80 // 1.9.3. Mnemotechniky jako sémiotiky 84 // 1.9.4. Ars excerpendi 88 // 1.9.5. Vymazání, odložení, latence 92 // 1.9.6. Všeobsáhlá encyklopedie a virtualita // 1.9.7. Text jako generátor zapomínání // 93 // 94 // 2. METAFORA JAKO POZNÁNÍ: ARISTOTELOVA SMŮLA // VE STŘEDOVĚKU (JP) 101 // 2.1. Latinský Aristoteles 101 // 2.2. Poetika: Averroův komenář a Hermannův překlad 103 // 2.3. Poetika: překlad Viléma z Moerbeke 110 // 2.4. Rétorika: překlad Hermanna Němce 112 // 2.5. Rétorika: Translatio vetus (V) a překlad Viléma z Moerbeke (M) 113 // 2.6. Neúspěch Poetiky a Rétoriky ve středověku 116 // 3. OD METAFORY ? ANALOGIA ENTIS (JP) 121 // 3.1. Poetiky a rétorika 121 // 3.2. Zmínky a příklady ve filozofickém myšlení 130 // 3.3. Metafora, alegorismus a univerzální symbolismus 132 // 3.4. Metafora u Tomáše Akvinského 143 // 3.5. Dante 143 // 3.6. Pseudo-Dionysiova symbolická teologie 152 // 3.7. Analogia entis 160 //
3.8. Závěr 170 // 4. O PSÍM ŠTĚKOTU // (a dalších zoosémiotických archeologiích) (JP) // 4.1. Zvířata od antiky po středověk // 4.1.1. Duše, práva a jazyk zvířat ve starověku // 4.1.2. Přechod problému do středověku // 4.2. Latratus canis // 4.2.1. Jména a znaky // 4.2.2. Stoický vliv: Augustin // 4.2.3. Stoický vliv: Abélard // 4.2.4. Boéthiova četba De interpretatione 16a // 4.2.5. Tomášova četba De interpretatione 16a // 4.2.6. Zapsatelnost a artikulace // 173 // 174 174 186 196 // 196 // 197 200 203 210 211 // 4.2.7. Ještě jednou Tomáš // 4.2.8. Roger Bacon // 211 // 218 // 5. FALZIFIKACE VE STŘEDOVĚKU (GCh) 229 // 5.1. Sémiotika falzifikace 231 // 5??. Duplikáty 231 // 5?.2. Pseudoduplikáty 232 // 5.1.3. Falešná identifikace 234 // 5.2. Potíže s ověřováním 235 // 5.2.1. Ověření pravosti z hlediska materiálního nosiče textu 235 // 5.2.2. Ověření pravosti z hlediska textové manifestace 236 // 5.2.3. Ověření pravosti z hlediska obsahu 239 // 5.2.4. Ověření pravosti vzhledem k dobovým faktům 240 // 5.3. Tři druhy falešné identifikace 242 // 5.3.1. Přímý podvrh 242 // 5.3.2. Umírněný podvrh neboli domnělá nezaměnitelnost 244 // 5.3.3. Pseudoidentifikace 245 // 5.4. Co to znamená „vědět, že“? 247 // 5.5. Historická pravda, tradice a auctoritas 248 // 5.6. Na ramenou obrů 250 // 5.7. Tamquam ab iniustis possessoribus 252 // 5.8. Závěry 255 // 6. POZNÁMKY ? BEATOVI (GCh) 257 // 6.1. Apertissime 260 // 6.2. Vidění Písma 267 // 6.3. Další nezobrazitelné výjevy 277 // 6.4. Beatův Jeruzalém 280 // 6.5. Mille annos 282 // 7. DANTE MEZI MODISTY A KABALISTY (GCh) 295 // 7.1. De vulgari eloquentia 295 // 7.2. Ráj XXVI 306 // 8. UŽITÍ A INTERPRETACE STŘEDOVĚKÝCH TEXTŮ (GCh) // 8.1. Moderní paleotomista // 8.2. Bezostyšná četba //
8.3. Doba po Art et scolastique, objevení „poezie“ // 8.4. Básnická řeč: Maritain versus sv. Tomáš // 8.5. Tvořivá intuice versus činný rozum // 8.6. De Bruynova lekce z historiografie // 8.7. Problém rozumové intuice // 9. K HISTORII DENOTACE (HG) 361 // 9.1. Od Milla ? Peirceovi 363 // 9.2. Od Aristotela ke středověku 365 // 9.3. Boéthius 367 // 9.5. Abélard 370 // 9.6. Tomáš Akvinský 373 // 9.7. Suppositio 375 // 9.8. Bacon 378 // 9.9. Duns Scotus a modisté 383 // 9.10. Ockham 384 // 9.11. Po Ockhamovi 389 // 9.12. Závěry 394 // 10. O LULLOVI, PICOVI A O LULLISMU (HG) // 10.1. Poznámka k lullovské Ars // 10.2. Odlišnosti od kabalistiky // 10.3. Lullovy stromy a velký řetězec bytí // 10.4. Picova revolutio alphabetaria // 10.5. Lullismus po Pikovi // 11. // 12. NÁVRAT K ISIDOROVI: ETYMOLOGIE JOSEPHA DE MAISTRA (HG) // 13. JEŠTĚ KE KANTOVU MLČENÍ (PŠ) 465 // 13.1. Empirické pojmy 466 // 13.2. Vjemové soudy 474 // 13.3. Schéma 479 // 13.4. Najdeme u Kanta schéma psa? 482 // 13.5. Jak vytvořit schéma neznámého předmětu 486 // 13.6. Kantovo Opus postumum 492 // 14. PŘIROZENÁ SEMIÓZA A JAZYK V MANZONIHO SNOUBENCÍCH (PŠ) 497 // 14.1. Skutky a slova 497 // 14.2. Lidová semióza 502 // 14.3. Setkání s brávy 504 // 14.4. Vlastní jména 505 // 14.5. Odpuštění bratra Kryštofa 508 // 14.6. Další příklady 509 // 14.7. Posedlost a lidské šílenství 511 // 14.8. Na závěr 515 // 15. PRÁH A NEKONEČNO. PEIRCE A PRIMÁRNÍ IKONISMUS (PŠ) 517 // 15.1. Zpět k Peirceovi 517 // 15.2. Peirce a kávovar 522 // 15.3. Peirce kontra černá skvrna 526 // 15.4. Peirce a mozek 531 // 15.5. Peirce a želva 534 // 16. DEFINICE V CROCEHO ESTETICE (PŠ) 541 // 17. PĚT VÝZNAMŮ „SÉMANTIKY“ OD BRÉALA PO SOUČASNOST (PŠ) 559 // 17.1. Různé významy sémantiky 560 // 17.2. Encyklopedická hesla 562 //
17.3. Má pojem významu ještě smysl? 565 // 17.4. Ztotožnění významu a synonymie 569 // 17.5. Sémantiky pravdivostních podmínek 570 // 17.6. Význam, referent, reference 573 // 18. SLABÉ MYŠLENÍ VERSUS MEZE INTERPRETACE (PŠ) 577 // LITERATURA 603 // EDIČNÍ POZNÁMKA 637 // JMENNÝ REJSTŘÍK 639 // (ZO = Zora Obstová, JP = Jiří Pelán, GCh = Gabriela Chalupská, HG = Helena Gior-danová, PŠ = Pavel Štichauer)