.

0 (hodnocen0 x )

(24.3) Půjčeno:72x 

BK

3., rozš. a upr. vyd.

Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2011

442 s. : il. ; 24 cm

ISBN 978-80-7235-413-9 (brož.)

Obsahuje bibliografii na s. 412-413 a rejstřík

Anglické resumé

000235860

Předmluva // Vysvětlivky zkratek a značek // I. OBECNÉ VÝKLADY // 1. Řeč a jazyk // 2. Nauka o českém jazyku / jazykovědná bohemistika // 3. Charakteristika českého jazyka // 4. Útvary a formy českého jazyka // 5. Zařazení češtiny mezi ostatní jazyky // II. ZVUKOVÁ A GRAFICKÁ STRÁNKA JAZYKA // 1. Zvuková stránka jazyka // 1.1 Fonetika a fonologie. Fonémika // 1.1.1 Hlásky // 1.1.1.1 Samohlásky // 1.1.1.2 Dvojhlásky // 1.1.1.3 Souhlásky // 1.1.1.3.1 Konsonantický systém // 1.1.1.3.2 Akustická analýza souhláskových fonémů // 1.1.1.3.3 Distinktivní rysy souhláskových fonémů // 1.1.1.3.4 Inventář souhláskových fonémů // 1.1.1.3.5 Neutralizace protikladů // 1.1.1.3.6 Funkční zatížení souhláskových fonémů // 1.2 Suprasegmentální prostředky // 1.2.1 Slabika // 1.2.2 Slovní přízvuk a přízvukový takt // 1.2.3 Větný úsek // 1.2.4 Melodie // 1.2.5 Důraz // 1.3 Ortoepie // 1.3.1 Správné tvoření hlásek // 1.3.2 Změny hlásek při spojování v souvislé řeči // 2. Grafická stránka jazyka // 2.1 Grafémika // 2.1.1 Písmo latinské // 2.1.1.1 Písmo tištěné // 2.1.1.2 Písmo psané // 2.1.1.3 Diakritická znaménka // 2.1.1.4 Vzájemný vztah různých druhů písma // 2.1.1.5 Abeceda // 2.1.1.6 Kvantitativní charakteristiky české abecedy - // 2.1.1.7 Protiklady grafémů // 2.1.2 Písmena jiných abeced // 2.2 Číslice 44 // 2.3 Pravopis 45 // 2.3.1 Lexikální pravopis 45 // 2.3.2 Morfologický pravopis 47 // 2.3.3 Syntaktický pravopis 49 // 2.3.4 Interpunkční znaménka 49 // 2.3.5 Zvláštní prostředky psaného jazyka 51 // III. POJMENOVÁNÍ A SLOVO // 1. Pojmenování 53 // 1.1 Vztah pojmenování a slova 53 // 1.1.1 Specifické vztahy mezi slovem a pojmenováním 54 // 1.2 Výrazová a významová stránka pojmenování 55 // 1.3 Vztahy mezi pojmenováními 55 //

1.3.1 Pojmenování konkrétní a abstraktní 56 // 1.3.2 Pojmenování značkové a popisné 56 // 1.3.3 Další vztahy mezi pojmenováními // 1.3.4 Rozsah a obsah významu pojmenování/slova // 1.3.5 Mnohoznačnost pojmenování // 1.3.6 Homonymie // 1.3.7 Paronymie // 1.3.7.1 Lidová (mylná) etymologie // 1.3.8 Synonymie // 1.3.9 Antonymie // 1.4 Exprcsivní význam pojmenování // 1.4.1 Eufemismus // 1.4.2 Dysfcmismus " // 1.4.3 Kakofcmismus // 1.4.4 Hyperbola ] // 1.5 Pojmenování nepřímá // 1.5.1 Ironie // 1.5.2 Metafora // 1.5.3 Metonymie // 1.5.4 Synekdocha // 1.5.5 Frazém a idiom // 1.6 Pojmenování jednoznačná // 1.6.1 Termíny // 1.6.2 Vlastní názvy // 1.6.2.1 Jména osobní // 1.6.2.2 Jména národní, kmenová a obyvatelská // 1.6.2.3 Jména zvířecí // 1.6.2.4 Jména neživých včcí // 1.6.3 Vývoj hlavních druhů jmen vlastních // 1.6.3.1 Vznik názvů osobních // 1.6.3.2 Vznik jmen příslušníků národů, kmenů a obyvatel svétadílů, zemí, osad ad. // 1.6.3.3 Vznik názvů osadních // 1.6.3.4 Původ jmen pomístních // 1.7 Stylová příznakovost pojmenování 73 // 2. Slovo 75 // 2.1 Vymezení pojmu slovo 75 // 2.2 Samostatnost a nesamostatnost textového slova 76 // 2.3 Lexikální a gramatický význam slova 76 // 2.3.1 Konotace 77 // 2.4 Slovo z hlediska slovnždruhovčho 77 // 2.5 Spojovaielnost a kompatibilita slov 78 // 2.5.1 Valence 78 // 2.6 Frekvence slov 79 // 2.7 Třídční (klasifikace) slov 80 // 2.8 Slovní zásoba 81 // 2.8.1 Aktivní a pasivní slovní zásoba 81 // 2.8.2 Obohacování slovní zásoby (zdroje a typy pojmenování) 82 // 2.8.2.1 Přejímání slov 83 // 2.8.3 Výkladové slovníky češtiny 85 // 3. Slovní druhy 86 // 3.1 Kritéria pro třídční slov do slovních druhu 86 // 3.1.1 Kritérium sémantické 86 // 3.1.1.1 Základní a nástavbové slovní druhy 87 //

3.1.1.2 Synsémantické slovní druhy 87 // 3.1.2 Kritérium morfologické 88 // 3.1.2.1 Ohebná slova 88 // 3.1.3 Kritérium syntaktické 89 // 3.1.3.1 Neplnovýznamová neohebná slova z hlediska syntaktického 90 // 3.2 Počet slovních druhů 93 // 3.3 Hranice mezi slovními druhy 93 // 3.4 Algoritmus určování slovních druhů 94 // 4. TVoření slov 96 // 4.1 Obecné o tvoření slov 96 // 4.1.1 Podstata tvoření slov 96 // 4.1.2 Způsoby, postupy a prostředky tvoření slov 97 // 4.1.3 Základní slovotvorné vztahy 99 // 4.1.4 Slovotvorná stavba (struktura) slova 101 // 4.1.5 Jednotlivé odvozovací prostředky 102 // 4.1.5.1 Střídání hlásek 103 // 4.1.5.1.1 Střídání samohlásek 103 // 4.1.5.1.2 Střídání souhlásek 104 // 4.1.6 Poj menovací kategorie 105 // 4.1.7 Slovotvorné třídy a významové skupiny, slovotvorné typy (a podtypy) 107 // 4.1.8 Početnost a tvořivost slovotvorných kategorií a prostředků 109 // 4.1.9 Slovotvorný a lexikální význam slova 110 // 4.2 Slovotvorné třídy a typy 111 // 4.2.1 Tvoření jmen podstatných 112 // 4.2.1.1 Kategorie transpoziční 112 // 4.2.1.1.1 Názvy vlastností 112 // 4.2.1.1.2 Názvy dčjů 113 // 4.2.1.2 Kategorie modifikační 114 // 4.2.1.2.1 Jména osob 114 // 4.2.1.2.1.1 Jména žen ze jmen mužů 114 // 4.2.1.2.1.2 Přechylování příjmení žen od příjmení mužů 115 // 4.2.1.2.2 Jména zvířat 116 // 4.2.1.2.3 Jména mláďat // 4.2.1.2.4 Jména hromadná a jména jednotlivin 116 // 4.2.1.2.5 Jména zdrobnélá a lichotná. jména zveličelá a hanlivá 117 // 4.2.1.2.6 Jména domácká U9 // 4.2.1.3 Kategorie mutační 120 // 4.2.1.3.1 Podstatná jména odvozená z jiných jmen podstatných 120 // 4.2.1.3.2 Podstatná jména odvozená ze jmen přídavných ! 124 // 4.2.1.3.3 Podstatná jména odvozená ze sloves - jména nositelů dějového vztahu 126 //

4.2.1.4 Kategorie slučovací 130 // 4.2.1.5 Hybridní složeniny 131 // 4.2.2 Tvoření jmen přídavných 131 // 4.2.2.1 Kategorie transpoziční 131 // 4-2.2.2 Kategorie modifikační 132 // 4.2.2.3 Kategorie mutační 134 // 4.2.2.3.1 Přídavná jména odvozená ze jmen podstatných 134 // 4.2.2.3.2 Přídavná jména odvozená ze sloves 135 // 4.2.2.4 Kategorie slučovací 130 // 4.2.3 Tvoření příslovcí // 4.2.3.1 Kategorie transpoziční 140 // 4.2.3.1.1 Příslovce odvozená ze jmen přídavných 140 // 4.2.3.1.2 Příslovce odvozená ze zájmen 140 // 4.2.3.1.3 Příslovce vzniklá z pádů jmen 140 // 4.2.3.1.4 Příslovce odvozená ze sloves 141 // 4.2.3.2 Kategorie modifikační 141 // 4.2.3.3 Kategorie mutační 142 // 4.2.4 Tvoření sloves // 142 // 4.2.4.1 Kategorie transpoziční 14? // 4.2.4.1.1 Slovesa odvozená ze jmen přídavných 143 // 4.2.4.1.2 Slovesa odvozená ze jmen podstatných 143 // 4.2.4.2 Kategorie modifikační I44 // 4-2.4.2.1 Vnitroslovesné ixlvozování v rámci slovesného vidu 144 // 4.2.4.2.2 Vnitroslovesné odvozování sloužící modifikaci druhu slovesného děje // 4.2.4.3 Kategorie mutační // 4.2.4.3.1 Slovesa odvozená ze jmen podstatných // 4.2.4.3.2 Slovesa odvozená ze jmen přídavných // 4.2.4.3.3 Slovesa odvozená ze sloves // 4.2.4.4 Kategorie reprodukční // 4.2.5 Utvářenost ostatních druhů slov // 4.2.5.1 Číslovky // 4.2.5.2 Zájmena // 4.3 Slovotvorný systém a organizace slovní zásoby // 5. Mluvnické významy slov // 5.1 Gramatické kategorie jmen // 5.1.1 Rod podstatných jmen // 5.1.1.1 Životnost // 5.1.2 Číslo podstatných jmen // 5.1.3 Pád podstatných jmen // 5.1.3.1 Třídční pádů // 5.1.3.2 Charakteristika pádů // 5.1.3.2.1 Nominativ 166 // 5.1.3.2.2 Akuzativ 166 // 5.1.3.2.3 Genitiv 167 // 5.1.3.2.4 Dativ 167 // 5.1.3.2.5 Instrumentál 168 // 5.1.3.2.6 Lokál 168 //

5.1.3.2.7 Vokativ 169 // 5.1.3.3 Řazení pádů 169 // 5.1.4 Gramatické kategorie ostatních jmen 169 // 5.2 Gramatické kategorie sloves 170 // 5.2.1 Slovesná osoba 171 // 5.2.2 Číslo u sloves 171 // 5.2.3 Slovesný způsob 173 // 5.2.4 Slovesný čas 175 // 5.2.5 Slovesný rod 178 // 5.2.6 Slovesný vid 180 // 5.2.6.1 Nenásobenost a násobenost 183 // 5.2.6.2 Druh slovesného děje 184 // 6. Soustava tvarů slov (formální tvarosloví) 185 // 6.1 Obecně o tvarech slov 185 // 6.1.1 Stavba slovního tvaru 186 // 6.1.2 Hláskové střídání v tvarech slov / morfologické alternace 187 // 6.1.2.1 Samohláskové alternace 187 // 6.1.2.2 Souhláskové alternace 188 // 6.1.2.3 Alternace souhláskových skupin 188 // 6.2 Skloňování 188 // 6.2.1 Skloňování podstatných jmen 189 // 6.2.1.1 Skloňování podstatných jmen mužského rodu 189 // 6.2.1.1.1 Podstatná jména mužského rodu životná 191 // 6.2.1.1.2 Podstatná jména mužského rodu neživotná 195 // 6.2.1.2 Skloňování podstatných jmen středního rodu 199 // 6.2.1.3 Skloňování podstatných jmen ženského rodu 202 // 6.2.1.4 Skloňování podstatných jmen přejatých, ne plně začlenitelných k domácím vzorům 207 // 6.2.1.4.1 Podstatná jména zakončená v 1. p. na tutéž psanou i vyslovovanou souhlásku 208 // 6.2.1.4.2 Podstatná jména zakončená v 1. p. na tutéž psanou i vyslovovanou samohlásku 211 // 6.2.1.4.3 Podstatná jména zakončená rozdílně v písmu a ve výslovnosti 214 // 6.2.1.4.4 Podstatná jména nesklonná 217 // 6.2.1.5 Skloňování zkratkových slov a zkratek 217 // 6.2.2 Skloňování přídavných jmen 218 // 6.2.2.1 Soustava tvarů 218 // 6.2.2.1.1 Tvary dlouhé tvrdé a měkké 219 // 6.2.2.1.2 Tvary krátké (jmenné) - skloňování jmenné 220 // 6.2.2.1.3 Tvary smíšené 222 // 6.2.2.2 Přídavná jména nesklonná 223 // 6.2.3 Skloňování zájmen 224 //

6.2.3.1 Druhy zájmen 224 // 6.2.3.2 Soustava tvarů 225 // 6.2.3.2.1 Zájmena bezrodá // 6.2.3.2.2 Zájmena rodová // 6.2.3.2.3 Zájmena nesklonná // 6.2.4 Skloňováni číslovek // 6 2.4.1 Druhy číslovek // 6.2.4.2 Soustava tvarů // 6.2.4.2.1 Skloňování adjektivní // 6.2.4.2.2 Skloňování zájmenné // 6.2.4.2.3 Skloňování substantívni // 6.2.4.2.4 Skloňování zvláštní // 6.2.4.2.S Kombinované číslovkové výrazy 6 3 Časování 62 4 2 6 Skloňování človek psaných číslicemi // 6.3.1 Obecné o tvarech sloves // 6.3.2 Stavba slovesných tvarů // 6.3.2.1 Stavba tvarů jednoduchých // 6.3.2.2 Stavba tvarů složených // 6.3.3 Systém slovesných tvarů // 6.3.3.1 Jednoduché tvary // 6.3.3.1.1 Oznamovací způsob přítomného času. činný // 6.3.3.1.2 Rozkazovací způsob // 6.3.3.1.3 Infinitiv // 6.3.3.1.4 Příčcstí Činné a trpné // 6.3.3.1.5 Přechodníky // 6.3.3.2 Složené tvary // 6.3.3.2.1 Oznamovací způsob minulého a předminulého času // 6.3.3.2.2 Podmiňovací způsob přítomný a minulý // 6.3.3.2.3 Oznamovací způsob budoucího času // 6.3.3.2.4 Trpný rod // 6.3.4 Třídční sloves // 6.3.4.1 I. třída // 6.3.4.1.1 Vzor nese - nesl (nést) // 6.3.4.1.2 Vzor peče - pekl (péct/péci) // 6.3.4.1.3 Vzor mate - mazal (mazat) // 6.3.4.1.4 Vzor tře - třel (třít) // 6.3.4.1.5 Vzor bere - bral (brát) // 6.3.4.2 II. třída // 6.3.4.2.1 Vzor tiskne-tiskl (tisknout) // 6.3.4.2.2 Vzor mine - minul (minout) // 6.3.4.2.3 Vzor nepravidelný začne, zajme - začal (začít), // zajal (zajmout) // 6.3.4.3 III. třída // 6.3.4.3.1 Vzor kryje - kryl (být) // 6.3.4.3.2 Vzor kupuje - kupoval (kupovat) // 6.3.4.4 IV. třída // 6.3.4.4.1 Vzor prosí - prosil (prosit) // 6.3.4.4.2 Vzor trpí - irpél (trpět) // 6.3.4.4.3 Vzor sází - sázel (sázet) // 6.3.4.5 V. třída // 6.3.4.6 Slovesa nepravidelná //

6.3.4.7 Postup při určování slovesných tříd a vzorů (algoritmus) // IV. VÝPOVĚĎ A VĚTA // 1. Výpověď 262 // 1.1 Výpověď a její forma 262 // 1.2 Výpověď po stránce obsahové 263 // 1.2.1 Vztah referenční 263 // 1.2.2 Vztah syntaktický 264 // 1.2.3 Zápor 265 // 1.3 Výpověď po .stránce formální 266 // 1.3.1 Zvuková a grafická forma výpovědi 267 // 1.3.1.1 Větný přízvuk 268 // 1.3.1.2 Pauzy 268 // 1.3.1.3 Intonace 268 // 1.4 Výpovědní funkce 271 // 1.4.1 Vyjádření komunikačních funkcí výpovědi 271 // 1.4.1.1 Přímé vyjádření 271 // 1.4.1.2 Opisné vyjádření 273 // 1.4.1.3 Situační vyjádření 273 // 1.5 Modalita a emocionalita výpovědi 274 // 1.5.1 Modalita ve výpovědi 275 // 1.5.1.1 Modalita jistotní 275 // 1.5.1.2 Modalita voluntativní 276 // -, 1.5.1.3 Modalita cvaluativní 277 // 1.5.2 Emocionalita výpovědi 277 // 1.6 Aktuální členění výpovědi 278 // 1.6.1 Objektivní a subjektivní pořad 279 // 1.6.2 Aktuální a komunikační členění; komunikační dynamismus 280 // 1.6.3 Prostředky aktuálního členění výpovědi 281 // 1.6.4 Elipsa 282 // 2. Věta 283 // 2.1 Věta jednoduchá 283 // 2.1.1 Syntaktické vztahy ve větě jednoduché 286 // 2.1.1.1 Vztahy sémantické 286 // 2.1.1.1.1 Predikace 286 // 2.1.1.1.2 Determinace 287 // 2.1.1.1.3 Koordinace 289 // 2.1.1.1.4 Apozice 289 // 2.1.1.2 Vztahy formálněsyntaktické 290 // 2.1.1.3 Souřadnost 291 // 2.1.1.4 Řazení 292 // 2.1.2 Konstrukce a struktura věty jednoduché 292 // 2.1.2.1 Věta dvojčlenná 292 // 2.1.2.2 Věta jednočlenná 294 // 2.1.2.3 Členy souřadně složené 294 // 2.1.2.3.1 Několikanásobné členy 294 // 2.1.2.3.2 Apoziční členy 295 // 2.1.2.3.3 Stejnorodé členy 295 // 2.1.2.4 Členy formálněsyntakticky nezapojené 296 // 2.1.2.5 Konstrukční zvláštnosti a výpovědní modifikace 296 //

2.1.2.5.1 Samostatný větný člen 296 // 2.1.2.5.2 Osamostatněné větné členy 297 // 2.1.2.5.3 Vsuvky // 2.1.2.5.4 Elipsa // 2.1.2.5.5 Vokativ // 2.1.2.5.6 Citoslovce // 2.1.2.6 Odchylky od pravidelné mluvnické stavby vély // 2.1.3 Prostředky vyjadřování syntaktických vztahů ve včtč // 2.1.3.1 Prostředky morfologické // 2.1.3.2 Prostředky lexikální // 2.1.3.3 Prostředky syntaktické - slovosled // 2.1.3.4 Prostředky zvukové // 2.1.3.5 Prostředky grafické // 2.1.3.6 Prostředky mimojazykové // 2.1.4 Vétné členy // 2.1.4.1 Podmčt // 2.1.4.2 Přísudek // 2.1.4.2.1 Shoda přísudku s podmětem // 2.1.4.3 Předmět // 2.1.4.4 Příslovečné určení // 2.1.4.5 Doplněk // 2.1.4.6 Přívlastek // 2.1.5 Jednočlenné věty // 2.2 Větné ekvivalenty a větné fragmenty // 2.3 Věta složená // 2.3.1 Věta jednoduchá, věta složená a souvětí // 2.3.2 Věta hlavní, vedlejší, řídící, závislá // 2.3.3 Věty složené s vedlejšími větami závislými // 2.3.4 Věty složené s vedlejšími větami nezávislými // 2.3.5 Konstrukce a struktura složené věty // 2.3.6 Klasifikace vedlejších vět // 2.3.6.1 Složená věta s vedlejší větou podmětnou // 2.3.6.2 Složená věta s vedlejší větou přísudkovou // 2.3.6.3 Složená věta s vedlejší větou předmětnou // 2.3.6.4 Složená věta s vedlejší větou příslovečnou // 2.3.6.5 Složená věta s vedlejší větou doplňkovou // 2.3.6.6 Složená věta s vedlejší větou přívlastkovou // 2.4 Slovosled a větosled // 2.4.1 Slovosled ve větě jednoduché // 2.4.1.1 Činitel významový // 2.4.1.2 Činitel gramatický // 2.4.1.3 Činitel rytmický // 2.4.2 Větosled ve větě složené // 2.4.3 Větosled v souvětí // 3. TVoření věty // 3.1 Úvod // 3.2 Předpoklady pro tvoření vět // 3.3 Tvoření základové větné struktury //

3.4 Větné vzorce // 3.5 Transformace // 3.6 Tvoření vět ze základových větných struktur // 3.6.1 Rozvíjecí pravidla // 3.6.2 Rozširovací pravidla // 3.7 Větotvorné vztahy // V. KOMUNIKÁT A TEXT // 1. Výpovědní spojení a jeho formy 368 // 1.1 Výpovědní spojení 368 // 1.2 Souvětí a jeho druhy 369 // 1.2.1 Jednoduché souvětí s řazením 370 // 1.2.1.1 Koordinační 370 // 1.2.1.1.1 Souvětí slučovací 370 // 1.2.1.1.2 Souvětí stupňovací 370 // 1.2.1.1.3 Souvětí odporovací 370 // 1.2.1.1.4 Souvětí vylučovací 371 // 1.2.1.2 Determinační 371 // 1.2.1.2.1 Souvětí důsledkové 371 // 1.2.1.2.2 Souvětí důvodové 371 // 1.2.1.2.3 Souvětí vysvětlovací 372 // 1.2.2 Jednoduché souvětí s podřazováním 372 // 1.2.2.1 Souvětí s nepravými vedlejšími větami vztažnými 373 // 1.2.2.2 Souvětí s nepravými vedlejšími větami spojkovými 373 // 1.2.3 Složité souvětí 374 // 1.3 Formální vztahy výpovědí v textu 375 // 1.3.1 Řazení výpovědí 375 // 1.3.2 Podřazování výpovědí 375 // 1.3.3 Vsouvání výpovědí a rcliéfizace textu 376 // 2. Komunikát 378 // 2.1 Komunikace a komunikát 378 // 2.2 Text ve vztahu ke komunikátu 378 // 2.3 Komunikační jednotky 379 // 2.4 Komunikační proces 380 // 2.4.1 Komunikační situace 380 // 2.4.1.1 Intcrkomunikativnost a intertextovost 380 // 2.4.2 Etapy komunikačního procesu 382 // 2.5 Druhy komunikace 382 // 2.5.1 Vztahy verbálních komunikátu a jazyků 383 // 2.6 Komunikanti 384 // 2.6.1 Kontakt komunikantů 384 // 2.6.2 Vztahy mezi komunikanty 384 // 2.6.2.1 Zkušenostní komplex komunikantů 384 // 2.7 Téma a obsah komunikátu 385 // 2.8 Členění komunikátů podle účasti komunikantů na komunikaci 385 // 2.8.1 Dialog 385 // 2.8.2 Monolog 387 // 2.9 Recepce komunikátu 388 // 2.9.1 Interpretace 388 // 2.9.2 Zprostředkovatelé komunikace 389 //

2.9.3 Neporozumění a nedorozumění 389 // 3. Text 391 // 3.1 Text a nauka o textu 391 // 3.1.1 Textový vzorec 391 // 3.2 Soudržnost textu 392 // 3.2.1 Prostředky soudržnosti textu 393 // 3.2.1.1 Konektory 393 // 111 // 3.2.1.1.1 Lexikální konektory 393 // 3.2.1.1.2 Gramatické konektory 394 // 3.2.2 Kontaktové prostředky 395 // 3.2.3 Komentáře 395 // 3.3 Způsoby odkazování a navazování v textu 395 // 3.3.1 Navazování kontaktní a distantní 395 // 3.4 Výstavba textu // 3.4.1 Funkce aktuálního členění ve výstavbě textu 3% // 3.4.2 Tematické posloupnosti // 3.5 Členitost textu // 3.5.1 Horizontální členění // 3.5.1.1 Odstavec // 3.5.2 Vertikální členění textu 401 // 3.5.2.1 Formální prostředky vertikálního členění textu 401 // 4. Styl jako vlastnost komunikátu a textu 404 // 4.1 Stylotvorní (slohoví) činitelé 404 // 4.2 Druhy stylu 405 // 4.3 Slohové útvary a slohové postupy 406 // 4.4 Vztahy funkčních stylů a slohových útvarů 408 // 4.5 Styly a spisovný jazyk 40? // 4.6 Slohové využívání jazykových prostředků 409 // 4.7 Styl projevů mluvených a psaných // Seznam základní literatury // Summary // Rejstřík

(OCoLC)780136893

cnb002114783