.

0 (hodnocen0 x )

BK

V Praze : Slovanský ústav, 1931

vii, 292 s.

Rukověti Slovanského ústavu v Praze ; sv. 1

000238212

Zkrácený záznam

OBSAH. // Předmluva // V // Část I. // SLOVANÉ V HISTORII I V ARCHEOLOGII. // Kap. I. Slované v neolithu a v době nej bližší. // Kolébka Slovanů. První doba jejich existence. — Hypothesy // týkající se neolithu a eneolithu. — Kultura tripolská a jasionowská (wysocká)...3 // Kap. II. Slované a kultura lužická. // Vznik a datování lužické kultury. — Tři stupně vývoje. — // Theorie o jejím slovanství. —■ Tendence politické. — Důvody pro // slovanství. — Jiná ethnická příslušenství. — Kritika theorií. — // Závěr. — Poměr balto-slovanský...9 // Kap. III. Slované a Skythové. Hallstatt. // Theorie o slovanství Skythů. — Rozšířený zeměpisný pojem // Skythů. — Rozlišení kočovných Skythů od zemědělských. — // Jejich kultura a mohyly severních skupin. — Pravděpodobní // Slované. — Západní Slované a Hallstatt...21 // Кар. IV. Slované v době římské a gótské. // Kultura zarubiňská a černjachovská. — Problém ethnický. — // Gothové. — Kurhany siedleminské. — Vliv římský a gótský na // Slovany. — Kultura lipická...27 // Кар. V. Rozchod Slovanů. // Rozchod Slovanů a jeho příčiny. — Rozložení v VII. století. — // Nedostatek slovanských nálezů z VI.—VIII. stol. — Příčina // v prostotě slov. kultury. — Pohřebiště alpská a pannonská. — // Avaři a Slované...32 // Кар. VI. Konec I. tisíciletí a archeologie. // Oblast Slovanů

západních, jižních a východních v X. století. — // Pokrok slovanské kultury. — Vznik několika kulturních oblastí. // —Ethnické určení materiálu. — Nesnáze na okrajinách. — // Nejistota u Slovanů východních. — Měřítka národnosti ... 40 // Část II. // ROZBOR SLOV. NÁLEZŮ Z IX.-XI. STOL. // Kap. VII. Rozdělení látky...49 // K a p. VHI. Hroby žárové. // Spalování mrtvých u Slovanů. — Trvání tohoto obřadu. — Doba // birituální. — Průběh obřadu. — Sypání mohyl. Jejich tvar, // vnitřní úprava. — Mohyly památné, strážné, majdany. — Postrojky na mohyle. — Milodary. — Vliv ruský a gótský ... 51 // 287 Кар. IX. Hroby s těly pochovanými. // Zákazy spalování a sypání mohyl. — Vznik kostelních hřbitovů. // — Obřad. — Vnitřní úprava mohyl. — Úprava těla. — Rakve, // kmeny, sarkofágy, lodi a saně. — Poloha těla. — Orientace. — // Postrojky na mohyle. — Milodary...69 // Кар. X. Osady a příbytky. // Podoba osad. — Hospodářství. — Příbytky podzemní. — Dvorce // knížecí. — Konstrukce dřevěná. — Stavby kamenné. — Domy // v městech. — Vnitřní zařízení. Peci. — Svatyně baltické a ruské // (Arkona, Retra, Kyjev). — Jeskyně...89 // Кар. XI. Hradiště. // Účel hradišť. — Tvar. — Systémy obranné. — Detaily konstruktivní. Spečené valy. — Podezdívky a dřevěná konstrukce // náspů. — Bělgorod. — Konstrukce

bran a věží. — Inventář // sídelních vrstev. — Vznik slov. hradišť a stáří. — Hradiště předslovanská...104 // Кар. XII. Poklady. // Různé druhy pokladů. — Starší perioda VI.—IX. století. — // — Vzrůst obchodu v IX. а X. století. — Otázka národnosti obchodníků. — Zánik obchodu v XI. stol. — Tři hlavní kategorie // pokladů: orientální, nordické, byzantské. — Charakteristika. — // Depoty věcí hospodářských... 120 // Кар. XIII. Kultura věcná. Výzbroj. // Zbytky kroje v hrobech. — Výzbroj v VI. a v X. století. — Kopí // a sudlice. — Štít. — Brnění kroužkové. — Přílba (šišák). •— // Orientální původ. — Válečný nůž. — Meč, palaš a šavle. — Jejich závěs. — Luk, toulec a šípy. •— Sekyra, topor. •— Mlat . . 143 // Кар. XIV. Ozdoby. (Řada první.) // Roztřídění ozdob. Dvě řady. — I. Sponky a jehlice. — Zápona. — // Knoflíky. — Přezka a příslušná kování pásová. —- Skupina // keszthelská...164 // K a p. XV. Ozdoby. (Řada druhá.) // Čelenky. — Závěsné kruhy do vlasů. — Esovité záušnice. Původ. // — Závěsné kruhy ruské. — Náušnice. — Náhrdelníky a závěsky. // — Tuhé hřivny. — Náramky a zápěstí. — Prsteny. — Závěr . . 183 // Кар. XVI. Umění. // Počátky slovanského umění. •— Theorie Strzygowského. •— // Chrámy a dekorace. — Počátky umění drobného v XL а XII.

století. Styl jeho. — Techniky. — Motivy dekorační. — Stavitelství. — Sochařství...218 // K a p. XVII. Domácí nářadí. // Domácí nářadí vůbec. •— Nůž a lžíce. — Nůžky. •— Přesleny. — // Jehly. — Ocilka. — Hřeben. — Zrcadlo. — Pincetty. — Motyka. // — Radlice. — Srp a kosa. — Žernovy. — Ostruha. — Třmen. — // Podkova. — Udidlo. — Zámky a klíče. — Metallurgie a tavímy. // — Peníz mrtvému...232 // 288 Kap. XVIII. К e i а ш i к а. // Hradištní keramika. — Její římský původ. — Keramika předhradištní. — Tři stupně vývoje. — Datování. — Technika výroby. — Tvary vedlejší a cizí. — Nádobí z jiného materiálu // (dřevěné, kovové a skleněné)...245 // Кар. XIX. Závěr. // Původní chudoba slovanské kultury a proměna v X. století. — // Nejednotnost a její příčiny. — Vlivy velkých sousedních kultur: // litevsko-lotyšské, nordické, finnské, orientální, byzantské. — Slovanský svéráz a jeho příznaky v inventáři. — Slovanský vkus 257 // Кар. XX. Přehled archeologické literatury. . . 272 // Zkratky spisů a časopisů...282 // Vysvětlení к obrazům... 283 // Obsah (český)...287 // Obsah (francouzský)...290 // 289 // 19 TABLE DES MATIÈRES. // Avant propos // V // lère partie. // LES SLAVES DANS ĽHISTOIRE ET LARCHÉOLOGIE. // Chap. I. Les Slaves pendant le neolit h ique et la // période suivante. // Le berceau des Slaves.

Premiers temps de leur existence. — // Hypotheses concernant le néolithique et ľénéolithique. — La // culture de Tripolie et Jasionów...3 // Chap. II. Les Slaves et la civilisation lusacienne (L a u s i t z e r-C u 11 u r). // L’origine et la chronologie de la civilisation lusacienne. — Trois // degrés de développement. — La théorie de son slavisme. — Les // tendances politiques. — Ce qui prouve le slavisme et la critique // de celui. — Relations balto-slaves. — Conclusion...9 // Chap. III. Les Slaves et les Scythes. — Hallstatt. // Théories sur le slavisme des Scythes. — La conception géographique élargie des Scythes. — La distinction entre les Scythes // nomades et les Scythes agriculteurs. — Leur civilisation et les // tumuli septentrionaux. — Les Slaves probables. — Les Slaves // occidentaux et Hallstatt...21 // Chap. IV. Les Slaves à ľépoque r omain e. // La civilisation de Zarubiňci et de černjachov. — Le probléme // ethnique. — Les Goths, — Les kourganes de Siedlemin. — // Ľinfluence romaine et gothique sur les Slaves. — La céramique // de Lipica...27 // Chap. V. La dispersion des Slaves. // La dispersion des Slaves et ses causes. — Leur repartition au // VHème siècle. — Manque de trouvailles slaves de la période // comprise entre les VIе—VIIIе s. — La simplicitě de la civilisation slave primitive. — Les cimetières dans les régions des // Alpes et en Pannonie. — Les Avars et les Slaves...32

Chap. VI. La fin du Ier millénaire et l’archéologie. // Le pays slave au Xème siècle. — Les progrès de la civilisation. // — L’origine des civilisations régionales. — Solution du probléme // ethnique et embarras sur les frontières. — Incertitude de la // frontière orientale. — Signes caractéristiques des nationalités 40 // II. partie. // ANALYSE DES TROUVAILLES SLAVES DES IXe-XIe S. // Chap. VII. La distribution de la matière . . . . 49 // Chap. Vili. Les tombes à incineration. // Ľincinération chez les Slaves et la durée de cette coutume. — // 290 La période des deux rites. — L’exposé de ľincinération. — La // construction des tumuli, leur forme et leur intérieur. ■— Les // tumuli commémoratifs, de surveillance et les maidans russes. // — Les constructions sur les tumuli. — Les offrandes à ľintérieur. — L’influence nordique...51 // Chap. IX. Les tombes à inhumation. // Défenses d’incinérer les morts et de construire des tumuli. — // Naissance des cimetières autour des églises. — Le rite de ľinhumation. — L’intérieur des tombes. — La preparation des // corps inhumés. — Les cercueils, les troncs creux, les sarcophages et les bateaux. — La position des corps et leur orientation. — Les constructions sur le tombeau. — Les offrandes . 69 // Chap. X. Les villages et les maison s. // La forme des villages. — L’économie. — Les maisons souterraines. — Les cours des princes. — La construction

en bois et // en pierre. Les maisons dans les villes. — Les constructions de // l’intérieur. Les fourneaux. — Les églises paiennes baltiques et // russes (Arcona, Retra, Kiev). — Les cavernes...89 // Chap. XI. Les lieux fortifiées. // Le but des lieux fortifiées et leur forme. — Les systèmes de // fortification. — Les détails de la construction. — Les enceintes // brulées. — La construction en bois des remparts. — Belgorod. // — La construction des portes et des tours. — L’inventaire des // gisements habités. — L’origine des lieux fortifiés slaves et leur // ancienneté. — Les enceintes préslaves...104 // Chap. XII. Les trésor s. // Les différentes sortes de trésors. — La période des VIе—IXе // siècles. La civilisation de Ragiňany (Moščina). — Le développement du commerce aux IXе et Xе siècles. — Nationalité des // commergants. — Le déclin au XIе s. — Trois sortes principales // de trésors: orientaux, nordiques et byzantins. Leurs caractéristiques...120 // Chap. XIII. Ľé q u i p e m e n t. // Les vestiges de vétements dans les tombes. — L’équipement au // VIе et au Xе siècles. — La lance et le bouclier. — La cotte de // mailles. — Les casques. — Les couteaux de guerre. — L’épée // et le sable. — Lare et les flèches. — Les baches et la masse . 143 // Chap. XIV. La p a r u r e (I. série). // Les fibules et les épingles. — Les boucles. — Les boutons. — // Les agrafes et le

forgeage des ceintures. — Les ob jets de la // civilisation de Keszthely...164 // Chap. XV. La p a r u r e (II. série). // Les diadèmes. — Les anneaux pendants et ceux en forme d’S. — // Leur origine. — Les boucles d’oreilles. — Les colliers et leur // pendentifs. — Les bracelets. —- Les bagues. — Conclusion . . . 183 // Chap. XVI. Les arts. // Les origines de l’art slave. — La théorie de M. Strzygowski. // — Les églises et leur décoration. — Les commencements de // 291 ľart industriel aux XIе et XIIе siècles. — Son style et sa technique. — Les motifs de la décoration. — L’architecture et // la sculpture...218 // Chap. XVII. Les ustensiles de ménage. // Le couteau et la cuiller. — Les ciseaux. — Le fuseau. — // L’aigTiille. — Le briquet. — Le peigne. — Le miroir. — Les // pincettes. — La picche. — Le soc. — La faucille et la faux. // — Le moulin. — L’éperon. — L’etrivière. — Le fer à chevai. // — Le mors. — La serrare et la clef. — La métallurgie. — La // monnaie du tombeau...232 // Chap. XVIII. La céramique. // La céramique des lieux fortifiés. — Son origine romaine. — La // céramique antérieure. — Trois stades de développement. — La // chronologie. — La technique de la fabrication. — Les formes // secondaires et étrangères. — Les vases d’autre matière (bois, // métal, verre)...245 // Chap. XIX. Les conclusions. // La simplicitě protoslave et le changement

subi au Xе siècle. — // Le manque d’unité et ses causes. — L’influence des grandes // civilisations voisines. — Le caractère archéologique des Slaves // et ses signes caractéristiques dans ľinventaire. — Le goůt slave 257 // Chap. XX. Apergu de la littérature archéologique ...272 // Abréviations...282 // Notes explicatives des illustrations. . . . . . 283 // DOPLNĚK. // Během tisku této knihy vyšla dvě pojednání, jež zasluhují, aby byla // dodatečně uvedena: // R. Jakimowicz: Über die Herkunft der Hacksilberfunde (Congressus // sec. arch. balticorum. Riga 1931, 251). // J. Kostrzewski: Grodzisko w Jedbawnie (Slavia Occid. X. 1931. 244). // Jakimowicz roznášení pokladů dává Vikingům a původ skupiny // polské hledá na půdě domácí. Kostrzewski sleduje zde podrobně vývoj // hradištní keramiky ve třech stupních. // Dále v Knize památkové VI. Demetrykiewicza (Krak. 1930) vydal // R. Jakimowicz Przycinki do pozn. ceramiky grodziskowej (str. 340) a // G. Leňczyk vydal 3 neznámé meče vikinské z Gíuchowa a Podhorců (374). // 292

(OCoLC)3782945

cnb000548940