Seznam boxů 6 // Předmluva k 2. vydání 7 // 1. Historický kontext a metodologie disciplíny 11 // 1.1 Politická sociologie a sociální vědy: struktura, předpoklady, cíle a možnosti 11 // 1.1.1 Co je politická sociologie? 11 // 1.1.2 Interdisciplinarita v sociálních vědách 15 // 1.1.3 Co jsou sociální vědy (historický exkurz) 17 // 1.1.4 Paradigmatická povaha sociálních věd 23 // 1.1.5 Nezamýšlené důsledky jednání 28 // 1.1.6 Reflexivita vědění a sebenaplňující se proroctví 30 // 1.1.7 Problém kontrafaktuality 34 // 1.2 Pojem vědecké teorie a falzifikační pojetí vědy 37 // 1.2. K Omylnost lidského vědění 39 // 1.2.2 Falibilismus 40 // 1.2.3 Význam kritiky a diskuze 42 // 1.2.4 Falzifikační pojetí a proces veřejného učení 43 // 1.2.5 Nedokonalost vědění a politika 45 // 1.2.6 Vznik otevřené společnosti 48 // 1.2.7 Teorie otevřené společnosti 49 // 1.2.8 Procedurální demokracie 50 // 2. Občanská společnost a demokracie 52 // 2.1 Autorita a moc 52 // 2.1.1 Právo a morálka 55 // 2.1.2 Pozitivní a negativní svoboda 57 // 2.1.3 Nedokonalost a reciprocita práva 59 // 2.1.4 Legalita a legitimita aneb jistoty a možnosti 62 // 2.2 Teorie a praxe demokratického vládnutí 67 // 2.2.1 Od přímé k zastupitelské demokracii 69 // 2.2.2 Demokracie jako ideál a jako realita 71 // 2.2.3 Pravidlo zpětné vazby a zprostředkující struktury 74 // 2.2.4 Liberální demokracie aneb obhajoba konfliktní společnosti 76 // 2.2.5 Dilema mezi autoritou práva a většinovou vůlí 82 // 2.2.6 Racionalistická a empirická demokracie 86 // 2.3 Občanská společnost a stát 93 // 2.3.1 Historicko-filozofický exkurz 93 // 2.3.2 Oživení zájmu o občanskou společnost 96 // 2.3.3 Empirická perspektiva 98 // 2.3.4 Spory o vymezení pojmu - generalisté, maximalisté, minimalisté 102 //
2.3.5 Normativní perspektiva 110 // 2.3.6 Komplementární perspektiva (teoreticko-empirická) 113 // 2.3.7 Záruky funkcionálních dimenzí ve vztahu občanské společnosti a státu 127 // 3. Výzvy modernity 135 // 3.1 Moderní společnost a teorie modernizace 137 // 3.1.1 Alfabetizace 138 // 3.1.2 Pomyslná společenství 139 // 3.1.3 Náboženská pluralizace a sekularizace 140 // 3.1.4 Náboženské války v Evropě a jejich důsledky 141 // 3.1.5 Industrializace 142 // 3.1.6 Vyvažující mechanismy 144 // 3.1.7 Komercializace 147 // 3.1.8 Urbanizace 150 // 3.1.9 Populační růst v Evropě 153 // 3.1.10 Demokratizace 153 // 3.1.11 Politické a kulturní pojetí národa 158 // 3.1.12 Kritické hodnocení moderní společnosti 160 // 3.1.13 Žijeme v postmoderní společnosti? 163 // 3.2 Masová média, demokracie a veřejnost 166 // 3.2.1 Masová komunikace a zprostředkované kvaziinterakce 167 // 3.2.2 Sdělení mimo kontext (dekontextualizované sdělení) 168 // 3.2.3 Televizní hyperrealita 170 // 3.2.4 Komercializace médií a rozpad veřejnosti 172 // 3.2.5 Depolitizace politiky a šlágr nacionalismu 174 // 3.2.6 Refeudalizace veřejnosti 176 // 3.2.7 Co znamená veřejnost v době masových médií? 178 // 3.2.8 Kritika Habermasova pojetí veřejnosti 182 // 3.2.9 Odpovědnost masmédií a odpovědnost v masmédiích 183 // 3.3 Internet a virtuální společenství 185 // 3.3.1 Negativní důsledky rozvoje internetu 187 // 3.3.2 Reálná virtualita slabých společenství 189 // 3.3.3 Identita jako komunikace 191 // 3.4 Výzvy globalizace a proměny politiky 194 // 3.4.1 Bezpečnostní rizika 195 // 3.4.2 Environmentální rizika 197 // 3.4.3 Socioekonomická rizika 198 // 3.4.4 Střední třídy a demokracie 199 // 3.4.5 Reakce na rizika globalizující se modernity 201 // 3.4.6 Rizika globalizace a sociální hnutí 205 //
3.4.7 Stát sítí a proměny vládnutí 207 // 3.4.8 Evropská unie jako stát sítí 209 // 3.4.9 Veřejná sféra v EU 210 // 3.4.10 Evropeizace veřejné sféry a její aktéři 214 // 4. ČEŠI A OBČANSKÁ SPOLEČNOST 216 // 4.1 Rakouské období (1848-1918) 217 // 4.2 První Československá republika (1918-1938) 219 // 4.3 Období komunismu (1948-1989) 223 // 4.4 Obnova demokracie a budování občanské společnosti (po roce 1989) 229 // 4.4.1 Občanské kompetence a kanály vlivu 238 // Resume 246 // Literatura 247 // O autorovi 261 // Jmenný rejstřík 262 // Věcný rejstřík 266