.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:9x 

BK

1. vyd.

Praha : Galén, c2012

xii, 346 s. : il. ; 29 cm

ISBN 978-80-7262-763-9 (váz.)

Obsahuje bibliografie a rejstřík

000240352

PŘEDMLUVA XI // 1. VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ I - VODA, IONTY, OSMOLALITA, PLAZMATICKÉ BÍLKOVINY 1 - Antonín Kazda // 1.1. Definice, funkce a význam sledování 1 // 1.2. Tělesná voda 2 // 1.3. Osmolalita 4 // 1.3.1. Měření a výpočet osmolality 5 // 1.4. Iontové dysbalance 5 // 1.4.1. Efektivní osmolalita a její regulace 5 // 1.4.2. Sodný ion 6 // 1.4.3. Varianty poruch metabolismu vody a sodného kationtu 11 - Antonín Kazda, Antonín Jabor // 1.4.4. Efektivní osmolalita a funkce ledvin----15 // 1.4.5. Poruchy efektivní osmolality u postižení mozku 16 - Antonín Kazda, Antonín Jabor // 1.4.6. Chloridový ion 21 // 1.4.7. Draselný ion 22 // 1.4.8. Hořčíkový ion 26 // 1.4.9. Kalcium 28 // 1.4.10. Fosfáty 30 // 1.5. Celková bílkovina, albumin 32 // 2. VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ II -ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA, KYSLÍKOVÉ PARAMETRY, LAKTÁT 35 - Antonín Kazda // 2.1. Acidobazická rovnováha 35 // 2.1.1. Stálost pH, nárazníkové systémy 35 // 2.1.2. Vývoj acidobazických poruch 36 // 2.1.3. Vztahy mezi iontovými systémy a acidobazickou rovnováhou 38 // 2.1.4. Metabolická acidóza 42 - Antonín Kazda, Antonín Jabor // 2.1.5. Metabolická alkalóza 46 - Antonín Kazda, Antonín Jabor // 2.1.6. Respirační acidóza 51 // 2.1.7. Respirační alkalóza 51 // 2.1.8. Smíšené poruchy 52 // 2.1.9. Zjednodušený Stewartův-Fenclův přístup k interpretaci acidobazických nálezů 54 // 2.2. Kyslíkové parametry 55 // 2.2.1. Parciální tlak kyslíku 55 // 2.2.2. Saturace hemoglobinu kyslíkem 56 // 2.2.3. Koncentrace kyslíku v krvi 57 // 2.2.4. Dodávka, spotřeba a extrakce kyslíku .58 // 2.2.5. Oxygenační index 58 // 2.2.6. pH a pC02 žaludeční sliznice a sublingvální kapnometrie 59 // 2.3. Laktát 60 // 3. LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA NUTRIČNÍHO STAVU 63 - Antonín Kazda // 3.1. Úvod 63 // 3.2. Jednoduché hladovění 63 // 3.3. Stresové hladovění 64 //

3.4. Diagnostika malnutrice 65 // 3.5. Kvantita a kvalita živin přiváděných nutriční podporou 66 // 3.6. Monitorování nutriční podpory 68 // 3.6.1. Klinické, antropometrické a biofyzikální parametry 69 // 3.6.2. Biochemické parametry 69 // 3.7. Metabolické komplikace parenterální výživy 71 // 3.7.1. Glukóza 73 // 3.7.2. Aminokyseliny 74 // 3.7.3. Tukové emulze 74 // 3.7.4. Ionty 75 // 3.7.5. Acidobazická rovnováha 75 // 3.7.6. Hepatobiliární komplikace 76 // 3.7.7. Gastrointestinální atrofie 77 // 3.7.8. Kostní onemocnění 77 // 3.8. Metabolická komplikace enterální výživy 77 // 3.9. Realimentační syndrom 78 // 4. MIKRONUTRIENTY 81 - Antonín Kazda // 4.1. Úvod 81 // 4.2. Stopové prvky 82 // 4.2.1. Fluor 83 // 4.2.2. Chrom 84 // 4.2.3. Jod 85 // 4.2.4. Kobalt 86 // 4.2.5. Mangan 86 // 4.2.6. Měď 87 // 4.2.7. Molybden 88 // 4.2.8. Selen 88 // 4.2.9. Zinek 91 // 4.2.10. Železo 92 // 4.3. Vitaminy 95 // 4.3.1. Vitamin A 96 // 4.3.2. Vitamin D 98 // 4.3.3. Vitamin E 100 // 4.3.4. Vitamin K 101 // 4.3.5. Vitamin C 102 // 4.3.6. Thiamin 103 // 4.3.7. Riboflavin 104 // 4.3.8. Kyselina nikotinová 105 // 4.3.9. Pyridoxin 106 // 4.3.10. Kyselina listová 106 // 4.3.11. Vitamin B,2 107 // 4.3.12. Biotin 108 // 4.3.13. Kyselina pantotenová 109 // 4.4. Mikronutrienty v kritických stavech 109 // 4.4.1. Úvod 109 // 4.4.2. Stopové prvky 110 // 4.4.3. Vitaminy 115 // 4.4.4. Závěry 116 // 5. VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ A PATOBIOCHEMIE V KLINICKÉ INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ 119 - Jarmila Drábková // 5.1. Základní životní funkce a další životně důležité funkce organismu 119 // 5.2. Klinický stav - rozdělení podle závažnosti 123 // 5.3. Akutní příhody a jejich projevy - rozdělení podle místa vzniku 124 // 5.4. Názvosloví a definice v intenzivní medicíně 124 //

5.5. Hlavní klinické diagnózy intenzivní medicíny a odraz klinických dějů v laboratorních nálezech 126 // 5.6. Odraz klinického obrazu jako multifaktoriálního a dynamického děje 127 // 6. METABOLICKÁ ODPOVĚĎ NA TRAUMA A SEPSI, KLINICKOBIOCHEMICKÉ VYŠETŘOVÁNÍ 131 - Antonín Kazda // 6.1. Patofyziologie a patobiochemie traumatu 131 // 6.1.1. Úvod 131 // 6.1.2. Syndrom systémové zánětlivé odpovědi - SIRS 132 // 6.1.3. Syndrom kompenzační protizánětlivé odpovědi - CARS 133 // 6.1.4. Aktivace plazmatického kaskádového systému 134 // 6.1.5. Reakce akutní fáze 134 // 6.1.6. Poruchy mikrocirkulace 135 // 6.1.7. Neuroendokrinní reakce a metabolické změny 136 // 6.1.8. Mnohočetné orgánové dysfunkce a selhání 137 // 6.2. Metabolická odpověď na trauma - fáze, vnitřní prostředí, energetika 137 // 6.2.1. Fáze metabolické odpovědi 137 // 6.2.2. Mediátory metabolické odpovědi na trauma 138 // 6.2.3. Vnitřní prostředí 139 // 6.2.4. Zajištění energie, změny v metabolismu živin 140 // 6.2.5. Možnosti ovlivnění metabolické odpovědi na trauma 144 // 6.3. Sepse a její klinickobiochemické projevy 144 // 6.3.1. Stadia sepse 145 // 6.3.2. Sepse a imunitní odpověď organismu .147 // 6.3.2.1. Adrenomedulin 148 // 6.3.2.2. Bílkoviny tepelného šoku 150 // 6.3.2.3. Toll-like receptory 151 // 6.4. Rozsah a frekvence klinickobiochemického vyšetření 151 // 6.4.1. Vyšetření séra (plazmy) 152 // 6.4.2. Vyšetření jater 160 // 6.4.3. Vyšetření moči 160 // 6.4.4. Ztráty sondou a drény 161 // 7. PROTEINY AKUTNÍ FÁZE 165 - Pavel Maruna // 7.1. Charakteristika 165 // 7.1.1. Postavení proteinů akutní fáze v systémové zánětlivé reakci 165 // 7.1.2. Základní skupiny 165 // 7.1.3. Fyziologický význam 167 // 7.2. Přehled hlavních APP 168 // 7.2.1. C-reaktivní protein 168 // 7.2.2. Sérový amyloid A 170 //

7.2.3. Haptoglobin 171 // 7.2.4. Hemopexin 171 // 7.2.5. Ceruloplazmin 171 // 7.2.6. Alfa!-kyselý glykoprotein 173 // 7.2.7. Alfarantitrypsin 174 // 7.2.8. Alfa,-antichymotrypsin 175 // 7.2.9. Alfa2-makroglobulin 175 // 7.3. Proteiny akutní fáze I. a II. typu 176 // 7.3.1. APP I. a II. typu 176 // 7.3.2. Cytokiny v indukci APP 176 // 7.3.3. Hormonální regulace APP 177 // 7.4. Diagnostický význam 177 // 7.4.1. Amplituda a trvání APP odpovědi 177 // 7.4.2. APP nejčastěji využívané v diagnostice 178 // 7.4.3. APP v časné detekci a v diferenciální diagnostice akutních a chronických stavů 179 // 7.4.3.1. Infekce 179 // 7.4.3.2. Pooperační období 180 // 7.4.3.3. Stavy spojené s leukopenií 180 // 7.4.3.4. Malignity 180 // 7.4.3.5. Nespecifické střevní záněty 180 // 7.4.3.6. Zánětlivá onemocnění pojivá 181 // 7.4.4. Další diagnostický význam APP 181 // 7.4.4.1. Haptoglobin a hemopexin 181 // 7.4.4.2. Alfa2-makroglobulin 181 // 7.4.4.3. Albumin 181 // 7.4.4.4. Prealbumin 182 // 7.4.4.5. Transferrin 182 // 7.4.4.6. Posttranslační variabilita APP v diagnostice 182 // 7.4.5. Srovnání diagnostické výtěžnosti cytokinů a APP 182 // 8. PROKALCITONIN 187 - Pavel Maruna // 8.1. Fyziologie a patofyziologie zánětlivého prokalcitoninu 187 // 8.2. Koncentrace PCT při zánětu 188 // 8.3. PCT v diagnostice 189 // 8.3.1. Základní charakteristika 189 // 8.3.2. Indikace vyšetření PCT 189 // 8.3.3. Interpretace nálezů 190 // 8.3.4. Uplatnění PCT v jednotlivých oborech 190 // 8.3.5. Metodika stanovení PCT 190 // 8.4. Diagnostický význam PCT v porovnání s cytokiny a proteiny akutní fáze 190 // 9. CYTOKINY A JEJICH POSTAVENÍ V DIAGNOSTICE KRITICKÝCH STAVŮ 195 - Pavel Maruna // 9.1. Reakce akutní fáze a systémová zánětlivá odpověď 195 // 9.2. Obecná charakteristika cytokinů 196 // 9.3. Klasifikace cytokinů 197 //

9.4. Receptory cytokinů 199 // 9.5. Úloha cytokinů v zánětu a SIRS 199 // 9.6. Cytokiny TH1 a TH2 odpovědi 203 // 9.6.1. Ukazatele TH1 a TH2 odpovědi 203 // 9.7. Diagnostické využití stanovení cytokinů v intenzivní péči -obecné preanalytické a analytické předpoklady 204 // 9.8. Stanovení cytokinů důležitých pro diagnostiku rizika nebo stupně rozvoje SIRS 205 // 9.8.1. Interleukin 1(3 205 // 9.8.2. Antagonista receptoru interleukinu 1 . .205 // 9.8.3. Faktor nekrotizující tumory a 206 // 9.8.4. Interleukin 6 206 // 9.8.5. Interleukin 8 207 // 9.8.6. Interleukin 10 207 // 9.8.7. Faktor inhibující migraci makrofágů .207 // 9.9. Solubilní receptory cytokinů 208 // 9.10. Adhezní molekuly 208 // 9.11. Srovnání diagnostického využití cytokinů a proteinů akutní fáze 209 // 9.12. Genetická variabilita cytokinů a její možnosti v diagnostice 209 // 9.13. Další aspekty cytokinové diagnostiky .212 // 10. SPECIFICITA A SENZITIVITA ZÁNĚTLIVÝCH PARAMETRŮ 217 - Pavel Maruna // 11. SYNDROM MULTIORGÁNOVÉ DYSFUNKCE 221 - Jarmila Drábková // 11.1. Charakteristika 221 // 11.2. Terminologie a klasifikace 222 // 11.3. Rozdělení 223 // 11.4. Vnitřní prostředí a MODS/MOF 223 // 11.5. Průběh 223 // 11.6. Časná a pozdní fáze 224 // 11.7. Laboratorní obraz 226 // 11.8. Terapie 228 // 12. SYNDROM AKUTNÍ DECHOVÉ TÍSNĚ 231 - Jarmila Drábková // 12.1. Charakteristika 231 // 12.2. Rozdělení ALI/ARDS 232 // 12.3. Etiologie a patofyziologie 232 // 12.4. Vývoj a rozdělení ARDS 233 // 12.5. Závažnost postižení 233 // 12.6. Klinický obraz 234 // 12.7. Laboratorní obraz 234 // 12.8. Diagnostika a diferenciální diagnostika 235 // 12.9. Terapie 236 // 13. HEMOKOAGULAČNÍ VYŠETŘENÍ PŘI SIRS/MODS A DISEMINOVANÉ INTRAVASKULÁRNÍ KOAGULACI 237 - Jiří Valenta // 13.1. Vyšetření u lůžka 238 // 13.1.1. Leeův-Whiteův test 238 //

13.1.2. Trombinový čas plné krve 238 // 13.1.3. Aktivovaný koagulační čas 238 // 13.1.4. Tromboelastografie 238 // 13.2. Vlastní laboratorní vyšetření 239 // 13.2.1. Protrombinový čas (Quickův test) 239 // 13.2.2. Aktivovaný parciální tromboplastinový čas 239 // 13.2.3. Trombinový čas 240 // 13.2.4. Reptilázový čas 240 // 13.2.5. Antitrombin 240 // 13.2.6. Fibrinogen 241 // 13.2.7. Degradační produkty fibrin(ogen)u .241 // 13.2.8. D-dimer 242 // 13.2.9. Fibrinolýza v euglobulinové frakci 242 // 13.2.10. Anti-Xa 242 // 13.2.11. Krevní destičky 243 // 13.2.12. Další hemokoagulační vyšetření 243 // 13.3. Obecná interpretace hemokoagulačního vyšetření 243 // 14. BIOCHEMICKÝ MONITORING RENÁLNÍCH FUNKCÍ U KRITICKY NEMOCNÝCH PACIENTŮ 245 - Martin Balík // 14.1. Algoritmus vyšetřování homeostázy 245 // 14.2. Vyšetření renálních funkcí 245 // 14.2.1. Glomerulární filtrace 245 // 14.2.2. Obraz funkční insuficience a jeho význam 247 // 14.2.3. Typ diurézy 248 // 14.2.4. Koncentrační schopnost 248 // 14.2.5. Gastrointestinální trakt 250 // 14.2.6. Vliv infuzní terapie 250 // 14.3. Tubulární funkce a vliv diuretik 250 // 14.4. Poruchy acidobazické rovnováhy se zaměřením na renální funkce 252 // 14.5. Vyšetření sérových a močových proteinů 254 // 14.6. Renální funkční parametry při renální insuficienci a progresi do renálního selhání 255 // 15. SEPSE 259 - Jarmila Drábková // 15.1. Charakteristika 259 // 15.2. Rozdělení sepse 260 // 15.3. Etiologie a patofyziologie 261 // 15.4. Klinický obraz 262 // 15.5. Laboratorní obraz 264 // 15.6. Terapie 265 // 15.7. Prognóza 266 // 16. TRAUMA - POLYTRAUMA - MEGATRAUMA - PLURITRAUMA 269 - Jarmila Drábková // 16.1. Definice, příčiny a charakteristika 269 // 16.2. Etiologie, průběh a prognóza 270 // 16.3. Patofyziologická odezva 270 //

16.4. Klinický obraz 271 // 16.5. Hodnocení 271 // 16.6. Časová období a jejich charakteristika 272 // 16.7. Laboratorní obraz 272 // 16.8. Terapie 275 // 17. AKUTNÍ STAVY V PORODNICTVÍ 277 - Jarmila Drábková // 17.1. Charakteristika 277 // 17.2. Laboratorní diagnostika 279 // 17.3. Nozologické jednotky a syndromy 280 // 18. AKUTNÍ INHALAČNÍ OTRAVY A DYSHEMOGLOBINÉMIE -PATOLOGICKÉ FORMY HEMOGLOBINU 285 - Jarmila Drábková // 18.1. Charakteristika 285 // 18.2. Karbonylhemoglobin 286 // 18.3. Kyanhemoglobin 288 // 18.4. Methemoglobin 288 // 18.5. Sulfhemoglobin 289 // 19. HYPERTERMIE, MALIGNÍ HYPERTERMIE 291 - Jarmila Drábková // 19.1. Charakteristika 291 // 19.2. Etiologie a patofyziologie 292 // 19.3. Rozdělení 293 // 19.3.1. Úraz teplem 293 // 19.3.2. Maligní hypertermie v anesteziologii 293 // 19.3.3. Maligní neuroleptický syndrom 294 // 19.3.4. Drogy a hypertermie 295 // 20. PALIATIVNÍ INTENZIVNÍ MEDICÍNA A KOMFORTNÍ PÉČE 297 - Jarmila Drábková // 20.1. Charakteristika 297 // 20.2. Zásady a složky paliativní péče 297 // 20.3. Klinický obraz 298 // 20.4. Laboratorní obraz 298 // 20.5. Potenciální dárce orgánů 298 // 21. AKUTNÍ A DLOUHODOBÉ OBDOBÍ PO NÁHLÉ PŘÍHODĚ KRITICKÉHO RÁZU - INTENZIVNÍ A POSTINTENZIVNÍ PÉČE 301 - Jarmila Drábková, Antonín Kazda // 21.1. Charakteristika 301 // 21.2. Dlouhodobý závažný stav a vnitřní prostředí 303 // 21.3. Biochemické markéry při dlouhodobém závažném stavu po akutním inzultu 304 // 21.4. Porovnání klinického průběhu a biochemického sledování 305 // 22. INTERINDIVIDUÁLNÍ ROZDÍLY VÝZNAMNÉ PRO INTENZIVNÍ MEDICÍNU 309 - Jarmila Drábková, Antonín Kazda // 22.1. Význam interindividuálních rozdílů - otevřený problém 310 // 22.2. Současné poznatky 310 // 22.3. Klinické výstupy 311 //

22.4. Personalizace, cílená volba optimálních parametrů a interpretace hodnot 312 // 22.5. Interindividuální rozdíly a farmakogenomika 313 // 23. POCT V URGENTNÍ A V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ 315 - Jarmila Drábková, Antonín Kazda // 23.1. Podstata POCT, požadavky, náklady, archivace a propojení výsledků 315 // 23.2. Využití POCT a jeho pracoviště 316 // 23.3. Profil a frekvence POCT vyšetření 317 // 23.4. Význam POCT a jeho budoucnost 319 // 24. LÉČEBNÁ HYPOTERMIE V MEDICÍNĚ KRITICKÝCH STAVŮ 321 - Jarmila Drábková // 24.1. Charakteristika a indikace 321 // 24.2. Patofyziologie mírné léčebné hypotermie 322 // 24.3. Biomarkery a monitorované údaje 323 // 24.4. Základní diagnózy, výkony a jejich vliv na biomarkery 324 // 24.5. Protokoly postupu 324 // 24.6. Klinické využití a výsledky 324 // 25. NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT 327 - Jarmila Drábková // 25.1. Charakteristika 327 // 25.2. Příčiny náhlé srdeční smrti 327 // 25.3. Děti, nezletilí a náhlá srdeční smrt .328 // 25.4. Diagnostika 329 // 25.5. Terapie 329 // 25.6. Poresuscitační syndrom - syndrom po náhlé srdeční zástavě 330 // ZKRATKY 333 // REJSTŘÍK 339

(OCoLC)823820778

cnb002391284