Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 01.06.2026. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(37.3) Půjčeno:112x 
BK
EB
Příručka
Biografie
Vyd. 3., V Portálu 2.
Praha : Portál, 2010
377 s. : il., portréty ; 21 cm
Externí odkaz    Plný text PDF 
   * Návod pro vzdálený přístup 

ISBN 978-80-7367-727-5 (vázáno)
ISBN 9788026201359 (e-kniha)
ISBN 9788026202912 (e-kniha)
němčina
Obsahuje bibliografie a rejstříky
Popsáno podle tištěné verze
000240448
KAPITOLA 1 // CO JE FILOSOFIE // 1.1 Úvodní úvaha // 1.2 Původ jména // 1.3 Problém počátku // 1.3.1 Zkušenost // 1.3.2 Údiv // 1.3.3 Pochybování // 1.3.4 Bez předpokladů // 1.4 Rozlišení // 1.4.1 Filosofie a speciální věda // 1.4.1.1 Klasifikace speciálních věd // 1.4.1.2 Reálné vědy // 1.4.1.3 Filosofie a reálné vědy // 1.4.1.4 Filosofie a formální vědy // 1.4.2 Filosofie a náboženství // 1.4.3 Filosofie a umění // 1.5 Pokus o definici // 1.5.1 Věda // 1.5.2 Základní věda // 1.5.3 Univerzální věda // 1.5.4 Rozumová věda // 1.5.5 Kritická věda // 1.6 Příklady z dějin pojmu filosofie // 1.6.1 Platón // 1.6.2 Aristoteles // 1.6.3 Tomáš Akvinský // 1.6.4 René Descartes // 1.6.5 Thomas Hobbes // 1.6.6 Immanuel Kant // 1.6.7 Johann Gottlieb Fichte // 1.6.8 Georg Wilhelm Friedrich Hegel // 1.6.9 Karl Marx // 1.6.10 Ludwig Wittgenstein // 1.6.11 Martin Heidegger // 1.6.12 Karl Jaspers // 1.6.13 Karl Popper // 1.6.14 Jurgen Habermas // 1.7 Jednota filosofie mnohost systémů // 1.8 Základní otázky filosofie platónský trojúhelník // 1.8.1 Podobenství o jeskyni // 1.8.2 Kritika zkušenosti // 1.8.3 Platónský trojúhelník // 1.8.4 Praxe // 1.8.5 Hlavní směry filosofického tázání // 1.9 Rozdělení filosofie // KAPITOLA 2 // FILOSOFIE BYTÍ // 2.1 Vlastní a nevlastní jsoucno // 2.1.1 Předsókratovská expozice // 2.1.2 Descartův mechanismus // 2.1.3 Labyrint kontinua (Leibniz) // 2.1.4 Atomismus // 2.1.5 Substance (Aristoteles) // 2.1.6 Nevlastní jsoucno // 2.2 Akt a potence // 2.2.1 Původ a význam rozlišení // 2.2.1.1 Dialektika // 2.2.2 Substance a akcident // 2.2.2.1 Kategorie // 2.2.3 Látka a forma (hylémorfismus) // 2.2.3.1 Ontologický pojem látky // 2.2.4 Esence a bytí // 2.2.5 Systém diferencí // 2.2.6 Ontologická kauzalita // 2.2.6.1 Aristotelova nauka o příčinách //
2.2.6.2 Kauzalita a nauka o aktu a potenci // 2.3 Transcendentálie // 2.3.1 Jedno // 2.3.2 Pravdivé // 2.3.3 Dobro // 2.3.4 Krásno // 2.4 Příroda // 2.4.1 Přírodní věda á přírodní filosofie // 2.4.2 Strom Porfyriův // 2.4.3 Těleso // 2.4.3.1 Prostor // 2.4.3.2 Čas // 2.4.3.3 Anorganické jsoucno // 2.4.4 Živé jsoucno // 2.4.4.1 Těleso jako organismus // 2.4.4.2 Teleologie // 2.4.5 Animalità, živočišnost // 2.4.5.1 Živočišný organismus // 2.4.5.2 Evoluce // KAPITOLA 3 // FILOSOFIE JÁ // 3.1 Filosofie Já: transcendentální reflexe // 3.1.1 Filosofický problém poznání // 3.1.2 Teorie odrazu // 3.1.3 Kantův kopernikánský obrat // 3.1.4 Transcendentální diference // 3.1.5 Hraniční pojem: věc o sobě (Ding an sich) // 3.1.6 Spor o existenci světa // 3.2 Poznání smyslové a duchovní // 3.2.1 Smyslovost vnější a vnitřní // 3.2.2 Smyslovost a duch // 3.2.2.1 Vztaženost k subjektu // 3.2.2.2 Všeobecnost // 3.2.2.3 Totalita // 3.2.2.4 Jazykový charakter // 3.2.2.5 Sebeurčování na základě svobody // 3.2.3 Empirismus a racionalismus // 3.2.3.1 Empirismus // 3.2.3.2 Racionalismus // 3.2.3.3 Osvícenství // 3.2.3.4 Překonání empirismu a racionalismu Kantem // 3.3 Struktura poznání // 3.3.1 Struktura poznání podle Tomáše Akvinského // 3.3.1.1 První diference // 3.3.1.2 Druhá diference // 3.3.2 Struktura poznání podle Kanta // 3.3.2.1 Transcendentální estetika // 3.3.2.2 Transcendentální logika // 3.3.2.3 Další výhledy // 3.4 Obrat k subjektu a jeho formy // 3.4.1 Fenomenologie Edmunda Husserla // 3.4.2 Existencialismus // 3.4.3 Hermeneutika // 3.4.4 Filosofie vědomí // KAPITOLA 4 // TŘETÍ SMĚR // 4.1 Novoplatónismus // 4.2 Systém G. W. F. Hegela // 4.3 Historický materialismus u Marxe // 4.4 Analytická filosofie // 4.4.1 Pozitivismus // 4.4.2 Wittgenstein I //
4.4.3 Novopozitivismus Vídeňského kruhu // 4.4.4 Kritický racionalismus // 4.4.5 Wittgenstein II // 4.4.6 Sémiotika // 4.5 Div jazyka // 4.5.1 Nadznakový charakter jazyka // 4.5.2 Trojsměrnost jazyka // 4.5.3 Jazykový obraz světa // 4.5.4 Dialektika jazyka // 4.5.5 Univerzální gramatika (N. Chomsky) // 4.6 Pragmatika: jednotlivé pozice // 4.6.1 Dialogická rekonstrukce (erlangenská škola) // 4.6.2 Univerzální pragmatika (J. Habermas) // 4.6.3 Transcendentální pragmatika jazyka (K. O. Apel) // 4.7 Friedrich Nietzsche // 4.7.1 Východisko // 4.7.2 Člověk a lidstvo // 4.7.3 Nadčlověk // 4.8 Postmoderna // 4.9 Pravda // KAPITOLA 5 // LOGIKA A TEORIE VĚDY // 5.1 Logika // 5.1.1 Co je logika? // 5.1.1.1 Dějiny formální logiky // 5.1.1.2 Filosofie a formální logika // 5.1.1.3 Logistika a metalogika // 5.1.2 Slovo a význam // 5.1.2.1 Vlastní jména a predikáty // 5.1.2.2 Jednoznačnost a mnohoznačnost (stejnojmennost) // 5.1.2.3 Definice // 5.1.2.4 Problém univerzálií (obecnin) // 5.1.3 Výroková logika // 5.1.3.1 Konjunkce // 5.1.3.2 Disjunkce // 5.1.3.3 Implikace // 5.1.3.4 Exkluze // 5.1.3.5 Ekvivalence // 5.1.3.6 Logické zákony // 5.1.4 Predikátová logika // 5.1.4.1 Predikáty jednomístné a vícemístné // 5.1.4.2 Jednoduchý výrok a výroková forma // 5.1.4.3 Kvantifikátory // 5.1.4.4 Formalizace // 5.1.4.5 Logické zákony // 5.1.4.6 Věty A, E, 1,0 // 5.1.5 Logika tříd (množin) // 5.1.5.1 Spojení tříd (množin) // 5.1.5.2 Výroky o třídách (množinách) // 5.1.6 Logický čtverec // 5.1.7 Sylogistika // 5.1.7.1 Trojice vět, které mohou tvořit platné sylogismy // 5.1.7.2 Figury sylogismu // 5.1.8 Výhledy // 5.2 Teorie vědy // 5.2.1 Systém teorie věda // 5.2.2 Dedukce a axiomatický systém // 5.2.3 Indukce // 5.2.3.1 Pozorování popis klasifikace // 5.2.3.2 Hypotéza // 5.2.3.3 Teorie //
5.2.4 Vysvětlení // 5.2.5 Objasnění některých pojmů // 5.2.6 Význam empirických teorií // KAPITOLA 6 // ČLOVĚK // 6.1 Člověk jako téma vědy // 6.2 Animalità a duch // 6.3 Člověk jako fenomén // 6.4 Tělo a duše // 6.4.1 Duše a duch // 6.4.2 Pokusy o řešení // 6.4.3 Duch jakožto duše // 6.5 Problém nesmrtelnosti // 6.6 Dějinnost // 6.6.1 Bytí k smrti // 6.6.2 Dějinnost a dějiny // 6.6.3 Příroda a dějiny // 6.6.4 Filosofie dějin // 6.7 Socialita a společnost // 6.7.1 Oblasti sociální interakce // 6.7.2 Integralismus a diferenciace // 6.7.3 Stát a právo // 6.7.4 Společnost // 6.7.4.1 Hospodářství // 6.7.4.2 Vědění a dovednosti // 6.7.4.3 Rodina // 6.7.4.4 Nábožensko-kulturní oblast 6.7.4.5 Přehled // 6.8 Exkurz: Feministická filosofie // KAPITOLA 7 // ETIKA // 7.1 Svoboda vůle // 7.1.1 Teorie a praxe // 7.1.2 Vnější a vnitřní svoboda // 7.1.3 Vnitřní svoboda a praktický rozum // 7.1.4 Dobro a zlo // 7.1.5 Svoboda a determinismus // 7.2 Svědomí // 7.2.1 Mravní apriori // 7.2.2 Aplikace // 7.2.3 Autonomie svědomí // 7.2.4 Svědomí před jednáním a po něm // 7.3 Problém norem // 7.3.1 Svědomí a norma // 7.3.2 Nutnost norem // 7.3.3 Odůvodnění norem // 7.3.3.1 Utilitaristická argumentace // 7.3.3.2 Argumentace teorie spravedlnosti // 7.3.3.3 Argumentace klasického přirozeného práva // 7.4 Otázka smyslu // 7.4.1 Cíle, jež jsou zároveň povinnostmi // 7.4.2 Hodnoty a cíle lidské praxe // 7.4.2.1 Svoboda na základě přírody // 7.4.2.2 Svoboda na základě lidství // 7.4.3 Etika a víra // 7.4.3.1 Tranzitivita smyslu // 7.4.3.2 Nerealizovatelnost „dovršeného dobra" // 7.4.3.3 Problém viny // 7.4.3.4 Kategorický nárok svědomí // 7.5 Sociální etika // 7.5.1 Liberalismus // 7.5.2 Socialismus // 7.5.3 Étos lidských práv // 7.6 Právo // 7.7 Přehled //
KAPITOLA 8 // BŮH // 8.1 Kritika náboženství // 8.1.1 Feuerbach // 8.1.2 Marx // 8.1.3 Nietzsche // 8.1.4 Freud // 8.1.5 Carnap // 8.1.6 Sartre // 8.1.7 Sólleová // 8.1.8 Přehled // 8.2 Filosofická nauka o Bohu // 8.2.1 Ontologická otázka po Bohu // 8.2.1.1 Důkaz kosmologický a teleologický // 8.2.1.2 Bůh v řeči analogie // 8.2.1.3 Ontologický pojem Boha // 8.2.2 Otázka Boha ve filosofii Já // 8.2.2.1 Kantova kritika důkazů vycházejících z filosofie bytí // 8.2.2.2 Bůh jako regulativní idea // 8.2.2.3 Bůh jako praktický postulát // 8.2.3 Otázka Boha ve filosofii ducha // 8.2.3.1 Ontologický důkaz // 8.2.3.2 Kritika ontologického důkazu // 8.3 Výhledy // 8.4 Náboženská víra // 8.4.1 Víra a filosofie // 8.4.2 Ten, kdo naslouchá slovu // 8.4.3 Totální experiment // Hlavní díla evropské filosofie // Seznam použité a doporučené literatury // České překlady filosofických děl použité k tlumočení citátů
(OCoLC)655144829
cnb002096054

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC