.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:3x 

BK

Vyd. 1.

Praha : OIKOYMENH, 2012

229 s. ; 22 cm

ISBN 978-80-7298-444-2 (váz.)

Knihovna novověké tradice a současnosti ; sv. 80

němčina

Přeloženo z němčiny

Obsahuje bibliografii na s. 227 a bibliografické odkazy

000240685

Obsah // Předmluva k druhému vydání...11 // VI // Základy fenomenologického objasnění poznání // Úvod ...17 // PRVNÍ ODDÍL // Objektivující intence a vyplnění. // Poznání jako syntéza vyplnění a jeho stupně // První kapitola // Významová intence a významové vyplnění...23 // § 1. Otázka, zda jako nositelé významu mohou fungovat všechny // druhy aktů, nebo jen některé...23 // § 2. Vyjádřitelnost všech aktů není rozhodující...25 // § 3. Třetí smysl řeči o výrazu aktu. Formulování našeho tématu..26 // § 4. Výraz vjemu („vjemový soud“)...28 // § 5. Pokračování. Vjem jakožto akt, který určuje význam, // ale neobsahuje význam...30 // § 6. Statická jednota mezi vyjadřující myšlenkou a vyjádřeným // názorem. Poznávání...35 // § 7. Poznávání jako aktový charakter a „obecnost slova“...37 // § 8. Dynamická jednota mezi výrazem a vyjadřovaným názorem. // Vědomí vyplnění a vědomí identity...41 // § 9. Odlišný charakter intence uvnitř a vně jednoty vyplnění...45 // § 10. Rozsáhlejší třída prožitků vyplnění. Názory jakožto intenci // vyžadující vyplnění...46 // § 11. Zklamání a rozpor. Syntéza rozlišování...48 // § 12. Úplné a částečné identifikování a rozlišování jakožto společný fenomenologický základ predikativní a determinativní formy výrazu...50 // Druhá kapitola // Nepřímá charakteristika objektivujících intencí a jejich podstatných

// druhů za pomoci rozdílů syntéz vyplnční...55 // § 13. Syntéza poznávání jako forma vyplnční, která je charakteristická pro objektivující akty. Podřazení významových aktů pod třídu // objektivujících aktů...55 // § 14. Fenomenologická charakteristika rozdílu signitivních // a intuitivních intencí za pomoci osobitých rysů vyplnční...58 // § 15. Signitivní intence mimo významovou funkci...63 // Třetí kapitola // ? fenomenologii stupňů poznání...67 // § 16. Pouhá identifikace a vyplnční...67 // § 17. Otázka po vztahu mezi vyplněním a znázorněním...70 // § 18. Řady stupňů zprostředkovaných vyplnční. Zprostředkované // představy...71 // § 19. Rozdíl mezi zprostředkovanými představami a představami // představ...73 // § 20. Pravá znázornění v každém vyplnční. Vlastní a nevlastní // znázornění...74 // § 21. „Plnost" představy...76 // § 22. Plnost a „intuitivní náplň"...78 // § 23. Poměry váhy mezi intuitivní a signitivní náplní jednoho a téhož aktu. Čistá intuice a čistá signifikacc. Vjemový obsah a obrazový // obsah, čisté vnímání a čistá imaginace. Gradace plnosti...79 // § 24. Řady stupňování vyplnční...83 // § 25. Plnost a intencionálni matérie...85 // § 26. Pokračování. Reprezentace neboli pojetí. Matérie jakožto smysl pojetí, forma pojetí a pojímaný obsah. Odlišná charakteristika // intuitivního a signitivního pojetí...88 // § 27.

Reprezentace jakožto nutné základy představ ve všech aktech. Poslední objasnění řeči o různých způsobech vztahu včdomí // ? předmčtu...91 // § 28. Intencionálni podstata a vyplňující smysl. Poznávací podstata. // Názory in specie...92 // § 29. Úplné a mezerovité názory. Přiměřené a objektivně úplné // znázornění. Esence...93 // Čtvrtá kapitola // Slučitelnost a neslučitelnost...98 // § 30. Ideální rozlišení významů na možné (reálné) a nemožné // (imaginární)...98 // § 31. Sjednotitelnost či slučitelnost jako ideální vztah v nejširší oblasti // obsahů vůbec. Sjednotitelnost „pojmu" jakožto významů ... 100 // § 32. Nesjednotitelnost (rozpor) obsahů vůbec...102 // § 33. Jak může i rozpor fundovat jednotu. Relativita výrazů // sjednotitelnost a rozpor...103 // § 34. Nčkolik axiómů...?6 // § 35. Neslučitelnost pojmů jako významů...107 // Pátá kapitola // Ideál adekvace. Evidence a pravda...109 // § 36. Úvod...109 // § 37. Vyplňující funkce vnímání. Ideál posledního vyplnční...110 // § 38. Kladoucí akty ve funkci vyplnční. Evidence v laxním // a přísném smyslu...43 // § 39. Evidence a pravda...114 // DRUHÝ ODDÍL Smyslovost a intelekt // Šestá kapitola // Smyslové a kategoriální názory...119 // § 40. Problém vyplnční kategoriálních forem významu a vůdčí // myšlenka pro jeho řešení...119 // § 41. Pokračování. Rozšíření oblasti příkladů...122

// § 42. Rozdíl mezi smyslovou látkou a kategoriální formou v celé // oblasti objektivujících aktů...124 // § 43. Objektivní koreláty kategoriálních forem nejsou „reálnými" // momenty...126 // § 44. Původ pojmu bytí a ostatních kategorií neleží v oblasti // vnitřního vnímání...128 // § 45. Rozšíření pojmu názoru, spcciálnč pojmů vnímání a imaginace. // Smyslový a kategoriální názor...130 // § 46. Fenomenologická analýza rozdílu mezi smyslovým // a kategoriálním vnímáním...132 // § 47. Pokračování. Charakteristika smyslového vnímání jako // „prostého“ vnímání...135 // §48. Charakteristika kategoriálních aktů jako fundovaných aktů. . . .139 // § 49. Dodatek o nominální formaci...142 // § 50. Smyslové formy v kategoriálním pojetí, ale nikoli // v nominální funkci...I44 // § 51. Kolektiva a disjunktiva...145 // § 52. Obecné předměty se konstituují v obecných názorech...147 // Sedmá kapitola // Studie o kategoriální reprezentaci...150 // § 53. Navázání na výzkumy prvního oddílu...150 // § 54. Otázka reprezentantů kategoriálních forem...151 // § 55. Argumenty pro přijetí vlastních kategoriálních reprezentantů. . . 153 § 56. Pokračování. Psychický svazek spojovaných aktů a kategoriální // jednota odpovídajících přcdmčtů...156 // § 57. Reprezentanty fundujících názorů nejsou bezprostředné // spojovány reprezentanty syntetických forem...157 // §

58. Vztah mezi občma rozdíly: vnčjší a vnitřní smysl, jakož i smysl // a kategorie...160 // Osmá kapitola // Apriorní zákony vlastního a nevlastního myšlení...164 // § 59. Komplikace ke stále novým formám. Čistá nauka o formách // možných názorů...164 // § 60. Relativní či funkční rozdíl mezi matérií a formou. // Čisté a se smyslovostí smíšené intelektivní akty. // Smyslové pojmy a kategorie..._165 // § 61. Kategoriální formace není reálné přetváření předmčtu...167 // § 62. Svoboda v kategoriálním formování předem dané látky a její // meze: čisté kategoriální zákony (zákony „vlastního“ myšlení) ..169 § 63. Čisté zákony platnosti signitivních a signitivnč // kontaminovaných aktů (zákony nevlastního myšlení)...172 // § 64. Čisté logické zákony jako zákony každého, a nikoli jen // lidského intelektu vůbec. Jejich psychologický význam a jejich // normativní funkce vzhledem ? neadekvátnímu myšlení...177 // § 65. Protismyslný problém reálného významu logična...179 // § 66. Odlišení nejdůležitčjších rozdílů, které se směšují při užívání // terminologického protikladu nazírání a myšlení...181 // TŘETÍ ODDÍL Vyjasnění úvodního problému // Devátá kapitola // Neobjektivující akty jako zdánlivá významová vyplnční...184 // § 67. Že ne každé znamenání obsahuje poznávání...184 // § 68. Spor o interpretaci svérázných gramatických

forem pro vyjádření // neobjektivujících aktů...186 // § 69. Argumenty pro a proti Aristotelovu pojetí...189 // § 70. Rozhodnutí...195 // Příloha // Vnčjší a vnitřní vnímání. Fyzické a psychické fenomény...199 // § 1. Populární a tradiční filosofické pojmy vnějšího a vnitřního // vnímání...199 // § 2. Epistemologické a psychologické motivy ? prohloubení tradičního členění. Brentanovo pojetí...200 // § 3. Epistemologické a psychologické motivy ? prohloubení tradičního // členění. Brentanovo pojetí...205 // § 4. Kritika. Vnčjší a vnitřní vnímání mají v normálním pojetí těchto pojmů stejný epistemologický charakter; vnímání // a interpretace...207 // § 5. Mnohoznačnost termínu jev...209 // § 6. Z toho plyne záměna epistemologický bezvýznamného protikladu vnitřního a vnějšího vnímání s epistemologický zásadním // protikladem adekvátního a neadekvátního vnímání...212 // § 7. Nejde tu toliko o slovní spor...216 // § 8. Záměna dvou podstatně odlišných dělení. „Fyzické“ obsahy neexistují „pouze fenomenálně“, nýbrž existují „skutečně“...218 // Oznámení autora...221 // Seznam literatury...226 // Ediční poznámka...227

(OCoLC)817047739

cnb002379621