.

0 (hodnocen0 x )

(5) Půjčeno:10x 

BK

3. vyd.

Praha : Rezek, 2009

323 s. ; 20 cm

ISBN 978-80-86027-30-2 (brož.) ISBN !80-86027-30-9 (chyb.)

antická starověká řečtina

Přeloženo z řečtiny

Překlad podle Susemihlova vydání opraveného O. Immischem, Aristotelis Politicorum libri octo, Lipsiae 1929

Obsahuje bibliografické odkazy

000240708

ÚVOD (A. Kříž) 9-36 // POLITIKA 37-275 // POZNÁMKY 276-322 // ZKRATKY // Úvod (Antonín Kříž) 9 // KNIHA PRVNÍ // Pojem, vznik, význam a složky obce. // O majetku, jeho získávání i správě // 1. Určení podstaty politického společenství 37 // 2. Metoda zkoumání. Poměr obce a jednotlivce. // O sdružování lidí. Obec je útvar přirozený. Obec je dříve než jednotlivec 38 // 3. Složky domácnosti. Pán a otrok 41 // 4. Majetek a otrok. Otrok je částí majetku 42 // 5. Přirozený rozdíl mezi otrokem a svobodným občanem. Někteří lidé jsou od přirozenosti otroky 43 // 6. Námitky proti otroctví. Otroctví přirozené a zákonné. U kterých lidí není otroctví oprávněno 45 // 7. Ukončení výkladu o poměru mezi pánem a otrokem. Rozdíl v znalostech otroka a pána 47 // 8. Získávání majetku a jeho způsoby. Výdělečnictví je částí hospodářství. Přirozené výdělečnictví. Bohatství má určité meze 489. Umění výdělečné a peněžnické. O kupectví, směně a penězích. Přirozené bohatství a peněžnictví 51 // 10. Poměr výdělečnictví k politice a hospodářství. O lichvě a úroku 54 // 11. Pokyn pro výdělečnou činnost v domácnosti a obci. Části výdělečnictví. Povaha jednotlivých zaměstnání. Získávání důchodu monopolem 55 // 12. Trojí stránka v hospodářství. Poměr vládnoucích a poddaných. Povaha vlády muže nad ženou a dětmi 58 // 13. Přirozené vlastnosti vládnoucích a poddaných. Ctnosti vládnoucích a poddaných. Úkol pána v přiměřené výchově otroka. Nutnost výchovy žen 58 // KNIHA DRUHÁ // Kritika politických teorií předchůdců a výklad o některých proslulých ústavách // 1. Předběžné poznámky ke kritice politických teorií. Platónova teorie v Ústavě 63 //

2. Nesprávnost Platónova úsilí o naprostou jednotnost obce zaváděním komunismu žen a dětí. Naprostá jednotnost obci neprospívá 64 // 3. Komunismus žen a dětí obci neprospívá, spíše škodí. Důvody proti komunismu žen a dětí 65 // 4. Komunismus žen a dětí ničí zvláště příbuzenskou lásku 675. O komunismu majetku u Platóna. Hospodářské, etické a historické důvody proti komunismu majetku. Neúplnost návrhu komunismu u Platóna 69 // 6. Kritika Platónova spisu Zákony. Srovnání zařízení v Platónových Zákonech a v Ústavě. Nedůslednosti v Platónových Zákonech. V Zákonech převládá prvek oligarchický 73 // 7. Ústava Faleova. Důležitost úpravy majetku. Nedostatečnost Faleova návrhu. Nutnost mírnit žádost po majetku 77 // 8. Ústava Hippodamova. Kritika Hippodamových návrhů. Řešení otázky o změně zákonů 81 // 9. Ústava lakedaimonská. Vady spartského zřízení. Volná kázeň žen ve Spartě. Nesrovnalost v majetku. Nedostatky v zřízení eforátu a gerusie. Volba úřadů, králové, společné stolování. Pochybená výchova ve Spartě, směřující jen k válečné zdatnosti 85 // 10. Ústava krétská. Výhodná poloha Kréty. Srovnání krétského zřízení s lakónským. Vláda na Krétě jest vládou velmožů 91 // 11. Ústava kartháginská. Její vady. Kdo má v obci vést správu 93 // 12. Zřízení Solónovo v Athénách a zřízení jiných obcí řeckých. Chvála a výtky Solónovu zřízení. Zmínka o jiných zákonodárcích 96 // KNIHA TŘETÍ // Výklad pojmů ústavy, obce a občana. Ústavy správné a jejich zhoršené odrůdy. Království // 1. Pojem ústavy, obce a občana 99 // 2. Pokračování ve výkladu o pojmu občana a obce 101 // 3. O trvání totožnosti obce. // Závazky obce a změna ústavy 102 //

4. Ctnost člověka a občana. Rozdíl mezi ctností občana a člověka. Jak je třeba učiti se vládě občanské. Ctnost občana a člověka je totožná jen v nejlepší obci 104 // 5. Různost občanů podle různých ústav. Občan má být prost všedních prací, které mu brání v cviku ctnosti. Cizinci a občanství v některých ústavách. Závěr úvahy o ctnosti člověka a občana 107 // 6. Rozdíly v ústavách. Úkol obce. Výměr ústavy. Rozdíly v ústavách se řídí účelem: správné ústavy hledí obecného prospěchu, ústavy pochybené cílí k prospěchu vládnoucích 108 // 7. Ústavy správné a nesprávné. Správné: království aristokracie a políteia. Nesprávné: demokracie, oligarchie a tyranida 110 // 8. Nesnáze při rozlišování ústav. Počet suverénů v demokraciích a oligarchiích je něčím nahodilým 111 // 9. Různá práva občanů v různých ústavách. Nesprávné chápaní rovnosti a nerovnosti. Obec je společenství, nikoli spojenectví. Obec je společenství dokonalého života 112 // 10. Kdo má v obci miti svrchovanou moc 115 // 11. Vady v uvedených ústavách. Zákony musí býti mezí a normou. V udílení práv je třeba dbáti i obecného množství. Otázka odbornictví v některých činnostech. Poměr úřadů a zákonů 116 // 12. Přednosti, které mají rozhodovali při obsazování úřadů 119 // 13. Udržování rovnováhy v obci. Je třeba dbát osobní zdatnosti, ctnosti, rodu, majetku a svobody. Vládnout mají muži vynikající ctností. Odstraňování vynikajících lidí ostrakismem 121 // 14. Království a jeho druhy: Království spartské, království despotické u neřeckých kmenů a aisymneteia. Království řecké doby hérojské a království neobmezené, absolutistické 125 //

15. O královské moci. Vláda nejdokonalejšího muže jest lepší než vláda zákonů. Je-li více dokonalých mužů, má přednost aristokracie. Stručný nástin postupu zavádění ústav. Obtíže království při dědičné posloupnosti. Král má mít jen omezenou moc 127 // 16. Neobmezené království. Poměr vlády k zákonům. Nestejnost občanů vyžaduje vlády zákonů. Tam, kde nevystačují zákony, je lépe, aby rozhodovalo v obci více mužů než jeden 130 // 17. Oprávněnost různých způsobů vlády. Které obci která ústava vyhovuje. Kde jednotlivec nebo jeho rod vyniká nad ostatní ctností, je nejlepší ústavou království 133 // 18. Závěr úvahy o ústavách a možnost zřízení nejlepší ústavy. Ctnost muže i občana v nejlepší obci jest táž, rovněž výchova obou 134 // KNIHA ČTVRTÁ // Výklad o jednotlivých ústavách a o moci zákonodárné, výkonné a soudní // 1. Nejlepší ústava absolutně a relativně. Poměr zákonů k ústavě. Nejlepší ústavu nelze všude zavěsti, proto je nutno znáti také, která ústava je za daných podmínek možná. Nutnost znalosti rozdílů v ústavách, ježto zákony se musí řídili ústavami 135 // 2. Rozdíly v druzích ústav. Pojednání o relativně nej lepší ústavě. Zhodnocení jednotlivých ústav a rozvrh dalšího postupu 137 // 3. Původ rozdílů mezi ústavami. Rozdíly se řídí rozdíly částí obce, tj. rozdíly způsobu života obyvatelstva, bohatství, rodu a ctnosti čili mravní dokonalosti a zdatnosti. Obvyklé dělení ústav na oligarchické a demokratické 138 // 4. Stavy v obci. Druhy demokracie. Pojem demokracie a oligarchie. Pět druhů demokracie. Demagogie 139 // 5. Druhy oligarchie. Zdánlivé ústavy 145 // 6. Pokračování výkladu o druzích demokracie a oligarchie 145 //

7. Druhy aristokracie 1478. Políteiá. Aristokratické a demokratické políteie. Políteiá jako směs oligarchie a demokracie 148 // 9. Zřízení políteie a rozdíly v ní. Vznik políteie výběrem nejlepších ustanovení v oligarchiích a demokraciích anebo určením středu mezi oběma. Mínění o ústavě lakónské 150 // 10. Tyranida. Tři její druhy 151 // 11. Relativně nejlepší zřízení obce. Střední stav jest zárukou trvání obce. Zákonodárci pocházející ze středních vrstev. Střed ve všem jest nejlepší, jest i měřítkem lepších a horších ústav 152 // 12. Která ústava kterým obcím prospívá. Obecně platná zásada pro všechny ústavy. Ještě o významu středních vrstev 156 // 13. Oligarchické a demokratické chytré úskoky pro udržení ústavy. Účast lidu ve správě obce 157 // 14. Tři podstatná zařízení v obci: rada, úřady, soudnictví. Účast občanů v podstatných zařízeních. Výklad o radě v demokraciích a oligarchiích 159 // 15. Druhy úřadů, jejich pravomoc a jejich obsazování 162 // 16. Soudnictví. Druhy soudů a nejlepší zařizování soudnictví 166 // KNIHA PÁTÁ // Příčiny zániku ústav a prostředky k jejich udržování // 1. Předběžné poznámky o příčinách změn ústav. Nesprávné chápání rovnosti a nerovnosti. Dvojí způsob převratů: proti ústavě nebo jen proti vedení. Demokracie je bezpečnější než oligarchie 169 // 2. Všeobecný výklad o příčinách změn ústav a převratů. Hlavní příčiny rozbrojů: smýšlení, ziskuchtivost, ctižádost 172 // 3. O vnějších příčinách změn ústav. Příčiny převratů: zpupnost, zištnost, pocty, převaha, strach před trestem, opovrhování, nepoměrný vzrůst jedné části; vtíravost do úřadů, nedbalost, maličkosti, kmenová různost obyvatelstva 173 //

4. Dokončení úvahy o příčinách ústavních změn. Rozbroje mezi předáky. Moc, závist, lest, násilí 176 // 5. Příčiny a příklady převratů v demokraciích 178 // 6. Příčiny a příklady převratů v oligarchiích 180 // 7. Příčiny převratů v aristokraciích 183 // 8. Udržování ústav. Prostředky k jejich udržování 186 // 9. Pokračování výkladu o udržování ústav. Nutné vlastnosti správců nejvyšších úřadů 190 // 10. Příčiny a příklady převratů v monarchiích 192 // 11. Prostředky k udržování monarchií, zvláště tyranid 199 // 12. Krátké trvání oligarchií a tyranid. Kritika Platónova učení o převratech ústav 205 // KNIHA ŠESTÁ // Úvaha o zásadách a o udržováni druhů demokracie a oligarchie. Pojednání o úřadech v obci // 1. Předběžné poznámky o druzích demokracie 209 // 2. Zásady a zvláštnosti demokracie 210 // 3. Obtíž s provedením zásady rovnosti 212 // 4. Druhy demokracie podle obyvatelstva 213 // 5. Udržování demokracií. Počínání demagogů a počínání správné. Prostředky k udržení demokracií 217 // 6. Zařizování oligarchií 219 // 7. Pokyny k udržování oligarchického zřízení 220 // 8. O úřadech v obci 221 // KNIHA SEDMÁ // Různá zařízení v nejlepší obci // 1. O blaženosti jednotlivce a obce. Poměr mezi dobry vnějšími a duševními 225 // 2. Způsoby života. Nejvyšším účelem obce není dobývai nadvlády nad jinými obcemi. Blaženost jednotlivce a obce 227 // 3. O přednosti života politického a o blaženosti. Blaženost jest v činném životě. Praktický význam rozjímání (theória) 230 // 4. Počet občanů v nejlepší obci. Obec má býti soběstačná a přehledná 232 // 5. O jakosti, poloze a rozsáhlosti území. Úrodnost, tvar a poloha území obce 234 //

6. O spojení s mořem a o námořní moci. Výhoda spojení obce a města s mořem 235 // 7. O vrozených vlastnostech občanů 237 // 8. Nutné stavy v obci. Počet stavů se řídí úkoly obce 238 // 9. Účast různých stavů ve správě obce. Občané nejlepší obce a všední zaměstnání 240 // 10. O starobylých zřízeních v Egyptě, na Krétě a v Itálii. Rozdělení půdy pro různé potřeby 241 // 11. O poloze města a potřebě hradeb. Nutné zřetele při zakládání města 244 // 12. O poloze některých veřejných budov 246 // 13. Základy a požadavky řádné obce. O blaženosti, o ctnosti a o výchově k ní. Cvik v ctnosti a prostředky k němu 247 // 14. O výchově v nejlepší obci. Pochybená výchova ve Spartě. Výchova má býti stejná pro všechny a má směřovali k vzdělání ducha 249 // 15. Ctnosti obci potřebné. Přirozený postup při výchově dětí. Nutnost etických ctností k moudrosti. Nutnost tělesné péče 253 // 16. Manželství a plození dítek. Vhodný věk pro uzavírání manželství. Tělesný stav a věková hranice rodičů. Odkládání a výživa novorozeňat. Tresty za cizoložství 255 // 17. Péče o výchovu dětí. Výživa, hry a mravní čistota dětí. Rozdělení výchovy podle věkových stupňů 258 // KNIHA OSMÁ // Výchova v nejlepší obci // 1. Výchova má být veřejná a společná 261 // 2. Různé názory o výchovném cíli. Mínění Aristotelovo 262 // 3. Učebné předměty a jejich cena. Vzdělání pro život ve volném čase. Význam hudby. Výchova nemá hleděti jen k užitečnosti 263 // 4. O pěstování tělocviku. Správné jeho pěstování 265 // 5. Výchovná cena hudby. Trojí účel pěstování hudby 267 // 6. Cvičení v hudbě. Rozdíly v hudebních nástrojích. 270 // Do jaké míry se má hudbě učiti //

7. Tóniny a rytmy; jejich výchovný význam. Trojí zřetel při výběru tónin 273 // Poznámky (Antonín Kříž) 276 // Zkratky 322 // Ediční

poznámka 323

(OCoLC)505915446

cnb002026566