Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 01.06.2026. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(5.1) Půjčeno:46x 
BK
Vyd. 1.
Praha : Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2013
xxvi, 915 s. : il. (převážně barev.), portréty ; 31 cm

ISBN 978-80-7080-830-6 (váz.)
angličtina
Obsahuje bibliografii na s. [863] a rejstřík
000244760
Seznam nejběžnějších symbolů XXI // Jak postupovat XV // Průvodce strukturou knihy XVII // F. Základy 1 // F.l Atomy 1 // F.2 Molekuly 2 // F.3 Makroskopická forma hmoty (bulk matter) 4 // F.4 Energie 6 // F.5 Vztahy mezi molekulovými a makroskopickými // vlastnostmi 7 // F.5.1 Boltzmannovo rozdělení 7 // F.5.2 Rovnoměrné rozdělení (ekvipartiční princip) 8 // F.6 Elektromagnetické pole 9 // F.7 Jednotky 10 // Cvičení 13 // ČÁST 1 ROVNOVÁHA 15 // 1. Vlastnosti plynů 170 // 1.1 Ideální plyn 17 // 1.1.1 Stavové chováni plynů 17 // 1.1.2 Zákony plynů 21 // 1-1.1 Využití ve výzkumu životního prostředí. // Zákonitosti plynů a počasí 25 // 1.2 Reálné plyny 26 // 1.2.1 Interakce mezi molekulami 26 // 1.2.2 Van der Waalsova stavová rovnice 30 // Seznam nejdůležitějších vztahů 35 // Otázky 35 // Cvičení 35 // Problémově orientované úlohy 37 // Matematický základ 1: Derivování a integrování 39 // 2. První zákon termodynamiky 41 // 2.1 Základní pojmy 41 // 2.1.1 Práce, teplo a energie 41 // 2.1.2 Vnitřní energie 43 // 2.1.3 Objemová práce 45 // 2.1.4 Tepelné efekty 49 // 2.1.5 Entalpie 51 // 1-2.1 Využití v biochemii a výzkumu materiálu. // Diferenční skenovací kalorimetrie 56 // 2.1.6 Adiabatické děje 57 // 2.2 Termochemie 59 // 2.2.1 Standardní entalpie 59 // 1-2.2 Využití v biologii. Potraviny a zdroje energie 65 // 2.2.2 Standardní slučovací entalpie 65 // 2.2.3 Teplotní závislost reakční entalpie 67 // 2.3 Stavové funkce a totální diferenciál 68 // 2.3.1 Totální a neúplný diferenciál 68 // 2.3.2 Změny vnitřní energie 70 // 2.3.3 Jouleův-Thomsonův jev 72 // Seznam nejdůležitějších vztahů 77 // Doplňující informace 77 // Otázky 78 // Cvičení 78 // Problémově orientované úlohy 81 // Matematický základ 2: Funkce více proměnných 84 //
3. Druhý zákon termodynamiky 87 // 3.1 Směr samovolného děje 87 // 3.1.1 Disipace energie 88 // 3.1.2 Entropie 89 // 1-3.1 Využití v inženýrství. Chlazení 95 // 3.1.3 Změny entropie doprovázející vybrané děje 96 // 3.1.4 Třetí zákon termodynamiky 101 // 1-3.2 Využití v chemii materiálů. Defekty v krystalech 103 // 3.2 Vlastnosti systému 104 // 3.2.1 Helmholtzova a Gibbsova energie 104 // 3.2.2 Standardní molární Gibbsovy energie 109 // 3.3 Spojení prvního a druhého zákona 111 // 3.3.1 Fundamentální rovnice 111 // 3.3.2 Vlastnosti vnitřní energie 112 // 3.3.3 Vlastnosti Gibbsovy energie 114 // Seznam nejdůležitějších vztahů 118 // Doplňující informace 118 // Otázky 120 // Cvičení 120 // Problémově orientované úlohy 122 // 4. Fázové přechody čistých látek 125 // 4.1 Fázové diagramy 125 // 4.1.1 Fázová stabilita 125 // 4.1.2 Koexistenční křivky 127 // 4.1.3 Tři typické fázové diagramy 130 // 1-4.1 Využití v technologii. Nadkritické tekutiny 132 // 4.2 Termodynamické aspekty fázových přechodů 133 // 4.2.1 Závislost stability na podmínkách 133 // 4.2.2 Poloha koexistenčních křivek 136 // 4.2.3 Ehrenfestova klasifikace fázových přechodů 138 // Seznam nejdůležitějších vztahů 141 // Otázky 141 // Cvičení 142 // Problémově orientované úlohy 143 // 5. Jednoduché směsi 145 // 5.1 Termodynamický popis směsí 145 // 5.1.1 Parciální molární veličiny 145 // 5.1.2 Termodynamika směšování 149 // 5.1.3 Chemické potenciály kapalin 152 // 5.2 Vlastnosti roztoků 155 // 5.2.1 Kapalné směsi 155 // 5.2.2 Koligativní vlastnosti 157 X OBSAH // 1-5.1 Využití v biologii. // Osmóza ve fyziologii a biochemii 162 // 5.3 Fázové diagramy dvousložkových systémů 163 // 5.3.1 Diagramy s tlakem par 163 // 5.3.2 Diagramy teplota-složení 166 //
5.3.3 Fázové diagramy rovnováhy kapalina-kapalina 168 // 5.3.4 Fázové diagramy rovnováhy kapalina-pevná látka 172 // 1-5.2 Využití v materiálových vědách. // Kapalné krystaly 174 // 5.4 Aktivity 176 // 5.4.1 Aktivita rozpouštědla 176 // 5.4.2 Aktivita rozpuštěné látky 177 // 5.4.3 Aktivity v regulárním roztoku 179 // 5.4.4 Aktivity iontů v roztoku 180 // Seznam nejdůležitějších vztahů 183 // Doplňující informace 184 // Otázky 185 // Cvičení 186 // Problémově orientované úlohy 189 // Chemická rovnováha 194 // 6.1 Samovolné chemické reakce 194 // 6.1.1 Minimum Gibbsovy energie 194 // 1-6.1 Využití v biochemii. Přeměny energie v biologických buňkách 196 // 6.1.2 Popis rovnováhy 197 // 6.2 Odezva rovnováhy na změny podmínek 205 // 6.2.1 Jak reagují rovnováhy na změny tlaku 205 // 6.2.2 Odezva rovnováh na změny teploty 206 // 1-6.2 Využití v technologii. Supramolekulární chemie 209 // 6.3 Rovnovážná elektrochemie 210 // 6.3.1 Poloreakce a elektrody 211 // 6.3.2 Druhy článků 212 // 6.3.3 Potenciál článku 213 // 6.3.4 Standardní elektrodové potenciály 216 // 6.3.5 Využití standardních potenciálů 218 // 1-6.3 Využití v technologii. // Iontově selektivní elektrody 221 // Seznam nejdůležitějších vztahů 223 // Otázky 223 // Cvičení 223 // Problémově orientované úlohy 225 // ČÁST 2 STRUKTURA 229 // 7. Kvantová teorie: Úvod a principy 231 // 7.1 Zdroje kvantové mechaniky 231 // 7.1.1 Kvantování energie 232 // 7.1.2 Vlnově-částicová dualita 236 // 1-7.1 Využití v biologii. Elektronová mikroskopie 240 // 7.2 Dynamika mikroskopických systémů 240 // 7.2.1 Schrödingerova rovnice 241 // 7.2.2 Bomova interpretace vlnové funkce 242 // 7.3 Principy kvantové mechaniky 246 // 7.3.1 Informace ve vlnové funkci 246 // 7.3.2 Princip neurčitosti 255 //
7.3.3 Postuláty kvantové mechaniky 257 // Seznam nejdůležitějších vztahů 258 // Doplňující informace 258 // Otázky 260 // Cvičení 261 // Problémově orientované úlohy 262 // Matematický základ 3: Komplexní čísla 264 // 8. Kvantová teorie: Techniky a aplikace 266 // 8.1 Translační pohyb 266 // 8.1.1 Částice v potenciálové jámě 267 // 8.1.2 Pohyb ve dvou a více rozměrech 270 // 1-8.1 Využití v nanovědě. Kvantové tečky 273 // 8.1.3 Tunelování 274 // 1-8.2 Využití v nanovědě. // Mikroskopie skenující sondou 276 // 8.2 Vibrační pohyb 278 // 8.2.1 Energetické hladiny 278 // 8.2.2 Vlnové funkce 279 // 8.3 Rotační pohyb 282 // 8.3.1 Rotace ve dvou rozměrech: částice na kružnici 282 // 8.3.2 Rotace ve třech rozměrech: // částice na povrchu koule 286 // 8.3.3 Spin 291 // Seznam nejdůležitějších vztahů 293 // Otázky 293 // Cvičení 293 // Problémově orientované úlohy 295 // Matematický základ 4: Diferenciální rovnice 298 // 9. Struktura a spektra atomů 300 // 9.1 Struktura a spektra atomů vodíkového typu 300 // 9.1.1 Struktura atomů vodíkového typu 301 // 9.1.2 Atomové orbitaly a jejich energie 305 // 9.1.3 Spektrální přechody a výběrová pravidla 313 // 9.2 Struktura víceelektronových atomů 315 // 9.2.1 Orbitální aproximace 315 // 9.2.2 Selfkonzistentní orbitaly 323 // 9.3 Spektra složitých atomů 324 // 9.3.1 Šířky linií 324 // 9.3.2 Kvantové defekty a ionizační limity 326 // 9.3.3 Singletové a tripletové stavy 327 // 9.3.4 Spin-orbitální interakce 328 // 9.3.5 Označení termů a výběrová pravidla 330 // 1-9.1 Dopad na astrofyziku. Spektroskopie hvězd 334 // Seznam nejdůležitějších vztahů 335 // Doplňující informace 336 // Otázky 337 // Cvičení 337 // Problémově orientované úlohy 338 // Matematický základ 5: Vektory 341 //
10. Struktura molekul 343 // 10.1 Bomova-Oppenheimerova aproximace 343 // 10.2 Teorie valenční vazby 344 // 10.2.1 Homonukleámí biatomické molekuly 344 // 10.2.2 Polyatomické molekuly 346 // 10.3 Teorie molekulových orbitalů 350 // 10.3.1 Molekulový ion vodíku (ion molekuly vodíku) 350 // 10.3.2 Homonukleámí biatomické molekuly 354 // 10.3.3 Heteronukleámí biatomické molekuly 360 OBSAH // XI // I-10.1 Využití v biochemii. Biochemická reaktivita // 02, N2 a NO 366 // 10.4 Molekulové orbitaly pro polyatomické systémy 367 // 10.4.1 Hiickelova aproximace 367 // 10.4.2 Výpočetní chemie 373 // 10.4.3 Predikce molekulových vlastností 377 // Seznam nejdůležitějších vztahů 379 // Doplňující informace 379 // Otázky 380 // Cvičení 380 // Problémově orientované úlohy 381 // Matematický základ 6: Matice 384 // 11. Symetrie molekul 387 // Cvičení 456 // Problémově orientované úlohy 458 // 13. Molekulová spektroskopie 2: // Elektronové přechody 461 // 13.1 Charakteristika elektronových přechodů 461 // 13.1.1 Měření zářivých toků 462 // 13.1.2 Elektronová spektra dvouatomových molekul 463 // 13.1.3 Elektronová spektra víceatomových molekul 469 // 1-13.1 Využití v biochemii: Vidění 473 // 13.2 Co se stane s excitovanými stavy elektronů 474 // 13.2.1 Fluorescence a fosforescence 474 // 1-13.2 Využití v biochemii: Fluorescenční mikroskopie 477 // 13.2.2 Disociace a predisociace 478 // 13.2.3 Činnost laseru 479 // 11.1 Prvky symetrie objektů 387 // 11.1.1 Operace symetrie a prvky symetrie 387 // 11.1.2 Klasifikace molekul podle symetrie 390 // 11.1.3 Některé přímé důsledky symetrie 395 // 11.2 Aplikace symetrie v teorii molekulových orbitalů a ve spektroskopii 397 // 11.2.1 Tabulky charakterů a označení podle symetrie 397 // 11.2.2 Nulové integrály a překryv orbitalů 403 //
11.2.3 Nulové integrály a výběrová pravidla 409 // Seznam nejdůležitějších vztahů 411 // Otázky 411 // Cvičení 412 // Problémově orientované úlohy 413 // 12 Molekulová spektroskopie 1: // Rotační a vibrační spektra 415 // 12.1 Obecné charakteristiky molekulové spektroskopie 415 // 12.1.1 Experimentální techniky 416 // 12.1.2 Výběrová pravidla a momenty přechodů 417 // 1-12.1 Využití v astrofyzice. Rotační a vibrační spektroskopie mezihvězdných specií 417 // 12.2 Čistě rotační spektra 419 // 12.2.1 Momenty setrvačnosti 419 // 12.2.2 Hladiny rotační energie 422 // 12.2.3 Rotační přechody 426 // 12.2.4 Rotační Ramanova spektra 428 // 12.2.5 Typ statistiky jader a rotační stavy 430 // 12.3 Vibrace biatomických molekul 432 // 12.3.1 Molekulové vibrace 432 // 12.3.2 Výběrová pravidla 433 // 12.3.3 Anharmonicita 435 // 12.3.4 Vibračně-rotační spektra 437 // 12.3.5 Vibrační Ramanova spektra biatomických molekul 439 // 12.4 Vibrace polyatomických molekul 440 // 12.4.1 Normální módy 440 // 12.4.2 Infračervená absorpční spektra polyatomických molekul 442 // 1-12.2 Využití ve vědě o životním prostředí. Klimatické změny 443 // 12.4.3 Vibrační Ramanova spektra polyatomických // molekul 445 // 12.4.4 Otázky symetrie molekulových vibrací 448 // Seznam nejdůležitějších vztahů 451 // Doplňující informace 451 // Otázky 456 // Seznam nejdůležitějších vztahů 483 // Doplňující informace 483 // Otázky 485 // Cvičení 485 // Problémově orientované úlohy 487 // 14. Molekulová spektroskopie 3: Magnetická rezonance 490 // 14.1 Působení magnetického pole na elektrony a jádra 490 // 14.1.1 Energie elektronů v magnetickém poli 490 // 14.1.2 Energie jader v magnetickém poli 492 // 14.1.3 Spektroskopie magnetické rezonance 493 // 14.2 Nukleární magnetická rezonance 494 //
14.2.1 Spektrometr NMR 494 // 14.2.2 Chemický posun 496 // 14.2.3 Jemná struktura signálů 500 // 14.2.4 Konformační přeměny a výměnné procesy 507 // 14.3 Pulsní techniky NMR 508 // 14.3.1 Vektor magnetizace 509 // 14.3.2 Spinová relaxace 511 // 1-14.1 Využití v lékařství. Zobrazování magnetickou rezonancí (MRI) 514 // 14.3.3 Spinový dekaplink 515 // 14.3.4 Nukleární Overhauserův efekt 516 // 14.3.5 Dvourozměrná NMR 518 // 14.3.6 NMR v pevném stavu 519 // 14.4 Elektronová paramagnetická rezonance 520 // 14.4.1 Spektrometr EPR 520 // 14.4.2 g-Faktor 521 // 14.4.3 Hyperjemná struktura 522 // 1-14.2 Využití v biochemii a nanovědě. Spinové sondy 525 // Seznam nejdůležitějších vztahů 526 // Doplňující informace 527 // Otázky 527 // Cvičení 527 // Problémově orientované úlohy 529 // 15. Statistická termodynamika 1: Principy 531 // 15.1 Rozdělení molekulových stavů 531 // 15.1.1 Konfigurace a váhy 532 // 15.1.2 Molekulová partiční funkce 534 // 15.2 Vnitřní energie a entropie 540 // 15.2.1 Vnitřní energie 540 // 15.2.2 Statistická entropie 542/ 1-15.1 Využití v technologii. Dosažení velmi nízkých teplot 543 // 15.3 Kanonická partiční funkce 544 // 15.3.1 Kanonický soubor 544 // 15.3.2 Termodynamická informace v partiční funkci 546 // 15.3.3 Nezávislé molekuly 547 // Seznam nejdůležitějších vztahů 549 // Doplňující informace 550 // Otázky 552 // Cvičení 552 // Problémově orientované úlohy 553 // 16. Statistická termodynamika 2: Aplikace 556 // 16.1 Základní vztahy 556 // 16.1.1 Termodynamické funkce 556 // 16.1.2 Molekulová partiční funkce 558 // 16.2 Použití statistické termodynamiky 564 // 16.2.1 Střední energie 564 // 16.2.2 Tepelné kapacity 566 // 16.2.3 Stavové rovnice 568 // 16.2.4 Molekulové interakce v kapalinách 570 // 16.2.5 Reziduálni entropie 573 //
16.2.6 Rovnovážné konstanty 574 // 1-16.1 Využití v biochemii. Přechod mezi šroubovicí a klubkem v polypeptidech 578 // Seznam nejdůležitějších vztahů 580 // Doplňující informace 581 // Otázky 581 // Cvičení 582 // Problémově orientované úlohy 583 // 17. Molekulové interakce 585 // 17.1 Elektrické vlastnosti molekul 585 // 17.1.1 Elektrické dipólové momenty 585 // 17.1.2 Polarizovatelnost 588 // 17.1.3 Polarizace 589 // 17.1.4 Relativní perimitivita 591 // 17.2 Interakce mezi molekulami 593 // 17.2.1 Interakce mezi dipóly 593 // 1-17.1 Využití v medicíně. Molekulové rozpoznávání a návrh léčiv 601 // 17.2.2 Odpudivá a celková interakce 603 // 1-17.2 Využití v materiálových vědách. Skladování vodíku v klatrátech 604 // 17.3 Plyny a kapaliny 605 // 17.3.1 Interakce molekul v plynech 605 // 17.3.2 Rozhraní kapalina-pára 607 // 17.3.3 Povrchové filmy 610 // 17.3.4 Kondenzace 613 // Seznam nejdůležitějších vztahů 615 // Doplňující informace 615 // Otázky 617 // Cvičení 617 // Problémově orientované úlohy 618 // 18. Materiály 1: // Makromolekuly a samouspořádané struktury 620 // 18.1 Struktura a dynamika 620 // 18.1.1 Různé úrovně struktury 621 // 18.1.2 Nahodilá klubka 621 // 18.1.3 Mechanické vlastnosti polymerů 626 // 18.1.4 Elektrické vlastnosti polymerů 627 // 18.1.5 Struktura biologických makromolekul 628 // 18.2 Agregace a samouspořádávání 631 // 18.2.1 Koloidy 631 // 18.2.2 Micely a biologické membrány 635 // 18.3 Určování velikosti a tvaru 637 // 18.3.1 Střední molární hmotnosti 638 // 18.3.2 Experimentální techniky 640 // Seznam nejdůležitějších vztahů 648 // Doplňující informace 648 // Otázky 649 // Cvičení 650 // Teoreticky orientované úlohy 651 //
19. Materiály 2: Pevné látky 654 // 19.1 Krystalografie 654 // 19.1.1 Mřížky a základní buňky 654 // 19.1.2 Symbolika mřížkových rovin 656 // 19.1.3 Stanovení struktury 658 // 19.1.4 Neutronová a elektronová difrakce 666 // 19.1.5 Kovy 667 // 19.1.6 Iontové pevné látky 670 // 19.1.7 Molekulární pevné látky a kovalentní krystaly 673 // 1-19.1 Využití v biochemii. Rentgenová // krystalografie biologických makromolekul 674 // 19.2 Vlastnosti pevných látek 675 // 19.2.1 Mechanické vlastnosti 676 // 19.2.2 Elektrické vlastnosti 678 // 1-19.2 Využití v nanovědě. Nanodrátky 681 // 19.2.3 Optické vlastnosti 682 // 19.2.4 Magnetické vlastnosti 686 // 19.2.5 Supravodiče 689 // Seznam nejdůležitějších vztahů 691 // Doplňující informace 692 // Otázky 693 // Cvičení 693 // Problémově orientované úlohy 695 // Matematický základ 7: // Fourierovy řady a Fourierovy transformace 699 // ČÁST 3 ZMĚNA 703 // 20. Pohyb molekul 705 // 20.1 Pohyb molekul v plynech 705 // 20.1.1 Kinetická teorie plynů 706 // 1-20.1 Využití v astrofyzice. Slunce jako koule ideálního // plynu 712 // 20.1.2 Srážky se stěnami a povrchy 712 // 20.1.3 Rychlost efuze 713 // 20.1.4 Transportní vlastnosti ideálního plynu 714 // 20.2 Pohyb molekul v kapalinách 717 // 20.2.1 Experimentální výsledky 717 // 20.2.2 Vodivost v roztocích elektrolytů 718 // 20.2.3 Pohyblivost iontů 719 // 1-20.1 Využití v astrofyzice. Slunce jako koule ideálního plynu 723 // 20.3 Difúze 724 20.3.1 Termodynámický přístup 724 // 20.3.2 Difúzní rovnice 728 // 20.3.3 Pravděpodobnosti efektivní difúzni dráhy 730 // 20.3.4 Statistický přístup 731 // Seznam nejdůležitějších vztahů 733 // Doplňující informace 733 // Otázky 735 // Cvičení 735 // Problémově orientované úlohy 737 //
21. Rychlost chemických reakcí 740 // 21.1 Empirická chemická kinetika 740 // 21.1.1 Experimentální postupy 741 // 21.1.2 Reakční rychlosti 743 // 21.1.3 Integrovaná (integrální) rychlostní rovnice 748 // 21.1.4 Reakce v okolí rovnováhy 753 // 21.1.5 Závislost reakěních rychlostí na teplotě 756 // 21.2 Analýza rychlostních rovnic 759 // 21.2.1 Elementární reakce 759 // 21.2.2 Následné elementární reakce 760 // 21.3 Příklady reakěních mechanismů 765 // 21.3.1 Monomolekulámí reakce 766 // 21.3.2 Kinetika polymerace 768 // 21.3.3 Fotochemie 771 // 1-21.1 Využití v biochemii. Využití světla při fotosyntéze rostlin 778 // Seznam nej důležitějších vztahů 781 // Otázky 781 // Cvičení 782 // Problémově orientované úlohy 784 // 22. Reakční dynamika 787 // 22.1 Reaktivní srážky 787 // 22.1.1 Srážková teorie 787 // 22.1.2 Reakce řízené difúzí 794 // 22.1.3 Rovnice hmotnostní bilance 797 // 22.2 Teorie přechodového (tranzitního) stavu 798 // 22.2.1 Eyringova rovnice 798 // 22.2.2 Termodynamické aspekty 802 // OBSAH XIII // 22.3 Dynamika srážek molekul 803 // 22.3.1 Reaktivní srážky 805 // 22.3.2 Plochy potenciální energie 806 // 22.3.3 Některé výsledky experimentů a výpočtů 808 // 22.4 Dynamika přenosu elektronů 811 // 22.4.1 Přenos elektronů v homogenních systémech 811 // 22.4.2 Přenos elektronů na elektrodách 816 // 1-22.1 Využití v technologii. Palivové články 820 // Seznam nejdůležitějších vztahů 822 // Doplňující informace 822 // Otázky 825 // Cvičení 825 // Teoreticky orientované úlohy 827 // 23. Katalýza 830 // 23.1 Homogenní katalýza 830 // 23.1.1 Charakteristické rysy homogenní katalýzy 831 // 23.1.2 Enzymy 832 // 23.2 Heterogenní katalýza 838 // 23.2.1 Růst a struktura pevných povrchů 838 // 23.2.2 Rozsah adsorpce 842 //
23.2.3 Rychlost povrchových dějů 848 // 23.2.4 Mechanismus heterogenní katalýzy 851 // 23.2.5 Katalytická aktivita povrchů 853 // 1-23.1 Využití v technologii: // Katalýza v chemickém průmyslu 854 // Seznam nejdůležitějších vztahů 856 // Doplňující informace 856 // Otázky 857 // Cvičení 857 // Teoreticky orientované úlohy 859 // DATA 863 // ŘEŠENÍ CVIČENÍ (a) 901 // ŘEŠENÍ PROBLÉMOVĚ ORIENTOVANÝCH ÚLOH S LICHÝMI ČÍSLY 906 // REJSTŘÍK 911
(OCoLC)837501815
cnb002415543

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC