.

0 (hodnocen0 x )

(11) Půjčeno:11x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Grada, 2004

215 s., [14] s. obr. příl. : barev. il. ; 25 cm

ISBN 80-247-0653-9 (brož.)

Na obálce nad názvem: Avicenum

Obsahuje bibliografii na s. 185-211 a rejstřík

000248371

Poděkování 12 // Předmluva 13 // Seznam použitých zkratek // Úvod // 1 Historie mimotělního oběhu 19 // 1.1 Úvod 19 // 1.2 Krevní čerpadla 19 // 1.3 Způsoby okysličování krve - oxygenátory 21 // 1.3.1 Kontrolovaná zkřížená cirkulace 21 // 1.3.2 Heterogenní biologické oxygenátory 23 // 1.3.3 Bublinové oxygenátory 23 // 1.3.4 Diskové oxygenátory 24 // 1.3.5 Membránové oxygenátory 24 // 1.4 Antikoagulace během mimotělního oběhu 26 // Základní součásti systému pro mimotčlní oběh // 2.1 Úvod // 2.2 Žilní (venózní, odvodná) kanyla/kanyly // 2.3 Tepenná (arteriální, přívodná, aortální, femorální) kanyla // 2.4 Žilní (venózní) a tepenná (arteriální) linka MO (hadicové sety a spojky - konektory) // 2.5 Pumpy (čerpadla) pro vedení MO // 2.5.1 Rotační válečková pumpa // 2.5.2 Centrifugální (odstředivé) pumpy // 2.5.2.1 Budoucnost centrifugálních pump // 2.5.3 Peristaltická krevní pumpa // 2.6 Okysličovací zařízení - oxygenátor + výměník tepla // 2.6.1 Bublinové oxygenátory // 2.6.2 Membránové oxygenátory // 2.6.2.1 Konfigurace oxygenátorů z dutých vláken // 2.6.2.2 Měření efektivity výměny plynů a její kritéria // 2.6.2.3 Měření výkonnosti oxygenátorů sledováním koncentrace kyslíku v krvi // 2.6.2.4 Měření výkonnosti oxygenátorů přímým sledování koncentrace kyslíku v plynech // 2.6.2.5 Požadavky na „ideální“ oxygenátor // 2.6.2.6 Kritéria pro porovnávání oxygenátorů - výměna plynů a průtoky krve // 2.6.2.7 Porovnávání oxygenátorů na základě zhodnocení efektivity výměny plynů 49 // 2.6.2.8 Volba vhodného oxygenátorů 50 // 2.6.2.9 Oxygenátor jako příčina kritické situace během mimotělního oběhu 50 // 2.6.2.10 Chladové protilátky 50 // 2.6.2.11 Zdroje plynů, směšovače plynů, průtok plynů. filtrace plynů 51 //

2.6.2.12 Výměníky tepla a tepelné jednotky 52 // Tepenné (arteriální) filtry, odstraňovače bublin (bubbletraps), filtry primární náplně (pre-bypass filters) 53 // 2.7.1 Arteriální filtry (AF) 53 // 2.7.2 Odstraňovače bublin (bubbletraps) 55 // 2.7.3 Filtry primární náplně (prebypass filters) 55 // 2.7.4 Leukocytární (leukodepleční) filtry 56 // Žilní (venózní) a kardiotomický rezervoár; otevřený a uzavřený okruh MO; odsávání krve z operačního pole (koronární, kardio-tomické sání) 56 // 2.8.1 Žilní (venózní) rezervoár 56 // 2.8.2 Kardiotomický rezervoár; odsávání z operačního pole (koronární sání); cell saver 58 // 2.8.3 Dekomprese srdce - ventování 60 // 2.8.4 Přídatná zařízení 62 // 2.8.4.1 Hemokoncentrátory 62 // 2.8.4.2 Zařízení pro aplikaci krevní kardioplegie 64 // Fyziologie a patofyziologie mimotělního oběhu // 3.1 Úvod // 3.2 Okysličování (oxygenace) a výměna plynů během MO // 3.2.1 Disociační křivka oxyhemoglobinu // 3.2.2 Spotřeba kyslíku během MO // 3.2.3 Monitorování úrovně okysličení během MO // 3.3 Perfuze; průtoky a tlaky během mimotělního oběhu; mechanická omezení mimotělního oběhu // 3.3.1 Průtok během mimotělního oběhu // 3.3.2 Mechanické faktory ovlivňující průtok během mimotělního oběhu // 3.3.2.1 Žilní část systému MO // 3.3.2.2 Tepenná část systému MO // 3.3.2.3 Oxygenátor // 3.3.2.4 Krevní pumpy // 3.3.3 Systémový - perfuzní tlak (mean arterial pressure - MAP) // 3.4 Hypotermie // 3.4.1 Důvody, které vedly k zavedení hypotermie; fyziologie hypotermie // 3.4.2 Udržování acidobazické rovnováhy organismu během // hypotermie; funkce CNS 79 // 3.4.2.1 „??-stat“ (na aktuální teplotu korigovaný způsob udržování acidobazické rovnováhy) 80 //

3.4.2.2 „alpha - stat“ (na aktuální teplotu nekorigovaný způsob udržování acidobazické rovnováhy) 81 // 3.4.3 Změny ve funkci některých orgánů během hypotermie 82 // 3.4.3.1 Srdce 82 // 3.4.3.2 Plíce 82 // 3.4.3.3 Ledviny 82 // 3.4.3.4 Játra 83 // 3.4.3.5 Metabolismus glukózy 83 // 3.4.3.6 Reakce organismu na hypotermii a hypotermický MO 83 // 3.4.4 Změny centrální a periferní teploty během hypotermického mimotělního oběhu 84 // 3.4.5 Monitorování tělesné teploty během mimotělního oběhu 86 // Hemodiluce; náplň systému pro mimotělní oběh (priming) 87 // 3.5.1 Viskozita krve; průtok krve tkáněmi během mimotělního // oběhu 88 // 3.5.2 Predoperační výpočet stupně hemodiluce 89 // 3.5.3 Druhy náplní systému pro mimotělní oběh 90 // 3.5.3.1 Krystaloidní roztoky 90 // 3.5.3.2 Albumin (+krystaloidní roztok) 91 // 3.5.3.3 Syntetický koloidní roztok (+ krystaloidní roztok) 92 // 3.5.3.4 Další aditiva přidávaná do náplně pro MO 93 // Reakce krve na styk s umělým povrchem systému pro mimotělní oběh; nespecifická systémová zánětlivá reakce organismu . 94 // 3.6.1 Humorální odpověď 95 // 3.6.2 Buněčná odpověď 97 // 3.6.1.1 Neutrofily 97 // 3.6.1.2 Trombocyty 98 // 3.6.1.3 Erytrocyty 100 // Změny ve funkci některých orgánů během mimotělního oběhu 101 // 3.7.1 Endokrinní systém 101 // 3.7.1.1 ADH (antidiuretický hormon) - vazopresin 101 // 3.7.1.2 Katecholaminy - adrenalin, noradrenalin 102 // 3.7.1.3 Kortizol 102 // 3.7.1.4 Renin - angiotenzin - aldosteron 102 // 3.7.1.5 Hormony štítné žlázy 103 // 3.7.1.6 Inzulín 103 // 3.7.2 Játra 104 // 3.7.3 Plíce 105 // 3.7.3.1 Akutní bronchospazmus jako reakce na mimotělní oběh 106 // 3.7.4 Ledviny 106 // 3.7.4.1 Monitorování funkce ledvin během mimotělního oběhu 108 // 3.7.5 Centrální nervový systém (CNS) 108 //

3.7.5.1 Příčiny mozkových dysfunkcí v souvislosti s použitím mimotělního oběhu 109 // 3.8 Bezpečná doba trvání mimotělního oběhu 111 // 3.9 Ochrana myokardu během srdečního výkonu 112 // 3.9.1 Ochrana myokardu pomocí kardioplegie 112 // 3.9.1.1 Krystalická kardioplegie 112 // 3.9.1.2 Krevní kardioplegie 114 // 3.9.2 Jiné způsoby ochrany myokardu 114 // 3.10 Infekční komplikace v souvislosti s použitím mimotělního oběhu I 15 // Vedení mimotělního oběhu 117 // 4.1 Úvod 117 // 4.2 Příprava k perfuzi 117 // 4.2.1 Typ operačního výkonu; dokumentace nemocného; předoperační výpočty 117 // 4.2.2 Dokumentace 118 // 4.2.2.1 Záznam o vedení mimotělního oběhu 118 // 4.2.2.2 Pre-Bypass Checklist 120 // 4.2.3 Příprava přístroje pro MO 120 // 4.2.4 Antikoagulace během MO; heparin 122 // 4.2.4.1 Podání heparinu 123 // 4.2.4.2 Kontrola účinku heparinu - ACT (activated clotting time) 123 // 4.2.4.3 Stanovení koncentrace heparinu v séru 124 // 4.2.4.4 Adekvátní antikoagulace během mimotělního // oběhu 124 // 4.2.4.5 Snížená senzitivita nemocného k heparinu - heparin resistance 125 // 4.3 Zahájení mimotělního oběhu 126 // 4.3.1 Příčiny vysokého tlaku v tepenné lince 126 // 4.3.2 Příčiny nedostatečného žilního návratu /27 // 4.3.3 Kontrolní kroky po zahájení MO 128 // 4.4 Vedení mimotělního oběhu 128 // 4.4.1 Monitorování během MO 128 // 4.4.2 Hypotenze během MO 129 // 4.4.3 Hypertenze během MO 130 // 4.4.4 Uzávěr aorty svorkou - klampáž aorty 130 // 4.4.5 Podání kardioplegie 130 // 4.4.6 Dekomprese srdce - ventování 131 // 4.4.7 Odsávání krve z operačního pole během MO (koronární sání, sání do pumpy, kardiotomické sání, apod.) 131 // 4.5 Ukončení perfuze 132 // 4.5.1 Problematické situace, které mohou nastat bezprostředně po skončení MO 133 //

4.5.1.1 Vazodilatace a hypotenze 133 // 4.5.1.2 Vazokonstrikce a hypertenze 133 // 4.5.1.3 Akutní hypoxemie 133 // 4.5.1.4 Náhlé zhroucení oběhu 134 // 4.5.2 Manipulace se zbylou krví z MO 134 // 4.5.3 Podání protaminu 135 // 4.6 Kritické situace a nehody během MO a jejich řešení 136 // 4.6.1 Masivní vzduchová embolizace 137 // 4.6.1.1 Postup při masivní vzduchové embolizaci // [B 38] 137 // 4.6.2 Trombóza oxygenátorů 138 // 4.6.3 Porucha funkce oxygenátorů 139 // 4.6.3.1 Známky průniku vody do krve (netěsnost výměníku tepla) 139 // 4.6.3.2 Postup při výměně oxygenátorů 140 // 4.6.4 Porucha přívodu elektrické energie a mechanické problémy 141 // 4.7 Bezpečnost MO 141 // 4.8 Možnosti podpory selhávajícího oběhu 142 // 4.8.1 Intraaortální balónková kontrapulzace (IABP) 142 // 4.9 Mechanické srdeční podpory (centrifugální pumpa) 144 // Méně obvyklé a speciální způsoby vedt‘ní mimotělního oběhu 145 // 5.1 Pulzní perfuze 145 // 5.1.1 Mimotělní oběh s kontrapulzací předoperačně zavedenou 146 // 5.2 Mimotčlní oběh v normotermii 146 // 5.2.1 Současné názory na vedení MO v normotermii 147 // 5.2.1.1 Metabolismus léků 147 // 5.2.1.2 Periferní cévní rezistence 148 // 5.2.1.3 Celková zánětlivá reakce 148 // 5.2.1.4 Funkce CNS 148 // 5.2.1.5 Koagulační systém 149 // 5.2.1.6 Plicní funkce 149 // 5.2.1.7 Ledvinné funkce 149 // 5.2.1.8 Metabolismus glukózy 150 // 5.2.1.9 Metabolismus kalia 150 // 5.2.1.0 Perfuze splanchnické oblasti 150 // 5.2.2 Poznámky k vedení MO v normotermii 151 // 5.3 Mimotělní oběh s asistovaným žilním návratem 151 // 5.3.1 Podtlakově asistovaný žilní návrat (VAVD - vacuum assisted venous drainage) 152 // 5.3.1.1 Práce se systémem 153 // 5.3.1.2 Současné zkušenosti s VAVD 154 //

5.3.2 Kineticky asistovaný žilní návrat (KAVD - kinetic assisted venous drainage) 154 // 5.4 Mimotělní oběh vedený pomocí centrifugální pumpy 155 // 5.5 Mimotělní oběh při výkonech na hrudní aortě 156 // 5.5.1 Vzestupná aorta a aortální oblouk 156 // 5.5.1.1 Ochrana CNS pomocí zástavy oběhu v hluboké // hypotermii 158 // 5.5.1.2 Ochrana CNS pomocí antegrádní perfuze // mozku 159 // 5.5.1.3 Ochrana CNS pomocí retrográdní perfuze mozku 160 // 5.5.2 Sestupná aorta 162 // 5.5.2.1 Levo-levý bypass (LS - arteria femoralis) 162 // 5.5.2.2 Femoro-femorální mimotělní oběh (částečný // oběh dolní polovinou těla) 164 // 5.6 Kompletní femoro-femorální (axilo-femorální) mimotělní oběh .. 165 // Jiné indikace k použití mimotělního oběhu 167 // 6.1 Úvod 167 // 6.2 Ohřívání kriticky podchlazených nemocných 167 // 6.3 Resuscitace nemocných s těžkou dechovou nedostatečností 168 // 6.3.1 Mimotělní membránová oxygenace u dospělých (ECMO) 169 // 6.3.1.1 Veno-venózní ECMO 169 // 6.3.1.2 Veno-arteriální ECMO 170 // 6.4 Izolovaná perfuze končetin cytostatiky při maligních onemocněních 171 // 6.5 Mimotělní oběh při jiných chirurgických výkonech 172 // Mimotělní oběh při některých komplikujících stavech 173 // 7.1 Mimotělní oběh v těhotenství 173 // 7.2 Mimotělní oběh u některých hematologických poruch 174 // 7.2.1 Poruchy vázané na erytrocyty 174 // 7.2.1.1 Chladové protilátky (také viz kapitola 2.6.2.10) 174 // 7.2.1.2 Ostatní choroby spojené s erytrocyty 175 // 7.2.2 Poruchy vázané na trombocyty 176 // 7.2.2.1 Heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT) 176 // 1.22.2 Trombocytemie (zmnožení trombocytů) 178 // Současné možnosti ovlivnění negativních dopadů MO na organismus 179 // 8.1 Úvod 179 // 8.2 Operace bez použití MO 179 //

8.3 Odstraňování aktivovaných leukocytu (leukotihrace) 180 // 8.4 Podání kortikosteroidů 180 // 8.5 Podání aprotininu 180 // 8.6 Podání inhibitorů fosfodiesterázy 181 // 8.7 Podání dopexaminu 181 // 8.8 Podání antagonistů H2 receptorů 181 // 8.9 Podání ??? inhibitorů 181 // 8.10 Ošetření povrchu systému MO hemokompatibilním povrchem .. 182 // 8.10.1 Carmeda Bioactive Surface® (CBAS), Medtronic lne. 182 // 8.10.2 Duraflo II®, Baxter (Jostra) 182 // 8.10.3 BioLine Coating®, Jostra 182 // 8.10.4 AOThel®, AOT (artifficial organ technology) 183 // 8.1.5 Corline®, Coriine Systems AB 183 // 8.10.6 ?? 183 // 8.10.7 Rheoparin®, Medos 183 // 8.10.8 Trilium Bio - passive Surface = TBS®, Avecor (Medtronic) 183 // 8.10.9 SMARJ™, Cobe 183 // 8.10.10 Mimesys, Sorin Biomedica 184 // 8.10.11 Xcoating, Terumo 184 // Literatura 185 // Rejstřík 213

(OCoLC)64758614

cnb001312899