.

0 (hodnocen0 x )

(20) Půjčeno:20x 

BK

1. vyd.

Brno ; Boskovice : Česko-britská o.p.s., 2013

432 s. : il. ; 24 cm

ISBN 978-80-905598-0-6 (brož.)

němčina

Část. přeloženo z němčiny?

Obsahuje bibliografii na s.417-426 a bibliografické odkazy

000248813

I. UNIVERZÁLNÍ PRÁVO DÍTĚTE NA VZDĚLÁNÍ - Dalibor Jílek // 1. Dvojí úkol 18 // 2. Povaha práva na vzdělání ve formách práva 20 // 2.1 Právo na vzdělání je vším 25 // 3. Postavení práva na vzdělání ve formách práva 30 // 4. Objekt práva na vzdělání 33 // 5. Subjekt práva na vzdělání 39 // 6. Univerzální právo dítěte na vzdělání a jeho formy 43 // 6.1 Zásada rovné příležitosti 46 // 6.1.1 Meritokratická forma zásady rovné příležitosti 47 // 6.1.2 Distributivní forma zásady rovné příležitosti 48 // 6.1.3 Sociální forma zásady rovné příležitosti 50 // 6.1.4 Forma zásady rovné příležitosti zaměřená na dítě jako subjekt práv 51 // 6.1.5 Zásada rovné příležitosti a česká školní praxe 52 // 6.2 Právo na základní vzdělání 54 // 6.2.1 Všechny děti 55 // 6.2.2 Věk 57 // 6.2.3 Povinné vzdělání 59 // 6.2.4 Bezplatné vzdělání 64 // 6.3 Právo na střední vzdělání 68 // 6.4 Právo na vysokoškolské vzdělání 71 // 6. 5 Právo na informace a poradenskou službu 74 // 6. 6 Právo na humánní školní kázeň 76 // 7. Závěr 84 // II. NEJLEPŠÍ ZÁJMY DÍTĚTE V KONTEXTU ÚMLUVY O PRÁVECH DÍTĚTE. ANALÝZA TEXTU A UPLATŇOVÁNÍ ÚMLUVY - Jean Zermatten // 1. Úvod: Úmluva o právech dítěte 85 // 1.1 Hlavní události 87 // 1.2 Tři opční protokoly 89 // 1.2.1 Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů 89 // 1.2.2 Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituci a dětské pornografii 89 // 1.2.3 Opční protokol k Úmluvě o právech dětí týkající se mechanismu stížností 90 // 1.3 Čtyři obecné zásady 91 // 1.3.1 Zásada zákazu diskriminace 92 // 1.3.2 Zásada nej lepších zájmů dítěte 93 // 1.3.3 Zásada práva na život, zachování života a rozvoj 93 //

1.3.4 Zásada respektu vůči názorům dítěte (neboli participace) 93 // 1.4 Povinnosti a standardy pro účastnické státy 94 // 1.4.1 Specifická práva pro děti 95 // 1.4.2 Směrnice pro účastnické státy: Všeobecné komentáře 96 // 1. 5 Všeobecný komentář č.14 98 // 2. Právní analýza čl.3 ödst.1 100 // 2.1 Nejlepší zájmy dítěte, koncept 101 // 2.1.1 Obecně 101 // 2.1.2 Definice 102 // 2.1.3 Dítě/děti 104 // 2.2 Analýza textu 105 // 2.2.1 Prvky 105 // 2.2.2 Zájmy dítěte a jiné články Úmluvy 111 // 2.3 Nejlepší zájmy dítěte, funkce a charakteristiky 112 // 2.3.1 Funkce 112 // 2.3.2 Charakteristiky 113 // 2.4 Čl.3 odst.2 a odst.3 116 // 2. 5 Zákonodárné orgány 118 // 2. 6 Posuzování vlivu na práva dítěte (CRIA) 120 // 3. Důležité spojnice mezi ěl.3, odst.1 a čl.12 Úmluvy 123 // 3.1 Stejná struktura 123 // 3.2 Opozice nebo komplementarita? 124 // 4. Uplatňování nejlepších zájmů dítěte 126 // 4.1 Obecně 126 // 4.2 Předvídatelnost, přezkoumání a zásada předběžné opatrnosti 127 // 4.3 Směrnice Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro stanovení nejlepších zájmů dítěte 127 // 4.4 Program „Zachraňte děti“ určený dětem mimo domov 129 // 5. Všeobecný komentář č.14 - Posuzování a určování nejlepších zájmů dítěte 131 // 5.1 Obecně 131 // 5.2 Prvky, které je potřeba zohlednit při posuzování nejlepších zájmů dítěte 132 // 5.3 Procesní záruky zajišťující implementaci nejlepších zájmů dítěte 133 // 6. Závěr 134 // III. PARTICIPACE ŽÁKŮ A STUDENTŮ NA ČINNOSTI ŠKOLY - Petra Ali Doláková // 1. Úvod 136 // 2. Participace 138 // 2.1 Úvod do participace 138 // 2.2 Co je to participace 139 // 2.3 Participace, moc a konflikt 140 // 2.4 Typologie paticipace 141 // 2.5 Principy participace 148 // 2.6 Kritika participace 149 //

3. Participace jako právo dítěte 152 // 3.1 Výklad ustanovení čl.12 Úmluvy o právech dítěte 152 // 3.2 Vnitrostátní implementace čl.12 Úmluvy o právech dítěte v kontextu vzdělávání 156 // 4. Škola a participace 158 // 4.1 Efekty participace na školu 159 // 4.2 Efekty participace na žáky a studenty 160 // 4.3 Překážky a problémy participace 163 // 4.4 Participace pro změnu 165 // 5. Jak zajistit v praxi trvalou, efektivní a smysluplnou participaci dětí na činnosti školy? 170 // 5.1 Co rozhoduje, zda se děti zapojí? 170 // 5.2 Jak zapojit děti do rozhodování o jejich výuce 174 // 5.3 Inkluzivní participace 176 // 5.4 Profesionální zaměstnanci, čas a zdroje 178 // 6. Závěr 181 // IV. ETICKÁ A SOCIÁLNÍ KULTURA OSOBNOSTI JAKO VÝCHODISKO A CÍL OCHRANY PRÁV DÍTĚTE - Vladimír Smékal // 1. Úvod 184 // 2. Situace ve společnosti, v rodinné výchově a ve školství 192 // 2.1 Situace ve společnosti 193 // 2.2 Situace v rodinné výchově 195 // 2.3 Situace ve školství 196 // 3. Osobnostní faktory etické a občanské kultury v dětství a v dospívání 200 // 3.1 Co je osobnost? 200 // 3.2 Tělesná stavba - konstituce 202 // 3.3 Dynamika činností osobnosti - temperament 202 // 3.4 Zaměřenost, motivace, zájmy, hodnoty 206 // 3. 5 Dynamismy zvládání, resp. styly adaptace 216 // 3. 6 Kognitivní a akční styly 218 // 3. 7 Charakter a morálka 219 // 3. 8 Problém identity a její úlohy v jednání dětí a dospívajících 227 // 4. Co podporuje a co překáží rozvíjení etické a sociální kultury osobnosti 232 // 4.1 Utváření osobnosti 232 // 4.2 Obecné poznatky o vlivu způsobů výchovy na rozvoj osobnosti dětí a mládeže 242 // 5. Na co se musí zaměřit systém vzdělávání učitelů 248 // 5.1 Individuální přístup jako podmínka kvality života žáků 248 // 6. Závěr 265 //

V. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM: DOBRÁ PRAXE VE ŠVÝCARSKU - Paola Riva Gapany // 1. Úvod 266 // 2. Vzdělávání ve Švýcarsku 268 // 2.1 Švýcarský způsob vzdělávání 268 // 2.2 Vzdělávání a zdravotní postižení 269 // 2.3 Právní normy 270 // 3. Vzdělávání dětí se zdravotním postižením: integrace a inkluze 272 // 3.1 Historie 272 // 3.2 Od integrace k inkluzi? 273 // 3.3 Některé země a jejich přístupy 274 // 4. Implementace práva na vzděláni u dětí se zdravotním postižením ve Švýcarsku 276 // 4.1 Švýcarské právo a federální judikatura 276 // 4.2 Opatření pro vzdělávání dětí se zdravotním postižením 277 // 4.3 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 278 // 4.4 Problémy 280 // 4. 5 Úkoly v oblasti vzdělávání dětí se zdravotním postižením 281 // 5. Příklady dobré praxe 283 // 5.1 Příklad dobré praxe z kantónu Valais 283 // 5.2 Příklad dobré praxe z kantónu Ticino 287 // 5.3 Příklad dobré praxe z kantónu Bern 290 // 6. Závěr 293 // VI. KOMUNITNÍ ŠKOLA - ZÁKLAD EFEKTIVNÍHO FORMOVÁNÍ OBČANSKÉ KULTURY ŽÁKŮ I SPOLEČNOSTI - David Bartušek, Marek Lauermann // 1. Úvod - naplňování zásady nejlepšího zájmu dítěte ve školní praxi 294 // 2. Historie vzniku Úmluvy o právech dítěte, její filosofie nastavená reformními pedagogy a současný stav odrazu těchto myšlenek ve vzdělávací soustavě ČR 296 // 3. Reformní pedagogiky - inspirace pro realizaci práv dítěte, formování osobnosti dítěte a výzva pro české vzdělávací instituce 302 // 3.1 Montessori pedagogika 306 // 3.2 Daltonský plán 306 // 3.3 Jenský plán 308 // 3.4 Freinetovská pedagogika 308 // 3. 5 Waldorfská pedagogika 309 //

4. Autonomie dítěte, autorita vychovatele, současné poznatky v psychologii dítěte, jeho individuální potřeba participace a schopnost nést odpovědnost 312 // 5. Jak Úmluva o právech dítěte definuje výchovně vzdělávací prostředí dítěte? Jak tyto požadavky naplňuje koncept fungování komunitní školy? 319 // 6. Názory pedagogických odborníků na současný stav školské soustavy v ČR a vize, jakým směrem by se školy měly rozvíjet 324 // 7. Participace - nástroj svobodného projevu i respektu k autoritě, její stupně a formy 328 // 7.1 Definice participace 328 // 7.2 Formy, stupně a směry participace ve vztahu ke konceptu komunitní školy 330 // 8. Závěrečná doporučení Výboru pro práva dítěte OSN 333 // 8.1 Úmluva o právech dítěte ajejí význam pro společnost 333 // 8.2 Výběr ze závěrečných doporučení pro ČR Výboru pro práva dítěte OSN, 17. června 2011 334 // 9. Práva dítěte na komunitní škole 335 // 9.1 Když se řekne komunitní 335 // 9.1.1 Jedna z možných definic 335 // 9.2 Otevíráme školu veřejnosti 336 // 9.2.1 Jaké jsou atributy školy otevřené komunitě? 337 // 9.2.2 Každý je učitelem 337 // 9.2.3 Každý je žákem 337 // 9.3 Přínosy otevření školy směrem ke komunitě a okolí 337 9.4 Jak komunitní aktivity fungují v prostředí sídliště 339 // 9.5 Aspekty ovlivňující činnost školy 339 // 9.5.1 Standardy kvality komunitní školy 340 // 9.5.2 Popis jednotlivých oblastí Standardů kvality komunitní školy 341 // 9.5.3 Aplikace Standardů v rámci českých škol 343 // 9.5.4 Jsou standardy a s nimi spojené dokumenty považovány za uživatelsky přívětivé? 343 // 9.5.5 Nakolik je pro školy srozumitelný proces sebehodnocení? 343 // 9.5.6 Co mohou zúčastněné školy poradit ostatním? 344 // 9.5.7 Co najdeme v akčních plánech? 345 //

9.5.8 Co lze vyvodit z ověření Standardů pro další rozvoj konceptu KŠ? 346 // 9.5.9 Ukázky a příklady nástrojů pro použití Standardů kvality komunitní školy 346 // 9.6 Komunitní aktivity 348 // 9.7 Analýza výchozího stavu 349 // 9.7.1 Škola očima žáků - evaluace školy a zapojení žáků do ní 350 // 9.7.2 Přínosy zapojení žáků do reflexe života školy 351 // 9.7.3 Proč zapojujeme žáky do sebehodnocení školy 351 // 9.7.4 Podmínky pro efektivní zapojení žáků do sebehodnocení školy 351 // 9.7.5 Fotoevaluace 352 // 9.7.6 Technika „Temná místa“ 352 // 9.8 Realizace plánu komunitního vzdělávání 353 // 9.8.1 Příklady některých možných komunitních aktivit 353 // 9.9 Proč a s kým by měla spolupracovat komunitní škola? 354 // 9.9.1 Jak vytvářet síť a formulovat v ní cíle? 354 // 9.9.2 Škola jako otevřený prostor setkávání 355 // 9.10 Koncept komunitní školy a komunitní vzdělávání v zahraničí 355 // 9.10.1 Analýzy prostředí 356 // 9.10.2 Výchozí podmínky (práce učitelů) 356 // 9.10.3 Podpůrné organizace 357 // 9.10.4 Koncepce a standardy 359 // 9.10.5 Legislativa a podpora státu v zahraničí 360 // 9.11 Pojetí komunitní školy v ČR 361 // 9.12 Odraz konceptu komunitní školy v ŠVP 362 // 10. Závěr 364 // VII. ŠKOLA PŘÁTELSKÁ DĚTEM: UPLATNĚNÍ PRÁVA DÍTĚTE NA VZDĚLÁNÍ - Irena Čechová // 1. Úvod 366 // 2. O cílech vzdělání 367 // 2.1 Škola bez násilí 368 // 3. Prostředí školy 370 // 3.1 Definice 370 // 3.2 Prevence 371 // 3.2.1 Primární prevence 371 // 3.2.2 Sekundární prevence 371 // 3.2.3 Terciální prevence 372 3.3 Násilí 372 // 3.3.1 Definice 372 // 3.3.2 Negativní dopady násilí na dětech 373 // 3.4 Jak zabránit násilí ve škole 374 // 4. Klima školy: situace ve Švýcarsku 376 //

5. Švýcarsko: prostředky nápravy 378 // 5.1 Výzkum: kantón Valais 378 // 5.1.1 Výsledky výzkumu 378 // 5.1.2 Faktory ochrany 379 // 5.1.3 Hodnocení výzkumu 380 // 5.2 Kanton Ticino 380 // 5.2.1 Zamyšlení nad prevencí a sankcemi 380 // 5.3 Mediace ve škole 383 // 5.3.1 Mediace ve škole (švýcarský kantón Valais) 383 // 5.3.2 Mediace ve škole obecně 386 // 5.3.3 Školní mediace jako sociální intervence 387 // 5.3.4 Vyhodnocení mediace a výsledků jejího působení 387 // 5.4 Dva příběhy jako příklady dobré praxe 388 // 5.4.1 Terapie divadlem: David 388 // 5.4.2 Inkluzivní vzdělávání dětí se zdravotním postižením: Monika a Paolo 390 // 6. Klima školy: situace v České republice 393 // 6.1 Pozitivní role pochvaly 393 // 6.2 Tresty 394 // 6.3 Hodnocení klimatu třídy a školy 395 // 6.3.1 Podpora dobrého klimatu školy a klimatu třídy 397 // 7. Příklady dobré praxe z České republiky 405 // 8. Závěr 414

(OCoLC)870287869

cnb002520829