.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

1. vyd.

Praha : Karolinum, 1993

xviii, 196 s. : il. ; 30 cm

ISBN 80-7066-778-8 (váz.)

Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze

000249475

Obsah: // Předmluva x v // 1. Úvod 1 // 1.1. Definice farmakologie a nápň oboru 1 // 1.1.1. Hlavní discipliny farmakologie 1 // 1.1.2. Druhy farmakoterapie a důvody používání // léčiv 3 // 1.1.2.1. Důvody podávání léčiv 4 // 1.1.2.2. Faktory určující užívání léčiv 4 // 1.1.2.3. Druhy farmakoterapie 5 // 1.2. Léčiva a informace o léčivech 6 // 1.2.1. Definice léčiv a jejich dělení 6 // 1.2.2. Zdroje informací o léčivech 7 // 1.2.2.1. Československý lékopis 7 // 1.2.2.2. Informace o hromadně vyráběných // léčivých přípravcích 8 // 1.2.2.3. Knižní a časopisecké informace // o léčivech 9 // 1.2.3. Názvy léčiv 10 // 2. Interakce léčiva s organismem 13 // 2.1. Farmakokinetika a farmakodynamika 13 // 2.2. Účinek léčiva 15 // 2.2.1. Kriteria hodnocení účinku léčiva 16 // 2.2.2. Mechanismus působení léčiv 17 // 2.2.3. Základní faktory určující účinek léčiva 17 // 2.3. Dávky 18 // 2.3.1. Vztah mezi dávkou a klinickým účinkem 19 // 2.3.1.1. Grafické znázornění vztahu mezi // dávkou a účinkem 19 // 2.3.1.2. Kvantální vztah mezi dávkou // a účinkem 22 // 2.3.2. Typy dávek 2 2 // 2.3.3. Parametry účinnosti a toxicity 23 // iii // 3. Fyzikálně-chemické a morfologické základy farmakologie 25 // 3.1. Fyzikálně-chemické vlastnosti látek 26 // 3.1.1. Molekulová hmotnost látek 26 // 3.1.2. Polarita molekul 26 // 3.1.3. Stereospecificita 26 // 3.2. Rozpustnost látek 28 // 3.2.1. Voda

28 // 3.2.1.1. Voda jako polární rozpouštědlo 29 // 3.2.1.2. Voda jako slabý elektrolyt 29 // 3.2.2. Význam rozpustnosti v lipidech 30 // 3.2.3. Význam ionisace 31 // 3.2.4. Vazba na bílkoviny 32 // 3.3. Význam buněčných membrán pro účinky látek 33 // 3.3.1. Struktura buněčných membrán 33 // 3.3.2. Typy prostupu biologickými membránami 37 // 3.3.2.1. Pasivní transportní mechanismy 37 // 3.3.2.2. Facilitované pasivní transportní // mechanismy 38 // 3.3.2.3. Aktivní transportní mechanismy 40 // 3.3.2.4. Exocytóza a endocytóza 40 // 3.3.3. Prostup látek mezibuněčnými pory 41 // 3.3.3.1. Typy tkáňových bariér pro látky 42 // 3.3.3.2. Specifické typy tkáňových bariér 43 // 3.4. Enzymová kinetika jako základ farmakologie 44 // 3.4.1. Reakční kinetika a rychlost chemické reakce 45 // 3.4.2. Závislost rychlosti enzymové reakce na // koncentraci substrátu 46 // 3.4.3. Reakce nultého a prvého řádu 47 // 3.4.4. Lineární a nelineární farmakokinetika 48 // 4. Farmakodynamika a receptory pro látky 49 // 4.1. Mechanismus účinku látek 49 // 4.1.1. Specifický mechanismus účinku 50 // 4.1.2. Nespecifický mechanismus účinku 51 // 4.1.3. Zprostředkované mechanismy účinku 53 // 4.2. Receptory pro léčiva 54 // 4.2.1. Receptorová koncepce 56 // 4.2.2. Vztah struktury a účinku 59 // iv // 5. Kvantitativní vztahy interakce látek s receptory 60 // 5.1. Charakteristika receptorů 60 // 5.1.1. Makromolekulová povaha receptorů

61 // 5.1.2. Studium účinku látek na funkcích s různou // komplexitou 62 // 5.2. Vztah mezi koncentrací látky a odpovědí 64 // 5.2.1. Receptorová teorie 64 // 5.2.1.1. Grafické vyjádření interakce látky // s receptorem 65 // 5.2.1.2. Koncepce afinity a vnitřní aktivity 69 // 5.2.1.3. Interakce dvou látek s jedním // receptorem 70 // 5.3. Antagonistické účinky látek 70 // 5.3.1. Kompetitivní antagonismus 73 // 5.3.1.1. Kompetitivní vazbové studie 73 // 5.3.1.2. Kompetitivní antagonismus ve // farmakologických studiích 75 // 5.3.2. Kompetitivní dualismus 76 // 5.3.3. Nekompetitivní antagonismus 78 // 5.3.4. Některé zvláštní situace 80 // 5.4. Receptorová heterogenita 82 // 6. Receptor-efektorové systémy a přenos signálu 85 // 6.1. Základní údaje o transdukci signálů 85 // 6.1.1. Koncepce dvou messengerů 87 // 6.1.2. Terminologie transdukčních dějů 89 // 6.1.3. Základní typy přenosu signálů 91 // 6.1.4. Některé nové nástroje ke studiu // transdukčních systémů 93 // 6.2. Transdukce signálu prostřednictvím // cytopazmatických receptorů 94 // 6.3. Transdukce signálů prostřednictvím membránových // receptorů 97 // 6.3.1. Základní typy membránových // receptor-efektorových systémů 97 // 6.3.2. Základní údaje o struktuře membránových // receptorů 99 // 6.3.3. Úloha G regulačních proteinů 102 // v // 6.3.3.1. Mechanismus aktivace R-E komplexů // G proteiny 103 // 6.3.3.2. Integrační úloha G

proteinů 105 // 7. Jednotlivé typy receptor-efektorových systémů 107 // 7.1. Komplex receptor-adenylátcykláza 107 // 7.1.1. Membránové receptory spřažené s AC // a jejich ligandy I07 // 7.1.2. Tvorba a degradace cyklického AMP 110 // 7.1.2.1. Adenylátcykláza 110 // 7.1.2.2. Fosfodiesteráza ? // 7.1.3. Mechanismus účinku cAMP 112 // 7.1.3.1. cAMP-dependentní protein kináza 112 // 7.1.3.2. Fosfatázy 113 // 7.1.4. Faktory ovlivňující funkci R-AC systému 114 // 7.2. Komplex receptor-fosfolipáza C 114 // 7.2.1. Struktura a metabolismus substrátů a produkt // fosfolipázy C 115 // 7.2.1.1. Struktura fosfatidylinositolů a // inositolfosfátů 115 // 7.2.1.2. Metabolismus inositolfosfátů 115 // 7.2.2. Funkce fosfolipázy C 117 // 7.2.2.1. Tvorba a účinky diacylglycerolu 118 // 7.2.2.2. Tvorba a účinky inositol-trisfosfátu 118 // 1.2.2.3. Časové a prostorové aspekty hladin // iontů vápníku 120 // 7.2.3. Úloha vápníku a vápník-vázajících proteinů // v transdukci signálů 121 // 7.2.3.1. Nitrobuněčná úloha vápníku 121 // 7.2.3.2. Kalmodulin 122 // 7.3. Další receptor-efektorové komplexy řízené G proteiny 123 // 7.3.1. Komplex receptor-cGMP-dependentní // fosfodiesteráza 123 // 7.3.2. Draslíkové kanály regulované G proteiny 123 // 7.3.3. Další R-E komplexy regulované G proteiny 124 // 7.4. Komplexy receptor-iontový kanál 124 // 7.4.1. Nikotinový cholinergní receptor 124 // 7.4.2. Receptor pro kyselinu gama-aminomáselnou

125 // vi // 7.4.3. Receptory pro excitační aminokyseliny 126 // 7.5 Komplexy receptor-tyrosinkináza 127 // 7.5.1. Insulinový receptor 127 // 7.5.2. Další receptory pro růstové faktory 129 // 7.6. Gyanylátcykláza 130 // 8. Iontové kanály jako farmakologické receptory 132 // 8.1. Sodíkové kanály 133 // 8.1.1. Účinky lokálních anestetik 134 // 8.1.2. Účinky antiarytmik 136 // 8.1.3. Účinky diuretik 138 // 8.1.4. Na+,K+-ATPáza jako receptor 139 // 8.2. Draslíkové kanály 141 // 8.3. Vápníkové kanály 143 // 8.4. Ukázka interakce činnosti iontových kanálů s působením cAMP při ovlivnění srdeční kontraktility 146 // 9. Některé další typy mechanismu účinku 148 // 9.1. Ovlivnění tvorby, degradace a transportu // neurotransmiterů a dalších bioaktivních látek 148 // 9.1.1. Zvýšená nabídka substrátu 148 // 9.1.2. Blokáda degradace bioaktivní látky 149 // 9.1.3. Blokáda metabolické cesty 149 // 9.1.4. Vytěsnění bioaktivní látky z místa vazby 152 // 9.1.5. Blokáda selektivních transportních mechanismů 153 // 9.2. Některé zvláštní mechanismy 153 // 9.2.1. Substrátová inhibice enzymů 153 // 9.2.2. Vazba látek na některé buněčné komponenty 154 // 9.2.3. Ovlivnění funkce DNA 154 // 9.3. Ovlivnění imunologických pochodů 154 // 9.4. Působení antibiotik a chemoterapeutik 154 // 10. Regulace funkce receptorů a receptorové nemoci 155 // 10.1. Kvantitativní změny citlivosti receptorů 155 // 10.1.1.

Desensitizace receptorů 155 // 10.1.1.1. Homologní desensitizace 156 // 10.1.1.2. Heterologní desensitizace 157 // vii // 10.1.1.3. Internalizace receptorů 157 // 10.1.2. Hypersensitivita receptorů 158 // 10.2. Receptorové nemoci 159 // 10.2.1. Diabetes mellitus typu II 159 // 10.2.2. Abnormality receptoru pro růstový hormon 160 // 10.2.3. Abnormality receptoru pro vitamin D 160 // 10.2.4. Pseudohypoparatyreoidismus 160 // 10.2.5. Imunodeficience a hematologické poruchy 161 // 10.2.6. Poruchy podmíněné stimulací receptorů // nefyziologickými látkami 161 // 10.2.7. Přítomnost aberantních receptorů 162 // 11. Farmakokinetika a osud látky v organismu 163 // 11.1. Osud látky v organismu 163 // 11.2. Absorpce látek a biologická dostupnost 168 // 11.2.1. Faktory určující absorpci 169 // 11.2.2. Absorpce látek podaných různými přívodními // cestami 171 // 11.2.2.1. Absorpce z gastrointestinálního // traktu 172 // 11.2.2.2. Absorpce z parenterálních míst 173 // 11.2.2.3. Absorpce látek při lokální // aplikaci 174 // 11.2.3. Přívodně cesty 174 // 11.2.3.1. Enterální podání 174 // 11.2.3.2. Parenterální podání 175 // 11.2.3.3. Lokální podání 11? // 11.3. Distribuce a distribuční objem 177 // 11.3.1. Distribuční objem 177 // 11.3.2. Dynamika a rozsah distribuce 178 // 11.4. Eliminace látek a parametr clearance 179 // 11.4.1. Clearance 179 // 11.4.2. Poločas eliminace 182 // 11.5. Výpočet a grafické znázornění farmakokinetických

// parametrů 183 // 11.5.1. Lineární a semilogaritmické znázornění // farmakokinetických dat 183 // 11.5.2. Kompartmentové farmakokinetické modely 185 // viii // 11.5.2.1. Komputerová simulace dat // kompartmentových modelů 188 // 11.5.3. Odhad distribučního objemu, biologického // poločasu eliminace a clearance 188 // 11.5.4.1. Odhad parametrů u j ednokompart- // mentového modelu 190 // 11.5.4.2. Simulace absorpce, eliminace a // a hladin látek v nestrukturovaném kompartmentu 192 // 11.5.4.3. Odhad parametrů u dvoukompart- // mentového modelu 192 // 12. Klinická farmakokinetika 197 // 12.1. Vztah mezi dávkou, koncentrací a účinkem látky 197 // 12.1.1. Vztah časového průběhu změn koncentrace // a účinku látky 198 // 12.2. Clearance jako parametr určující dávkování při // opakovaném podávání látek 199 // 12.3. Distribuční objem jako parametr umožňující // určení nárazové dávky a strategie dávkování 204 // 12.4. Poločas eliminace jako parametr pomáhající určit // dávkování látek 206 // 12.5. Biologická dostupnost jako faktor určující // velikost dávky 210 // 12.6. Terapeutické monitorování hladin látek 213 // 12.6.1. Podmínky monitorování látek 214 // 12.6.2. Úprava terapeutického režimu 214 // 13. Eliminace látek 215 // 13.1. Metabolismus (biotransformace) látek s 215 // 13.1.1. Fáze biotransformace 215 // 13.1.2. Místo biotransformace látek 216 // 13.1.3. Enzymy účastnící se na biotransformaci

látek 217 // 13.1.3.1. Indukce enzymů 220 // 13.1.3.2. Inhibice enzymů 220 // 13.1.4. Faktory modifikující biotransformace látek 221 // 13.1.5. Některé příklady interakce metabolismu // dvou látek 222 // ix // 13.2. Exkrece látek 223 // 13.2.1. Exkrece ledvinami 223 // 13.2.2. Exkrece žlučí a stolicí 223 // 14. Farmakogenetika 224 // 14.1. Genetický základ abnormálních odpovědí // organismu na látky 224 // 14.1.1. Faktory určující odlišnou odpověď // organismu na látky 225 // 14.1.1.1. Biologická variabilita 225 // 14.1.1.2. Defekt limitujícího stupně // metabolické cesty 226 // 14.1.1.3. Rozdíl mezi farmakogenetickými poruchami a vrozenými // metabolickými poruchami 227 // 14.1.2. Nej známější farmakogenetické poruchy // (Idiosynkrasie) 227 // 14.1.2.1. Poruchy podmíněné změnami // farmakokinetiky látek 229 // 14.1.2.2. Poruchy podmíněné defekty enzymů // zodpovědných za určitou funkci 229 // 14.1.2.3. Zesílení toxicity metabolisováním // některých látek 230 // 14.2. Mutagenní a teratogenní vlivy xenobiotik 231 // 14.3. Očekávání terapeutického pokroku v důsledku // zavedení metod genetického inženýrství 232 // 14.3.1. Výroba lidských proteinů biotechnologií 232 // 14.3.2. Genová terapie 234 // 15. Faktory ovlivňující účinky látek 235 // 15.1. Faktory týkající se pacienta 235 // 15.1.1. Hmotnost 235 // 15.1.2. Věk a stupeň vývoje 236 // 15.1.2.1. Dávky u dětí 236 // 15.1.2.2. Dávky

u starých lidí 237 // 15.2.3. Pohlaví 237 // 15.2.4. Psychický stav 238 // 15.2.5. Choroby 238 // X // 15.2. Lékové interakce 239 // 15.2.1. Klasifikace lékových interakcí 240 // 15.2.2. Důsledky lékových interakcí 241 // 15.2.3. Farmakokinetické lékové interakce 241 // 15.2.4. Farmakodynamické interakce 243 // 16. Nežádoucí a toxické účinky látek 244 // 16.1. Nežádoucí účinky léčiv 244 // 16.2. Toxické účinky látek 247 // 16.2.1. Typy toxických reakcí 247 // 16.2.2. Néjčastěji se vyskytující intoxikace 249 // 16.2.3. Léčba intoxikací 250 // 16.3. Některé zvláštní typy toxických účinků 251 // 16.3.1. Kancerogenní účinky látek 251 // 16.3.2 Teratogenní účinky látek 253 // 16.3.2.1. Kritická časová období 253 // 16.3.2.2. Kritické látky 254 // 16.3.2.3. Způsob ochrany vůči teratogenním // vlivům látek 255 // 16.3.3. Toxikománie (léková závislost, závislost // na návykových látkách) 256 // 16.3.3.1. Terminologické nejasnosti 256 // 16.3.3.2. Poruchy duševní a poruchy chování // způsobené užíváním psychoaktivních látek 257 // 16.3.3.3. Hlavní skupiny návykových látek 258 // 16.3.3.4. Léčba závislosti na návykových // látkách 258 // 17. Imunitní systém a lékové alergie 259 // 17.1. Biologie imunitního systému 259 // 17.1.1. Specifická imunita 262 // 17.1.1.1. Diferenciace buněk imunitního // systému 262 // 17.1.1.2. Protilátky 268 // 17.1.2. Nespecifická imunita 270

// 17.1.2.1. Komplementový systém 271 // 17.1.2.2. Fagocytární systém 271 // xi // 17.1.3. Imunopatologické mechanismy tkáňového // poškození 273 // 17.1.4. Autoimunitní onemocnění 273 // 17.1.4. Imunodeficience 274 // 17.2. Lékové alergie 275 // 17.2.1. Odlišnosti lékové alergie, látkové toxicity // a idiosynkrasie 275 // 17.2.2. Klasifikace alergických reakcí 278 // 17.2.3. Výběr známějších alergických reakcí 282 // 17.2.4. Léčba lékových alergií 282 // 18. Vývoj a hodnocení nových léčiv 284 // 18.1. Objev nových látek a preklinické studie 285 // 18.1.1. Syntéza nových látek 285 // 18.1.2. Preklinické studie a testování toxicity // látek 286 // 18.2. Klinické hodnocení látek 289 // 18.2.1. Stádia klinického hodnocení účinku látek 291 // 18.2.2. Některé faktory určující výsledky // klinického hodnocení 292 // 18.2.2.1. Placebová reakce 292 // 18.2.2.2. Kompliance pacienta 293 // 19. Účelná farmakoterapie 294 // 19.1. Vědecké aspekty farmakoterapie 294 // 19.2. Ekonomické aspekty farmakoterapie 295 // 19.3. Farmakoterapeutické riziko 296 // 20. Legislativa v oblasti léků 298 // Dl. Dodatek 1. Základy chemie a organické chemie // pro farmakologii 301 // Dl.1. Struktura atomu 301 // Dl.1.1. Skladebné částice atomů 301 // Dl.1.2. Izotopy 302 // Dl.1.3. Látkové množství 302 // Dl.1.4. Uspořádání elektronů v atomech 303 // Dl.2. Valenční elektrony 306 // xii // Dl.2.1. Rozložení elektronů

v zevních // kvantových drahách 306 // Dl.2.2. Volné radikály 306 // Dl.3. Chemické vazby 308 // Dl.3.1. Iontová (elektrovalentní) vazba 308 // Dl.3.2. Kovalentní vazba 309 // Dl.3.2.1. Dativní vazba 310 // Dl.3.4. Vodíková vazba 311 // Dl.3.4. Van der Waalsovy síly 311 // Dl.4. Reakce volných radikálů 312 // Dl.5. Kyseliny a zásady 314 // Dl.5.1. Acidita roztoků 314 // Dl.5.2. Pufry 315 // Dl.5.3. Amfolytová povaha proteinů 315 // Dodatek 2. Základní chemické struktury ve farmakách 316 // D2.1. Uhlovodíky jako základní sloučeniny 316 // D2.1.1. Radikály (zbytky) necyklických sloučenin 317 // D2.1.1.1. Alkyly 317 // D2.1.1.2. Zbytky kyselin 317 // D2.1.2. Radikály (zbytky) cyklických sloučenin 317 // D2.2. Funkční skupiny 322 // D2.2.1. Alkoholy 322 // D2.2.2. Aminy 323 // Dodatek 3. Mezinárodní názvy radikálů a skupin 324 // Dodatek 4. Základy molekulární biologie // pro účely farmakologie 327 // D4.1. Význam studia farmakologie metodami // molekulární biologie 327 // D4.2. Struktura a funkce nositelů genetické informace 328 // D4.2.1. Obecné pojmy lidské genetiky 328 // D4.2.2. Základní informace o nukleových kyselinách 329 // D4.2.2.1. Nukleové kyseliny 329 // D4.2.2.2. DNA jako nositel genetické // informace 330 // D4.2.2.2.1. Gen // D4.2.2.2.2. Genom 330 // D4.2.2.2.3. Chromatin a chromozómy 331 // xi i i // D4.2.2.3. Organizace genu 331 // D4.2.2.4. Genetický kód 332 // D4.2.3. Základní informace o biosyntéze

bílkovin 332 // D4.2.4. Základní genetické mechanismy 335 // D4.2.4.1. DNA replikace. 335 // D4.2.4.2. Reparace DNA. 336 // D4.2.4.3. Syntéza mRNA a proteinů. 336 // D4.2.4.4. Genetický rekombinační mechanismus 337 // D4.3. Metody molekulární biologie 337 // D4.3.1. Klonování genu 338 // D4.3.1.1. Vymezení pojmu klon a klonování 338 // D4.3.1.2. Přehled kroků při klonování genu 338 D4.3.1.3. Enzymy a vektory používané // při klonování genu 340 // D4.3.1.3.1. Enzymy používané v rekombinační technologii 340 // D4.3.1.3.2. Příprava chimérických // molekul 342 // D4.3.1.3.3. Klonovací vektory 342 // D4.3.2. Analýza struktury genu 344 // D4.3.2.1. Reštrikční mapování 344 // D4.3.2.2. Sekvenování DNA 345 // D4.3.2.3. Sondy, blotovací a hybridizační // technika 347 // D4.3.2.3.1. Sondy 347 // D4.3.2.3.2. Blotovací a hybridizační techniky 347 // D4.3.2.3.3. Metoda PCR ("Polymerase // chain reaction") 348 // D4.3.3. Studie funkcí genů 349 // D4.3.3.1. "Northern blotting" hybridizace 349 // D4.3.3.2. In situ hybridizace 349 // D4.3.3.3. Analýza exprese v buňkách // eukaryotů 350 // D4.3.3.4. Transfekce 350 // D4.3.3.5. In vitro mutagenese 351 // D4.3.3.6. Tvorba antisense RNA 351 // D4.3.3.7. Vysokoúčinná exprese // v bakteriálních buňkách 351 // xiv // D4.3.3.8. DNA vážící proteiny 352 // D4.4. Použití metod molekulární biologie v diagnostice 352 // Dodatek 5. Výběr léčivých látek a přípravků 353 // D5.1.

Léčivé látky 353 // D5.2. Léčivé přípravky 353 // D5.3. Některé pomocné látky 353 // Dodatek 6. Přehled receptorů a jejich podtypů 355 // D6.1. Adrenergní receptory 356 // D6.1.1. a- -Adrenergní receptory 356 // D6.1.2. a2-Adrenergní receptory 356 // D6.1.3. ß-Adrenergni receptory 356 // D6.2. Cholinergní receptory 357 // D6.2.1. Muskarinové acetylcholinové receptory 357 // D6.2.2. Nikotinové acetylcholinové receptory 357 // D6.3. Adenosinové a purinergní receptory 358 // D6.3.1. Adenosinové receptory 358 // D6.3.2. Purinergní receptory (P2 purinoceptory) 358 // D6.4. Dopaminergní receptory 359 // D6.5. GABA receptory 359 // D6.6. Glutamátové receptory 360 // D6.6.1. Glutamátové receptory ionotropní 360 // D6.6.2. Glutamátové receptory metabotropní 360 // D6.7. Glycinový receptor 360 // D6.8. Histaminové receptory 361 // D6.9. 5HT (serotoninové) receptory 361 // D6.10. Receptory pro eikosanoidy 362 // D6.10.1. Prostanoidní receptory 362 // D6.10.2. Leukotrienové receptory 363 // D6.11. Receptory pro PAF (Platelet activating factor) 363 // D6.12. Opioidní receptory 363 // D6.13. Receptory pro polypeptidy 364 // D6.13.1. Receptory pro angiotensin 364 // D6.13.2. Receptory pro atrialní natriuretický // peptid (ANP) 364 // D6.13.3. Receptory pro bombesin 364 // D6.13.4. Receptory pro bradykinin 365 // D6.13.5. Receptory pro endothelin 365 // D6.13.6. Receptory pro cholecystokinin a gastrin 365 // D6.13.7. Receptory pro kalcitonin 365

D6.13.8. Receptory pro neuropeptid Y 366 // D6.13.9. Receptory pro neurotensin 366 // D6.13.10. Receptory pro somatostatin 366 // D6.13.il. Receptory pro tachykinin 366 // D6.13.12. Receptory pro vasopresin a oxytocin 367 // D6.13.13. Receptory pro VIP 367 // D6.14. Iontové kanály jako receptory pro látky 367 // D6.14.1. Ca2+ kanály 367 // D6.14.2. K+ kanály 368 // D6.14.3. Na+ kanály 368 // Dodatek 7. Vliv léčiv na výsledky některých biochemických // vyšetření 369 // Dodatek 8. Slovníček základních pojmů užívaných // ve farmakologii 371 // D8.1. Základní pojmy 371 // D8.2. Základní farmakologické účinky 375 // Literatura 383 // Index 387 // xvi

(OCoLC)39601150

cnb000077717