.

0 (hodnocen0 x )

BK

1. vyd.

Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2013

113 s. ; 25 cm

ISBN 978-80-244-3489-6 (brož.)

Monografie

Nad názvem: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta

Obsahuje bibliografii na s. 101-107 a rejstříky

Anglické resumé

000250119

Předmluva // 1 Proměny českého lexika v letech 1948-1989 (OndřejBláha) 9 // 1.1 Vztah mezi „domácím“ a „cizím“ v lexiku 9 // 1.1.1 Rusismy 10 // 1.1.2 Europeismy 12 // 1.1.3 Hodnocení kompozit 13 // 1.1.4 Kontakt s jazyky menšin 15 // 1.2 Odraz společenských a politických změn v lexiku 16 // 1.2.1 Ideologizace 16 // 1.2.2 Tematizace práce a budování 18 // 1.2.3 Zkratky 19 // 1.2.4 Modifikace stylových a komunikačních norem 20 // 1.3 Odraz vědeckého a technického pokroku v lexiku 23 // 1.3.1 40. a 50. léta 23 // 1.3.2 60. léta 24 // 1.3.3 70. a 80. léta 26 // 1.4Závěry 27 //// 2 K typologické odlišnosti přejatých neologických prvků (DianaSvobodová) 28 // 2.1 Strukturní typologie jazyků 28 // 2.2 Přejímání jako projev neologizace 29 // 2.2.1 Přejímky formálněne adaptované 29 // 2.3 Adaptační mechanismy na úrovni jazykových subsystémů 30 // 2.3.1 Adaptace výslovnostní 30 // 2.3.2 Adaptace grafická 31 // 2.3.3 Adaptace tvaroslovná 31 // 2.3.4 Adaptace slovotvorná 31 // 2.3.5 Ovlivňující faktory 31 // 2.4 Typologické prvky analytické - odlišnost v rovině gramatické 32 // 2.4.1 Neohebnost a rezignace na flexi 33 // 2.4.2 Neohebné výrazy v platnosti atributivní 34 // 2.4.3 Morfematická stavba přejímek fungujících jako slovotvorné motivanty 35 // 2.4.4 Neohebnost v souvislosti s přechylováním 35 // 2.4.5 Analytický versus syntetický charakter vícečlenných pojmenování 37 // 2.5 Typologické prvky polysyntetické 38 // 2.5.1 Jazykové typy přejatých kompozit 39 // 2.5.2 Tvoření kompozit podle přejatých modelů 40 // Odlišnost graficko-fonematická 40 // 2.6.1 Kolísání výslovnosti a grafických forem 41 // 2.7 Jazykové hodnocení typologicky odlišných prvků 41 //

3 Popis a klasifikace hybridních kompozit a odmítavé postoje k nim v české jazykovědě v průběhu 20. století (Patrik Mitter) 43 // 3.1 Hybridní kompozita s prvním komponentem cizího původu 43 // 3.1.1 Klasifikace na základě slovnědruhových kritérií 44 // 3.1.2 Klasifikace podle genetických kritérií 45 // 3.1.3 Další přístupy ke klasifikaci kompozit 46 // 3.1.4Tvoření hybridních kompozit z diachronního pohledu 50 // 3.1.5 Odmítavé postoje k tomuto typu pojmenování 51 // 3.1.6 Hodnocení hybridních kompozit s prvním cizím komponentem ve 2. pol. 20. století 5 // 43.2 Hybridní kompozita s prvním komponentem domácím 54 // 3.2.1 Přístupy ke kompozitům s prvním komponentem domácím a jejich klasifikace 54 // 3.2.2 Zpracování hybridních kompozit s prvním komponentem domácím ve výkladových slovnících českého jazyka 20.století 57 // 3.3 Závěry 59 //// 4 Neologismy tvořené z příjmení politiků (od čunkodomků přes bobotrik k polévce havlovačce) (EvaJandová) 60 // 4.1 K vymezení termínu „neologismus“ 60 // 4.2 Neologismy tvořené z příjmení politiků 61 // 4.2.1 Dosavadní bádání nad tématem 61 // 4.2.2 Zdroje a metodika excerpce jazykového materiálu 61 // 4.3 Třídění neologismů tvořených od příjmení politiků 62 // 4.3.1 Podle způsobu tvoření 62 // 4.3.2 Podle pozice v systému 62 // 4.4 Depropriální verba a jejich deriváty 63 //

4.5 Depropriální substantiva 65 // 4.5.1 Názvy příslušenské tvořené příponou -ovec 65 // 4.5.2 Názvy příslušenské tvořené příponou -ista 66 // 4.5.3 Názvy přechýlené k příslušenským tvořené příponou -ka, (-kyne) 66 // 4.5.4 Názvy abstraktní tvořené příponou -ismus/-izmus 66 // 4.5.5 Názvy poplatků tvořené příponou -né/-ovné 67 // 4.5.6 Názvy tvořené příponou -iáda 67 // 4.5.7 Názvy tvořené příponou -ina/-ovina 67 // 4.5.8 Názvy dějů tvořené příponou -izace 68 // 4.5.9 Neslovotvorná deproprializace 68 // 4.6 Závěry 69 //// 5 Asymetrické antonymické modely v současné češtině (Darina Hradilová) 70 // 5.1 K podstatě antonymického vztahu 70 // 5.2 Asymetrie jako důsledek slovotvorných procesů 71 // 5.2.1 Záporná abstraktní substantiva 71 // 5.2.2 Pojmenování nositelů záporné vlastnosti 72 // 5.3 Asymetrie jako důsledek jazykového vývoje 73 // 5.3.1 Afirmativní tvary synchronně neužívané 73 // 5.4 Asymetrie jako důsledek významového rozrůznění 74 // 5.4.1 Nepravé antonymické opozice 74 // 5.4.2 Opozice s nadbytečnou negací 74 // 5.5 Asymetrie jako důsledek funkčního zařazení 75 // 5.6 Asymetrie jako důsledek zmnožení jednoho členu 76 // 5.6.1 Koexistence negativů lexikalizovaných a vzniklých přímou negací 76 // 5.6.2 Opozice polysémické 77 // 5.7 K funkčnosti asymetrických opozic v současné češtině 78 // 5.7.1 Asymetrie povrchové 78 // 5.7.2 Asymetrie funkčně determinované 79 // 5.7.3 Asymetrie pravé 79 //

6 Proč lexikální morfologie? (Božena Bednaříková) 80 // 6.1 Místo úvodu 80 // 6.2 Proč lexikální morfologie? 80 // 6.2.1 Slovotvorba a amplifikace 80 // 6.2.2 Co je to morfologie 80 // 6.2.3 O návratu slova do morfologie 81 // 6.2.4 O kompetenci tzv. lexikální morfologie 82 // 6.3 Transpozice 83 // 6.3.1 Transpozice a dokulilovská slovotvorná teorie 83 // 6.3.2 Transpozice a teorie PS 84 // 6.4 Závěr 85 //// 7 Záměrné ohrožování tváře jako prostředek komunikační strategie ve specifickém typu mediálního dialogu (Jindřiška Svobodová) 86 // 7.1 Východiska 86 // 7.2 Specifičnost mediální komunikace 87 // 7.2.1 Vymezení pojmu „tvář“ 88 // 7.2.2 Zdvořilost jako očekávaná vlastnost komunikátu 89 // 7.3 Záměrná nezdvořilost jako komunikační strategie 90 // 7.3.1 Situační kontext analyzovaných rozhovorů 90 // 7.3.2 Sebeprezentace a ohrožení pozitivní tváře 92 // 7.3.3 Nezdvořilost versus hrubost 93 // 7.3.4 Ohrožení negativní tváře 94 // 7.4 Závěry 96 // Shrnutí 97 // Summary 99 // Seznam literatury 101 // Rejstříky 108 // Autorské medailonky 112

(OCoLC)862712169

cnb002469288