.

0 (hodnocen0 x )

(15.5) Půjčeno:31x 

BK

1. vyd.

Praha : OIKOYMENH, 2013

559 s. ; 22 cm

ISBN 978-80-7298-485-5 (váz.)

Knihovna novověké tradice a současnosti ; sv. 81

francouzština

Přeloženo z francouzštiny

Obsahuje bibliografii na s. 545-553, bibliografické odkazy a rejstřík

000250144

Předmluva ...11 // Úvod - KLASICKÉ PREDSUDKY A NÁVRAT K FENOMÉNŮM // I. „Počitek“ ...29 // [§ 1. Počitek jakožto imprese] ...29 // [§ 2. Počitek jakožto kvalita] ...30 // [§ 3. Počitek jakožto bezprostřední následek vzruchu] ...33 // [§ 4. Co znamená pociťovat?] ...37 // II. „Asociace“ a „projekce vzpomínek“ ...41 // [§ 5. Pokud mám počitky, pak je celá zkušenost počitkem] ...41 // [§ 6. Segregace pole] ...43 // [§ 7. „Asociační síla“ neexistuje] ...46 // I§ 8. „Promítání vzpomínek“ neexistuje] ...48 // (§ 9. Empirismus a reflexe] ...51 // III. „Pozornost“ a „úsudek“ ...55 // [§ 10. Pozornost a předsudek světa o sobé] ...55 // [§ 11. Úsudek a reflexivní analýza] ...61 // [§ 12. Reflexivní analýza a fenomenologická reflexe] ...67 // [§ 13. „Motivace“] ...78 // IV. Fenomenální pole ...84 // [§ 14. Fenomenální pole a včda] ...86 // [§ 15. Fenomény a „fakty včdomí“] ...90 // (§ 16. Fenomenální pole a transcendentálni filosofie] ...93 // První část - TĚLO // [§ 1. Zkušenost a objektivní myšlení. Problém těla] ...101 // I. Tělo jako předmět a mechanistická fyziologie ...107 // [§ 2. Neurofyziologie sama překračuje kauzální myšlení] ...107 // [§ 3. Fenomén fantómové končetiny: fyziologické vysvětlení je stejně // nedostatečné jako vysvětlení psychologické] ...110 // [§ 4. Existence mezi „psychičnem” a „fyziologičnem“] ...112 // [§ 5. Dvojznačnost fantómové

končetiny] ...116 // [§ 6. „Orgánové vytčsnční" a telo jako vrozený komplex] ...118 // II. Zkušenost téla a klasická psychologie ...126 // [§ 7. „Setrvalost“ vlastního těla] ...126 // [§ 8. „Dvojité počitky“. Telo jako afektivní předmět. „Kinestetické // počitky“] ...129 // [§ 9. Psychologie je nutně přivedena ? fenoménům] ...131 // III. Prostorovost vlastního těla a motorika ...134 // [§ 10. Prostorovost poloh a prostorovost situace: tělesné schéma] ...134 [§ 11. Gelbův a Goldsteinův rozbor motoriky založený na případu // Schneider] ...>39 // [§ 12. „Konkrétní pohyb“] ...I40 // [§ 13. Zaměření na možné. „Abstraktní pohyb“] ...144 // [§ 14. Hybný rozvrh a hybná intencionalita. „Funkce rozvrhu"] ...147 (§ 15. Uvedené fenomény nelze vyložit kauzálně, totiž tím, že je // budeme spojovat se zrakovými deficity] ...151 // [§ 16. Uvedené fenomény nelze vyložit ani reflexivní analýzou, // totiž tím, že je budeme spojovat se „symbolickou funkcí"] ...160 [§ 17. Existenciálni základ „symbolické funkce“ a struktura nemoci]. 165 [§ 18. Existenciálni analýza „poruch vnímání“ a „poruch intelektu". // „Intencionálni oblouk“] ...122 // [§ 19. Intencionalita těla] ...179 // [§ 20. Tělo není v prostoru, obývá prostor] ...184 // [§ 21. Návyk jako motorické osvojování nového významu] ...187 // IV. Syntéza vlastního těla ...I93 // [§ 22. Prostorovost a tělesnost] ...193 //

[§ 23. Jednota těla a jednota uměleckého díla] ...194 // [§ 24. Perceptivní návyk jakožto osvojování určitého světa] ...197 // V. Tělo jako sexuální jsoucno ...200 // [§ 25. Sexualita není směsí „představ" a reflexů, nýbrž intencionalitou. Bytí v sexuální situaci] ...200 // [§ 26. Psychoanalýza. Existenciálni psychoanalýza není návrate ke „spiritualismu"] ...204 // [§ 27. Sexualita vyjadřuje existenci v tom smyslu, že ji realizuje] ...207 [§ 28. Sexuální „drama" nelze redukovat na metafyzické „drama", // avšak sexualita je metafyzická a nemůže být „transccndována“] 214 // VI. Tělo jako výraz a fenomén mluvy ...223 // [§ 29. V teorii afázie je empirismus a intelektualismus stejnou měrou // nedostatečný] ...223 // [§ 30. Řeč má nějaký smysl j ...225 // [§31. Řeč nepředpokládá myšlení, nýbrž je vykonává] ...226 // [§ 32. Myšlení ve slovech] ...229 // [§ 33. Myšlení je výraz] ...232 // [§ 34. Rozumění gestům] ...235 // [§ 35. Řečové gesto. Neexistují ani přirozené, ani čistě // konvenční znaky] ...237 // [§ 36. Transcendence v řeči] ...240 // [§ 37. Moderní teorie afázie to potvrzují] ...242 // [§ 38. Zázrak výrazu v řeči a ve světě] ...245 // [§ 39. Tělo a Descartova analýza] ...250 // Druhá část - VNÍMANÝ SVĚT // [§ 1. Teorie těla je již teorií vnímání] ...255 // I. Pociťování ...260 // [§ 2. Otázka subjektu vnímání] ...260 //

[§3. Vztah mezi pociťováním a chováním: kvalita jako zhmotnění // určitého způsobu existence, pociťování jako koexistence] ...262 // [§ 4. Vědomí je vnořené do smyslově vnímatelného] ...266 // [§ 5. Obecnost a zvláštnost „smyslů“. Smysly jsou „pole“] ...269 // [§ 6. Mnohost smyslů. Jak ji intelektualismus překonává a proč je oproti empirismu v právu. Proč však reflexivní analýza zůstává // abstraktní. Apriori a empirično.] ...271 // [§ 7. Každý smysl má svůj „svět“] ...277 // [§ 8. Vzájemné stýkání smyslů. Pociťování se nachází „před" smysly. // Synestézie] ...281 // [§ 9. Rozdílné a nerozlišitelné smysly jsou jako monokulárni obrazy // v binokulárním vidění. Jednota smyslů je zajišťována tělem.] . 286 // [§ 10. Tělo jako obecná symbolika světa] ...292 // [§ 11. Člověk jakožto íewíor/w/w ??/???] ...294 // [§ 12. Perceptivní syntéza probíhá v čase] ...297 // [§ 13. Reflektovat znamená znovuobjevovat nereflektované] ...299 // II. Prostor ...301 // [§ 14. Je prostor „formou" poznání?] ...301 // [A. Nahoře a dole] ...302 // (§ 15. Orientace není dána zároveň s „obsahy“, ale není ani // konstituována aktivitou ducha] ...302 // [§ 16. Prostorová rovina, ukotvující body a existenciálni prostor] ...307 [§ 17. Bytí má smysl jen skrze svou orientaci] ...311 // (?. Hloubka] ...315 // [§ 18. Hloubka a šířka] ...313 // [§ 19. Takzvané znaky hloubky jsou motivy] ...317 //

[§ 20. Analýza zdánlivé velikosti] ...320 // [§ 21. Iluze nejsou konstrukce. Smysl toho, co vnímáme, // je motivován] ...323 // [§ 22. Hloubka a „syntéza přechodu“] ...326 // [§ 23. Hloubka je mým vztahem ? věcem. Totéž platí o výšce a šířce] 328 // [C. Pohyb] ...330 // [§ 24. Myšlení pohybu likviduje pohyb] ...330 // [§ 25. Popis pohybu v psychologii] ...331 // [§ 26. Ale co tento popis znamená?] ...333 // [§ 27. Fenomén pohybu čili pohyb předtím, než se stal tématem] ...335 [§ 28. Pohyb a pohyblivé. „Relativita“ pohybu] ...341 // [D. Prožívaný prostor] ...345 // [§ 29. Zkušenost prostorovosti je výrazem našeho usazení ve svčtě] . 345 [§ 30. Prostorovost noci. Sexuální prostor. Mytický prostor. // Prožívaný prostor] ...34? // [§ 31. Předpokládají tyto prostory geometrický prostor? Je třeba uznat // jejich původní charakter] ...353 // [§ 32. Tyto prostory jsou nicméně vystavěny na přirozeném prostoru] 358 [§ 33. Dvojznačnost vědomí] ...361 // III. Věc a přirozený svět ...366 // [A. Konstantnost ve vnímání] ...366 // [§ 34. Konstantnost tvaru a velikosti] ...366 // [§ 35. Konstantnost barvy: „způsoby jevení“ barvy, osvětlení] ...372 // [§ 36. Konstantnost zvuků, teplot, hmotností. Konstantnost // hmatových zkušeností a pohyb] ...383 // [B. Věc čili skutečné] ...387 // [§ 37. Věc jako norma vnímání. Existenciálni jednota věci. Věc není nutně předmětem. Skutečné jako

identita všech daností napříč // mezi sebou, jako identita daností a jejich smyslu] ...387 // [§ 38. Věc, nakolik „předchází“ člověku. Věc se nachází mimo // antropologické predikáty proto, že jsem bytím ke světu] ...393 // 1C. Přirozený svět] ...399 // [§ 39. Svět jako typika, jako styl, jako individuum. Svět se dává v nástinech, ale není kladen rozumovou syntézou. Syntéza přechodu] ...399 // [§ 40. Realita a nezavršenost svčta: svčt je otevřený. Svčt jako jádro // času.] ...402 // [D. Provéření výsledků rozborem halucinace] ...406 // [§ 41. Pro objektivní myšlení je halucinace nepochopitelná. Návrat // ? fenoménu halucinace] ...406 // [§ 42. Věc v halucinaci a vnímaná věc] ...411 // [§ 43. Věc v halucinaci i vnímaná věc se rodí z hlubší funkce, // než jakou je poznání. „Původní mínění“] ...415 // IV. Druhý a lidský svět ...419 // [§ 44. Splétání ěasu přírody a času dějin] ...419 // [§ 45. Jak sedimentují osobní akty? Jak je možný druhý člověk?] ...420 // [§ 46. Koexistence je možná díky objevu perceptivního včdomí] ...422 // [§ 47. Koexistence psychofyzických subjektů ve svčtě přírody // a koexistence lidí v kulturním světě] ...427 // [§ 48. Mohou však svobody a jednotlivá Já koexistovat? Trvalá pravda // solipsismu, již nelze překonat ani „v Bohu“] ...429 // [§ 49. Osamělost a komunikace jsou však dvě tváře téhož fenoménu. Absolutní subjekt

a subjekt vázaný: zrození. Komunikace je // pozastavená, nikoli přerušená.] ...433 // [§ 50. Socialita nikoli jako předmět, nýbrž jako dimenze mého bytí. // Sociální dění zvnějšku a zevnitř] ...436 // [§ 51. Problémy transcendence] ...438 // [§ 52. Opravdové transcendentálno ... transcendencí] ...440 // Třetí část - BYTÍ PRO SEBE A BYTÍ KE SVĚTU // I. Cogito ...445 // [§ 1. Cogito vyložené jako něco věčného] ...445 // [§ 2. Důsledky: pak není možná ani konečnost, ani druhý] ...448 // [§ 3. Návrat ke Cogito. Cogito a vnímání] ...451 // [§ 4. Cogito a afektivní intencionalita] ...454 // [§ 5. Nepravé či klamné city. Cit jako závazek] ...455 // [§ 6. Vím, že myslím, a sice proto, že nejprve myslím] ...459 // í§ 7. Cogito a idea: geometrická idea a perceptivní včdomí] ...462 // [§ 8. Idea a promluva. Co je vyjádřeno ve výrazu] ...467 // [§ 9. Nečasové jako výdobytek] ...472 // [§ 10. Evidence je stejně jako vnímání faktem. Apodiktická a historická // evidence. Proti psychologismu i skepticismu] ...474 // [§ 11. Subjekt závislý i nesklonný] ...481 // [§ 12. Cogito mlčenlivé a Cogito vyřčené. Včdomí nekonstituuje řeč, // nýbrž ji přejímá] ...483 // l§ 13. Subjekt jako rozvrh svčta, jako pole, časovost, // souvislost života] ...485 // II. Časovost ...491 // [§ 14. Čas není ve včcech] ...491 // [§ 15. Čas není ve „stavech včdomí“] ...494 // [§ 16. Idealita času? Čas je vztah týkající se bytí] ...496 //

[§ 17. „Pole přítomnosti", horizonty minulosti a budoucnosti] ...498 // [§ 18. Fungující intencionalita] ...499 // [§ 19. Souvislost času se vytváří samotným míjením času] ...501 // [§ 20. Čas jakožto subjekt a subjekt jakožto čas] ...504 // Ií> 21 Konstituující čas a vččnost. Posledním vědomím je přítomnost světu] ...506 // [§ 22. Časovost jako sebeafekce] ...508 // [§ 23. Pasivita a aktivita] ...5,1 // [§ 24. Svčt jako místo významů] ...513 // [§ 25. Být přítomen světu] ...’515 // III. Svoboda ...519 // [§ 26. Svoboda je buď naprostá, nebo žádná] ...519 // [§ 27. Pak ovšem neexistuje ani čin, ani volba, ani „konání“] ...522 // [§ 28. Kdo dává pohnutkám smysl?] ...525 // f§ 29. Implicitní hodnocení smyslového svčta. // Sedimentace bytí ke světu] ...527 // [§ 30. Hodnocení historických situací: třída předchází před včdomím // třídy. Intelektuální a existenciálni rozvrh] ...529 // [§ 31. Bytí pro sebe a bytí pro druhého. Intersubjektivita] ...534 // [§ 32. Nějaký smysl v dějinách je] ...535 // [§ 33. Ego a jeho aureola obecnosti. Absolutní proud je sám pro sebe // již nějakým včdomím] ...537 // [§ 34. Sebe sama nevolím na základě nicoty] ...539 // [§ 35. Podmíněná svoboda] ...541 // [§ 36. Provizorní syntéza bytí v sobě a bytí pro sebe v přítomnosti. // Můj význam se nachází mimo mne] ...542 // Seznam literatury ...545 // Jmenný rejstřík ...554 // K překladu Fenomenologie vnímání ...557

(OCoLC)870287538

cnb002510683