.

0 (hodnocen0 x )

(4) Půjčeno:2x 

BK

Vyd. 2., upr.

Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2010-

sv. : il. ; 30 cm

ISBN 978-80-7013-515-0 (1. díl ; brož.)

Obsahuje bibliografii na s. 123 a rejstřík

I. díl. 2010. 130 s.

Určeno pro zdravotnické školy - obor zdravotní laborant

000251970

1 Úvod do klinické biochemie // 1.1 Charakteristika oboru // 1.2 Úkoly laboratoře klinické biochemie // 1.3 Organizační struktura laboratoře klinické biochemie // 1.3.1 Statut laboratoře // 1.3.2 Pracovníci v laboratoři klinické biochemie // 1.3.3 Sledování ekonomiky provozu laboratoře // 1.3.4 Provozní řád laboratoře // 1.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v laboratoři klinické biochemie // 1.4.1 Obecné zásady // 1.4.2 Chemické látky // 1.4.2.1 Hořlavé látky // 1.4.2.2 Agresivní látky // 1.4.2.3 Oxidující látky // 1.4.2.4 Toxické látky // 1.4.2.5 Radioaktivní látky // 1.4.3 Riziko požáru // 1.4.4 Riziko úrazu elektrickým proudem // 1.4.5 Zásady první pomoci při úrazech v laboratoři // 2 Preanalytická část vyšetření // 2.1 Příprava pacienta // 2.2 Odběr biologického materiálu // 2.2.1 Odběr s protisrážlivými prostředky // 2.2.2 Bezpečný odběr krve // 2.2.3 Možnosti chyb při odběru krve // 2.2.3.1 Hemolýza // 2.2.3.2 Hyperbilirubinémie // 2.2.3.3 Lipémie // 2.3 Transport a uchovávání biologického materiálu // 2.4 Příjem a identifikace vzorku // 2.5 Laboratorní informační systém // 2.6 Příprava vody pro laboratorní účely // 2.6.1 Destilace // 2.6.2 Deionizace (demineralizace) // 2.6.3 Reverzní osmóza // 2.6.4 Skladování vody // 2.6.5 Měření čistoty vody // 3 Analytická část vyšetření // 3.1 Úvod // 3.2 Druhy metod v laboratoři klinické biochemie // 3.2.1 Kvalitativní metody // 3.2.2 Kvantitativní metody // 3.2.3 Semikvantitativní metody // 3.3 Typy laboratorního provozu , // 3.3.1 Manuální metody // 3.3.2 Mechanizovaný provoz // 3.3.3 Automatizace v laboratoři // 3.4 Typy vyšetření // 3.4.1 Rutinní vyšetření // 3.4.2 Speciální vyšetření // 3.4.3 Statimová vyšetření // 3.4.4 Screeningová vyšetření //

3.4.5 Rajonizovaná vyšetření // 3.4.6 Point of care testing (POCT) // 3.5 Podmínky spolehlivosti laboratorní metody // 3.5.1 Správnost metody // 3.5.2 Přesnost (reprodukovatelnost) metody // 3.5.3 Citlivost (senzitivita, detekční limit) metody // 3.5.4 Specifičnost metody // 3.6 Kalibrace metody // 3.6.1 Standardy // 3.7 Kontrola kvality (kontrola jakosti, Quality Control QC) // 3.7.1 Analytická kontrola // 3.7.2 Lékařská (postanalytická) kontrola // 3.8 Biologické faktory ovlivňující výsledek vyšetření // 4 Vyšetřování moči // 4.1 Tvorba moči // 4.2 Odběr moči // 4.2.1 Jednorázový odběr // 4.2.2 Časový sběr moči // 4.2.3 Konzervace moči // 4.3 Množství moči // 4.4 Fyzikální vlastnosti moči // 4.4.1 pH moči // 4.4.2 Měrná hmotnost (hustota) moči // 4.5 Chemické kvalitativní vyšetření moči // 4.5.1 Bílkovina v moči (proteinurie) // 4.5.2 Krev v moči (hematurie, hemoglobinurie) // 4.5.3 Glukosa v moči (glykosurie) // 4.5.4 Ketolátky v moči (ketonurie) // 4.5.5 Bilirubin a urobilinogen v moči (bilirubinurie a urobilinogenurie) // 4.5.6 Bakteriurie // 4.5.7 Leukocytová esterasa // 4.6 Vyšetření močového sedimentu // 4.6.1 Kvalitativní vyšetření močového sedimentu // 4.6.2 Automatická analýza močového sedimentu metodou průtokové cytometrie // 4.6.3 Kvantitativní vyšetření močového sedimentu // 4.7 Močové kameny // 4.7.1 Rizikové faktory vzniku močových kamenů (urolitiázy) // 4.7.2 Vyšetření močových kamenů // 4.7.3 Léčba urolitiázy // 5 Zažívací trakt // 5.1 Úvod // 5.2 Trávení (digesce) // 5.2.1 Fáze orální // 5.2.2 Fáze gastrální // 5.2.3 Fáze enterální // 5.3 Vstřebávání (resorpce) // 5.4 Exkrece // 5.5 Biochemické vyšetření zažívacího traktu // 5.5.1 Vyšetření žaludku // 5.5.1.1 Vyšetření frakcionované žaludeční sekrece po stimulaci pantagastrinem //

5.5.1.2 Vyšetření gastrinu v séru // 5.5.2 Biochemické vyšetření exokrinní funkce pankreatu // 5.5.2.1 Přímé testy // 5.5.2.2 Nepřímé testy // 5.5.3 Biochemické vyšetření funkce tenkého střeva // 5.5.3.1 Stanovení tuků ve stolici // 5.5.3.2 Test s D-xylosou // 5.5.3.3 Nesnášenlivost laktosy // 5.5.4 Vyšetření stolice // 5.5.4.1 Vyšetření okultního (skrytého) krvácení // 5.5.5 Diagnóza malignity trávicího ústrojí pomocí tzv. markerů nádorového růstu // 5.5.6 Dechové testy // 6 Glycidy // 6.1 Metabolismus glukosy v organizmu // 6.2 Klasifikace diabetu mellitu (DM) // 6.3 Praktická diagnostika diabetu mellitu // 6.3.1 Orální glukoso-toleranční test oGTT // 6.4 Akutní komplikace diabetu mellitu // 6.4.1 Diabetická ketoacidóza // 6.4.2 Hypoglykémie // 6.5 Pozdní komplikace u DM // 6.6 Porušená tolerance glukosy // 6.7 Sledování průběhu diabetu mellitu // 6.8 Přehled laboratorních vyšetření u diabetu mellitu // 6.8.1 Glukosa v krvi // 6.8.1.1 Enzymové metody // 6.8.2 Glukosa v moči (glykosurie) // 6.8.2.1 Důkaz glukosy v moči // 6.8.2.2 Kvantitativní stanovení glukosy v moči // 6.8.3 Stanovení glykovaného hemoglobinu a glykovaných proteinů 6.8.3.1 Metody stanovení glykovaného hemoglobinu HbA1c // 6.8.4 Stanovení C-peptidu // 6.8.5 Stanovení mikroalbuminurie // 7 Močovina // 7.1 Vznik močoviny // 7.2 Změny koncentrace močoviny za patologických stavů // 7.2.1 Příčiny zvýšení koncentrace močoviny v séru // 7.2.1.1 Prerenální příčiny // 7.2.1.2 Renální příčiny // 7.2.1.3 Postrenální příčiny // 7.2.2 Příčiny snížení koncentrace močoviny v séru // 7.3 Metody stanovení močoviny // 7.3.1 Hydrolytické rozštěpení močoviny ureasou // 7.3.1.1 Berthelotova reakce // 7.3.1.2 Konduktometrie a potenciometrie //

7.3.2 Reakce močoviny s řadou látek za vzniku barevného komplexu, který se stanovuje fotometricky // 7.3.2.1 Stanovení močoviny o-ftaldialdehydem (OFA) // 7.3.3 Enzymové metody // 7.3.3.1 UV spektrofotometrické stanovení močoviny s ureasou // a glutamátdehydrogenasou (GLDH) // 8 Kreatinin // 8.1 Vznik a vylučování kreatininu // 8.2 Diagnostický význam stanovení kreatininu // 8.3 Metody stanovení kreatininu // 8.3.1 Jaffého reakce // 8.3.1.1 Kinetický postup Jaffého reakce // 8.3.2 Enzymové stanovení kreatininu // 8.3.3 Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) // 8.4 Clearance kreatininu // 9 Kyselina močová // 9.1 Vznik kyseliny močové // 9.2 Změny koncentrace kyseliny močové za patologických stavů // 9.2.1 Význam vyšetření kyseliny močové u dny // 9.3 Metody stanovení kyseliny močové // 9.3.1 Enzymové metody // 9.3.1.1 Oxidace methanolu na formaldehyd peroxidem vodíku pomocí katalasy // 9.3.1.2 Reakce peroxidu vodíku s fenolem nebo jeho vhodným derivátem // 9.3.1.3 Referenční metoda // 9.3.2 Redukční metody // 9.4 Amoniak // 9.4.1 Metody stanovení amoniaku // 10 Aminokyseliny // 10.1 Úvod // 10.2 Úkoly laboratoře při vyhledávání, sledování a léčbě dědičných metabolických poruch aminokyselin (DMP AK) // 10.2.1 Screening DMP AK // 10.2.2 Laboratorní vyšetření DMP AK // 10.2.2.1 Jednoduché chemické reakce (zkumavkové nebo pomocí diagnostických proužků) // 10.2.2.2 Bakteriální inhibiční testy // 10.2.2.3 Chromatografické metody // 10.2.2.4 Enzymová stanovení // 11. Minerální látky // 11.1 Úvod // 11.2 Voda // 11.2.1 Poruchy vodního hospodářství // 11.2.1.1 Dehydratace (odvodnění) // 11.2.1.2 Hyperhydratace // 11.3 Sodík, draslík, chloridy, hydrogenuhličitany // 11.3.1 Sodík (Natrium Na) // 11.3.2 Draslík (Kalium K) // 11.3.3 Chloridy (Cl-

11.3.4 Hydrogenuhličitany (hydrogenkarbonáty, HCO-3) // 11.4 Vápník, hořčík, anorganický fosfor // 11.4.1 Vápník (Calcium, Ca ) // 11.4.2 Hořčík (Magnesium, Mg) // 11.4.3 Anorganický fosfor (H2P047HP042-) // 11.5 Železo, měd, zinek // 11.5.1 Železo (Ferrum, Fe3+/Fe2+) // 11.5.2 Měd (Cuprum, Cu) // 1.5.3 Zinek (Zincum, Zn2+) // 11.6 Principy analytických metod používaných pro stanovení minerálních látek // 11.6.1 Atomová absorpční spektrofotometrie (AAS) // 11.6.2 Emisní plamenová fotometrie // 11.6.3 Iontově selektivní elektrody (ISE) // 11.6.4 Coulometrie // 12 Acidobazická rovnováha (ABR) // 12.1 Úvod // 12.2 Zajišťování stálé koncentrace vodíkových iontů // 12.3 Hydrogenuhličitanový nárazníkový systém // 12.4 Parciální tlak oxidu uhličitého // 12.5 Standardní a aktuální hydrogenuhličitany, Base Excess, Buffer Base // 12.5.1 Standardní hydrogenuhličitany // 12.5.2 Aktuální hydrogenuhličitany // 12.5.3 BE Base Excess // 12.5.4 BB Buffer Base // 12.6 Nehydrogenuhličitanové nárazníkové systémy // 12.6.1 Hemoglobinový nárazníkový systém // 12.6.2 Proteinový nárazníkový systém // 12.6.3 Fosforečnanový systém // 12.7 Parciální tlak kyslíku P02 // 12.8 Měření parametrů acidobazické rovnováhy // 12.8.1 Měření pH // 12.8.2 Měření parciálního tlaku oxidu uhličitého pC02 // 12.8.3 Měření parciálního tlaku kyslíku pO2 // 12.9 Odběr krve, skladování a transport vzorků // 12.9.1 Odběr krve // 12.9.2 Skladování a transport // 12.10 Poruchy acidobazické rovnováhy // 12.10.1 Příčiny MAC // 12.10.2 Příčiny MAL // 12.10.3 Příčiny RAC // 12.10.4 Příčiny RAL // 12.11 Způsoby kompenzace poruch acidobazické rovnováhy // 13 Hemoglobin // 13.1 Úvod // 13.2 Deriváty hemoglobinu // 13.2.1 Methemoglobin (hemiglobin) // 13.2.2 Sulfhemoglobin //

13.2.3 Karbonylhemoglobin a kyanhemoglobin // 13.2.4 Glykovaný hemoglobin // 13.3 Porfyriny // 14 Bilirubin // 14.1 Vznik, transport a přeměna bilirubinu // 14.2 Porucha tvorby a přeměny bilirubinu // 14.2.1 Hemolytické hyperbilirubinémie (prehepatální ikterus) // 14.2.2 Hepatocelulární hyperbilirubinémie (hepatální ikterus) // 14.2.3 Hyperbilirubinémie z uzávěru žlučových cest (posthepatální,obstrukční ikterus) // 14.3 Stanovení bilirubinu // 14.3.1 Přímé fotometrické měření // 14.3.2 Diazoreakce (stanovení podle Jendrassika a Grófa) // 14.3.3 Kalibrace stanovení bilirubinu // 14.3.4 Možnosti chyb při stanovení bilirubinu

(OCoLC)641521518

cnb002097330