.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:3x 

BK

1. vyd.

Praha : OIKOYMENH, 2014

575 s. ; 22 cm

ISBN 978-80-7298-488-6 (váz.)

Oikúmené ; sv. 147

francouzština

Přeloženo z francouzštiny

Obsahuje bibliografii na s. 533-545, bibliografické odkazy a rejstříky

001417318

Obsah // Předmluva // ÚVOD VĚDA BEZE JMÉNA // Prvni kapitola: Metó tá cpuoiKá...33 // Absence včdy o byti jakožto bytí ve schématech vědění; zapomenutí „metafyzických“ spisů po Aristotelově smrti: 33. - Problém názvu Metafyzika : 41. // Druhá kapitola: První filosofie či metafyzika?...59 // Různé významy předchůdnosti: 59. - Dva řády poznání: o sobě a pro nás: 64. - Předchůdnost první filosofie a následnost metafyziky korelují s odlišnosti projektů: 81. // PRVNÍ ČÁST-„HLEDANÁ"VĚDA // První kapitola: Bytí a historie...85 // Koexistence motivů cykličnosti a pokroku: 85. - Retrospektivní porozumění: 91. - Historie empirická a historie inteligibilni: 95. Genetické vysvětlení; reálným časem filosofie je čas dialogu: 97. // Druhá kapitola: Bytí a jazyk...107 // § I. Význam...107 // Aristotelés a sofistika: 107. - Sólistické teorie jazyka: 111. Aristotelova teorie jazyka: 120. - Požadavek významu a mnohost významů: 131. - Vyvrácení popíračů principu sporu a zrod ontologického projektu: 137. // § 2. Mnohost významů bytí: formulace problému...148 // Absurdní situace „ontologie“, která by - tak jako ontologie sofistů uznávala pouze akeidenty: 148. - Odlišení bytí o sobě a akcidentálního bytí: 154. - Neuskutečnitclnost „ontologie“, která by - tak jako ontologie eleatů uznávala pouze jsoucnosti; aporie predikace, Platónovo „řešeni“ a Aristotelova kritika: 158. - Aristotelovo

řešeni rozlišením významů bytí: 173. // § 3. Teorie mnohačetných významů bytí...177 // Výčet významů; zvláštní případ bytí jakožto pravdivého; nauka o kategoriích: 177. - Stejnojmennost a souznačnost; uplatnění na bytí - bytí je stejnojmenné: tuto tezi, která by se nakonec sama zhroutila, však Aristoteles nezastává vždy: 186. - Bytí je ирод ёѵ Xeyópcvov: 205. Takzvanou analogii bytí Aristotelés vůbec nezná: 214. // § 4. Rozprava o bytí...222 // Neuskutečnitclnost universální včdy: 222. - Včda o byti jakožto byti je však dědičkou universální vědy: 236. Rozvinutí aporie; bytí není rod - první sada argumentů: 238. - Argument z „dříve" a „později“: 253. Aristotelovo „řešeni“: ontologiejakožto protologie; meze tohoto řešení: 255. // Třeti kapitola: Dialektika a ontologie aneb nutnost filosofie...268 // § 1. К prehistorii dialektiky: znalec a kdokoli...268 // Problém: Jak se přešlo od myšlenky dialogu к myšlence celku? Rétor podle Gorgii: 268. // § 2. Obecné a první...282 // Problém „hledané" vědy: tři druhy odpovědi podle dialogu Sokové: 282 - Problematika obecného a prvního je pramenem inspirace pro celou Metafyziku: 297. // § 3. Slabost a hodnota dialektiky...300 // Dialektika, dědička „všeobecné vzdělanosti"; formalismus a negativita jakožto protějšky dialektické universality: 300. - Vztah dialektiky a filosofie bytí: 313.-Totožnost postupů, odlišnost záměrů:318.

// DRUHA ČÁST - NENALEZITELNÁ VF.DA // První kapitola: Ontologie a theologie aneb idea filosofie...323 // § I. Jednota a odloučení...323 // Dvojice problémů a jejich časová paralelita: 323. - Odloučení: Aristotelovo tíhnutí к dualismu: 328. Rozvinutí aporie: 1) Není žádná věda o kontingentním; v konečné instanci je jedinou vědou věda theologická’. 341. - 2) Theologie nám nic nesděluje o světě, může ale hrát roli ideálu’. 349. // § 2. Transcendentní’ bůh...354 // Kritika imanentistických interpretací: I) Na poli theologie hvězd’, dualita nebes a sublunárního světa: anachronismus „hylemorfických" projekci do Aristotelovy kosmologie; nepřijatelnost biologických analogii: 354. 2) Na poli teorie prvního hybatele’, fyzikální přístup, „ima-nentistický“ slovník-avšak bůh se vymyká našim „kategoriím“: smysl nauky o bohu jakožto cílové příčině: 376. // § 3. Ontologie a theologie...390 // Počátky ontologického projektu, vzešlého z reflexe atributivni řeči. jsou příčinou, proč se božské bytí sotva může jevit jako zvláštní případ bytí vůbec: 390. - Theologie by ráda byla zakládající vědou, bráni ji v tom však „odloučený" ráz jejího předmětu; selháni dedukce: 403. Nový průzkum vztahů mezi ontologii a theologií: „theologické" pasáže ve IV. knize Metafyzikу a v první části XII. knihy téhož spisu; originální jednota božského, „napodobená" jednota smyslově

vnímatelného: 413. // Druhá kapitola: Fyzika a ontologie aneb realita filosofie...434 // § I. Pohyb - pramen děleni...434 // Převráceni tradičních vztahů mezi metafyzikou generalis a metafyzikou specialis: ontologie jakožto metafyzika partikularity, tedy byti v pohybu v sublunámím světě: 434. - Ontologie bytí v pohybu podle I. knihy Fyziky: trojice principů (látka, forma, zbavenost); jejich korespondence se třemi časovými momenty; dvojí vyjádřeni „extatické" struktury pohybu: 444, // § 2. Nenaplněný akt...461 // Zakořenění aktu a mohoucnosti v pohybu, jehož extatickou jednotu znázorňují v nové podobě: 461. Odlišení aktu a mohoucnosti jakožto teoretické postižení dvou aporii: I) aporie počátku: 466; 2) aporie téhož a jiného. Nevyhnutelný kruh v definici pohybu: 470. // § 3. Rozletí jsoucnosti // 478 // Různé významy jsoucnosti podle VII. knihy Metafyziky; podstata (то rí řjv Etvai); rozbor а původ formule; imperfektum, predikace a smrt: 478. - Smyslové vnímatelné jsoucí odloučeno samo od sebe; Aristotelovy pokusy dokázat jeho jednotu (důkaz složené definice); tyto snahy dospívají к cili jen za cenu zdvojení jsoucnosti (dialektický sylogismus jsoucnosti): 496. // Negativita theologie, dvojnásobná negativita ontologie; ambivalence pohybu jakožto pramene rozštěpu a současné jeho korektivu: zprostředkování a náhrady; antropologický program: 511. - Aristotelés a aristotelismus: 529. // ZÁVĚR -

VĚDA ZNOVUNALEZENÁ // 511 // Seznam literatury // 533 // Věcný rejstřík // 547 // Jmenný rejstřík // 551 // Rejstřík míst // 556 // Ediční poznámka // 575

cnb002652457