.

0 (hodnocen0 x )

(2) Půjčeno:2x 

BK

1. vyd.

V Praze : Melantrich, 1948

591 s. ; 21 cm

001417531

OBSAH // VĚNOVÁNÍ б // PŘEDMLUVA 7 // DÍL PRVNÍ. HLÁSKOSLOVÍ // Co je hláskosloví. Hláska 1 11 // I. HLÁSKY PO STRÁNCE FONETICKÉ: 12 // vzduchový proud, mluvidla 2; přehrada, hlasivky, odchod vzduchového // proudu, rty 3 // Rozdělení hlásek: samohlásky 4, 5; souhlásky 6 // Hláskové změny: fonetické, psychologické 7 // II. HLÁSKY PO STRÁNCE VÝZNAMOVÉ: 22 // slovní a rozlišovací význam hlásek 8; významotvomé a nevýznamotvomé hlásky 9 // III. SOUSTAVA HLÁSEK // A. JEDNOTLIVÉ HLÁSKY // 1. Samohlásky: 28 // a, ä: přehláska a-e 10; stahování 11 // 0, d: změna ó-uó-ů, odsouvání -o, střídání (stupňování), změna // ô v a, á 12 30 // u, ú, ů: změna ú-au-ou, přehláska u-i 13 // 1, i: jeho různý původ, změna (dloužení) ь v í, i, odsouvání -i 14 35 // y, ý: změna ý-ej, změna (dloužení) s v ý, у 15 37 // e, é: jeho různý původ, úžení é-í 16—17; odsouvání -e 18; pohybné // a stálé e 19; jery 20; vkladné e 21; jerové a vkladné e 22; pohybné // e u předložek 23, a to neslabičných 24, slabičných 25; pohybné // e u předpon 26 38 // 582 в 27, změna ě-e, změna (úžení) ie-í 28 63 // aj, dj: změna (přehláska) aj-ej 29 55 // oj, ój, ůj, uj 30; ej (íj), éj 31; ij, yj 32; au, ou, ем 33 56 // 2. S o u h 1 á s к у: 57 // b p m v f: změna v-u, zánik v- 34 // d t n, d í ň: d-d; t-ť; n-ň 35; dj-dz3 z; tj-c 36; d||dň, ť|[tň 37 59 // j 38 61 // z s, ž š: zj-žj

sj-š 39 62 // l: střední, měkké, tvrdé 40 63 // r ř: r-ř 41 64 // c í: jejich původ 42 65 // dz dž 43 66 // k: k-c-č 44 66 // g 45; ch у 46 67 // h: g-y-ch; g-z-ž 47 68 // > (ráz) 48 69 // B. SKUPINY HLÄSEK // 1. Samohláska+samohláska 49: 70 // o + м, a + m, e + m, m + m 50 // a + i, o + i, u + i, e + i, i + a, i + o, i + u, i + e, i + i // (У + á, y + u .. .) 51 // e+e, a +e, o +e, o+o, o+a... 52 // 2. Samohláska+souhláska 53 75 // 3. Souhláska+samohláska 54—56 76 // 4. Souhláskové skupiny: 79 // Párové souhlásky znělé s neznělými: spodoba znělosti 57—58 // Párové souhlásky neznělé s jedinečnými znělými 59 82 // Znělé párové souhlásky s jedinečnými znělými 60 83 // Zdvojené souhlásky: vlastně zdvojené, dlouhé 61—62 84 // Dvojice příbuzných souhlásek 63 86 // Zubnice + sykavka 64; zubnice + splynulina 65; splynulina + sykavka, splynulina + t, b 66 86 // Jiná skupení: stj-šč-šť, slj-šl, zdj-ždž-žd 67; sk-sc, šč, sč, sť 68; šk-šc, // šč, šť; žk-žc, žč, šč, šť 69; čč-čť 70 89 // šť [I štň. . . 71; dn, dň || d 72; nb, np, nm . . . 73; nk || nsk . . . 74; // stk, stl... 15 92 // Jedinečné souhlásky za párovými 76; jedinečné j- před souhláskami 77 95 // 583 C. HLÁSKY PO PŘESTÁVCE A PŘED PŘESTÁVKOU // Přestávka, klidová poloha mluvidel. Hlásky po přestávce 78 // Hlásky před přestávkou 79 // IV. PŘÍZVUK // Obecné výklady 80 // A. VÝDECHOVÝ PŘÍZVUK

// Obecný výklad 81 // a ) Přízvuk mimo důraz // Jednotlivá osamocená slova // Obecný výklad 82 // Slova trojslabičná, čtyrslabičná 83, nejméně pětislabičná 84 // Skupení slov // Obecné výklady: fonetičtí a významoví činitelé, postaveni slov, výslovnost 85. Hlavni přízvuk 86, vedlejší přízvuk 87. Přízvukové jednotky, příklonnost a předklonnost 88. Přízvuková rytmičnost 89 // Trojslabičná a delší slova 90 // Spojky a, i (stálé předklonky) 91 // Slova přízvukové volná 92—94 // Začátková slova jednoslabičná a dvojslabičná 95—97 // Spojení s původními předložkami: // a) s předložkami jednoslabičnými 98, b) dvojslabičnými 99 // Spojení s nepůvodními předložkami: // v postavení popřestávkovém 100—101, v postavení středovém // a koncovém 102 // Stálé príklonky 103 // Nestálé príklonky: // obecný výklad 104 // významoví činitelé: a) důležitost ve větě 105j b) významový vztah // slov 106 // fonetičtí činitelé 107 // Významové jednotky jiné než předložkové: // obecný výklad 108 // 1. Jednotky dvojčlenné: // a) podřadné předklonné 109—116, dvoj vrcholové 117 // b ) souřadné 118 // 98 // 100 // 101 // 102 // 105 // 113 // 115 // 120 // 126 // 130 // 134 // 136 // 141 // 144 // 584 2. Jednotky trojčlenné: // a ) obsahově podřadné 119: typ ten váš syn 120—121; starý jazyk český // 122—123; sbírka českých přísloví 124 // b) obsahově souřadné:

otec a matka ... 125 // 3. Jednotky čtyrslovné a delšl: // a) obsahově podřadné: druhá z tich dvou knih a pod. 126 // b ) souřadné: bílý jak padlý sníh a p. 127 // Délka příklonných jednotek: // obecný výklad 128 // jednotky dvojslabičné, trojslabičné a čtyrslabičné, pětislabičné // a delší 129—131 // b) Přízvuk při důrazu: // důraz citový, vytýkavý, výrazové prostředky důrazu 132, hlavní // přízvuk při důrazu, vliv důrazu na okolní slova 133 // B. TÓNOVÝ PŘÍZVUK // Obecný výklad. Nerovná slabičná intonace a hlubší tón. Zvolání // a rozkaz 134 // Citové věty oznamovací 135 // Otázky: samostatné doplňovací 136, zjišťovací 137, s neurčitými zájmeny 138, otázky a souvětí vylučovací 139, závislé otázky a uvozovaci // věty 140, otázky v jiných podřadných souvětích 141 // Intonace před přestávkou ukončenou a neukončenou 142 // V. KVANTITA HLÁSEK // Obecný výklad 143 // Povaha souhláskové délky 144 // Povaha samohláskové délky 145 // VI. SLABIKY // Stránka výdechová a sluchová; zvučnost hlásek 146 // Slabičné a neslabičné hlásky; dvojhlásky 147—148 // Zvučnost hlásek a slabičný předěl 149—150 // VIL PÍSMO A PRAVOPIS // Vedlejší (pobočné) slabiky 151 // Obecný výklad 152 // Písmena: hláskové písmo 153; fonetický pravopis 154; úkony pravopisu 155 // Zkratky 156 // Slovní znaky 157 // 155 // 170 // 171 // 174 // 179 // 184 // 186 // 188 // 198

199 // 201 // 205 // 209 // 212 // 220 // 221 // 585 DÍL DRUHÝ. TVOŘENÍ SLOV // ÚVOD: Slovo, jeho významy; způsob slovního tvoření 158 223 // Kořen, kmen, přípony 159. Slova kořenná a kmenová. Slova etymologicky příbuzná, odvozená a základní, etymologicky osamocená // a prvotní 160. Slova jednoduchá a složená 161. // ODVOZOVÁNÍ SLOV // Obecné výklady: přípony slovníkové a mluvnické 162 230 // Splývání přípon. Odvozování napodobením 163. Nové odvozovací // přípony a nové základy 164. Přípony cizího původu 165. Významové // skupiny. Živé a neživé přípony 166. Přípony s několika významy 167. // Uspořádáni, rozsah látky a výklad slov 168 // A. PODSTATNÁ JMÉNA // 1. Přechýlená jména (rodové dvojice) 169: 240 // a ) Maskulina z feminin 170. b ) Dvojice s různými příponami 171. // c) Dvojice s žen.podobou odvozenouz muž.: osobni jména 172, // živočišná 173 // 2. Domácká jména (hypokovistika) 174—176 247 // 3. Křestní jména 177—178 253 // 4. Příjmení 179—181 258 // 5. Zdrobnělá slova 182; ztráta zdrobnělého významu 188—184; // jejich citová platnost 185 265 // 6. Zveličelá slova a jejich citová platnost 186 271 // 7. Názvy vlastností, povolání a zaměstnání 187; změny jejich významu 188 272 // 8. Názvy nositelů vlastností: maskulina 189, feminina 190, neutra 191 275 // 9. Osobní jména podle zaměstnání, povolání, společenské třídy 192 283 // 10. Osobní

a živočišná jména označující původ a příslušenství 193 285 // 11. Obecná jména místní 194 289 // 12. Vlastní jména osadní: od původu obecná 195, od původu vlastní // 196—197 293 // 13. Jména prostředků, nástrojů, zařízeni a ústrojů 198 298 // 14. Názvy dávek, platů, poplatků, odměn 199 301 // 15. Hromadná jména 200 302 // 16. Jména činitelská 201 303 // 17. Jména značící výsledek činnosti, výrobek, přípravek 202 307 // 18. Dějová jména 203, mužská 204, ženská 205, střední 206; ztráta // dějového významu 207 309 В. PŘÍDAVNÁ JMÉNA // 1. Adjektiva přivlastňovací 208; jejich význam 209 317 // 2. Adjektiva místní, prostorová: z místních jmen obecných a z příslovcí // 210, z místních jmen vlastních 211, od cizích jmen 212 323 // 3. Časová adjektiva 213 330 // 4. Adjektiva vyjadřující původ z látky, ze hmoty 214 331 // 6. Adjektiva jakosti 215 332 // 6. Adjektiva vyjadřující mocenství prvků 216 333 // 7. Adjektiva značící podobnost 217 334 // 8. Adjektiva široce vztahová 218—219 335 // 9. Adjektiva významu dějového: obecný výklad 220, jejich typy // 221—224 338 // 10. Účelová adjektiva 225 350 // 11. Zčeštěná cizí adjektiva 226 352 // 12. Zeslabující adjektiva 227 353 // 13. Zesilující adjektiva 228 354 // 14. Druhý stupeň adjektiv: obecný výklad 229; jejich typy 230 354 // 15. Adjektiva z příslovcí 231 356 // C. ČÍSLOVKY // Řadové číslovky, druhové,

násobné 232 356 // D. PŘÍSLOVCE // Příslovce z adjektiv, z přechodníků, z komparativů 233, ze zájmen // a z číslovek 234, ze sloves, z citoslovcí a ze substantiv 235 357 // E. ZÁJMENA // Neurčitá zájmena 236 361 // F. SLOVESA // Ze substantiv: // 1. Typ kralovali, sloažiti 237 362 // 2. Typ hostiti 238 363 // 3. Typ tmíti se 239 363 // 4. Typ rozuměli, bydlili 240 364 // 5. Typ básnili, dilati, pracovali 241 364 // 6. Typ barvití, jmenovali 242 365 // 7. Typ veslovali 243 366 // 8. Typ tykali 244 366 // 9. Typ nocovali, vrcholili 245 367 // 587 Z adjektiv: // 1. Typ stárnouti, šedivěli, bělali 246 // 2. Typ biliti 247 // Ze sloves: // 1. Typ mořili 248 // 2. Slovesa opětovací 249 // 3. Slovesa opakovací 250 // 4. Zčeštěná slovesa cizí 251 // Z příslovci a z c i t o s 1 o v c í 252 // II. SKLÁDÁNÍ SLOV // A. SPŘEŽKY // Obecný výklad 253 // Typ pantáta 254, arci 255, zdali 256 // B. VLASTNÍ SLOŽENINY // Obecný výklad 257 // 1. Jmenné složeniny předponové: // s pra- 258, s pře- 259, s arci- (ere-) 260, s roz-, rozto- 261, s nej- 262, // spa-,po- 263, se sou- 26-1,$polo-,polou-,půl- 265, s ne-, ni- 266 // 2. Slovesné složeniny předponové: // s ne- 267 // s ostatnimi předponami: obecný výklad 268 // s dp- 269, na- 270, nad- 271, o-, ob- 272, od- 273,po- 271,pod- 275, // pro- 273, pře- 277, před- 273, při- 273, roz- 280, s- (se-) 281, m282, v-, ve-, u- 283, vy- 284, vz- (vze-), z- 285, z- (ze-) 286, // za- 287 // 3.

Složeniny předložkové: // Obecný výklad 288 // Složeniny s bez- 289, s do-, krom-, mezi-, mimo-, misto- 290, s nánad-, o-, ob-, od- 291, s po-, pod-, proti, před-,přes-, při- 292, sÚ-, v-, z-, zá-, za- 293 // 4. Složeniny kmenové: // Obecný výklad 294 // Složeniny s druhou částí adjektivní // 1. Typ červenobílý, novoěeský a ěesko-ruský 295 // 2. Typ tmavomodrý a prvorozený 296 // 3. Typ sněhobílý, pravoplatný 297 // 367 // 368 // 369 // 370 // 373 // 373 // 374 // 375 // 378 // 380 // 387 // 387 // 398 // 408 // 410 // 412 // 413 // 588 4. Typ černovlasý 298 // 5. Typ maloměstský 299 // 6. Typ stoletý 300 // 7. Typ masožravý, mdlomluvný, samostatný 301 // Složeniny s druhou částí substantívni // 1. Typ drvoštěp, dřevorubec 302 // 2. Typ chvalozpěv, senoseč, kolovrat, vinopalna 303 // 3. Typ samouk, samostříl, samomluva 304 // 4. Typ dělostřelec, dalekohled 305 // 5. Typ listopad, krupobití 306 // 6. Typ maloměštan, maloměšťák 307 // 7. Typ veletok, novověk, dvojčíslo 308 // 8. Typ stokoruna, levoboček 309 // 9. Typ bohočlověk 310 // 5. Složeniny zdvojené 311 // 6. Složeniny tvarové 312 // III. TVOŘENÍ SLOV ZKRACOVÁNÍM A // NÝCH ZKRATEK 313-314 // IV. TVOŘENÍ SLOV HYBRIDISACÍ 315 // DÍ|L TŘETÍ. TVAROSLOVÍ // Obecné výklady 316 432 // I. SKLOŇOVÁNÍ // Obecný výklad 317 433 // A. PODSTATNÁ JMÉNA // Jména mužská 318 435 // Neživotná // Vzor dub 319—324; pomnož, vlastní jména

místní typu Hradčany 325; // jména na -en s pohybným « 326 436 // Vzor meč 327—329; pomnož, jména typu Lobkovice 330 452 // Vzor Slaný 331 457 // Životná // Vzor had 332—335 457 // Vzor oráč 336—339 468 // Vzor sluha 340 473 // 413 // 415 // 416 // 418 // 420 // 421 // 422 // 422 // 423 // 423 // 425 // 426 // 426 // 427 // Z PÍSEM428 // 430 // 417 // . "? ■ . // 589 A // Vzor dárce 341—342 // Vzor Bidlo 343, krejčí 344, hajný 345 // Pomnož, jména na -ovi 346, jména na -ů, -u, -ou 347 // Jména ženská: // Vzor ryba 348—351 // Vzor duše 352—353 // Vzor kost 354—355; míst. jména typu Boleslav 356 // Vzor paní 357, máti 358, kopaná 359 // Jména střední: // Vzor místo 360—361 // Vzor moře 362 // Vzor znamení 363 // Vzor kuře 364, břímě 365, služné, úterý 366 // Cizí substantiva: // Obecný výklad 367 // Jména zakončená souhláskou: s tvary z nomin. sing. 368, z kmene nebo // z nom., a to maskulina 369, feminina a neutra 370 // Jména zakončená samohláskou, a to maskulina 371, feminina 372, // neutra 373 // B. PŘÍDAVNÁ JMÉNA // Obecný výklad 374 // Vzor chůd, chudá, chůdo 375 // Vzor bratrův a matčin 376 // Vzor chudý 377, pěší 378 // C. PŘÍČESTÍ A PŘECHODNÍKY 379 // D. ZÁJMENA // Podle přídavných vzorů týž, tentýž 380 // můj, tvůj, svůj 381 // sám 382, náš, váš 383, on 38á,jenž 385, všechen 386 // ten 387, onen 388, kdo, co 389, Já, ty, se 390 // E. ČÍSLOVKY // Podle

vzorů jmen podstatných, přídavných a zájmenných 391 // čtvero, dvé (obé, tré) 392 // sto, tisíc, milion 393 // pít, jedenáct, dvacet, padesát, půl, polovice, čtvrt 394 // kolik, málo, mnoho 395 // jeden, dva, oba, tři, čtyři 396 // 476 // 477 // 473 // 481 // 486 // 488 // 493 // 495 // 497 // 498 // 499 // 501 // 503 // 509 // 516 // 518 // 519 // 520 // 522 // 524 // 526 // 527 // 533 // 536 // 537 // 537 // 539 // 541 // 542 // 590 ч // И. ČASOVÁNÍ // Úvod 397 // A. JEDNODUCHÉ TVARY // Obecné výklady: přít. čas 398; rozk. neurč. způsob, příčestí, podst. // jm. 399 // I. třída 400 // 1. Slovesa na -ci: vzor péci, реки 401 // 2. Slovesa na -ti, s kořenem souhláskovým: vzor nésti, nesu 402 // s kořenem samohláskovým: vzor krýti, kryji 403, psáti, peru // (práti) 404, triti 405, titi, tnu || vzíti 400, j той ti 407 // II. t ř í d a: vzor minouti \\\ isknouti 408-409 // III, třída: vzor uméti (tlíti) \\\ trpéti (bdíti) 410—412 // IV. třída: vzor prositi 413—414 // V. t ř í d a: vzory délati, vdzati, sypati 415—419 // VI. třída: vzor kupovali 420 // Některá slovesa zvláštní: báti se, státi, býti, chtiti, jisti, miti, spáti, // vždéti 421 // B. OPSANÉ (OPISNÉ) TVARY // Obecný výklad 422 // 1. Rod činný // Rozkaz, způsob, oznamov, zp. budoucí, oznamov, zp. předminulý, // podmiňov. zp. 423 // 2. Rod trpný 424 // 542 // 544 // 548 // 548 // 551 // 560 // 565 // 569 // 571 // 576

// 577 // 578 // 578 // 580

(OCoLC)85427539

cnb000671277