.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:3x 

BK

EB

1. vydání

Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Mezinárodní politologický ústav, 2014

379 stran ; 21 cm

ISBN 978-80-210-7777-5 (brožováno)

ISBN 9788021077805 (e-kniha)

Monografie ; svazek č. 59

Obsahuje bibliografii na straně 329-358, bibliografické odkazy a rejstřík

Anglické resumé

Popsáno podle tištěné verze

001418065

ÚVOD 15 // Markéta Pitrová, Hubert Smekal : 1. ZMĚNY SMLUV A JEJICH SPECIFIKA 21 // 1.1 Lisabonská smlouva reformou v přístupu 21 // 1.2 Proces revize smluv a aktuální možnosti změny smluv 23 // Í 1.2.1 Suverenita jako proměňující se faktor 23 // 1.2.2 Mechanismus revize smlouvy v minulosti a dnes 24 // 1.2.3 Lisabonský model revize smluv 27 // 1.2.4 Fenomén výjimek 35 // 1.3 Lisabonské jednání: postup a výsledek 36 // 1.3.1 Proces přijímání Lisabonské smlouvy 36 // 1.3.2 Irské referendum a řešení 42 // 1.3.3 Dodatečná žádost ČR o výjimku 47 // 1.3.4 Zhodnocení lisabonské bitvy o výjimky 50 // 1.4 Vyšší flexibilita smluv 53 // Ivo Pospíšil, Katarína Šipulová : 2. EVROPSKÝ KONSTITUCIONALISMUS 57 // 2.1 Ústavní a Lisabonská smlouva jako ústavní milníky? 57 // 2.2 Evropská unie jako (nedokonalý) ústavní systém 59 // 2.2.1 Evropský konstitucionalismus v kontextu integračních paradigmat aneb ten „třetí vzadu“ 59 // 2.2.2 Podstata konstitucionalismu netkví pouze v „designu“ institucí 60 // 2.3 Přehled teorií evropského konstitucionalismu 61 // 2.3.1 Nová narace počátků 61 // 2.3.2 Konstitucionalismus po Maastrichtu 64 // 2.3.3 Diskuse nad Ústavní smlouvou a Lisabonem: císařovy nové šaty? 65 // 2.4 Přehled přístupů k evropskému ústavnímu právu: mezi konfliktem, tolerancí a synkrezí 70 // 2.5 Role soudnictví v procesu konstitucionalizace EU 74 // 2.5.1 Spor o klíčové aktéry integrace 74 // 2.5.2 Když soudy vedou dialogy, vznikají ságy 76 // 2.5.3 Soudní střety: skutečně jde o pluralismus? 78 // 2.6 Evropský konstitucionalismus jako možné východisko // z integrační krize? 81 // Hubert Smekal : 3. EVROPSKÁ UNIE A LIDSKÁ PRÁVA PO LISABONSKÉ SMLOUVĚ 83 // 3.1 Lisabonský posun v oblasti lidských práv 83 // 3.2 Lidská práva v Evropské unii 85 //

3.3 Listina základních práv EU 89 // 3.3.1 Listina základních práv EU // před Lisabonskou smlouvou 89 // 3.3.2 Listina základních práv EU // po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost 92 // 3.3.3 Unijni dohled nad ochranou lidských práv ve vnitrostátních záležitostech 96 // 3.4 Evropská unie a Evropská úmluva o lidských právech 99 // 3.4.1 Teoretické pozadí přistoupení Evropské unie // k Evropské úmluvě o lidských právech 99 // 3.4.2 Historické pozadí přistoupení Evropské unie // k Evropské úmluvě o lidských právech 101 // 3.4.3 Cesta k přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech 105 // 3.4.4 Jak dál? 112 // 3.5 Nástrahy za dveřmi 114 // Radana Kubová, Markéta Pitrová : 4. REFORMA KOMITOLOGIE: ZMĚNA ROZHODOVÁNÍ V EU 117 // 4.1 Fenomén komitologie 117 // 4.1.1 Ukotvení v legislativním procesu EU 119 // 4.2 Proměny komitologie 121 // 4.2.1 Zrod výborů a klíčové reformy 122 // 4.2.2 Výbory a jejich činnost 127 // 4.2.3 Kritika komitologie 128 // 4.2.4 Zlom po přijetí Lisabonské smlouvy 130 // 4.3 Charakteristika „postkomitologického systému“ 132 // 4.3.1 Delegované akty 132 // 4.3.2 Prováděcí akty 135 // 4.3.3 Aplikační dilema 139 // 4.3.4 Meziinstitucionální poměřování sil 141 // 4.4 Transparentnost komitologie a evropský lobbing 143 // 4.5 Hodnocení reformy a budoucí vývoj 148 // Tomáš Manosoglu, Markéta Pitrová : 5. EVROPSKÁ OBČANSKÁ INICIATIVA 151 // 5.1 Nový instrument participativní demokracie 151 // 5.1.1 Vytvoření občanské iniciativy 152 // 5.1.2 Motivy a význam občanské iniciativy 152 // 5.1.3 Ukotvení v evropském právu 155 // 5.1.4 Charakter iniciativ 158 // 5.2 Geneze a fungování občanské iniciativy 162 // 5.2.1 Parametry nastavení iniciativ 162 // 5.2.2 Praktický postup při předložení evropské iniciativy Komisi 164 //

5.2.3 Analýza nastavení občanské iniciativy 169 // 5.3 Evropská občanská iniciativa: první praxe 173 // 5.3.1 Členění iniciativ 174 // 5.3.2 Reakce EK na uzavřené iniciativy 178 // 5.4 Užívaný a akceptovaný instrument? 182 // Zdeněk Sychra : 6. EMU REVISITED: PROMĚNA SYSTÉMU VLÁDNUTÍ V HOSPODÁŘSKÉ A MÉNOVÉ UNII 185 // 6.1 Měnová unie a evropská dluhová krize 185 // 6.2 Posílení mezivládních prvků a „nová“ metoda rozhodování 188 // 6.2.1 Evropská rada v centru dění 190 // 6.2.2 Oslabení nadnárodních institucí? 194 // 6.3 Transformace eurozóny a revaluace projektu 197 // 6.3.1 Fiskální suverenita a nové sdílení rizika 197 // 6.4 Externalizace evropského práva: uvnitř i vně EU 200 // 6.4.1 Unikátní nástroje v mimořádné situaci 200 // 6.4.2 Fenomén „no bail out“ 203 // 6.4.3 Nesystémová řešení a jejich důsledky 205 // 6.5 Otázka legitimity nového vládnutí 207 // 6.5.1 Deparlamentarizace 208 // 6.5.2 Asymetrie 210 // 6.5.3 Depolitizace 212 // 6.6 Dopady změn na fungování eurozóny a řízení EU 213 // Lenka Kováčová, Petra Kuchyňková : 7. EU JAKO GLOBÁLNÍ AKTÉR PO LISABONU: PROBLÉMY KOHERENCE V OBLASTI SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY 215 // 7.1 EU jako subjekt globálních mezinárodních vztahů 215 // 7.1.1 Problematika vertikální, horizontální // a institucionální koherence 217 // 7.2 Lisabonská smlouva: Klíčové změny z hlediska institucionální koherence v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky 220 // 7.2.1 Otázka koherence a role vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 220 // 7.2.2 Evropská služba pro vnější činnost - nástroj vnitřní i vnější koherence? 225 // 7.3 Další perspektivy a problémy společné zahraniční a bezpečnostní politiky ve světle lisabonské revize 250 //

Petra Kuchyňková, Zdeněk Sychra : 8. EU JAKO REGIONÁLNÍ AKTÉR: ZA HRANICE ROZŠIŘOVÁNÍ UNIE 257 // 8.1 Kandidáti a partnerské země: dvě odlišné entity? 257 // 8.2 EU jako regionální aktér 258 // 8.3 Politika rozšiřování EU (nejen) po Lisabonské smlouvě 264 // 8.3.1 Kvalitativní proměna rozšiřovacího procesu 265 // 8.3.2 Posuny v proceduře vstupu 268 // 8.3.3 Kondicionalita jako klíčový faktor // rozšiřovacího procesu 270 // 8.3.4 Absorpční kapacita EU 275 // 8.4 Sousedská politika a její východní dimenze 277 // 8.4.1 EU a její sousedství 277 // 8.4.2 Diferenciace sousedské politiky a vznik // Východního partnerství 280 // 8.4.3 Proměny politiky sousedství a program Východního partnerství v kontextu událostí let 2009-2014 284 // 8.5 Faktory ovlivňující vývoj sousedské politiky // a programu Východní partnerství po roce 2009 294 // 8.6 Strukturální podobnosti a předpoklady dalšího vývoje 297 // Vratislav Havlík, Pavlína Janebová : 9. FENOMÉN NĚMECKA V EU 301 // 9.1 Německo jako lídr EU? 301 // 9.1.1 Lídrovství jako pojem 302 // 9.2 Německé aktivity v postlisabonském období 306 // 9.2.1 Finanční záchrana Řecka 306 // 9.2.2 Návrhy opatření k řešení eurokrize 311 // 9.2.3 Německo jako jediný lídr? 315 // 9.3 Německo v EU 2010-2014: upevnění pozice lídra? 318 // ZÁVĚR 323 // Seznam literatury 329 // Summary 359 // O autorech 373 // Jmenný rejstřík 377

(OCoLC)992167514

cnb002700227