.

0 (hodnocen0 x )

(2.5) Půjčeno:5x 

BK

EB

Čtvrté vydání, v Grada Publishing první

Praha : Grada Publishing, 2014

96 stran : barevné ilustrace ; 24 cm

ISBN 978-80-247-4822-1 (brožováno)

ISBN 978-80-247-7792-4 (online ; pdf)

Obsahuje rejstřík

České a anglické resumé

Popsáno podle tištěné verze

001418183

Místo úvodu 10 // Literatura rozšiřující tento text 10 // Jak se v knížce orientovat 10 // 1 Struktura imunitního systému 11 // 1.1 Imunitní systém se podílí na udržení vnitřního prostředí 11 // 1.2 Buňky imunitního systému vznikají v kostní dřeni 11 // Kmenové buňky zachraňují život 11 // Růstové faktory v terapii 12 // 1.3 Dozrávání krvinek podporují růstové faktory 12 // 1.4 Buňky imunitního systému putují tělem se zastávkami // v lymfoidních orgánech 13 // 1.5 Lymfatické orgány obsahují výkonné a podpůrné buňky 13 // Fabriciova burza 13 // Thymové hormony 13 // Levamizol - lék dvou tváří 13 // Povrchové znaky imunocytů umožňují jejich identifikaci 14 // Dobrá znalost vývojových stadií buněk má význam // v diagnóze některých chorob 14 // 1.6 Primární lymfatické orgány slouží k dozrávání buněk 14 // 1.7 Sekundární lymfatické orgány jsou místem spolupráce imunocytů 15 // Imunocyty se nacházejí ve tkáních, v krevních a mízních cévách i v lymfoidních orgánech 15 // 2 Přirozená imunita zajišťovaná buňkami 17 // 2.1 Fagocytóza 17 // Přehled buněk monocyto-makrofágové linie 17 // Příklady chemotaxinů 17 // Od octomilky člověku 18 // Testování aktivity fagocytujících buněk 19 // Fagocyty světélkují 20 // Jak funguje systém rychlého varování PAMP - DAMP - NALP 20 // Proč se kočka ze všeho vylíže 21 // Defenziny - naše vlastní antibiotika 22 // 2.1.1 Cytokiny neutrofilů a makrofágů 23 // Milníky imunologie 23 // 2.1.2 Neutrofilové pasti - netóza 24 // 3 Komplementový systém 25 // 3.1 Cesty aktivace komplementu 25 // 3.1.1 Klasická cesta aktivace komplementu 25 // Selhávání imunity kvůli různým variantám téhož genu 25 // Poruchy komplementu 26 // 3.1.2 Lektinová cesta aktivace komplementu 26 //

3.1.3 Alternativní cesta aktivace komplementu 26 // 3.1.4 Poškození buněčné membrány komplementem 26 // Od vrby nejnovějším lékům 28 // 3.1.5 Další biologické účinky komplementu 28 // 3.2 Zánět je soubor obranných dějů 28 // Na zánět kdekoli v těle reagují játra zvýšenou tvorbou // některých bílkovin 29 // CRP pomáhá v diagnóze i terapii 29 // 4 Antigény 31 // Cizorodost nebo škodlivost? 31 // I malé rozdíly mezi antigenními determinantami protilátky rozeznají 32 // 4.1 Antigenní determinanta 32 // 4.2 Hapteny 33 // Falešní dvojníci antigenů pomáhají mikrobům i nemocným 33 // 5 Molekuly hlavního histokompatibilního systému 35 // 5.1 Molekuly HLA se dělí do dvou tříd a mají mnoho strukturních variant 35 // Význam variability HLA molekul 35 // Identifikace genů pro molekuly HLA 36 // 5.2 Geny pro molekuly HLA jsou multialelické 36 // 5.3 Imunologická individualita jedince je vyjádřena skladbou HLA molekul 36 // 5.4 Molekuly HLA mají doménovou strukturu 37 // Dědičnost molekul HLA a výběr dárců kmenových buněk shodných // genotypů 37 // Stavba molekul HLA 38 // 5.5 Biologické funkce molekul HLA 38 // 5.5.1 Molekuly HLA I. třídy jsou na všech jaderných buňkách a prezentují vzorky bílkovin v nich vytvořených 39 // 5.5.2 Molekuly HLA II. třídy jsou na buňkách předkládajících cizí antigény 39 // Výběr partnera a molekuly HLA 39 // 5.5.3 Molekuly HLA k sobě poutají molekuly CD4 a CD8 40 // 6 Molekuly rozeznávající antigen 41 // 6.1 Protilátky jsou známy již přes sto let 41 // 6.2 Protilátky jsou globulární bílkoviny 41 // Typy interakcí, které se uplatňují při vzniku vazby mezi antigenní determinantou a vazebným místem protilátky 41 // 6.3 Imunoglobuliny se dělí do 5 tříd 43 // Vlastnosti tříd imunoglobulinů 43 //

Monoklonální protilátky 44 // 6.4 Jeden lymfocyt tvoří protilátky s identickými vazebnými místy 44 // 6.5 Molekuly protilátek jsou nesmírně variabilní 45 // Protilátky šité na míru (I.) 45 // I protilátka může být antigenem 47 // Místo antigenů poslouží i jejich obrazy 48 // Protilátky šité na miru (II.) 48 // 6.6 Vazebné místo protilátky váže antigenní determinantu nekovalentními vazbami 48 // 7 Imunologická tolerance 49 // 7.1 Lymfocyty T se učí toleranci v thymu, lymfocyty В v kostní dřeni 49 // Toleranci se učíme už před narozením 49 // Perorální tolerance 50 // 7.2 Tolerance vzniká i na periferii 50 // 7.3 Porucha imunologické tolerance je příčinou některých chorob 51 // Buňky, které brzdí 51 // 8 Protilátková odpověď 53 // 8.1 Tvorbu protilátek zajišťují lymfocyty В 53 // 8.2 V těle neustále vznikají buňky schopné rozeznat antigen 53 // Protilátky jsou nenahraditelným diagnostickým nástrojem v mnoha medicínských oborech 53 // ELISA není jenom ženské jméno 54 // 8.3 К aktivaci lymfocytu В jsou nutné dva signály 54 // 8.4 Izotypový přesmyk zajišťuje vznik protilátek různých tříd 55 // 8.5 Součástí protilátkové odpovědi je zmnožení efektorových buněk a vznik buněk paměťových 55 // Biologické role protilátek 56 // 8.6 Sekundární protilátková odpověď je silnější než odpověď primární 56 // Antigény, které vyvolají protilátkovou odpověď bez lymfocytů T, špatně imunizují 57 // 9 Imunitní děje vykonávané lymfocyty T 59 // 9.1 Ústředními elementy specifické buněčné imunity jsou lymfocyty T 59 // 9.2 Lymfocyty T reagují s antigény, které jsou jim předloženy ve žlábcích molekul HLA 59 // Příklady některých CD znaků 59 // Průtoková cytometrie umožňuje určování povrchových znaků buněk 60 //

9.3 Cytotoxické lymfocyty T chrání organismus před rozvojem virových infekcí a nádorů 61 // 9.4 Pomocné lymfocyty T podporují imunitní děje pomocí cytokinů 61 // Vztahy mezi THbuňkami výrazně ovlivňují zdraví a nemoc 61 // Paměť imunity a mozku 62 // 9.5 Pomocné lymfocyty T se dělí do více skupin 62 // 9.6 Různé skupiny lymfocytů podporují odlišné imunitní děje 63 // Jak odlišit TH1 aTH2 buňky? 63 // Smrt pro život 64 // 10 Způsoby spolupráce buněk imunitního systému 65 // 10.1 Buňky imunitního systému komunikují prostřednictvím signálních molekul a jejich receptoru 65 // 7 // 10.2 Schopnost vázat signální molekuly je dána afinitou receptoru 65 // 10.3 Signál z obsazeného receptoru se přenáší do jádra a tam se přepisují geny 65 // Přehled vybraných cytokinů 65 // Výskyt receptoru pro signální molekuly na buňce není konstantní, ale odráží stav její aktivity 66 // 10.4 Mezibuněčné interakce zajišťují kontaktní molekuly 67 // Cytokiny jsou využívány v terapii 67 // „Anticytokiny" v terapii 68 // Příklady léčebného použití anticytokinů 68 // 10.5 Pomocí cytokinů se buňky ovlivňují na větší vzdálenost 68 // 11 Obrana těla před mikroby 71 // 11.1 Průniku mikrobů do těla brání bariéry 71 // 11.2 Přirozená mikrobiota chrání naše tělo 71 // Přirozená mikrobiota chrání a pomáhá 71 // Stres a imunita 72 // 11.3 Imunologické bariéry 72 // 11.3.1 Lysozym poškozuje grampozitivní bakterie 72 // 11.3.2 Imunoglobulin A je účinnou obranou tělesných povrchů 73 // 11.4 Imunologická obrana sliznice 73 // Očkování dnes a zítra 73 // DNA vakcíny 73 // 11.5 Lymfoidní tkáně všech sliznic tvoří kooperující systém 75 // 12 Obrana před vlastními buňkami, které jsou pro tělo nebezpečné 77 //

12.1 Nádorové a virem infikované buňky prezentují specifické antigény a mohou být rozpoznány cytotoxickými lymfocyty T 77 // I slizniční imunitu lze povzbudit 77 // 12.2 NK buňky rozeznávají nádory podle složení jejich buněčných povrchů, podle absence HLA molekul nebo pomocí protilátek 78 // 12.3 Abnormální buňky jsou zabíjeny několika způsoby 79 // 12.3.1 Perforiny proděraví membrány terčové buňky 79 // 12.3.2 Granzymy podporují účinek perforinů 79 // Jak se měří buněčná cytotoxicita 79 // Apoptóza je buněčná sebevražda 80 // 12.3.3 Cytotoxické buňky vyvolávají apoptózu buněk terčových 80 // 12.3.4 Imunitní systém chrání tělo před nádory 80 // Mechanismy cytotoxických reakcí 81 // Pro lepší aktivaci se buňky stěhují na čas mimo tělo 82 // 13 Imunopatologické reakce 83 // 13.1 Imunopatologická reakce I. typu - atopická 83 // 13.2 Atopie je schopnost neadekvátní reakce na běžný podnět s vyšší tvorbou IgF 83 // Je výskyt alergií podmíněn dědičností? 83 // Čistota je skutečně jen půl zdraví 84 // 13.2.1 Vyšší tvorbu IgE podporují lymfocyty TH2 84 // 13.2.2 Klinické projevy alergie způsobují produkty žírných buněk 85 // 13.2.3 Histamin působí na cévy, bronchy a sliznice 86 // 13.2.4 Žírné buňky tvoří metabolity kyseliny arachidonové 86 // 13.3 Reakce II. typu - cytotoxická 86 // 13.4 Reakce III. typu - imunokomplexová 87 // Transplantace - co znamená, když se řekne 88 // 13.5 Reakce IV. typu - pozdní přecitlivělost 88 // 13.5.1 Kontaktní dermatitída 88 // 13.6 Transplantační reakce 89 // 13.7 Imunopatologická reakce V. typu 90 // Rejstřík 91 // Souhrn/Summary 96

(OCoLC)879564685

cnb002566970