Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 18.09.2021. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(7.9) Půjčeno:95x 
BK
EB
Vydání 1.
Praha : Grada Publishing, 2015
696 stran : ilustrace ; 24 cm
Externí odkaz    Plný text PDF (Bookport) 
   * Návod pro Bookport 

objednat
ISBN 978-80-247-4331-8 (brožováno)
ISBN 978-80-247-9791-5 (online ; pdf)
ISBN 978-80-247-9792-2 (online ; epub)
Psyché
2. dotisk 2019
Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy
Anglické resumé
Popsáno podle tištěné verze
001418249
Zkratky 23 // Předmluva (Komil Kalina) 27 // ČÁST I // 1. Biochemie závislostí (TomášZima) 33 // 1.1 Laboratorní vyšetření 33 // 1.1.1 Obecná charakteristika 33 // 1.1.2 Faktory preanalytickéfáze 34 // 1.1.3 Odbér materiálu 35 // 1.1.4 Analytické metody 38 // 1.2 Základní biochemická vyšetření u závislostí a intoxikací 38 // 1.3 Laboratorní vyšetření návykových a zneužívaných látek 40 // 1.3.1 Léky 41 // 1.3.2 Závislost - zneužívané látky 41 // 1.4 Orientační nález drog v moči 47 // 2. Přehled psychotropních látek a jejich účinků (Jakub Minařík, Vladimír Kmoch) 49 // 2.1 Úvod - definice a rozdělení drog 49 // 2.1.1 Rozdělení drog dle účinku na psychiku 49 // 2.1.2 Rozdělení drog dle míry rizika 50 // 2.2 Alkohol 51 // 2.2.1 Charakteristika 51 // 2.2.2 Rozšíření 51 // 2.2.3 Způsoby aplikace 52 // 2.2.4 Účinky 52 // 2.2.5 Odvykací stav 53 // 2.2.6 Rizika 54 // 2.2.7 Léčebné intervence 55 // 2.3 Opioidy a opiáty 55 // 2.3.1 Charakteristika 55 // 2.3.2 Rozšíření 56 // 2.3.3 Způsoby aplikace 57 // 2.3.4 Účinky 57 // 2.3.5 Odvykací stav 58 // 2.3.6 Rizika 58 // 2.3.7 Léčebné intervence 59 // 2.3.8 Zástupci 59 // 2.4 Zneužívaná farmaka s psychotropním účinkem 61 // 2.4.1 Charakteristika 61 // 2.4.2 Rozšíření 62 // 2.4.3 Způsoby aplikace 62 // 2.4.4 Účinky 63 // 2.4.5 Odvykací stav 63 // 2.4.6 Rizika 63 // 2.4.7 Léčebné intervence 64 // 2.5 Konopné drogy 64 // 2.5.1 Charakteristika 64 // 2.5.2 Rozšíření 65 // 2.5.3 Způsoby aplikace 65 // 2.5.4 Účinky 65 // 2.5.5 Odvykací stav 66 // 2.5.6 Rizika 66 // 2.5.7 Léčebné intervence 66 // 2.5.8 Zástupci 67 // 2.6 Halucinogeny 67 // 2.6.1 Charakteristika 67 // 2.6.2 Rozšíření 68 // 2.6.3 Způsoby aplikace 68 // 2.6.4 Účinky 68 // 2.6.5 Odvykací stav 69 // 2.6.6 Rizika 69 // 2.6.7 Léčebné intervence 69 // 2.6.8 Zástupci 70 //
2.7 Psychomotorická stimulancia 70 // 2.7.1 Charakteristika 70 // 2.7.2 Rozšíření 71 // 2.7.3 Způsoby aplikace 71 // 2.7.4 Odvykací stav 72 // 2.7.5 Rizika 72 // 2.7.6 Léčebné intervence 73 // 2.7.7 Zástupci 74 // 2.8 Těkavé látky 74 // 2.8.1 Charakteristika 74 // 2.8.2 Rozšíření 75 // 2.8.3 Způsoby aplikace 75 // 62.8.4 Účinky 75 // 2.8.5 Odvykací stav 76 // 2.8.6 Rizika 76 // 2.8.7 Léčebné intervence 76 // 2.9 MDMA a taneční drogy 76 // 2.9.1 Charakteristika 76 // 2.9.2 Rozšíření 77 // 2.9.3 Způsoby aplikace 77 // 2.9.4 Účinky 77 // 2.9.5 Odvykací stav 78 // 2.9.6 Rizika 78 // 2.9.7 Léčebné intervence 78 // 2.9.8 Další zástupci - PMA 79 // 2.10 Tabák 79 // 2.10.1 Charakteristika 79 // 2.10.2 Rozšíření 79 // 2.10.3 Způsoby aplikace 80 // 2.10.4 Účinky 80 // 2.10.5 Odvykací stav 81 // 2.10.6 Rizika 81 // 2.10.7 Léčebné intervence 81 // 3. Nové psychoaktivní látky (Martin Kuchař) 84 // 3.1 Legislativní rámec 84 // 3.2 Charakteristika "nových syntetických drog" 85 // 3.2.1 Kathinony 86 // 3.2.2 Fenetylaminy 87 // 3.2.3 Tryptaminy 89 // 3.2.4 Piperaziny 91 // 3.2.5 Kanabimimetika 91 // 3.2.6 Opioidní agonisté 93 // 3.2.7 Disociativní anestetika 94 // 3.3 Závěr 95 // ČÁST 2 // 4. Bio-psycho-socio-spirituální model a jeho implikace pro odbornou péči (Kamil Kalina) 101 // 4.1 Paradigmata v adiktologii 101 // 4.1.1 Morální paradigma 101 // 4.1.2 Veřejnozdravotní paradigma 102 // 4.1.3 Psychologické paradigma 102 // 4.1.4 Sociálni paradigma 103 // 4.1.5 Psychologicko-sociální paradigma 103 // 4.1.6 Neurobiologické paradigma Í03 // 4.1.7 Multifaktoriální paradigma k 104 // 4.1.8 Bio-psycho-sociální paradigma 104 // 4.2 Teorie závislosti v rámci multifaktoriálního paradigmatu 105 // 4.3 Putování po Zinbergově trojúhelníku 109 // 4.3.1 Lidské potřeby a chemické či procesuální odpovědi 109 //
4.3.2 Mozek, výchova a učení 111 // 4.3.3 ld-funkce a Ego-funkce 113 // 4.4 Životní etapy a vývojové úkoly 114 // 4.4.1 Dospívání 114 // 4.4.2 Raná dospělost 114 // 4.4.3 Střední dospělost - "krize středního věku" 115 // 4.4.4 Stárnutí a stáří 115 // 4.5 Paradigmata a léčba 116 // 4.5.1 Na cestě k integrované strategii úzdravy 116 // 4.5.2 Farmakoterapie a psychoterapie 119 // 4.5.3 Neurobehaviorismus a psychodynamický přístup 120 // 4.5.4 Abstinence a terapie 121 // 4.5.5 Změna, vztah a skupina 123 // 4.6 Morální, spirituální a existenciálni rozměr 124 // 5. Genetické dispozice k drogovým závislostem a epigenetika (Magdalena Šustková) 129 // 5.1 Faktor dědičnosti u drogových závislostí 131 // 5.2 Výzkum genetických faktorů u drogové závislosti 133 // 5.3 Epigenetika 136 // 6. Neurobiologie závislostí (Magdalena Šustková) 140 // 6.1 Význam neurobiologie pro porozumění závislostním poruchám 140 // 6.2 Faktory relevantní pro vývoj drogových závislostí 142 // 6.2.1 Vnější faktory 142 // 6.2.2 Individuální faktory 143 // 6.3 Základní neurobiologické mechanismy u drogových závislostí 144 // 6.3.1 Posilování 144 // 6.3.2 Motivace a systém odměny 146 // 6.3.3 Neuroadaptace 146 // 6.4 Výzkumné metody jako zdroje neurobiologických teorií 147 // 6.5 Neuronální okruhy drogových závislostí - dopamin a mozkový systém odměny 148 // 6.6 Dopamin a akutní odměňovací účinky návykových drog 152 // 86.6.1 Cyklus drogové závislosti - komponenta aplikace/intoxikace - binge 152 // 6.6.2 Podmínění k podnětům spojeným s drogou (cue), inhibice kontroly, zvýšení motivace k droze, paměť v drogových závislostech - vztah ke komponentě "craving" 161 // 6.6.3 Cyklus drogové závislosti - komponenta odnětí drogy / negativní dopad (withdrawal) a faktor stresu 165 //
6.6.4 Cyklus drogové závislosti - komponenta zabývání se drogou/očekávání -„craving" a relapsy drogové závislosti 166 // 6.7 Využití neurobiologických poznatků v terapii drogových závislostí 167 // 7. Psychologické, vývojové a rodinné faktory vzniku a udržování závislosti (Martin Hajný) 172 // Úvod 172 // 7.1 Rodinné faktory 172 // 7.1.1 Rodina a její možné funkce při vzniku a udržování závislosti 172 // 7.1.2 Spoluzávislost 173 // 7.1.3 Funkce užívání či závislosti jako "náhradního problému" 174 // 7.1.4 Souvislosti s problematikou adolescentního osamostatnění (separace) 175 // 7.1.5 Jsou matky závislých hyperprotektivní? 176 // 7.1.6 Jsou otcové citově chladní, vzdálení či nepřítomní? 177 // 7.1.7 Chaotické či špatně vymezené vztahy mezi generacemi 178 // 7.1.8 Jeden či více závislých členů rodiny-další rizikový faktor 179 // 7.1.9 Problematické rysy rodinných vztahů - příčiny i následky závislého chování 180 // 7.2 Psychologické mechanismy, vývojové potřeby a závislost 181 // 7.2.1 Teorie o fixaci v orálním stadiu vývoje 181 // 7.2.2 Užívání návykových látek jako "nezávislé" uspokojování 182 // 7.2.3 Drogy jako náhradní prostředek při zvládání psychických stavů 182 // 7.2.4 Teorie o obranných mechanismech 183 // 7.2.5 Psychoaktivní účinky jako psychický obranný mechanismus 183 // 7.2.6 Psychoaktivní účinky jako externalizace - obrana i vězení 183 // 7.2.7 Bludný kruh účinku drogy (volně podle Wurmsera) 184 // 7.2.8 Attachment a závislost 184 // 7.2.9 Křehké Já v dospívání - přece tedy nějaký „specifický" faktor? 185 // 7.2.10 Užívání návykových látek - jedna z charakteristik hraniční struktury osobnosti 186 // Závěr 187 // 8. Psychopatologie závislosti (Petr Jeřábek) 190 // Úvod 190 // 8.1 Syndrom závislosti a jeho dynamika 190 //
8.1.1 Etiopatogenetické porozumění 190 // 8.1.2 Diagnostická kritéria syndromu závislosti 191 // 8.2 Vývoj metodologického přístupu k psychopatologii závislosti - neurobiologické a genetické koreláty 195 // 8.2.1 Touha po odměňujících účincích drogy 195 // 8.2.2 Touha uniknout nepříjemným psychickým potížím 196 // 8.2.3 Psychický stav s dominující obsesivně-kompulzivní složkou 197 // 8.3 Psychopatologie komplikací 199 // 8.3.1 Akutní intoxikace 199 // 8.3.2 Odvykací stav 200 // 8.3.3 Psychotická porucha 202 // 8.3.4 Amnestický syndrom 202 // 8.3.5 Reziduálni stavy 203 // 8.4 Psychopatologie duálních diagnóz 205 // 8.5 Komprehenzivní model adiktologická dispozice 206 // 9. Duální diagnózy a psychopatologické komplikace (Kamil Kalina, Jakub Minařík) 211 // 9.1 Duální diagnózy: vymezení pojmu a diagnostické problémy 211 // 9.2 Prevalence duálních diagnóz 213 // 9.3 Diagnostické profily 214 // 9.4 Etiologické úvahy 216 // 9.5 Léčebné nevýhody duálních diagnóz 217 // 9.6 Používané metody 217 // 9.7 Modely léčby 219 // 9.8 Předpoklady integrované strategie úzdravy 220 // 9.9 Významné psychopatologické komplikace závislostí a procesu léčby či následné péče 222 // 9.9.1 Psychotické stavy 222 // 9.9.2 Depresivní a úzkostné stavy 223 // 9.9.3 Traumatické a stresové poruchy 224 // 9.9.4 Poruchy příjmu potravy 225 // 9.9.5 ADHD 225 // 9.9.6 Poruchy osobnosti 226 // 9.9.7 Fenomén PAP/VPAP 226 // 9.10 Problematika duálních diagnóz v ČR 227 // 10. Somatické komplikace a komorbidita (Jakub Minařík, Vratislav Řehák) 232 // 10.1 Úvod 232 // 10.2 Etiopatogeneze somatických komplikací 233 // 10.2.1 Fyzikálně-chemické vlivy 233 // 10.2.2 Infekce 233 // 10.2.3 Specifické vlastnosti látky a způsob užívání 233 // 10.2.4 Životní styl 234 // 10.3 Somatická poškození spojená s užíváním nelegálních drog 235 //
10.3.1 Lokální komplikace spojené s aplikací drog 235 // 10.3.2 Hnisavé procesy 236 // 10.3.3 Orgánová a systémová poškození 237 // 10.3.4 Krví přenosné infekční choroby u injekčních uživatelů drog 239 // 10.4 Somatická poškození způsobená alkoholem 242 // 11. Integrativní přístup v léčebném kontinuu (Petr Jeřábek) 247 // Úvod 247 // 11.1 Model integrativní léčby 247 // 11.2 Struktura léčebného programu 249 // 11.3 Dichotomie mezi kognitivně-behaviorálními a psychodynamickými přístupy 250 // 11.4 Kontinuum léčby od časné nízkoprahové intervence po doléčování 252 // 11.5 Význam souběžné psychofarmakologické léčby 253 // ČÄST3 // 12. Selektivní a indikovaná primární prevence (Veronika Povlas Martanová) 261 // 12.1 Primární prevence rizikového chování 261 // 12.1.1 Selektivní primární prevence rizikového chování 265 // 12.1.2 Indikovaná primární prevence rizikového chování 267 // Závěr 269 // 13. Harm reduction (Barbara Janíkova) 272 // 13.1 Definice harm reduction 272 // 13.2 Teoretická východiska 274 // 13.3 Efektivita harm reduction intervencí 278 // 13.4 Nízkoprahové / harm reduction služby 280 // 14. Časná diagnostika a krátké intervence v adiktologii (Michal Miovský, Lenka Cablava, Lucie Jurystová) 286 // 14.1 Hranice mezi prevencí a léčbou 286 // 14.2 Základni komunikační rámec pro aplikaci nástrojů časné diagnostiky a intervence 287 // 14.3 Časná diagnostika 289 // 14.4 Krátká intervence 291 // 14.4.1 Edukace pro klienty s nízkým rizikem a pro abstinenty 292 // 14.4.2 Jednoduchá rada pro klienty v druhém rizikovém pásmu 292 // 14.4.3 Intervence pro klienty ve třetím rizikovém pásmu 293 // 14.4.4 Intervence pro klienty ve čtvrtém rizikovém pásmu s pravděpodobností závislostního chování 294 //
// 14.5 Intervence s fokusem na odvykání kouření u klientů užívajících alkohol a jiné návykové látky 294 // 14.6 Krátká intervence v kontextu širšího pojetí psychoterapie závislostí 296 // 15. Adiktologické poradenství (Petra Vondráčková) 301 // 15.1 Úvod 301 // 15.2 Komponenty adiktologického poradenství 301 // 15.2.1 Obsah adiktologického poradenství 302 // 15.2.2 Vztah v adiktologickém poradenství 303 // 15.2.3 Formy adiktologického poradenství 304 // 15.3 Proces adiktologického poradenství 308 // 15.3.1 Model PLISSIT 308 // 15.3.2 Třístupňový model pomáhajícího procesu 309 // 15.4 Adiktologické poradenství v systému adiktologických služeb 310 // 15.4.1 Adiktologické poradenství v nízkoprahových službách 311 // 15.4.2 Adiktologické poradenství v ambulantní a ústavní léčbě 311 // 15.4.3 Adiktologické poradenství v doléčování 312 // 16. Motivační rozhovory (Jan Soukup) 316 // 16.1 Poznatky o zrněné a o motivaci ke změně 316 // 16.2 Principy motivačních rozhovorů 318 // 16.2.1 Duch motivačních rozhovorů 319 // 16.3 Základní techniky vedení motivačního rozhovoru 319 // 16.3.1 Reflektivní naslouchání 320 // 16.3.2 Otevřené otázky 321 // 16.3.3 Oceňování 321 // 16.3.4 Shrnování 322 // 16.3.5 Informování 322 // 16.4 Strategie vedení motivačního rozhovoru 323 // 16.4.1 Reč změny 323 // 16.4.2 Odpor ke změně a jeho zvládání 324 // 16.5 Průběh motivačního rozhovoru 325 // 16.6 Závěr 325 // 17. Emergentní adiktologie 1 - akutní intoxikace (Jiří Dvořáček) 327 // Úvod 327 // 17.1 Obecná část 327 // 17.1.1 Co je akutní intoxikace návykovou látkou 327 // 17.1.2 Závažnost intoxikací a komplikace 328 // 17.1.3 Úmrtí jako důsledek intoxikace 329 // 17.1.4 První pomoc při akutních intoxikacích 329 // 17.2 Speciální postupy při intoxikaci drogou 334 //
17.2.1 Intoxikace s vyšším rizikem ohrožení života 335 // 17.2.2 Intoxikace s relativně nižším potenciálem ohrožení životních funkcí 341 // Shrnutí 343 // 18. Emergentní adiktologie 2 - odvykací stavy a jiné náhlé stavy v adiktologii (Jiří Dvořáček) 346 // Úvod 346 // 18.1 Odvykací stavy 347 // 18.1.1 Obecně o odvykacím stavu 347 // 1218.1.2 Zvládání odvykacího stavu - detoxifikace 347 // 18.1.3 Metody detoxifikace a její kontext 348 // 18.1.4 Metody užívané u jednotlivých skupin návykových látek 349 // 18.1.5 Vliv kontextu detoxifikace (vliv "environmentálního enrichmentu") 356 // 18.2 Jiné náhlé stavy v přímé souvislosti s návykovou látkou 356 // 18.2.1 Akutní intoxikace sdeliriem při užití halucinogenů či konopných drog 357 // 18.2.2 Akutní halucinatorně-paranoidní syndrom při užívání stimulancií 358 // 18.2.3 Akutní úzkostná porucha a panická epizoda při užívání konopných drog (a stimulancií) 358 // 18.2.4 Epileptické záchvaty v souvislosti s užitím drogy 359 // Shrnutí 360 // 19. Farmakoterapie poruch vyvolaných účinkem návykových látek (Jiří Dvořáček, Kamil Kalina) 363 // 19.1 Úvod: obecné rozdělení farmak užívaných v adiktologii 363 // 19.2 Farmakoterapie u akutních stavů 364 // 19.2.1 Zvládání akutní intoxikace 364 // 19.2.2 Zvládání odvykacích stavů 366 // 19.2.3 Zvládání panických atak 368 // 19.2.4 Zvládání akutních „toxických psychóz" (akutních paranoidné-halucinatorních stavů) 368 // 19.3 Farmakoterapie při léčbě syndromu závislosti 369 // 19.3.1 Farmaka používaná k chemické averzi a chemické senzitizaci 369 // 19.3.2 Farmaka snižující craving a/nebo subjektivní požitek z užití návykové látky 370 // 19.3.3 Substituční preparáty 372 // 19.4 Farmakoterapie u chronických důsledků závislosti a duálních poruch 372 //
19.4.1 Zvládání afektivních poruch u závislých 372 // 19.4.2 Zvládání psychotických reziduí a souběžných chronických psychotických onemocnění 374 // 19.4.3 Zvládání poruch spánku 374 // 19.4.4 Féčba kognitivních škod a demencí 375 // 19.4.5 Farmakoterapie u somatických poruch 375 // Závěr 375 // 20. Substituční léčba závislosti (Amalie Pavlovská, Jakub Minařík) 378 // 20.1 Úvod 378 // 20.1.1 Současná situace v oblasti opioidní substituční léčby v Evropě a v ČR 378 // 20.2 Substituční léčba závislosti na opioidech 379 // 20.2.1 Principy 379 // 20.2.2 Cíle substituční léčby 380 // 20.2.3 Cílová skupina, indikace a kontraindikace 380 // 20.2.4 Provádění substituční léčby 381 // 20.2.5 Substituční látky 382 // 20.3 Klinické použití, typy programů 386 // 20.4 Účinnost substituční léčby 387 // 13 // Obsah20.4.1 Vliv výše dávky na výsledky substituční léčby 388 // 20.5 Možnosti substituce u závislých na jiných návykových látkách 389 // 20.5.1 Závislost na stimulanciích 389 // 20.5.2 Substituce závislosti na nikotinu 389 // 20.6 Závěr 390 // ČÁST 4 // 21. Behaviorální terapie (Kamil Kalina, Kateřina Mladá) 395 // 21.1 Obecně o behaviorální terapii u závislostí 395 // 21.2 Přístupy založené na klasickém podmiňování 396 // 21.2.1 Negativní přepodmiňování, averzivní techniky 396 // 21.2.2 Pozitivní přepodmiňování 398 // 21.3 Přístupy založené na operantním podmiňování 399 // 21.4 Pobídková terapie 400 // 21.5 Bodovací a sankční systémy 401 // 21.5.1 Obecné charakteristiky bodovacích systémů 401 // 21.5.2 Bodovací systémy dnes ? 402 // 21.5.3 Bodovací systémy versus systémy pravidel a sankcí v terapeutických komunitách 404 // 22. Kognitivně-behaviorální přístupy 408 // 22.1 Teoretická východiska 408 //
22.2 Principy kognitivně-behaviorálního přístupu u závislostí 410 // 22.2.1 Obecné charakteristiky 410 // 22.2.2 Léčebný plán 412 // 22.2.3 Terapeutický vztah 412 // 22.3 Práce s cravingem (bažením) 413 // 22.4 Kognitivní restrukturace 416 // 22.5 Práce s relapsem 417 // 23. Psychodynamické a integrované přístupy (Kamil Kalina, Martin Hajný) 419 // 23.1 Psychoanalytické a psychodynamické teorie závislosti 419 // 23.2 Terapeutické implikace psychoanalytických a psychodynamických teorií 422 // 23.2.1 Přenosy a vztahy 422 // 23.2.2 Přeučení a introspekce 423 // 23.2.3 Abstinence - cíl nebo předpoklad psychoterapie 424 // 23.3 Možnosti krátkodobé psychodynamické psychoterapie 424 // 23.4 Suportivně expresívni psychoterapie podle Luborského 426 // 23.4.1 Jádrové konfliktní vztahové téma a jeho složky 426 // 23.4.2 Průběh léčby 427 // 1423.5 Integrované psychodynamicko/kognitivně-behaviorální terapie 428 // 24. Skupinové terapie (KamilKalina) 432 // 24.1 Charakteristiky skupinové psychoterapie s uživateli drog 432 // 24.2 Historické metody skupinové psychoterapie se závislými 434 // 24.2.1 „Synanonský" encounter 435 // 24.2.2 Bonding 436 // 24.3 Novodobé metody skupinové psychoterapie se závislými 437 // 24.3.1 Modifikovaná psychodynamická skupinová terapie podie Khantziana 437 // 24.3.2 Fokální skupiny 438 // 24.3.3 Integrované skupinové psychoterapie 439 // 24.4 Genderové skupiny 439 // 24.5 Jiné typy skupin ve strukturovaných programech 441 // 24.5.1 Skupiny hodnotící 441 // 24.5.2 Skupiny nácvikové 441 // 24.5.3 Skupiny psychoedukační 441 // 24.6 Motivační skupiny 442 // 24.7 Skupiny s blízkými 443 // 25. Terapeutická komunita v adiktologii (David Adameček, Josef Radimecký) 446 // 25.1 Pojetí terapeutické komunity 446 // 25.2 Historie a vývoj terapeutických komunit 448 //
25.2.1 Původní, tzv. demokratické terapeutické komunity 448 // 25.2.2 Vývoj tzv. hierarchických terapeutických komunit 449 // 25.3 Terapeutické komunity pro závislé 450 // 25.3.1 Cíle a prostředky terapeutické komunity 451 // 25.3.2 Další charakteristiky terapeutických komunit pro závislé 452 // 25.4 Odborná péče v terapeutické komunitě - součásti strukturovaného programu 454 // 25.4.1 Základní prvky 454 // 25.4.2 Řád a struktura 454 // 25.4.3 Jednotlivé aktivity programu v terapeutické komunitě 45§ // 25.5 Fáze léčby v terapeutické komunitě 458 // 25.6 Zapojování blízkých osob uživatelů drog do procesu léčby v terapeutické komunitě 459 // 25.7 Terapeutické komunity pro drogově závislé v ČR 461 // 25.7.1 Smíšený model 461 // Příloha 466 // Základní prvky terapeutické komunity pro závislé 466 // 26. Následná péče a sociální rehabilitace (Amalie Pavlovská, Pavla Makovská Dolanská) 469 // 26.1 Vymezení a cíle následné péče 469 // 26.1.1 Vymezení následné péče 469 // 26.1.2 Cíle následné péče 470 // 26.1.3 Následná péče x doléčování 471 // 26.1.4 Tým programů následné péče 471 // 26.1.5 Efektivita následné péče 471 // 26.2 Cílová skupina a indikace 472 // 26.2.1 Indikace do doléčovacího programu 472 // 26.3 Typy služeb následné péče 473 // 26.3.1 Doléčovací programy 473 // 26.3.2 Chráněné bydlení 473 // 26.3.3 Chráněné/podporované zaměstnání 473 // 26.4 Složky doléčovacího programu 474 // 26.4.1 (Podpůrná) psychoterapie 474 // 26.4.2 Prevence relapsu 475 // 26.4.3 Sociální práce 475 // 26.4.4 Lékařská péče 475 // 26.4.5 Práce s rodinnými příslušníky 475 // 26.4.6 Nabídka volnočasových aktivit 475 // 26.5 Praxe doléčování 476 // 26.6 Návaznost v systému adiktologických služeb 477 //
27. Prevence a zvládání relapsu (Amalie Pavlovská) 480 // 27.1 Vymezení základních pojmů 480 // 27.1.1 Laps, relaps, recidiva 480 // 27.1.2 Příčiny relapsu 481 // 27.1.3 Efekt porušení abstinence/pravidla 483 // 27.1.4 Zdánlivě bezvýznamná rozhodnutí 483 // 27.1.5 Self-efhcacy (pocit vlastní účinnosti) 484 // 27.2 Prevence relapsu 484 // 27.3 Vybrané modely prevence relapsu 486 // 27.3.1 Marlattův model 486 // 27.3.2 Prevence relapsu založená na uvědomění 486 // 27.3.3 CENNAPS model 487 // 27.3.4 Good Lives Model 487 // 27.4 Vybrané techniky prevence relapsu 488 // 27.4.1 Poradenské techniky (Millerová, 2011) 489 // 27.5 Prevence relapsu v léčbě a následné péči 490 // 28. Rodinná terapie a práce s blízkými [Štěpánka Čtrnáctá) 492 // 28.1 Úvod: Obecně o rodinném přístupu v adiktologii 492 // 28.2 Historie rodinné terapie a přehled jejích hlavních směrů 493 // 28.3 Rodinná terapie v adiktologii 496 // 1628.4 Indikace k rodinné terapii a předpoklady provádění 496 // 28.4.1 Kontraindikace rodinné terapie 498 // 28.5 Drogy v rodině, separace a individuace 498 // 28.6 Rodinná terapie a práce s rodinou v různých typech adiktologických programů 500 // 28.6.1 Ambulantní programy (adiktologická ambulance, denní stacionář, případně substituční program) 500 // 28.6.2 Rezidenční léčebné programy 501 // 28.6.3 Limity práce s rodinou v léčbě závislého 502 // 28.7 Jiné metody práce s rodinnými příslušníky 503 // 28.7.1 Poradenství pro rodinné příslušníky: individuální, párové a rodinné 504 // 28.7.2 Skupiny s členy rodiny a blízkými 505 // Závěr: obecné zásady pro práci s rodinou a rodinnými příslušníky 507 // ČÁST 5 // 29. Závislosti na procesech (Jaroslav Vacek, Petra Vondráčková) 513 // 29.1 Úvod 513 // 29.2 Vymezení pojmu 514 // 29.3 Rozdělení závislostí na procesech 516 //
29.4 Behaviorální závislosti v kontextu klasifikačních manuálů 517 // 29.5 Společné znaky látkových a nelátkových závislostí 518 // 29.5.1 Genetické charakteristiky 518 // 29.5.2 Neurobiologické charakteristiky 519 // 29.5.3 Osobnostní charakteristiky 519 // 29.5.4 Klinické charakteristiky 520 // 29.6 Výskyt a komorbidita nelátkových závislostí 521 // 29.7 Terapie behaviorálních závislostí 521 // Závěr 522 // 30. Závislost na tabáku (Eva Králíková) 528 // 30.1 Úvod 528 // 30.2 Tabák, kouření a jeho rizika 528 // 30.2.1 Formy tabáku 528 // 30.2.2 Epidemiologie a rizika 530 // 30.2.3 Zdravotní důsledky kouření 531 // 30.3 Prevence a kontrola 532 // 30.3.1 Plány na ukončení tabákové epidemie 532 // 30.3.2 Ekonomický pohled 533 // 30.3.3 Rámcová úmluva o kontrole tabáku 533 // 30.3.4 Kontrola tabáku v ČR 534 // 30.3.5 M POWER 535 // 30.4 Duální závislosti a psychiatrická komorbidita kuřáků 535 // 30.5 Diagnostika 536 // 30.5.1 Princip závislosti na tabáku 536 // 30.5.2 Abstinenční příznaky 538 // 30.6 Léčba závislosti na tabáku 538 // 30.6.1 Farmakoterapie závislosti na tabáku 539 // 30.6.2 Poznámka k interakcím (nejen lékovým) 541 // 30.6.3 Minimální, krátká intervence 542 // 30.6.4 Motivace přestat 543 // 31. Specifika adiktologické péče v dětství a adolescenci (Marian Koranda) 545 // 31.1 Počátky drogové kariéry 545 // 31.2 Vývojové etapy 546 // 31.3 Rodinné vlivy 550 // 31.4 Signály, že dítě bere drogy, kouří či pije alkohol 552 // 31.5 Diagnostické a terapeutické problémy 553 // 31.6 Kvalifikované poradenství pro rodiče 555 // 32. Gender a drogy (Ilona Preslová) 559 // 32.1 Úvod do genderové problematiky 559 // 32.2 Specifika žen-uživatelek 560 // 32.3 Specifika mužů 562 // 32.4 Genderové vstřícné programy 563 // 32.5 Uživatelé a děti 566 //
33. Uživatelé návykových látek a trestná činnost související s drogami (Pavlína Gabrhelíková) 569 // 33.1 Úvod 569 // 33.2 Trestná činnost související s drogami a její typologie 569 // 33.3 Pachatelé trestné činnosti související s drogami 572 // 33.4 Některé charakteristiky cílové skupiny klientů 574 // 33.4.1 „Myslím, že nemám problém se zákonem. Z toho nic nebude." 575 // 33.4.2 „To nemá cenu. Stejně půjdu sedět." 575 // 33.4.3 „Vypadá to, že o léčbě neuvažuje. Má cenu s ním vůbec pracovat?" 576 // 33.4.4 „Nechci jít sedět. Řeknu, že se půjdu léčit." 577 // 33.4.5 „Léčba ve vězení? Do léčby rovnou z vězení?" 577 // 33.4.6 „Drogy už mám pod kontrolou. Teď chci dohnat všechno!" 578 // 33.5 Způsoby práce s cílovou skupinou klientů 579 // 33.5.1 Včasná diagnostika 579 // 33.5.2 Realistické cíle 580 // 33.5.3 Nucená léčba 580 // 33.5.4 Práce s nedobrovolným klientem 581 // 1833.5.5 Následná péče po propuštění z vězení // 33.5.6 Specializace na cílovou skupinu // 33.6 Shrnutí // ČÁST6 // 34. Filozofie, hodnoty a etika v adiktologii (Martina Richterová Těmínová, Kamil Kalina) 587 // 34.1 Léčba a filozofie lidské existence 587 // 34.1.1 Přispět k nalezení a přijetí smyslu vlastního života 588 // 34.1.2 Přispět k nalezení své vlastní svobody a odpovědnosti 588 // 34.1.3 Přispět k poznání a přijetí sebe sama, svých možností a limitů 589 // 34.1.4 Přispět k osobnímu růstu, vývoji a víře v sebe 589 // 34.1.5 Přispět k nalezení svého místa v lidském společenství 590 // 34.1.6 Přispět k pozitivnímu a tvořivému přístupu k životu 590 // 34.1.7 Přispět ke spokojenému a radostnému životu 591 // 34.1.8 Přispět k získání a rozšíření znalostí, schopností a dovedností, jak individuálních cílů dosáhnout 592 //
34.2 Jádrová přesvědčení v práci s uživateli drog: v co věříme, když něco děláme? 593 // 34.2.1 Teorie jádrových přesvědčení 593 // 34.2.2 Z jakých základů vychází naše práce s klienty? 594 // 34.2.3 Kdo jsou pro nás uživatelé drog,naše konkrétní klientela, osoba klienta, jeho rodina? 595 // 34.2.4 Co je pro nás závislost, léčba, úspěch, abstinence, substituce? 595 // 34.2.5 Jaké problémy nejčastěji předkládáme v supervizi? Co nejčastéji může působit naši nespokojenost z výsledků naší práce, z komunikace uvnitř i navenek? 596 // 34.3 Etika terapeutické práce 597 // 34.3.1 Odborné nasazení a rozvoj ve prospěch klienta 597 // 34.3.2 Kultivace vlastní osobnosti, prevence vyhoření 597 // 34.3.3 Nepoškozování klienta 598 // 34.3.4 Nezneužívání klientů, zdrženlivost od duálních vztahů s klienty 598 // 34.3.5 Důvěrnost osobních údajů o klientovi 599 // 34.3.6 Etika pracovníků a práva klientů 599 // Příloha
(OCoLC)918010461
cnb002697838

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC