Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 14.11.2020. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(11.3) Půjčeno:79x 
BK
Třetí, přepracované vydání
Praha : Galén, [2016]
434 stran : ilustrace (některé barevné) ; 23 cm

objednat
ISBN 978-80-7492-238-1 (brožováno)
"První vydání v nakladatelství Galén"--Tiráž
Obsahuje rejstřík
001452514
Autorský kolektiv 5 // Úvod (Richard Rokyta) 17 // 1. BUNĚČNÁ FYZIOLOGIE 19 [Pavel Kučera] // 1.1. Struktura a funkce buněk 21 // 1.1.1. Plazmatická membrána, plasmalemma 21 // 1.1.2. Jádro, nucleus 21 // 1.1.3. Ribosomy 22 // 1.1.4. Endoplazmatické retikulum 22 // 1.1.5. Golgiho aparát 22 // 1.1.6. Lyzosomy 23 // 1.1.7. Peroxisomy 23 // 1.1.8. Mitochondrie 23 // 1.1.9. Centrioly 24 // 1.1.10. Cytoskelet 24 // 1.2. Struktura a složení buněčné membrány 25 // 1.3. Hlavní funkce buněčné membrány 26 // 1.4. Membránový transport: mechanismy přenosu látek 26 // 1.4.1. Pasivní transport 27 // 1.4.1.1. Prostá difúze 27 // 1.4.1.2. Usnadněná difúze 28 // 1.4.1.3. Osmóza 28 // 1.4.1.4. Ultrafiltrace 29 // 1.4.2. Sekundárně aktivní transport 29 // 1.4.3. Aktivní transport 29 // 1.4.4. Endocytóza, exocytóza, transcytóza 30 // 1.5. Elektrochemická homeostaza na membráně 31 // 1.6. Regulace buněčných funkcí, // přenos informace, komunikace 33 // 1.6.1. Mezibuněčná komunikace chemickými signály 33 // 1.6.2. Komunikace mezibuněčnými kontakty 35 // 2. IONTOVÉ KANÁLY 37 [Pavel Kučera] // 2.1. Nezávislé iontové kanály 38 // 2.1.1. Na+ a K+ kanály 38 // 2.1.2. Únikové (leak) kanály 38 // 2.2. Iontové kanály řízené napětím 39 // 2.2.1. Na+ kanál řízený napětím 39 // 2.2.2. K+ kanály řízené napětím 42 // 2.2.3. Ca2+ kanály řízené napětím 42 // 2.2.4. Cl" kanály řízené napětím 43 // 2.2.5. Na+/K+ kanál aktivovaný hyperpolarizací 43 // 2.3. Iontové kanály řízené chemicky 43 // 2.3.1. Kanály v pří mé vazbě s ionotropními receptory 44 // 2.3.1.1. Acetylcholinový receptor nikotinového typu 44 // 2.3.1.2. Glutamátové receptory 44 // 2.3.1.3. Receptory pro inhibiční aminokyseliny - GABAa a GLY 45 // 2.3.1.4. Serotoninové receptory 45 //
2.3.2. Kanály v nepřímé vazbě s metabotropními receptory 45 // 2.3.2.1. Acetylcholinové receptory muskarinového typu 46 // 2.3.2.2. Adrenergní receptory s účinkem na iontové kanály 46 // 2.3.2.3. Receptory GABAB 47 // 2.3.2.4. Serotoninovéreceptory5-HTlA 47 // 23.2.5. Iontové kanály citlivé na intracelulární metabolity 47 // 2.4. Kationtové kanály řízené fyzikálními podněty 48 // 2.4.1. Kanály mechanoreceptorů 48 // 3. MEDIÁTORY A MODULÁTORY NERVOVÉHO PŘENOSU 49 [Anna Yamamotová] // 3.1. Acetylcholin 50 // 3.2. Noradrenalin 50 // 3.3. Dopamin 51 // 3.4. Serotonin 51 // 3.5. Kyselina glutamová 51 // 3.6. Kyselina y-aminomáselná 52 // 3.7. Glycin 52 // 3.8. Histamin 52 // 3.9. Peptidy 52 // 3.10. Oxid dusnatý 53 // 4. FYZIOLOGIE TĚLESNÝCH TEKUTIN 55 [Richard Rokyta] // 4.1. Voda 55 // 4.1.1. Intracelulární prostor 55 // 4.1.2. Extracelulární prostor 55 // 4.1.3. Ontogenetický vývoj 56 // 4.1.4. Transcelulární tekutina 57 // 4.2. Biologické membrány 57 // 4.3. Regulace příjmu vody 57 // 4.3.1. Ztráty vody 58 // 4.3.2. Příjem vody 58 // 4.4. Koloběh vody v organismu 59 // 4.5. Změny obsahu vody 59 // 4.5.1. Voda v izotonické proporci 59 // 4.5.2. Příjem čisté vody 59 // 5. ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA EV A JEJÍ UDRŽOVÁNÍ 61 [Richard Rokyta, Tomáš Paul] // 5.1. Acidobazická rovnováha roztoků 61 // 5.2. Acidobazická rovnováha tělesných tekutin 62 // 5.3. Vylučování iontů H+ do okolního prostředí 63 // 5.4. Klinické obrazy poruch acidobazické rovnováhy 64 // 6. KREV 67 [Richard Rokyta] // 6.1. Krevní plazma 68 // 6.1.1. Anorganické látky 68 // 6.1.2. Organické látky 68 // 6.1.3. Plazmatické proteiny, bílkoviny krevní plazmy 68 // 6.2. Formované krevní elementy 70 // 6.2.1. Červené krvinky-erytrocyty 70 // 6.2.1.1. Hemoglobin 71 // 6.2.1.2. Sedimentace 72 // 6.2.1.3. Erytropoéza 72 // 6.2.2. Bílé krvinky - leukocyty 73 // 6.2.3. Krevní destičky - trombocyty 75 //
6.3. Zástava krvácení - hemostáza 76 // 6.3.1. Srážení krve, hemokoagulace 76 // 6.4. Krevní skupiny 77 // 6.4.1. Systém AB0 77 // 6.4.2. Rh-systém 78 // 6.5. Krevní transfúze 79 // 7. FYZIOLOGIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU 81 [Klára Bernášková] // 7.1. Nespecifická imunita 82 // 7.1.1. Kožní a slizniční bariéry 82 // 7.1.2. Fagocytóza 83 // 7.1.3. Komplement 84 // 7.1.4. NK buňky 85 // 7.1.5. Interferony 85 // 7.1.6. Zánět 85 // 7.2. Prostředky specifické imunity 86 // 7.2.1. Humorální imunita 87 // 7.2.1.1. Protilátky 87 // 7.2.2. Buněčná imunita 88 // 7.3. Orgány imunitního systému 89 // 7.4. Řízení imunity 90 // 7.5. Využití imunity - imunizace 90 // 7.6. Změny imunity v průběhu života 91 // 7.7. Poruchy imunity 91 // 7.7.1. Základní typy hypersenzitivity 92 // 7.7.2. Snížení imunitní odpovědi - imunodefkity 92 // 8. DÝCHÁNÍ 95 [Marie Pometlová, Kateryna Nohejlová] // 8.1. Ventilace 96 // 8.1.1. Mechanika dýchaní 96 // 8.1.2. Tlaky a objemy měřené při dýchaní 97 // 8.1.2.1. Tlaky 97 // 8.1.2.2. Dechové objemy, kapacity a dynamické parametry dýchaní 97 // 8.1.3. Dýchací svaly 100 // 8.1.4. Dechová práce 100 // 8.1.5. Poddajnost, compliance plic a hrudníku 101 // 8.1.6. Odpor dýchacího systému 103 // 8.2. Difúze 103 // 8.3. Perfúze plic, prokrvení plic - plicní cirkulace 105 // 8.3.1. Tlak v plicním oběhu 106 // 8.4. Poměr ventilace/perfúze 106 // 8.5. Transport dýchacích plynů krví 106 // 8.5.1. Transport kyslíku 107 // 8.5.2. Transport oxidu uhličitého 108 // 8.6. Regulace dýchání 109 // 8.6.1. Chemická regulace dýchání 109 // 8.6.2. Centrální regulace dýchání 111 // 8.7. Patologické typy dýchání 114 // 8.8. Obranné dýchací reflexy 116 //
9. FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU 117 [Marie Pometlová, Kateryna Nohejlová] // 9.1. Fyziologie srdce 117 // 9.1.1. Srdeční cyklus 118 // 9.1.2. Tlaky a obj emy v komorách během srdečního cyklu 119 // 9.1.2.1. Tlaky 119 // 9.1.2.2. Objemy 121 // 9.1.3. Funkce srdečních chlopní 122 // 9.1.4. Základní fyziologické vlastnosti srdeční svaloviny 123 // 9.1.5. Převodní systém srdeční 123 // 9.1.6. Akční potenciály 125 // 9.1.6.1. Akční potenciál převodního systému 125 // 9.1.6.2. Akční potenciál pracovního myokardu 126 // 9.1.7. EKG 127 // 9.1.7.1. Svody EKG 127 // 9.1.7.2. EKG křivka 127 // 9.1.8. Spřažení excitace a kontrakce 130 // 9.1.9. Energetické zajištění kontrakce 130 // 9.1.10. Regulace srdeční práce 130 // 9.1.10.1. Nervový systém 131 // 9.1.10.2.Hormony, ionty a teplota 132 // 9.2. Fyziologie systémové // cirkulace 133 // 9.2.1. Fyziologie endotelu 134 // 9.2.2. Fyziologie arterii 134 // 9.2.3. Fyziologie kapilár, tvorba tkáňového moku 134 // 9.2.4. Fyziologie žil 136 // 9.2.5. Regulace cirkulace 136 // 9.2.5.1. Lokální regulace cirkulace 137 // 9.2.52. Systémová regulace cirkulace 137 // 9.2.6. Tlak krve 138 // 9.2.7. Regulace tlaku krve 139 // 9.3. Fyziologie portálního řečiště 139 // 9.4. Fyziologie lymfatického řečiště 140 // 9.5. Plicní řečiště 141 // 9.6. Fyziologie fetálního řečiště 142 // 10. FYZIOLOGIE TRÁVENÍ A VSTŘEBÁVÁNÍ 145 [Klára Bernášková] // 10.1. Trávení 146 // 10.1.1. Obecné principy stavby, motility, prokrvení a řízení trávicího systému 146 // 10.1.1.1. Stavba stěny trávicího systému 146 // 10.1.1.2. Principy motility GIT 146 // 10.1.1.3. Krevní zásobení GIT 147 // 10.1.1.4. Řízení činnosti trávicího ústrojí 147 // 10.1.1.5. Části trávicího ústrojí 148 // 10.1.2. Ústní dutina 148 // 10.1.3. Jícen 150 //
10.1.4. Žaludek 150 // 10.1.4.1. Žaludeční šťáva 151 // 10.1.4.2. Řízení žaludeční sekrece 152 // 10.1.4.3. Vyprazdňování žaludku 152 // 10.1.5. Tenké střevo 153 // 10.1.6. Tlusté střevo, kolon 155 // 10.1.7. Pankreas a žlučník 155 // 10.1.7.1. Slinivka břišní 156 // 10.1.7.2. Žlučník 156 // 10.2. Trávení jednotlivých živin 157 // 10.3. Vstřebávání 158 // 10.4. Játra 160 // 10.4.1. Funkce jater 161 // 10.4.1.1. Metabolické funkce 161 // 10.4.1.2. Biotransformační funkce 162 // 10.4.1.3. Sekreční a exkreční funkce 162 // 10.4.1.4. Další funkce 163 // 11. METABOLISMUS 165 [Klára Bernášková] // 12 FYZIOLOGIE VÝŽIVY, VITAMÍNŮ A MINERÁLŮ 169 [Klára Bernášková, Richard Rokyta] // 12.1. Výživa 169 // 12.2. Základní živiny 170 // 12.2.1. Fyziologický význam cukrů 170 // 12.2.2. Fyziologický význam tuků 171 // 12.2.3. Fyziologický význam bílkovin 172 // 12.3. Vitaminy 173 // 12.3.1. Vitaminy rozpustné v tucích 174 // 12.3.2. Vitaminy rozpustné ve vodě 175 // 12.4. Minerální a stopové prvky 177 // 12.5. Řízení příjmu potravy 180 // 12.6. Poruchy příjmu potravy 180 // 13. FYZIOLOGIE VYLUČOVÁNÍ LEDVINAMI 183 [Klára Bernášková, Richard Rokyta] // 13.1. Fyziologie ledvin 183 // 13.1.1. Struktura ledvin 183 // 13.1.2. Průtok krve ledvinami 184 // 13.1.3. Funkce jednotlivých částí nefronu 185 // 13.1.4. Mechanismus vytváření koncentračního gradientu (osmotické stratifikace) dřeně 187 // 13.1.5. Přehled vstřebávání jednotlivých látek 187 // 13.2. Přehled funkcí ledvin 188 // 13.3. Řízení činnosti ledvin 190 // 13.3.1. Řízení průtoku krve ledvinami 190 // 13.3.2. Řízení tubulárních procesů 190 // 13.4. Tvorba a vylučování moči 191 // 13.4.1. Definitivní moč 191 // 13.4.2. Vývodné cesty močové 192 // 13.4.3. Močení 192 // 13.5. Funkční zkoušky ledvin 192 //
14. FYZIOLOGIE KŮŽE 195 [Richard Rokyta] // 14.1. Funkce kůže 195 // 14.2. Kožní adnexa : 197 // 15. TERMOREGULACE 199 [Klára Bernášková] // 15.1. Tělesná teplota 199 // 15.1.1. Teplota slupky a jádra 199 // 15.1.2. Fyziologické kolísání tělesné teploty 199 // 15.2. Tvorba a výdej tepla 200 // 15.3. Pot 201 // 15.4. Regulace tělesné teploty 202 // 15.4.1. Mechanismy snižování tělesné teploty hypotalamickými reflexy 202 // 15.4.2. Mechanismy zvyšování tělesné teploty hypotalamickými reflexy 202 // 15.4.3. Termoregulační chování 203 // 15.5. Stavy spojené se změnou tělesné teploty 203 // 15.5.1. Přehřátí organismu 203 // 15.5.2. Horečka 204 // 15.5.3. Podchlazení 204 // 15.6. Změny termoregulace s věkem 205 // 15.6.1. Termoregulace u novorozence 205 // 15.6.2. Termoregulace ve stáří 205 // 16. ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ 207 [Klára Bernášková] // 16.1. Klasické hormony a další působky 208 // 16.1.1. Hormony a jejich dělení 208 // 16.1.2. Další látky s významným signalizačním účinkem 209 // 16.2. Řízení činnosti endokrinních žláz 210 // 16.2.1. Zpětná vazba 210 // 16.2.2. Komplex hormon-receptor 212 // 16.2.3. Poruchy funkce endokrinních žláz 213 // 16.3. Klasické endokrinní žlázy 213 // 16.3.1. Šišinka 213 // 16.3.2. Hypotalamus 214 // 16.3.3. Hypofýza 214 // 16.3.3.1. Adenohypofýza 215 // 16.3.3.2. Neurohypofýza 217 // 16.3.4. Štítná žláza, glandula thyroidea 218 // 16.3.5. Metabolismus vápníku a kalcitropní hormony 219 // 16.3.6. Hormony slinivky břišní 221 // 16.3.7. Nadledviny 224 // 16.3.7.1. Dřeň nadledvin 224 // 16.3.7.2. Kůra nadledvin 226 // 16.4. Další důležité hormony 228 // 17. STRES 231 [Anna Yamamotová] // 18. FYZIOLOGIE REPRODUKCE, TĚHOTENSTVÍ A PORODU 235 [Richard Rokyta, Věra Rokytová] // 18.1. Mužský pohlavní systém 235 // 18.1.1. Spermiogeneze 235 // 18.1.2. Mužské pohlavní hormony 236 //
18.1.3. Sekundární mužské pohlavní znaky 236 // 18.1.4. Mechanismus erekce a ejakulace 237 // 18.2. Ženský pohlavní systém 237 // 18.2.1. Ženské pohlavní hormony 237 // 18.2.1.1. Estrogeny 237 // 18.2.1.2. Progesteron 238 // 18.2.1.3. Relaxin 239 // 18.2.2. Menstruační cyklus 239 // 18.2.3. Fyziologie těhotenství a porodu 241 // 18.2.3.1. Oplození 241 // 18.2.3.2. Placenta 241 // 18.2.3.3. Vývoj embrya afétu 242 // 18.2.3.4. Porod 244 // 18.2.3.5. Kojení 245 // 18.2.3.6. Chromosomální vady 246 // 19. OBECNÁ FYZIOLOGIE NERVOVÉHO SYSTÉMU 249 [Pavel Kučera] // 19.1. Struktura 249 // 19.1.1. Neuron 249 // 19.1.2. Neuroglie 250 // 19.2. Funkce neuronu 251 // 19.2.1. Excitabilita a vedení vzruchu 2 51 // 19.2.1.1. Klidový stav membrány 251 // 19.2.1.2. Aktivovaný stav membrány: akční potenciál 251 // 19.2.1.3. Měření excitability 253 // 19.2.2. Funkční oddíly neuronu 254 // 19.2.3. Synaptický přenos 256 // 19.2.3.1. Fáze synaptického přenosu 256 // 19.2.3.2. Modulace synaptického přenosu 257 // 19.2.4. Metabolismus 257 // 19.2.4.1. Cévní zásobení // a mikrocirkulace 258 // 19.2.4.2. Systém mozkových bariér 258 // 19.3. Funkční okruhy a subsystémy 261 // 19.4. Metody studia nervového systému 261 // 20. FYZIOLOGIE 263 [Klára Bernášková] // 20.1. Příčně pruhované svaly 263 // 20.1.1. Aktin a myozin - kontraktilní aparát svalu 263 // 20.1.2. Stah příčně pruhovaného 265 // 20.1.3. Typy příčně pruhovaných svalových vláken 265 // 20.1.4. Motorická jednotka příčně pruhovaného svalu 266 // 20.2. Hladké svaly 267 // 20.2.1. Dva typy hladkého svalu 268 // 20.3. Srdeční svalovina 268 // 20.4. Nervosvalový přenos 269 // 20.4.1. Nervosvalový přenos na kosterním svalu 269 // 20.4.2. Nervosvalový přenos na hladkém svalu 270 // 20.5. Projevy činnosti svalstva 270 // 20.5.1. Mechanické projevy 270 // 20.5.2. Elektrické projevy 270 //
20.5.3. Strukturální projevy 271 // 20.5.4. Chemické projevy 277 // 20.5.5. Tepelné projevy 277 // 20.6. Svalová síla 273 // 20.7. Svalová práce 273 // 20.8. Svalový výkon 273 // 20.9. Svalová únava 273 // 20.10. Adaptace a regenerace svalů 274 // 20.11. Změny ve svalové tkáni během stárnutí 274 // 20.12. Rigor mortis 275 // 21. FYZIOLOGIE CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU 277 [Richard Rokyta, Ivana Pekárková] // 21.1. Funkce páteřní míchy 277 // 21.1.1. Míšní reflexy 278 // 21.1.2. Přerušení páteřní míchy 279 // 21.2. Funkce mozkového kmene 280 // 21.2.1. Prodloužená mícha 280 // 21.2.2. Varolův most 281 // 21.£3. Střední mozek 281 // 21.3. Funkce retikulámí formace 281 // 21.4. Funkce mozečku 282 // 21.4.1. Vestibulární mozeček 283 // 21.4.2. Spinalni mozeček 283 // 21.4.3. Cerebrální mozeček 284 // 21.4.4. Role mozečku v procesu motorického učení 285 // 21.4.5. Klinické příznaky poruch mozečkových funkcí 285 // 21.5. Talamus 287 // 21.5.1. Specifická senzorická jádra 287 // 21.5.2. Nespecifická, převážně senzorická jádra 288 // 21.5.3. Motorická jádra 288 // 21.5.4. Asociační jádra 288 // 21.6. Bazálni ganglia 289 // 21.7. Funkce mozkové kůry 291 // 21.7.1. Primární a sekundární projekční oblasti 291 // 21.7.2. Asociační oblasti 294 // 22. ŘZENÍ MOTORIKY 295 [Marie Pometlová, Kateryna Nohejlová] // 22.1. Řízení lokomoce 296 // 22.2. Řízení volních pohybů 297 // 22.2.1. Vytváření vzorce pohybu 298 // 22.2.2. Systémy pro (řízení) vykonání volního pohybu 300 // 22.2.2.1. Řízení volních pohybů distálních částí končetin 300 // 22.2.2.2. Řízení volních pohybů obličeje 301 // 22.2.2.3. Řízení volních pohybů trupu a proximálních částí končetin 301 // 22.2.2.4. Další dráhy mediálního systému 302 // 22.2.2.5. Funkce proprioceptorů při řízení pohybu 303 //
22.3. Řízení posturální motoriky 303 // 22.3.1. Posturální motorika 304 // 22.3.2. Vestibulookulární reflex 305 // 22.3.3. Modulační okruhy řízení motoriky 305 // 22.3.3.1. Bazálni ganglia 305 // 22.3.3.2. Mozeček 307 // 22.4. Řízení svalového napětí, svalový tonus 307 // 22.4.1. Periferní řízení svalového napětí 307 // 22.4.2. Centrální řízení svalového napětí 307 // 22.5. Reflexní motorika 308 // 22.6. Emoční motorika 309 // 23. PORUCHY HYBNOSTI 311 [Ivana Pekárková] // 23.1. Poruchy provádění elementárního pohybu 311 // 23.2. Poruchy aferentace z periferie a vedení aferentních informací do vyšších nervových struktur 313 // 23.3. Poruchy svalového tonu 314 // 23.4. Poruchy intenzity, rozsahu a trvání pohybu 314 // 23.5. Poruchy vytváření pohybových sekvencí a jejich správného řazení, zaujímání správného výchozího postavení pro provedení plánované pohybové sekvence a poruchy kontroly intenzity, rozsahu a trvání elementárních pohybů 315 // 23.5.1. Hypertonicko-hypokinetický syndrom 315 // 23.5.2. Hypotonicko-hyperkinetický syndrom 315 // 23.6. Poruchy vytváření plánu, programu a iniciace komplexního pohybového vzorce 317 // 24. SENZORICKÉ SYSTÉMY 319 [Miloslav Franěk, Iveta Matějovská, Ivana Pekárková, Richard Rokyta, Romana Šlamberová] // 24.1. Zrakový systém 319 // 24.1.1. Optický systém oka 319 // 24.1.2. Vady optického systému 322 // 24.1.3. Analýza a syntéza na sítnici 323 // 24.1.4. Světelná aferentace 324 // 24.2. Sluchový systém 324 // 24.2.1. Akustika 324 // 24.2.2. Percepce 326 // 24.2.3. Mechanismus transformace zvukového signálu v elektrický 327 // 24.2.4. Kódování frekvence a intenzity zvuku 328 // 24.2.5. Sluchová dráha 329 // 24.2.6. Sluchové vady 330 // 24.3. Vestibulární systém 331 //
24.4. Somatoviscerální senzorický systém 332 // 24.4.1. Receptory 333 // 24.4.1.1. Exteroceptory 333 // 24.4.1.2. Proprioceptory 335 // 24.4.2. Mechanismus kódování somatosenzorické informace 336 // 24.4.3. Vedení somatosenzorických informací do mozkové kůry 336 // 24.4.3.1. Lemniskální systém 336 // 24.4.3.2. Anterolaterální systém 337 // 24.4.3.3. Trigeminový systém 339 // 24.4.4. Somatosenzorická kůra 340 // 24.5. Bolest 341 // 24.6. Fyziologie chuti 345 // 24.7. Fyziologie čichu 348 // 25. AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM 351 [Ivana Pekárková] // 25.1. Centrální část 352 // 25.2. Periferní část 352 // 25.3. Sympatický autonomní nervový systém 353 // 25.4. Parasympatický autonomní nervový systém 354 // 26. LIMBICKÝ SYSTÉM 357 [Richard Rokyta] // 26.1. Hypotalamus 359 // 26.1.1. Hypotalamus a vegetativní regulace 360 // 26.1.2. Hypotalamus a endokrinní funkce 361 // 26.1.3. Hypotalamus a chování 361 // 26.2. Hipokampus 361 // 26.3. Amygdala 362 // 26.4. Limbická kůra 363 // 27. ELEKTROFYZIOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA 365 [Richard Rokyta] // 27.1. Elektroencefalografie 365 // 27.2. Magnetoencefalografie 368 // 27.3. Evokované potenciály 368 // 27.4. Snímaní stejnosměrných nebo střídavých potenciálů mozkové kůry 371 // 27.5. Jednotková aktivita 372 // 28. UČENÍ A PAMĚŤ, ŘEČ 373 [Anna Yamamotová] // 284, Učení 373 // 28.2. Paměť 374 // 28.2.1. Neurofyziologické mechanismy tvorby paměti 375 // 28.3. Řeč 377 // 29. FYZIOLOGIE SPÁNKU 379 [Anna Yamamotová] // 29.1. Spánkové cykly 379 // 29.2. Spánková stadia 380 // 29.3. Vegetativní projevy ve spánku 380 // 29.4. Sekrece hormonů a spánek 382 // 29.5. Potřeba spánku 383 // 29.6. Fylogeneze a ontogeneze spánku 383 // 29.7. Spánkové modely a teorie 383 // 29.7.1. Pasivní teorie spánku 383 // 29.7.2. Aktivní teorie spánku 384 // 29.7.3. BazálnÍ cykly klidu a aktivity 384 //
29.7.4. Dvoufaktorová teorie spánku 385 // 29.7.5. Humorální teorie spánku 387 // 29.8. Funkční význam spánku 387 // 29.9. Spánková deprivace 388 // 29.10. Psychická činnost ve spánku a sny 388 // 29.10.1. Psychologický význam snů 388 // 29.10.2. Fyziologický význam snů 389 // 30. CHRONOBIOLOGIE 391 [Anna Yamamotová] // 30.1. Klasifikace biologických rytmů 392 // 30.2. Cirkadiánní rytmy 393 // 30.2.1. Vlastnosti cirkadiánního oscilátoru 394 // 30.2.2. Zpracování informací o čase 395 // 30.2.3. Desynchronizace cirkadiánních rytmů 396 // 30.2.4. Rytmy kolísání výkonnosti 396 // 30.3. Střídání ročních období 398 // 31. FYZIOLOGIE STÁRNUTÍ 399 [Richard Rokyta] // 31.1. Evaluace procesu stárnutí 399 // 31.1.1. Teorie stárnutí 399 // 31.1.1.1. Teorie volných radikálů 400 // 31.1.1.2. Teorie AGE 403 // 31.1.1.3. Neuroendokrinní teorie 403 // 31.2. Další změny fyziologických funkcí ve stáří 406 // Zkratky 407 // Rejstřík 413

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC