.

0 (hodnocen0 x )

(11.8) Půjčeno:56x 

BK

EB

2., doplněné a přepracované vydání

Praha : Grada Publishing, 2017

424 stran : ilustrace (některé barevné), 1 mapa, portréty ; 26 cm

ISBN 978-80-271-0282-2 (vázáno)

ISBN 978-80-271-0922-7 (online ; pdf)

Obsahuje bibliografie a rejstřík

České a anglické resumé

Popsáno podle tištěné verze

001462166

Předmluva k 1. vydání XV // Předmluva k 2. vydání XVII // Úvod XIX // 1 Vymezení oboru intenzivní medicína 1 // 1.1 Charakteristika intenzivní medicíny a typy jednotek intenzivní péče (Zdeněk Zadák) 1 // 1.1.1 Charakteristika oboru intenzivní medicína 1 // 1.1.2 Typy jednotek intenzivní péče 2 // 1.1.2.1 Multioborové jednotky intenzivní péče 2 // 1.1.2.2 Oborové a specializované jednotky intenzivní péče 3 // 1.2 Prostorové, přístrojové a personální zabezpečení jednotek intenzivní péče (Zdeněk Zadák) 6 // 1.2.1 Plánování počtu lůžek 6 // 1.2.2 Základní principy uspořádání obecné interní jednotky intenzivní péče 6 // 1.2.3 Provozní a laboratorní prostory jednotek intenzivní péče 9 // 1.2.4 Personální zajištění jednotek intenzivní péče 9 // 1.3 Edukace a klinický výzkum na jednotkách intenzivní péče (Zdeněk Zadák) 11 // 1.3.1 Edukace personálu 11 // 1.3.2 Klinický výzkum v intenzivní medicíně 12 // 1.4 Klasifikace akutních stavů - skórovací systémy (Eduard Havel) 13 // 1.4.1 Skóre APACHE 15 // 1.4.2 Skóre APACHE II 15 // 1.4.3 Skóre SOFA 15 // 1.4.4 Skóre GCS 15 // 1.5 Dokumentace a protokoly na jednotkách intenzivní péče (Zdeněk Zadák, Eduard Havel) 17 // 1.5.1 Význam dokumentace na JIP 17 // 1.5.2 Protokoly a doporučené postupy na JIP 18 // 1.6 Obecné indikace k léčbě na jednotce intenzivní péče (Zdeněk Zadák, Eduard Havel) 19 // 1.7 Etické postoje a problémy v intenzivní péči, rozhodování v intenzivní péči (Eduard Havel) -- 20 // 1.7.1 Základní pojmy 20 // 1.7.2 Základní etická pravidla 20 // 1.7.3 Základní etické problémy intenzivní péče 23 // 1.7.3.1 Rozhodování o zahájení resuscitační péče 23 // 1.7.3.2 Rozhodování v situaci nedostatečné kapacity a finanční nouze 24 // 1.7.3.3 Komunikace s nemocným a příbuznými 25 //

1.7.3.4 Terminální péče, eutanázie, vražda z útrpnosti, asistovaná sebevražda, // dystanazie 25 // 1.7.4 Duševní hygiena zdravotnických pracovníků 26 // 1.8 Hygienický a protiepidemický režim jednotky intenzivní péče (Eduard Havel) 26 // 1.8.1 Nozokomiální infekce na JIP 26 // 1.8.2 Hygienicky významné činnosti 27 // 1.9 Iatrogenní poškození na jednotce intenzivní péče (Zdeněk Zadák) 30 // 1.9.1 Iatrogenní poškození způsobené chybnou diagnózou 31 // 1.9.2 Iatrogenní poškození způsobené lékařským výkonem 31 // 1.9.3 Iatrogenní poškození způsobené léčbou 32 // 1.9.4 Iatrogenní poškození způsobené laboratorní chybou 32 // 1.9.5 Iatrogenní dekubitální vředy a rozpady ran 33 // 1.9.6 Pády a úrazy při transportu 33 // 1.10 Audit na jednotce intenzivní péče (Bohumil Bakalář) 34 // 1.10.1 Ustanovení auditorského týmu 34 // 1.10.2 Výběr problému pro audit 34 // 1.10.3 Nastavení srovnávacích standardů 35 // 1.10.4 Výběr sledovaných dat 35 // 1.10.5 Metody sběru dat a j ej ich analýza 35 // 1.10.6 Interpretace výsledků, uvedení změn do praxe 35 // Doporučená literatura 36 // 2 Základní metody používané na jednotce intenzivní péče 41 // 2.1 Kanylace žilního systému a ošetřování kanyly (Zdeněk Zadák) 41 // 2.1.1 Příprava na kaný láci cévního systému 41 // 2.1.2 Typykatétrů 42 // 2.1.3 Materiál a technické vlastnosti katétrů 42 // 2.1.4 Přístupové cesty do centrálního žilního systému 45 // 2.1.5 Komplikace spojené se zaváděním a udržováním centrálního katétru 48 // 2.2 Monitorování na jednotce intenzivní péče ni (Eduard Havel) 51 // 2.2.1 Klinické monitorování 51 // 2.2.2 Přístrojové monitorování 52 // 2.3 Přístupy do dýchacích cest (Eduard Havel) 54 // 2.3.1 Neinvazivní přístupy do dýchacích cest 56 //

2.3.2 Invazivní přístupy do dýchacích cest 56 // 2.3.2.1 Tracheální intubace 56 // 2.3.2.2 Chirurgické přístupy otevření dýchacích cest na krku 58 // 2.3.3 Toaleta dýchacích cest u ventilovaných pacientů 60 // 2.4 Umělá plicní ventilace 60 // 2.4.1 Indikace k umělé plicní ventilaci 61 // 2.4.2 Umělá plicní ventilace pozitivním tlakem 61 // 2.4.3 Prevence poškození plic způsobeného umělou plicní ventilací - strategie protektivní ventilace 62 // 2.4.4 Umělá plicní ventilace při ventilačním selhání 62 // 2.4.5 Umělá plicní ventilace při respiračním selhání 63 // 2.4.6 Základní ventilační režimy 64 // 2.4.7 Modifikace parametrů ventilace podle aktuálního stavu 67 // 2.4.8 Neinvazivní plicní ventilace 68 // 2.5 Mimotělní techniky náhrady funkce ledvin (Roman Šafránek, Sylvie Dusilová Sulková, Eduard Havel) 68 // 2.5.1 Indikace 69 // 2.5.2 Principy mimotělního očišťování a volba metody 69 // 2.5.3 Dialyzační a substituční roztoky 71 // 2.5.4 Dialyzační dávka 73 // 2.5.5 Cévní přístup pro dialyzační léčbu 73 // 2.5.6 Antikoagulace mimotělního oběhu 74 // 2.5.7 Komplikace při provádění dialyzační léčby 75 // 2.5.8 Pravidelně dialyzovaný pacient na jednotce intenzivní péče 76 // 2.6 Hyperbarická oxygenoterapie z hlediska intenzivní péče (Michal Hájek) 77 // 2.6.1 Léčebná metoda hyperbarická oxygenoterapie a její základní aspekty 77 // 2.6.2 Hyperbarická oxygenoterapie ve vztahu k intenzivní medicíně 78 // 2.6.3 Principy a mechanizmy účinku hyperbarická oxygenoterapie 78 // 2.6.4 Indikace k hyperbarické oxygenoterapii 80 // 2.6.4.1 Obecné poznámky k vývoji indikací 80 // 2.6.4.2 Evropský konsenzus indikací k hyperbarické oxygenoterapii 80 // 2.6.4.3 Chronické indikace 82 // 2.6.4.4 Akutní (neodkladné) indikace 85 //

2.6.5 Kontraindikace hyperbarické oxygenoterapie 92 // 2.6.6 Úskalí a rizika hyperbarické oxygenoterapie 92 // 2.6.7 Ošetřovatelsko-léčebná činnost 93 // 2.6.7.1 Péče o kriticky nemocného během hyperbarické oxygenoterapie 93 // 2.6.12 Profesní rizika ošetřujícího personálu 94 // 2.6.8 Současný stav a postavení oboru v České republice 94 // 2.7 Laboratorní medicína v intenzivní péči (Pavel Živný) 95 // 2.7.1 Point-of-care testing 95 // 2.7.2 Klinická biochemie a medicína založená na důkazech 97 // 2.7.3 Význam laboratorních vyšetření v prognostických skórovacích systémech 97 // 2.7.4 Spektrum laboratorních vyšetření v intenzivní péči 97 // 2.7.5 Vývoj laboratorní medicíny v oblasti péče o kriticky nemocné 100 // 2.8 Mikrobiologické aspekty léčby závažných infekcí na jednotce intenzivní péče (Pavla Páteřová, Eva Chmelařová, Věra Toršová) 100 // 2.8.1 Aktivní pátrání po zdroji infekce 100 // 2.8.2 Zásady léčby infekcí na jednotce intenzivní péče 104 // 2.8.3 Infekce spojené se zdravotní péčí na jednotce intenzivní péče 106 // 2.9 Rehabilitace v intenzivní péči (Vlasta Tošnerová, Eva Vaňásková, Svatava Urbancová, Martina Nováková, Lucie Kožešníková, Zuzana Hamarová, Ondřej Němeček) 108 // 2.9.1 Léčebná rehabilitace 108 // 2.9.2 Fyzioterapie v intenzivní péči 109 // 2.10 Analgezie a sedace na jednotce intenzivní péče (Eduard Havel, Zdeněk Zadák) 113 // 2.10.1 Nefarmakologické aspekty sedace 113 // 2.10.2 Farmakologická analgezie a sedace 114 // 2.10.3 Monitorování léčby bolesti a sedace 117 // Doporučená literatura 118 // 3 Časté stavy a syndromy v intenzivní medicíně - diferenciální diagnostika a léčba 121 // 3.1 Komatózní stavy (Zdeněk Zadák) 121 // 3.1.1 Klinická diagnóza poruchy vědomí 122 //

3.1.2 Etiologické dělení komatózních stavů 123 // 3.2 Hypotenze (Eduard Havel) 129 // 3.2.1 Krevní tlak 131 // 3.2.2 Reakce organizmu na hypotenzi 131 // 3.2.3 Hypovolemie 132 // 3.3 Dusnost (Eduard Havel) 133 // 3.4 Ikterus na jednotce intenzivní péče (Petr Hůlek, Tomáš Vaňásek) 134 // 3.4.1 Klasifikace ikteru 134 // 3.4.2 Postup při vyšetření nemocného s ikterem 135 // 3.5 Horečka na jednotce intenzivní péče v 137 // 3.5.1 Definice horečky 139 // 3.5.2 Fyziologie horečky 139 // 3.5.3 Význam horečky 140 // 3.5.4 Technika měření tělesné teploty 141 // 3.5.5 Příčiny horečky na jednotce intenzivní péče 141 // 3.5.6 Léčba horečky 144 // 3.6 Anemie (Jaroslav Malý) 144 // 3.6.1 Klasifikace anémií 144 // 3.6.2 Anemický syndrom 144 // 3.6.3 Laboratorní vyšetření u anémií 146 // 3.7 Biochemie a metabolizmus vodní a minerálové rovnováhy (Antonín Jabor, Antonín Kazda) 146 // 3.7.1 Celková tělesná voda, intracelulámí a extracelulámí tekutina 146 // 3.7.2 Distribuce tekutin a iontů 148 // 3.7.3 Základní regulační mechanizmy, vztahy mezi vodou a ionty 149 // 3.7.4 Základní výpočty pro orientaci v poruchách vodního a iontového hospodářství 151 // 3.7.5 Poruchy vodního a iontového hospodářství 153 // 3.7.5.1 Sodný kationt 153 // 3.7.5.2 Draselný kationt 158 // 3.7.5.3 Hořečnatý kationt 162 // 3.7.5.4 Iontové složení vybraných tělesných tekutin 164 // 3.7.6 Klinické poznámky k poruchám vodní a iontové rovnováhy (Zdeněk Zadák) 164 // 3.7.6.1 Poruchy iontové rovnováhy 164 // 3.7.6.2 Poruchy objemu a složení tělesných tekutin 164 // 3.8 Poruchy acidobazické rovnováhy (Antonín Kazda, Antonín Jabor) 168 // 3.8.1 Základní charakteristika acidobazických poruch 168 // 3.8.2 Definice základních ukazatelů 170 // 3.8.3 pH, pK a nárazníkové systémy 172 //

3.8.4 Metabolická acidóza 174 // 3.8.5 Metabolická alkalóza 176 // 3.8.6 Respirační acidóza 178 // 3.8.7 Respirační alkalóza 180 // 3.8.8 Smíšené poruchy 181 // 3.9 Malnutrice, poruchy výživy a jejich léčba - parenterální a enterální výživa (Zdeněk Zadák) 182 // 3.9.1 Diagnostika malnutrice a indikace umělé výživy 183 // 3.9.2 Poruchy výživy a jejich léčba 184 // 3.9.3 Složky parenterální výživy v intenzivní péči 186 // 3.9.3.1 Aminokyseliny 186 // 3.9.3.2 Cukry 189 // 3.9.3.3 Lipidy 189 // 3.9.3.4 Mikronutrienty - stopové prvky a vitaminy 191 // 3.9.4 Parenterální výživa formou all-in-one 194 // 3.9.5 Enterální výživa 195 // 3.9.5.1 Trávení a absorpce hlavních nutričních substrátů 195 // 3.9.5.2 Obecné vlastnosti enterálních přípravků 197 // 3.9.5.3 Obecné indikace a kontraindikace enterální výživy 197 // 3.9.5.4 Rozdělení enterálních výživ 198 // 3.9.5.5 Časná enterální výživa v intenzivní péči 199 // 3.9.5.6 Aplikační cesty enterální/luminální výživy 199 // Doporučená literatura 200 // 4 Častá systémová onemocnění v intenzivní péči 205 // 4.1 Šok a multiorgánové selhání (Jan Maňák) 205 // 4.1.1 Definice šoku 205 // 4.1.2 Patofyziologie šoku 206 // 4.1.2.1 Tkáňová hypoxie a její mechanizmy 206 // 4.1.2.2 Komplexní reakce organizmu na šok 206 // 4.1.2.3 Druhotné poškození vzdálených orgánů 209 // 4.1.3 Diagnóza šoku 211 // 4.1.3.1 Klinický obraz 211 // 4.1.3.2 Laboratorní nálezy 211 // 4.1.3.3 Hemodynamický obraz 212 // 4.1.4 Léčba šoku 212 // 4.1.4.1 Kauzální léčba 212 // 4.1.4.2 Patogenetická léčba 212 // 4.2 Akutní stavy v kardiologii (Jaroslav Dušek) 216 // 4.2.1 Definice srdečního selhání 216 // 4.2.2 Epidemiologie srdečního selhání 216 // 4.2.3 Příčiny a patofyziologie srdečního selhání 217 //

4.2.4 Klinický obraz srdečního selhání 218 // 4.2.5 Diagnostika srdečního selhání 218 // 4.2.6 Monitorace nemocných 220 // 4.2.7 Léčba akutního srdečního selhání 221 // 4.2.8 Akutní infarkt myokardu 223 // 4.2.8.1 Definice akutního infarktu myokardu 223 // 4.2.8.2 Epidemiologie infarktu myokardu s elevacemi úseků ST 224 // 4.2.8.3 Léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi úseků ST 224 // 4.2.8.4 Komplikace infarktu myokardu s elevacemi úseků ST 227 // 4.2.9 Disekce aorty 230 // 4.2.9.1 Definice a klasifikace 230 // 4.2.9.2 Epidemiologie 231 // 4.2.9.3 Klinický obraz a komplikace 231 // 4.2.9.4 Diagnostika aortální disekce 232 // 4.2.9.5 Léčba aortální disekce 234 // 4.2.9.6 Chronická disekce aorty 234 // 4.2.10 Plicní embolie 235 // 4.2.10.1 Epidemiologie a rizikové faktory 235 // 4.2.10.2 Klinické projevy 235 // 4.2.10.3 Diagnostika plicní embolie 236 // 4.2.10.4 Stanovení prognózy 240 // 4.2.10.5 Léčba plicní embolie 240 // 4.2.11 Poruchy srdečního rytmu (Zdeněk Zadák, Eduard Havel) 243 // 4.2.11.1 Diagnostika a léčba poruch srdečního rytmu v intenzivní péči 243 // 4.2.11.2 Nejčastější poruchy srdečního rytmu u nemocných na IIP 244 // 4.3 Akutní respirační selhání (Eduard Havel) 246 // 4.3.1 Respirační insuficience 246 // 4.3.2 Akutní selhání plic a syndrom akutní dechové tísně 249 // 4.3.3 Nozokomiální pneumonic 251 // 4.4 Vybrané akutní stavy v gastroenterologii (Jan Bureš) 254 // 4.4.1 Krvácení do trávicího ústrojí 254 // 4.4.2 Akutní toxická dilatace tlustého střeva 260 // 4.4.3 Pseudomembranózní kolitida 262 // 4.4.4 Průjem 263 // 4.5 Jaterní selhání (Tomáš Vaňásek, Petr Hůlek) 270 // 4.5.1 Akutní jaterní selhání 270 // 4.5.2 Vybraná onemocnění vyvolávající závažné jaterní poškození 276 // 4.5.2.1 Akutní jaterní léze způsobené virovými infekcemi 276 //

4.5.2.2 Akutní jaterní selhání z toxických příčin 277 // 4.5.2.3 Akutní jaterní selhání z cévních příčin 278 // 4.5.2.4 Akutní jaterní selhání při metabolických chorobách jater 278 // 4.5.2.5 Akutní alkoholická steatohepatitida a hepatitida 278 // 4.5.3 Jaterní selhání v těhotenství 279 // 4.5.4 Jaterní selhání u chronických hepatopatií 280 // 4.5.5 Krvácení při portální hypertenzi 281 // 4.5.5.1 Prevence krvácení 281 // 4.5.5.2 Léčba akutního krvácení z varixů či gastropatie 282 // 4.5.5.3 Léčba refraktemího krvácení 283 // 4.5.6 Ascites 284 // 4.5.7 Jaterní encefalopatie 285 // 4.5.8 Hepatorenální syndrom 287 // 4.6 Akutní pankreatitida (Zdeněk Zadák, Eduard Havel) 287 // 4.6.1 Patofyziologie 287 // 4.6.2 Etiologie 287 // 4.6.3 Diagnostika 288 // 4.6.4 Diferenciální diagnostika 290 // 4.6.5 Klasifikace akutní pankreatitidy 290 // 4.6.6 Klinický postup diagnostiky a léčby akutní pankreatitidy 292 // 4.7 Akutní poškození ledvin (Roman Šafránek, Sylvie Dusilová Sulková) 298 // 4.7.1 Hodnocení rizika akutního poškození ledvin a primární prevence 298 // 4.7.2 Etiologie akutního poškození ledvin 299 // 4.7.3 Vyšetření pacienta s akutním poškozením ledvin 299 // 4.7.4 Akutní poškození ledvin z prerenálních příčin 300 // 4.7.5 Akutní poškození ledvin z renálních příčin 300 // 4.7.5.1 Kontrastní látkou indukované akutní poškození ledvin 301 // 4.7.6 Akutní poškození ledvin z postrenálních příčin 303 // 4.7.7 Léčba akutního poškození ledvin 303 // 4.7.7.1 Léčba specifických stavů na jednotkách intenzivní péče 305 // 4.8 Náhlé stavy v endokrinológii (Jiří Horáček) 306 // 4.8.1 Adenohypofýza 306 // 4.8.2 Neurohypofýza 307 // 4.8.3 Štítná žláza 310 // 4.8.4 Příštítná tělíska 312 // 4.8.5 Kůra nadledvin 313 //

4.8.6 Dřeň nadledvin 314 // 4.8.7 Gastroenteropankreatický endokrinní systém 315 // 4.8.8 Ektopická sekrece hormonů 316 // 4.9 Akutní stavy v diabetológii iSma/je/ovd,) 318 // 4.9.1 Akutní metabolické dekompenzace diabetů 318 // 4.9.1.1 Akutní hyperglykemické stavy 318 // 4.9.1.2 Zvláštnosti laktátové acidózy u diabetů 322 // 4.9.1.3 Prognóza akutních metabolických rozvratů u diabetiků 323 // 4.9.2 Hypoglykemie 323 // 4.9.3 Diferenciální diagnóza akutních stavů v diabetológii 325 // 4.10 Akutní stavy v hematologii (Jaroslav Malý, Pavel Žák, Vladimír Maisnar, // Ladislav Jebavý) 326 // 4.10.1 Diseminovaná intravaskulámí koagulace (Jaroslav Malý) 326 // 4.10.2 Trombotická trombocytopenická purpura (Jaroslav Malý) 329 // 4.10.3 Heparinem indukovaná trombocytopenie (Jaroslav Malý) 332 // 4.10.4 Akutní promyelocytámí leukemie (Jaroslav Malý, Ladislav Jebavý) 334 // 4.10.5 Komplikace transplantace kostní dřeně (Jaroslav Malý, Pavel Žák) 335 // 4.10.6 Reakce na léčbu krevními deriváty a její komplikace (Jaroslav Malý, Vladimír Maisnar) 336 // 4.11 Imunosuprese v intenzivní péči (Alžběta Zavřelová) 337 // 4.11.1 Imunosupresiva 337 // 4.11.2 Zvláštnosti imunosuprimovaných pacientů 338 // 4.12 Infekční onemocnění (Stanislav Plíšek, Václav Dostál) 340 // 4.12.1 Intenzivní péče v infektologii 340 // 4.12.2 Meningokokové nákazy 340 // 4.12.3 Stafylokokové nákazy 342 // 4.12.4 Syndrom toxického šoku 344 // 4.12.5 Pneumokokové nákazy 345 // 4.12.6 Listerióza 346 // 4.12.7 Herpetická encefalitida 347 // 4.12.8 Bioterorizmus 348 // 4.12.9 Antrax 349 // 4.13 (Jaroslav German) 350 // 4.13.1 Terminologie 350 // 4.13.2 Epidemiologie a mortalita 351 // 4.13.3 Patofyziologie sepse 351 // 4.13.4 Diagnostika sepse 352 // 4.13.5 Syndrom multiorgánového selhání u sepse 353 // 4.13.6 Hlavní zásasy léčby sepse 355 //

4.14 Polyneuropatie a myopatie kriticky nemocných (Jan Maňák) 358 // 4.14.1 Polyneuropatie kriticky nemocných 359 // 4.14.2 Myopatie kriticky nemocných 360 // 4.14.3 Ostatní myopatické poruchy 361 // 4.14.4 Význam neuromuskulámích poruch kriticky nemocných 361 // 4.14.5 Prevence a léčba 362 // 4.15 Otravy (Roman Mottl, Irena Novotná) 362 // 4.15.1 Základní přístup k intoxikovánému pacientovi 363 // 4.15.2 Diagnostika otrav 363 // 4.15.3 Léčba otrav 365 // 4.15.4 Přehled nej častějších druhů otrav 367 // 4.15.4.1 Otrava opiáty 367 // 4.15.4.2 Otrava benzodiazepiny 369 // 4.15.4.3 Otrava barbituráty 369 // 4.15.4.4 Otrava antidepresivy 369 // 4.15.4.5 Otrava anticholinergiky 371 // 4.15.4.6 Otrava neuroleptiky 371 // 4.15.4.7 Otrava beta-blokátory 373 // 4.15.4.8 Otrava blokátory vápníkových kanálů 374 // 4.15.4.9 Otrava salicyláty 375 // 4.15.4.10 Otrava paracetamolem 376 // 4.15.4.11 Otrava etylalkoholem (etanolem) 377 // 4.15.4.12 Otrava etylenglykolem 378 // 4.15.4.13 Otrava metylalkoholem (metanolem) 379 // 4.15.4.14 Otravy houbami 380 // 4.15.4.15 Otrava oxidem uhelnatým 381 // 4.15.4.16 Otrava kyanidy 382 // 4.15.4.17 Otrava paraquatem a diquatem 383 // 4.15.4.18 Otrava metamfetaminem 383 // 4.15.4.19 Otrava kokainem 384 // 4.15.4.20 Otrava kanabinoidy 384 // Doporučená literatura 385 // 5 Pasti intenzivní medicíny - jak rozpoznat a řešit některé situace v intenzivní medicíně (Zdeněk Zadák, Eduard Havel) 389 // Přílohy 395 // Příloha A: Požadavky pro akreditaci v oboru intenzivní medicína 397 // Příloha B: Doporučené hodnoty tlaku pro implantované přístroje 398 // Příloha C: Aktuální přehled léčebných center hyperbarické medicíny v České republice k 1.7. 2016 399 // O autorech 403 // Přehled použitých zkratek 405 // Rejstřík 415 // Souhrn 425 // Summary 427

(OCoLC)1022796216

cnb002942190