.

0 (hodnocen0 x )

BK

EB

Vydání první

Praha : Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016

380 stran : ilustrace ; 24 cm

ISBN 978-80-246-3223-0 (brožováno)

ISBN 978-80-246-3253-7 (online ; pdf)

Obsahuje bibliografii na stranách 373-376 a rejstřík

Popsáno podle tištěné verze

001462924

Obsah 5 // Předmluva 11 // Značení 17 // 1 Základy kvantové mechaniky 21 // 1.1 Základní princípy 21 // 1.2 Matematické schéma kvantové teorie 24 // 1.2.1 Sternovy-Gerlachovy experimenty 24 // 1.2.2 Operátory 31 // 1.2.3 Časový vývoj v kvantové teórii 31 // 1.2.4 Stacionárni stavy 32 // 1.2.5 Vlastnosti hermitovských operátorů 34 // 1.2.6 Nejednoznačnost v určení stavu 36 // 1.2.7 Rabiho metoda měření magnetických momentů 37 // 1.3 Systémy s větším počtem stupňů volnosti 39 // 1.3.1 Střední hodnoty operátorů a jejich časový vývoj 3?) // 1.3.2 Kanonické kvantování 40 // 1.3.3 Harmonický oscilátor 42 // 1.3.4 Abstraktní řešení 43 // 1.3.5 Maticová reprezentace 45 // 1.3.6 Diracova á-funkce 40 // 1.3.7 Souřadnicová reprezentace 47 // 1.3.8 Hybnostní reprezentace 50 // 1.3.9 Gaussovo klubko a vztah neurčitosti 51 // 1.4 Poznámky na závěr 53 // 2 Přibližné metody kvantové mechaniky // 2.1 Variační metoda // 2.1.1 Ritzův variační princip // 2.1.2 Optimalizace nelineárních parametrů // 2.1.3 Optimalizace lineárních parametrů . // 2.2 Poruchová metoda // 2.2.1 Samostatné hladiny // 50 // 50 // 56 // 57 01 01 // 2.2.2 Degenerované hladiny 63 // 2.2.3 Poznámka o chybě poruchové metódy 65 // 3 Atom vodíku a struktura jeho spektrálních čar 67 // 3.1 Částice v elektromagnetickém poli 67 // 3.2 Hrubá struktura 68 // 3.2.1 Problém 2 částic 68 // 3.2.2 Elektrostatický potenciál 69 // 3.2.3 Jednotky 70 // 3.2.4 Sférické souřadnice 71 // 3.2.5 Řešení pro s-stavy 72 // 3.2.6 Porovnání s experimentem 74 // 3.3 Hyperjernná struktura 75 // 3.3.1 Magnetické pole dipólu 75 // 3.3.2 Hamiltonian častice se špiněni ve vnějším elektromagnetickém poli 78 // 3.3.3 Hyperjenmé štěpení základního stavu atomu vodíku 80 // 3.3.4 Klasifikace stavů pomocí integrálů pohybu 82 //

3.4 Orbitální moment hybnosti 87 // 3.4.1 Význam momentu hybnosti 87 // 3.4.2 Úhlové funkce p-stavů 89 // 3.4.3 Náhodná degenerace 91 // 3.5 Jemná struktura 92 // 3.5.1 Relativistické korekce 92 // 3.5.2 Jemné štěpení hladiny n = 2 95 // 3.5.3 Klasifikace stavů pomocí integrálů pohybu 97 // 3.6 Hamiltonián dvou částic s přesností do o’1 98 // 3.6.1 Magnetické pole pohybujícího se náboje 99 // 3.6.2 Hamiltonián dvou částic ve vnějším elektrostatickém poli 101 // 3.6.3 Případ heliu podobného atomu 103 // 3.6.4 Případ vodíku podobného atomu 104 // 3.6.5 Poznámky na závěr 104 // 4 Poklady ukryté v komutátorech 105 // 4.1 Obecné řešení momentu hybnosti 105 // 4.2 Skládání momentů hybnosti 108 // 4.3 Rungeho-Lenzův vektor 114 // 4.3.1 Rungeho-Lenzův vektor v klasické mechanice 114 // 4.3.2 Rungeho-Lenzův vektor v kvantové mechanice 116 // 4.4 Maticové elementy vektorových operátorů 117 // 4.4.1 Motivace 117 // 4.4.2 Komutační relace 118 // 4.4.3 Výběrová pravidla v m 118 // 4.4.4 Výběrová pravidla v / 119 // 4.4.5 Nenulové maticové elementy závislost na rn 120 // 4.4.6 Zobecnění 122 // 4.4.7 Zeemanův jev 12.4 // 4.4.8 Nenulové maticové elementy závislost na /an 125 // 4.4.9 Tvar kulových funkcí 125 // 4.5 Atom vodíku obecné řešení 127 // 4.5.1 Maticové elementy Rungeho-Lenzova vektoru 127 // 4.5.2 Energetické spektrum atomu vodíku 128 // 4.5.3 Stárkův jev 129 // 4.5.4 Radiální funkce atomu vodíku 130 // 4.5.5 Parabolické souřadnice 131 // 4.0 Rozklad rovinné vlny do kulových vln 132 // 4.7 Ještě jeden způsob řešení atomu vodíku 135 // 4.7.1 Algebra radiálních operátorů a úplná diskrétní báze 135 // 4.7.2 Vztah vodíkové a úplné diskrétní báze 137 // 4.8 Poznámky na závěr 138 // 5 Atom helia 139 // 5.1 Oddělení pohybu těžiště 140 //

5.2 Symetrie v atomu helia 140 // 5.2.1 Antisymetrie vlnové funkce a hodnota celkového spinu 141 // 5.2.2 Odkud se bere nerozlišitelnost? 143 // 5.2.3 Další symetrie 143 // 5.2.4 Spektroskopické značení 143 // 5.3 Variační metoda s Hartree-Fokovou funkcí 144 // 5.3.1 Multipólový rozvoj 145 // 5.3.2 Poznámka o Legendreových polynomech 147 // 5.3.3 Výpočet integrálů 148 // 5.3.4 Optimalizace parametrů 150 // 5.4 Variační metoda konfigurační interakce 152 // 5.4.1 Přizpůsobení báze symetrii 153 // 5.4.2 Cihlová integrace Wignerův-Eckartův teorém 155 // 5.4.3 Úhlová integrace výpočet redukovaných maticových elementů 158 // 5.4.4 Výpočet jednoelektronových maticových elementů 159 // 5.4.5 Integrace přes radiální proměnné 159 // 5.4.6 Konvergence variační metody 163 // 5.4.7 Porovnání s experimentem 104 // 5.4.8 Poznámka o paritě 165 // 5.4.9 Poznámka o složitějších atomech 165 // 5.5 Poznámky na závěr 166 // 6 Dynamika - nerelativistická teorie 169 // 6.1 Kvantování elektromagnetického pole 170 // 6.1.1 Proč kvantovat? 171) // 6.1.2 Jak kvantovat? 170 // 6.1.3 Klasická elektrodynamika v obvyklém formalismu 170 // 6.1.4 Kalibrační invariance a počet stupňů volnosti 172 // 6.1.5 Coulombova kalibrace 172 // ().!.() Hamiltonián volného elektromagnetického pole 173 // G.1.7 Klasická elektrodynamika v Hamiltonově formalismu 174 // 6.1.8 Polarizace 177 // 6.1.9 Kvantované elektromagnetické pole 177 // 6.1.10 Přechod ke komplexní bázi 178 // 6.1.11 Přechod ke spojité bázi 180 // 6.1.12 Stavy pole ISO // 6.2 Spontánní emise 1S1 // 6.2.1 Úvodní poznámky 1S1 // (i.2.2 Interakční reprezentace 182 // 6.2.3 Časová poruchová metoda a Fermiho zlaté pravidlo 183 // 6.2.4 Integrace stupňů volnosti EM pole 184 // 6.2.5 Elektrické dipólové záření 185 //

6.2.6 Polarizace a úhlové rozdělení vylétávajících fotonů 187 // 6.2.7 Doba života stavů 188 // 6.2.8 Kruhové stavy a souvislost s klasickou teorií 190 // 6.2.9 Zakázané přechody 192 // 6.2.10 Záření spojené se změnou spinu 193 // 6.3 Fotoelektrický jev 194 // 6.3.1 Úvodní poznámky 194 // 6.3.2 Parabolické souřadnice 198 // 6.3.3 Vlnové funkce spojitého spektra 199 // 6.3.4 Přechod z diskrétní do spojité části spektra 203 // 6.3.5 Úhlové a energetické rozdělení vylétáva)ících elektronů 206 // 6.3.6 Převod jednotek 207 // 6.3.7 Excitace a ionizace atomu elektronem 209 // 6.4 Rozptyl fotonu na atomu 213 // 6.4.1 Lippmannova-Sehwingerova rovnice 213 // 6.4.2 Integrace stupňů volnosti EM pole 215 // 6.4.3 Rayleighňv, Ramanův a rezonanční rozptyl 219 // 6.4.4 Sčítání a středování přes polarizace a úhly 223 // 6.4.5 Výpočet výrazů obsahujících funkci Hamiltonova operátoru . . 224 // 6.4.6 Vlnové funkce spojitého a diskrétního spektra ve sférických souřadnicích 225 // 6.4.7 Rozptyl fotonu na atomu vodíku 229 // 6.4.8 Thomsonův rozptyl 231 // 6.5 Virtuální procesy 232 // 6.5.1 Úvodní poznámky 232 // 6.5.2 Lambův-Rctherfordův experiment, 233 // 6.5.3 Vlastní energie Betheho odhad 233 // 6.5.4 Vylepšený Betheho odhad 237 // 6.5.5 Výměna fotonu okamžité působení 239 // 6.5.6 Výměna fotonu vliv zpoždění 241 // 6.5.7 Výměna dvou fotonů - nízké energie 244 // 6.6 Formalismus druhého kvantování 247 // 6.6.1 Kvantování volných polí 247 // 6.6.2 Stavy volného elektronového pole 250 // Elektronové pole působící samo na sobě 251 // 6.7 Poznámky na závěr 253 // 7 Dynamika - relativistická teorie 255 // 7.1 Relativistická rovnice pro elektron 256 // 7.1.1 Relativistické značení 256 // 7.1.2 Kleinova-Gordonova rovnice 258 // 7.1.3 Diracova rovnice 259 //

7.1.4 Vnější EM pole 261 // 7.1.5 Potíže s fyzikálním výkladem Diracovy rovnice a jejich rozuzlení 262 // 7.2 Hamiltonián kvantové elektrodynamiky 263 // 7.2.1 Kvantování elektron-pozitronového pole 263 // 7.2.2 Interakční hamiltonián 266 // 7.2.3 Poznámka o nábojové symetrii 268 // 7.2.4 Poznámka o kalibrační invarianci 270 // 7.3 Obyčejná poruchová metoda 271 // 7.3.1 Interakce vázaného elektronu s fluktuacemi polí 272 // 7.3.2 Pozitronium I 277 // 7.4 Feynmanův časoprostorový přístup 287 // 7.4.1 Elektron ve vnějším EM poli 287 // 7.4.2 Elektron interagující se svým vlastním EM polem 294 // 7.4.3 Propagátor fotonu a časově uspořádaný součin operátorů 295 // 7.4.4 Vlastní energie elektronu vyjádření pomocí Greenových funkcí 297 // 7.4.5 Integrace přes ?? 298 // 7.4.6 Vlastní energie elektronu vyrušení nekovariantních členů 300 // 7.4.7 Polarizace vakua kovariantní vyjádření 302 // 7.4.8 Diskuse relativistické invariance 303 // 7.4.9 Jaký pohled na pozitrony je správný? 305 // 7.4.10 Poznámka o Feynmanových diagramech a Feynmanových pravidlech 306 // 7.5 Vlastní energie elektronu výpočet 309 // 7.5.1 Regularizace 309 // 7.5.2 Integrace čtyř-hybnosti virtuálního fotonu 310 // 7.5.3 Renormalizaee hmotnosti 315 // 7.5.4 Výpočet pozorovatelné části efektu 318 // 7.5.5 Nízkocnergetická část efektu 323 // 7.5.6 Vysokoenergetická část efektu 325 // 7.5.7 Anomální magnetický moment elektronu 326 // 7.5.8 Lambův posun 327 // 7.5.9 Započtení pohybu jádra 328 // 7.6 Polarizace vakua - výpočet 329 // 7.6.1 Rozvoj propagátoru 329 // 7.6.2 Kalibrační invariance a stupeň divergence 334 // 7.6.3 Poznámka o hmotném vektorovém poli 335 // 7.6.4 Renormalizaee náboje 336 // 7.6.5 Výpočet pozorovatelné části efektu 538 // 7.6.6 Porovnání s experimentem 339 //

7.7 Výměna dvou fotonů vysoké energie 341 // 7.7.1 Podélné fotony 342 // 7.7.2 Výměna dvou fotonů ve Feynmanově pohledu 343 // 7.7.3 Propagátor fotonu a časově uspořádaný součin operátorů 343 // 7.7.4 Poznámka o kalibrační invarianci 347 // 7.7.5 Podélná část interakce 348 // 7.7.6 Zbývající část interakce 351 // 7.7.7 Porovnání s experimentem 352 // 7.8 Pozitronium 11 353 // 7.8.1 Virtuální anihilace pozitronia ve Feynmanově pohledu 353 // 7.8.2 Korekce od polarizace vakua 354 // 7.8.3 Korekce od výměny fotonu mezi elektronem a pozitronem 356 // 7.8.4 Korekce od dvoufotonové anihilace 366 // 7.8.5 Porovnání s experimentem 367 // 7.9 Poznámky na závěr 369 // Seznam úkolů 371 // Literatura 373 // Rejstřík 377

(OCoLC)960190464

(OCoLC)969641387

cnb002828723