www_x_eng ma trn a preklada datumy, home-library a bor-status dle global.trn // Seznam autorů V // Předmluva XIX // I OBECNÁ FARMAKOLOGIE // 1 Úvod do farmakologie 3 - Pavel Anzenbacher, Jaroslav Chládek // 1.1 Základní pojmy, definice, náplň oboru 3 // 2 Farmakodynamika 5 - Jaroslav Chládek, Pavel Anzenbacher // 2.1 Účinek léčiva jako změna biologické funkce 6 // 2.2 Mechanizmy účinků léčiv 6 // 2.2.1 Obecné charakteristiky receptorové zprostředkovaného účinku 7 // 2.2.2 Kvantitativní hodnocení interakce léčiva s receptorem. Afinita a vnitřní aktivita léčiva 8 // 2.2.3 Farmakodynamické interakce při receptorové zprostředkovaném účinku 16 // 2.3 Charakterizace specifických mechanizmů účinků léčiv na molekulární úrovni 20 // 2.3.1 Klasifikace receptorů 20 // 2.3.2 Další cílové struktury pro specifické působení léčiv 27 // 2.4 Principy regulace receptorové podmíněných účinků 29 // 2.4.1 Principy regulace 29 // 2.4.2 Selektivita účinku léčiv 31 // 2.4.3 Změny účinku v průběhu farmakoterapie (desenzitizace/tachyfylaxe, tolerance, rezistence, syndrom z vysazení, kumulace účinku) 33 // 3 Farmakokinetika 35 - Pavel Anzenbacher, Jaroslav Chládek // 3.1 Úvod do farmakokinetiky 36 // 3.2 Obecné zákonitosti pohybu léčiva v organizmu 38 // 3.2.1 Prostup léčiva biomembránami 38 // 3.2.2 Vlastnosti biologických membrán a jejich vliv na farmakokinetiku 41 // 3.2.3 Vazba léčiva 42 // 3.3 Farmakokinetické děje a parametry 44 // 3.3.1 Způsoby podání 44 // 3.4 Absorpce léčiva 45 // 3.4.1 Faktory ovlivňující absorpci 45 // 3.4.2 Cesty podání léčiva 46 // 3.4.3 Efekt prvního průchodu 49 // 3.5 Distribuce 50 // 3.5.1 Distribuce, distribuční objem 50 // 3.5.2 Charakteristiky distribuce a faktory, které je ovlivňují 51 // 3.5.3 Význam a využiti distribučního objemu ve farmakokinetice 52 //
3.5.4 Distribuce léčiv do CNS, transplacentární distribuce 52 // 3.6 Metabolizmus 53 // 3.6.1 Eliminační děje - metabolizmus a exkrece léčiv 53 // 3.6.2 Fáze metabolizmu, nejdůležitější enzymy metabolizmu léčiv 55 // 3.6.3 Faktory ovlivňující metabolizmus léčiv, farmakogenetika 67 // 3.6.4 Lékové interakce na základě metabolizmu 68 // 3.7 Exkrece 70 // 3.7.1 Exkrece ledvinami 70 // 3.7.2 Jaterni (hepatální, hepatobiliární) exkrece 73 // 3.7.3 Další cesty exkrece 74 // 3.8 Eliminace léčiva 74 // 3.8.1 Fyziologické souvislosti eliminace 74 // 3.8.2 Rychlost eliminace, clearance 75 // 3.8.3 Eliminace podle kinetiky prvního (lineární // farmakokinetika) řádu a nultého řádu (nelineární, saturovatelná farmakokinetika) 77 // 3.8.4 Biologický poločas eliminace 80 // 3.8.5 Význam a využití clearance a biologického poločasu eliminace ve řarmakokinetice 82 // 3.9 Farmakokinetické základy dávkování léčiv, farmakokinetické modelováni 83 // 3.9.1 Parametry popisující farmakokinetiku léčiva a jejich význam 83 // 3.9.2 Kompartmentovéa nekompartmentové techniky farmakokinetické analýzy 84 // 3.9.3 Význam křivky koncentrace-čas 85 // 3.9.4 Farmakokinetika po jednorázovém podání léčiva 86 // 3.9.5 Farmakokinetika při kontinuálním podání a opakovaném podávání léčiva 89 // 3.9.6 Kontinuální přerušované podání léčiva (opakované podávání) 90 // 3.9.7 Vliv eliminace nultého řádu (nelineární farmakokinetiky) na křivku koncentrace-čas při kontinuálním podávání léčiva 91 // 3.9.8 Absolutní a relativní biologická dostupnost, bioekvivalence 91 // 3.9.9 Využití farmakokinetických zákonitostí při dávkování léčiv 92 // 4 Vývoj nového léčiva 97 - Martin Votava // 4.1 Preklinické hodnocení léčiv 97 // 4.2 Klinické hodnocení léčiv 98 // 4.3 Druhy léčivých přípravků 99 //
4.3.1 Originální léčivý přípravek 99 // 4.3.2 Generický léčivý přípravek 99 // 4.3.3 Biosimilars 99 // 4.3.4 Orphan léčivo 100 // 4.4 Registrace léčiv 100 // 4.5 Klasifikace léčiv 100 // 4.5.1 ATC systém 101 // 4.6 Farmakovigilance 102 // 4.7 Informační zdroje 103 // 5 Farmakoekonomika 105 - Jana Skoupá // 5.1 Úvod do problematiky 105 // 5.2 Základní principy a pojmy FE hodnocení 106 // 5.2.1 Perspektiva FE hodnocení 106 // 5.2.2 Cílová populace 106 // 5.2.3 Volba komparativní intervence 106 // 5.2.4 časový horizont FE analýz 106 // 5.2.5 Náklady 106 // 5.2.6 Přínosy 107 // 5.2.7 Klinická evidence ve FE analýze 107 // 5.2.8 Diskontace 108 // 5.3 Typy FE analýz 109 // 5.3.1 Analýza minimalizace nákladů 109 // 5.3.2 Analýza nákladové efektivity 109 // 5.3.3 Analýza užitečnosti nákladů 110 // 5.3.4 Ostatní typy FE analýz 111 // 5.3.5 Analýza dopadu do rozpočtu 111 // 5.4 Interpretace výsledků FE analýz 111 // 5.5 Limitace nejistoty 112 // 5.5.1 Jednocestná analýza senzitivity 112 // 5.5.2 Pravděpodobnostní analýza senzitivity 113 // 5.6 Stanoveni ceny a úhrady v České republice 113 // 6 Specifická období života a poruchy eliminačních orgánů 117 - Jiří Slíva, Petr Švihovec, Jan Příborský // 6.1 Léčiva ve specifických obdobích života 117 - Jiří Slíva // 6.1.1 Těhotenství 117 // 6.1.2 Kojení 118 // 6.1.3 Novorozenecké období 119 - Petr Švihovec // 6.1.4 Dětský věk 122 // 6.1.5 Senioři 123 // 6.2 Poruchy hemodynamiky a eliminace 125 - Jan Příborský // 6.2.1 Poruchy hemodynamiky 125 // 6.2.2 Onemocněni ledvin 125 // 6.2.3 Jaterni onemocnění 128 // 7 Inovativní a alternativní léčebné postupy 131 - Jiří Slíva, Jan Příborský // 7.1 Inovativní léčebné postupy 131 // 7.1.1 Genová terapie 131 // 7.1.2 Buněčná terapie 134 // 7.2 Léčivé rostliny a fytoterapie 135 //
7.3 Homeopatika 136 - Jiří Slíva // 7.3.1 Úvod a rozdělení léčivých látek do jednotlivých skupin 136 // 7.3.2 Historie 136 // 7.3.3 Základní charakteristika 137 // 7.3.4 Klinické využití 137 // 7.4 Tradiční medicína Dálného východu 138 - Jan Příborský // 7.4.1 Tradiční čínská medicína 138 // 7.4.2 Japonská bylinná medicína kampo139 // 7.4.3 Tradiční korejská medicína 140 // 8 Závislost na návykových látkách 141 - Magdaléna Šustková // 8.1 Základní pojmy v závislostech na návykových látkách 141 // 8.2 Faktory důležité pro vývoj závislostí na návykových látkách 149 // 8.2.1 Vnější faktory 150 // 8.2.2 Individuální faktory 150 // 8.3 Základní neurobiologické mechanizmy u závislostí na návykových látkách 150 // 8.3.1 Princip posilováni 150 // 8.3.2 Neuronální okruhy, mozkový systém odměny, přirozené zdroje odměny 151 // 8.3.3 Návykové látky a mozkový systém odměny - „binge" a podmiňovací, motivační a kontrolní mechanizmy 151 // 8.3.4 Závislost a paměťové okruhy 152 // 8.3.5 Abstinenční/"withdrawal" příznaky153 // 8.3.6 „Craving", bažení po droze a návrat k užívání drogy během abstinence (relaps) 153 // 8.4 Využití neurobiologických poznatků ve farmakoterapii závislostí - nové cíle ve výzkumu léčiv 153 // 8.5 Alkohol - závislost na alkoholu 154 // 8.5.1 Farmakologické účinky a eventuální terapeutické využití etanolu 154 // 8.5.2 Farmakokinetika etanolu 154 // 8.5.3 Abúzus etanolu a jeho důsledky 157 // 8.5.4 Lékové interakce etanolu 158 // 8.6 Tabák-závislost na tabáku (nikotinu) 158 // 8.6.1 Farmakologické účinky nikotinu a užívání tabáku 158 // 8.6.2 Farmakokinetika nikotinu 158 // 8.6.3 Důsledky kouření tabáku 159 // 8.6.4 Lékové interakce nikotinu 160 // 8.6.5 Elektronické cigarety 160 //
8.7 Konopí - závislost na konopí; konopí pro léčebné užiti 161 // 8.7.1 Farmakologické účinky a užívání konopí 161 // 8.7.2 Farmakokinetika kanabinoidů 163 // 8.7.3 Důsledky užíváni konopí 163 // 8.7.4 Lékové interakce konopí 164 // 8.7.5 Konopí pro léčebné užití 164 // 8.8 Psychostimulancia amfetaminového typu, kokain, kofein, nové psyrhostimularní látky -závislost 165 // 8.8.1 Farmakologické účinky a užívání psychostimulancií 165 // 8.8.2 Farmakokinetika při užívání psychostimulancií 166 // 8.8.3 Důsledky užívání psychostimulancií 166 // 8.8.4 Lékové interakce psychostimulancií 166 // 8.8.5 Léčebné užití psychostimulancií 166 // 8.9 Opioidy - závislost na opioidech 167 // 8.9.1 Farmakologické účinky a užívání opioidů 167 // 8.9.2 Farmakokinetika při užívání opioidů 168 // 8.9.3 Důsledky užívání opioidů 168 // 8.9.4 Lékové interakce opioidů 168 // 8.9.5 Léčebné užití opioidů 168 // 8.10 Zneužívání léčiv a lékové závislosti 168 // 8.10.1 Nejčastěji zneužívaná opioidní léčiva 169 // 8.10.2 Nejčastěji zneužívaná sedativa, hypnotika a anxiolytika - benzodiazepiny „Z"-drugs 170 // 8.10.3 Nejčastěji zneužívaná psychostimulancia - psychomotorická stimulanda 171 // 8.10.4 Psychotomimetické látky - psychedelika, halucinogeny 172 // 8.10.5 Nejčastěji zneužívané kombinace a jiné látky 173 // II SPECIÁLNÍ FARMAKOLOGIE // 9 Látky ovlivňující vegetativní nervový systém 177 - Jiří Slíva // 9.1 Látky ovlivňující sympatický nervový systém 180 // 9.1.1 Sympatomimetika 180 // 9.1.2 Sympatolytika 184 // 9.2 Látky ovlivňující parasympatický nervový systém 187 // 9.2.1 Parasympatomimetika 187 // 9.2.2 Parasympatolytika 190 // 10 Lokální anestetika 195 - Martin Votava // 10.1 Úvod 195 // 10.2 Lokální anestetika s esterovou vazbou 197 //
10.3 Lokální anestetika s amidovou vazbou 197 // 10.4 Lokální anestetika v topické formě 198 // 11 Myorelaxancia periferní a centrální 199 - Martin Votava // 11.1 Periferní myorelaxancia 199 // 11.1.1 Úvod 199 // 11.1.2 Periferní myorelaxancia nedepolarizační 200 // 11.1.3 Periferní myorelaxancia depolarizační 201 // 11.1.4 Botulotoxin 202 // 11.1.5 Antagonistę nedepolarizujících nyorelaxancií 203 // 11.2 Centrální myorelaxancia 203 // 11.2.1 Úvod 203 // 11.2.2 Charakteristika jednotlivých zástupců 205 // 12 Celková anestetika 207 - Martin Votava, Ladislav Hess // 12.1 Mechanizmus účinku 207 // 12.2 Stadia celkové anestezie 209 // 12.3 Premedikace a další léčiva používaná v průběhu celkové anestezie 210 // 12.4 Inhalační anestetika 211 // 12.4.1 Anestetické plyny 212 // 12.4.2 Prchavá (kapalná, volatilní) anestetika 213 // 12.5 Nitrožilní anestetika 214 // 12.5.1 Barbituráty 214 // 12.5.2 Nebarbiturátová nitrožilní anestetika 214 // 12.6 Další látky používané v anesteziologii 215 // 12.6.1 Analgetika 215 // 12.6.2 Gj-adrenergní agonisté 216 // 12.6.3 Specifičtí a nespecifičtí antagonisté v anesteziologii 216 // 13 Léčiva používaná v neurologii 219 - Petr Marusič, Jan Roth, Jiří Slíva, Ivana Štětkářová, Jana Zárubová // 13.1 Antiparkinsonika 219 - Jan Roth // 13.1.1 Levodopa 220 // 13.1.2 Agonisté dopaminových receptorů 224 // 13.1.3 Inhibitory katechol-O-metyltransferázy 225 // 13.1.4 Inhibitory rnunudininooxidázy typu B 226 // 13.1.5 Antagonisté glutamátových receptorů typu NMDA 226 // 13.1.6 Léčiva s anticholínergním účinkem 227 // 13.2 Antiepileptika 228 - Petr Marusič, Jana Zárubová // 13.2.1 Úvod 228 // 13.2.2 Látky blokující sodíkové kanály 234 // 13.2.3 Látky blokující vápníkové kanály 238 // 13.2.4 Látky ovlivňující synaptický vezikulární protein 239 //
13.2.5 Látky ovlivňující CaABA-ergni transmisi 239 // 13.2.6 Látky ovlivňující glutamátové receptory 242 // 13.2.7 Látky ovlivňující vícečetné receptory a jiné cíle 242 // 13.3 Antimigrenika 244 - Jiří Slíva, Ivana Štětkářová // 13.3.1 Úvod a historie 244 // 13.3.2 Léčivé látky využívané v léčbě akutního záchvatu 245 // 13.3.3 Profylakticky užívaná léčiva 246 // 13.4 Léčiva u roztroušené sklerózy 246 - Jiří Slíva, Ivana Štětkářová // 13.4.1 Úvcd a základní charakteristika 246 // 13.4.2 Parenterální lékové formy 247 // 13.4.3 Perorální lékové formy 250 // 13.5 Ostatní látky využívané v neurologii 252 - Jiří Slíva // 13.5.1 Léčiva k léčbě závratí (antivertiginóza) 252 // 13.5.2 Jiná léčiva u neurologických onemocnění 252 // 14 Léčiva používaná v psychiatrii (psychofarmaka) 255 - Pavel Mohr, Martin Brunovský, Miloslav Kopeček // 14.1 Antidepresiva 255 - Pavel Mohr // 14.1.1 Základní charakteristika 255 // 14.1.2 Tricyklická a tetracyklická antidepresiva 259 // 14.1.3 Inhibitory monoaminooxidázy 260 // 14.1.4 Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu 262 // 14.1.5 Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu 263 // 14.1.6 Noradrenergní a specifická serotoninergní antidepresiva 264 // 14.1.7 Serotoninoví antagonistę a inhibitory zpětného vychytávání 266 // 14.1.8 Inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu 266 // 14.1.9 Inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu 267 // 14.1.10 Melatoninergní agonisté 267 // 14.1.11 Multimodální antidepresiva 268 // 14.1.12 Antidepresiva s jiným farmakologickým profilem 269 // 14.2 Stabilizátory nálady 269 - Pavel Mohr, Martin Brunovský // 14.2.1 Úvod 269 // 14.2.2 Lithium 272 // 14.3 Anxiolytika 275 - Pavel Mohr // 14.3.1 Benzodiazepiny 275 //
14.3.2 Nebenzodiazepinová anxiolytika 278 // 14.4 Hypnotika 280 - Pavel Mohr, Martin Brunovský // 14.4.1 Barbituráty 282 // 14.4.2 Benzodiazepiny 283 // 14.4.3 Ostatní GABA-ergní hypnotika 283 // 14.4.4 Nebenzodiazepinová „Z" hypnotika 284 // 14.4.5 Agonisté melatoninových receptorů 284 // 14.4.6 Antagonistę orexi nových receptorů 285 // 14.5 Antipsychotika 285 - Miloslav Kopeček // 14.5.1 Antipsychotika 1. generace 290 // 14.5.2 Antipsychotika 2. generace 292 // 14.6 Kognitiva a nootropika 296 - Martin Brunovský, Pavel Mohr // 14.6.1 Úvod a mechanizmus účinku 297 // 14.6.2 Inhibitory acetylcholinesterázy 298 // 14.6.3 Glutamátergní antagonisté 300 // 14.6.4 Nootropika 300 // 15 Analgetika 303 - Martin Votava // 15.1 Analgetika-antipyretika 304 // 15.1.1 Paracetamol (syn. acetaminofen) 304 // 15.1.2 Deriváty pyrazolonu 304 // 15.1.3 Kapsaicin 305 // 15.1.4 Cannabis sativa 305 // 15.2 Nesteroidní antirevmatika 305 // 15.2.1 Historie 305 // 15.2.2 Mechanizmus účinku 306 // 15.2.3 Nežádoucí účinky 307 // 15.2.4 Klinické použití 309 // 15.3 Triptany 310 // 15.3.1 Farmakokinetické vlastnosti 310 // 15.3.2 Nežádoucí účinky 311 // 15.4 Opioidní analgetika 311 // 15.4.1 Mechanizmus účinku 311 // 15.4.2 Klasifikace opioidních analgetik 313 // 15.4.3 Nežádoucí účinky 313 // 15.4.4 Farmakokinetika 314 // 15.4.5 Klinické použití 314 // 15.4.6 Slabé opioidy 315 // 15.4.7 Silné opioidy 316 // 15.4.8 Parciální agonisté a smíšení agonisté-antagonisté 318 // 15.4.9 Antagonisté opioidních receptorů 319 // 15.4.10 Kombinované přípravky a ostatní látky s účinkem na opioidní receptory 319 // 16 Léčiva určená k léčbě onemocnění srdce a cév 321 - Jan Bultas // 16.1 Léčiva ovlivňující systém renin-angiotenzin-aldosteron - léčiva inhibující aktivitu 321 // 16.1.1 Inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu (inhibitory ACE) 325 //
16.7.3 Inhibitory fosfodiesterázy 3 389 // 16.7.4 Senzibilizátory kalcia 389 // 16.8 Antiarytmika 390 // 16.8.1 Antiarytmika I. třídy 392 // 16.8.2 Antiarytmika II. třídy - betablokátory 395 // 16.8.3 Antiarytmika III. třídy 395 // 16.8.4 Antiarytmika IV. třídy 397 // 16.8.5 Ostatní antiarytmika 397 // 16.8.6 Omezení klinického využití antiarytmik 398 // 16.9 Venofarmaka a sklerotizační léčiva 398 // 17 Antitrombotika 401 - Jan Bultas // 17.1 Protidestičková léčiva (antiagregancia) 402 // 17.1.1 Blokáda tromboxanové cesty aktivace trombocytu 406 // 17.1.2 Ovlivněni purinergní cesty aktivace trombocytu 412 // 17.1.3 Ovlivnění trombinové a serotoninové cesty aktivace trombocytu 417 // 17.1.4 Ovlivnění agregace trombocytu blokádou GP-receptorů llb/llla 417 // 17.1.5 Léčiva užívaná při potřebě ukončení protidestičkového efektu 418 // 17.2 Antikoagulancia 418 // 17.2.1 Nepřímé inhibitory trombinu a nepřímé inhibitory faktoru Xa 420 // 17.2.2 Přímé inhibitory trombinu (hirudiny agatrany) 429 // 17.2.3 Xabany (perorálně účinné přímé inhibitory faktoru Xa) 432 // 17.2.4 Antivitaminy K- warfarin 435 // 17.3 Antidota antitrombotik 442 // 17.3.1 Protamin 442 // 17.3.2 Idarucizumab 442 // 17.33 Andexaneta 442 // 17.3.4 Ciraparantag 443 // 17.3.5 Antidota předávkování warfarinu 443 // 17.4 Fibrinolytika (trombolytika) 443 // 17.5 Antifibrinolytika 445 // 18 Léčiva určená k léčbě dyslipidemie (hypolipidemika) 447 - Jan Bultas // 18.1 Strategie léčby jednotlivých typů dyslipidemie 447 // 18.1.1 Strategie cílená na snížení nízkodenzního lipoproteinu 448 // 18.1.2 Strategie cílená na zvýšení vysokodenzního lipoproteinu 452 // 18.1.3 Strategie cílená na snížení hypertriglyceridemie 452 // 18.2 Statiny (inhibitory HMG-CoA reduktázy) 452 // 18.3 Inhibitory PCSK9 (proproteinové konvertázy subtilisin/kexinového typu 9) 457 //
18.4 Inhibitory absorpce cholesterolu (ezetimib) 459 // 18.5 Pryskyřice 460 // 18.6 Fibráty 460 // 18.7 Ostatní hypolipidemika 463 // 19 Léčba anemie (antianemika), leukocytopenie a trombocytopenie 465 - Jan Bultas // 19.1 Léčba deficience železa 466 // 19.2 Léčba deficience kobalaminu (vitaminu B12) a kyseliny listové (vitaminu B9) 468 // 19.3 Erytropoetin 470 // 19.4 Cytokiny stimulující myeloidní a trombopoetickou krvetvorbu 471 // 19.4.1 Růstové faktory myeloidní řady 471 // 19.4.2 Růstové faktory trombocytární řady 472 // 20 Léčiva užívaná k terapii nemocí dýchacích cest 473 - Viktor Kašák, Martina Šterclová, Libor Fila, Petr Švihovec // 20.1 Úvod, rozděleni, základní charakteristiky 473 - Viktor Kašák // 20.2 Léčiva užívaná k léčbě alergických stavů 474 // 20.2.1 Antihistaminika 474 // 20.2.2 Kromony 477 // 20.2.3 Kortikosteroidy 478 // 20.2.4 Adrenalin 479 // 20.3 Léčiva používaná k léčbě nemocí s chronickou bronchiální obstrukcí 481 // 20.3.1 Bronchodilatancia 483 // 20.3.2 Xantiny 494 // 20.3.3 Inhalační kortikosteroidy 495 // 20.3.4 Systémové kortikosteroidy 501 // 20.3.5 Kromony 502 // 20.3.6 Antileukotrieny 502 // 20.3.7 Anti IgE - omalizumab 503 // 20.3.8 Inhibitory fosfodiesterázy 4 (iPDE-4) 504 // 20.4 Léčiva užívaná k terapii kašle 505 // 20.4.1 Antitusika 506 // 20.4.2 Mukoaktivní látky 508 // 20.5 Léčiva užívaná k léčbě intersticiálních plicních procesů 510 - Martina Šterclová // 20.5.1 Protizánětlivé a imunomodulačně působící léčiva 511 // 20.5.2 Léčiva ovlivňující fibrogenezi 512 // 20.5.3 Biologická léčiva 514 // 20.5.4 Antioxidačně působící léčiva 514 // 20.6 Léčiva používaná u cystické fibrózy 516 - Libor Fila // 20.6.1 Kauzální léčiva 517 // 20.6.2 Mukoaktivní látky 517 // 20.6.3 Antibiotika 519 // 20.6.4 Protizánětlivé látky 519 //
20.6.5 Léčiva používaná u mimoplicních projevů cystické fibrózy 520 // 20.7 Plicní surfaktanty 521 - Petr Švihovec // 20.7.1 Endogenní surfaktant 521 // 20.7.2 Exogenní surfaktanty 522 // 21 Léčiva určená k léčbě chorob trávicího ústrojí 523 - Milan Lukáš, Jan Bultas // 21.1 Farmakologie žaludeční sekrece 524 // 21.1.1 Inhibitory protonové pumpy 527 // 21.1.2 Reverzibilně působící inhibitory protonové pumpy 530 // 21.1.3 Blokátory histaminových receptorů H2 531 // 21.1.4 Gastroprotektiva 531 // 21.1.5 Antacida 532 // 21.1.6 Eradikační terapie infekce Helicobacter pylori 532 // 21.2 Farmakologie poruch motility trávicí trubice 533 // 21.2.1 Látky regulující motilitu trávicí trubice - prokinetika 535 // 21.2.2 Léčiva přímo stimulující střevní motilitu 536 // 21.2.3 Léčiva snižující motilitu trávicí trubice - spazmolytika 536 // 21.3 Farmakologie intraluminárního trávení 539 // 21.3.1 Substituce pankreatických enzymů 539 // 21.3.2 Choleretika 540 // 21.4 Farmakologie idiopatických střevních zánětů 541 // 21.4.1 Aminosalicyláty 542 // 21.4.2 Glukokortikoidy s převažujícím lokálním účinkem 544 // 21.4.3 Léčiva s imunosupresivním účinkem 544 // 21.4.4 Biologická léčba 545 // 21.5 Farmakologie průjmů a zácpy 549 // 21.5.1 Léčiva užívaná k léčbě průjmů 549 // 21.5.2 Léčiva užívaná k léčbě zácpy 552 // 21.6 Farmakologie střevních eubiotik a deflatulancií 555 // 21.6.1 Střevní eubiotika 555 // 21.6.2 Střevní deflatulancia - silikony 556 // 21.7 Farmakologie antihemoroidálních léčiv 556 // 21.7.1 Antihemoroidalia obsahující venofarmaka a látky s antipruriginózním účinkem 556 // 21.7.2 Antihemoroidalia obsahující glukokortikoidy 556 // 21.7.3 Antihemoroidalia s hemostyptickým účinkem 557 // 21.8 Léčiva určená k léčbě onemocnění jater 557 - Jan Bultas //
21.8.1 Léčiva užívaná k léčbě steatohepatitidy 557 // 21.8.2 Léčiva užívaná k léčbě komplikací jaterní cirhózy 559 // 21.8.3 Léčiva určená k profylaxi a léčbě virových hepatitid 562 // 21.9 Enterální a parenterální výživa 567 - Zdeněk Zadák // 21.9.1 Malnutrice 567 // 21.9.2 Charakteristika hlavních typů malnutrice 568 // 21.9.3 Indikace umělé výživy 569 // 21.9.4 Enterální výživa, rozdělení, nutriční složení a aplikace 571 // 21.9.5 Hlavní nutriční komponenty enterálních výživ a jejich charakteristika 572 // 21.9.6 Obecné vlastnosti enterálních přípravků 574 // 21.9.7 Technika podání enterální výživy 575 // 21.9.8 Nutriční a metabolické komplikace enterální výživy 575 // 21.9.9 Parenterální výživa 576 // 22 Léčiva používaná v revmatologii 583 - Karel Pavelka, Hana Ciferská // 22.1 Léčba bolesti u revmatických onemocnění 584 - Šárka Forejtová, Olga Šléglová // 22.1.1 Nesteroidníantirevmatika 584 // 22.1.2 Analgetika 597 - Olga Šléglová // 22.2 Chorobu modifikující léčiva u revmatoidní artritidy a spondylartritid 599 - Karel Pavelka // 22.2.1 Konvenční syntetická DMARDs 600 // 22.2.2 Biologická DMARDs pro léčbu revmatických onemocnění 605 // 22.2.3 Glukokortikoidy 610 - Olga Šléglová // 22.2.4 Imunosupresiva u systémových onemocnění pojiva 612 - Hana Ciferská // 22.2.5 Biologická léčba systémových onemocnění pojiva 618 - Hana Ciferská // 22.2.6 Další látky používané u systémových onemocnění pojiva 619 - Hana Ciferská // 22.3 Léčiva používaná u osteoartrózy 621 - Karel Pavelka // 22.3.1 Rychle působící léčiva u osteoartrózy 621 // 22.3.2 Pomalu působící léčiva u osteoartrózy 621 // 22.4 Léčiva používaná u dny 624 - Karel Pavelka // 22.4.1 Nesteroidníantirevmatika 624 // 22.4.2 Glukokortikoidy 625 // 22.4.3 Kolchicin 625 //
22.4.4 Léčiva používaná k snížení urikemie 625 // 22.4.5 Biologická léčba dny 626 // 22.5 Léčiva pro intraartikulární léčbu 627 - Radka Moravcová // 22.5.1 Intraartikulární glukokortikoidy 627 // 22.5.2 Radioizotopy 630 // 22.5.3 Kyselina hyaluronová a její deriváty 631 // 23 Protinádorová terapie 633 - Pavel Klener // 23.1 Konvenční protinádorová chemoterapie 633 // 23.1.1 Postavení chemoterapie v komplexní protinádorové léčbě 633 // 23.1.2 Základní mechanizmy účinku cytostatik 634 // 23.1.3 Racionální taktika podávání cytostatické léčby 644 // 23.1.4 Adjuvantní a neoadjuvantni chemoterapie 645 // 23.1.5 Různé možnosti posílení účinnosti chemoterapie 646 // 23.1.6 Nežádoucí účinky chemoterapie 646 // 23.1.7 Rizika manipulace s cytostatiky 651 // 23.2 Cílená léčba („intracelulární chemoterapie") 651 // 23.2.1 Inhibice růstových faktorů 652 // 23.2.2 Inhibice receptorů pro růstové faktory 652 // 23.2.3 Inhibice nereceptorových proteinů s TKI aktivitou 654 // 23.2.4 Další inhibitory signálního přenosu 656 // 23.3 Antiangiogenní léčba a indukce apoptózy 658 // 23.4 Monoklonální protilátky v protinádorové léčbě 658 // 23.4.1 Protilátky proti membránovým antigenům lymfocytů 660 // 23.4.2 Inhibice extracelulárni domény receptorů EGFR 660 // 23.4.3 Protilátky s antiangiogennim účinkem 660 // 23.4.4 Imunomodulační protilátky 660 // 23.4.5 Bispecifické/trifunkčni protilátky 661 // 23.4.6 Protilátky k symptomatické léčbě nádorových onemocnění 661 // 23.5 Biomodulační léčba 662 // 23.5.1 Imunomodulace 662 // 23.5.2 Interferony a interleukiny (cytokiny) 662 // 23.5.3 Hematopoetické cytokiny 663 // 23.6 Hormony v protinádorové léčbě 664 // 23.6.1 Glukokortikoidy 664 // 23.6.2 Hormonální receptory 664 // 23.6.3 Různé modality hormonální léčby 664 //
23.7 Nejdůležitější látky podpůrné léčby 665 // 23.7.1 Antidota 665 // 23.7.2 Bisfosfonáty 666 // 23.7.3 Antiemetika 667 // 23.8 Alternativní léčebné metody a jejich rizika 669 // 24 Látky ovlivňující imunitní systém 671 - Marta Sobotková, Jiřina Bartůňková // 24.1 Léčiva s převážně imunosupresivním účinkem 671 // 24.1.1 Nespecifická imunosuprese 672 // 24.1.2 Specifická imunosuprese 692 // 24.2 Látky s převážně imunostimulačním účinkem 694 // 24.2.1 Nespecifická imunostimulace 694 // 24.2.2 Specifická imunostimulace 697 // 25 Antibiotika 701 - Jan Příborský // 25.1 Základní informace 701 // 25.1.1 Struktura bakterií a cíle zásahu antibiotik 703 // 25.1.2 Antimikrobní účinnost 705 // 25.1.3 Antibiotická rezistence 706 // 25.1.4 Zásady správného podávání antibiotik 707 // 25.2 Antibiotika působící na buněčnou stěnu (tab. 25.4) 710 // 25.2.1 ß-laktamovä antibiotika 711 // 25.2.2 Ostatní antibiotika působící na bakteriální stěnu 723 // 25.3 Antibiotika inhibující proteosyntézu 725 // 25.3.1 Makrolidy 727 // 25.3.2 Linkosamidy 734 // 253.3 Streptograminy 735 // 25.3.4 Oxazolidinony 735 // 25.3.5 Tetracykliny a glycylcykliny 735 // 25.3.6 Amfenikoly 737 // 25.3.7 Aminoglykozidy 738 // 25.4 Antibiotika inhibující syntézu nukleových kyselin 741 // 25.4.1 Inhibitory DNA 741 // 25.4.2 Antimetabolity (antagonisté kyseliny listové) 750 // 25.5 Antibiotika působící na buněčnou membránu 751 // 25.5.1 Polypeptidy 751 // 25.5.2 Lipopeptidy 751 // 25.6 Antibiotika pro lokální podání 752 // 25.7 Antituberkulotika a antileprotika 752 // 25.7.1 Streptomycin 752 // 25.7.2 Rifampicin 753 // 25.7.3 Rifabutin 754 // 25.7.4 Cykloserin 754 // 25.7.5 Kapreomycin 754 // 25.7.6 Izoniazid 755 // 25.7.7 Pyrazinamid 755 // 25.7.8 Etambutol 756 // 25.7.9 Dapson 756 // 26 Antivirotika 757 - Jan Příborský //
26.1 Replikace viru a mechanizmus účinku protivirových léčiv 757 // 26.2 Inhibice penetrace 759 // 26.2.1 Inhibice přilnutí a penetrace viru 759 // 26.3 Inhibice odpláštění 760 // 26.3.1 Inhibice kanálového M2-proteinu 760 // 26.4 Inhibice replikace 760 // 26.4.1 Inhibice transkripce a translace 760 // 26.4.2 Inhibice posttranslačních dějů 768 // 26.4.3 Nová antivirotika v léčbě hepatitidy C 769 // 26.5 Inhibice vyplavení 772 // 26.5.1 Inhibice sestavení a vyplavení nových virionů 772 // 27 Antimykotika 773 - Jan Příborský // 27A Inhibitory syntézy ergosterolu 773 // 27.1.1 Polyeny 773 // 27.1.2 Azoly 776 // 27.1.3 Alylaminy 778 // 27.1.4 Morfoliny 779 // 27.2 Inhibitory 1,3-ß-D-glukanu 779 // 27.2.1 Echinokandiny 779 // 27.3 Intracelulární antimykotika 780 // 27.3.1 Antimetabolity 780 // 27.3.2 Inhibitory mitózy 781 // 27.4 Ostatní antimykotika 782 // 27.4.1 Lokální antimykotika . 782 // 27.4.2 Antimykotika pro magistraliter přípravky 782 // 28 Antiprotozoální léčiva 783 - Jan Příborský // 28.1 Intestinální a vaginální infekce 783 // 28.1.1 Amébóza 783 // 28.1.2 Balantidióza 783 // 28.1.3 Girardióza 783 // 28.1.4 Trichomonóza 783 // 28.1.5 Léčiva intestinálních a vaginálních infekcí 784 // 28.2 Krevní a tkáňová protozoa 784 // 28.2.1 Tropická protozoa 784 // 28.2.2 Parazitózys výskytem i v Evropě 785 // 28.3 Malárie 786 // 28.3.1 Životní cyklus plazmodií 786 // 28.3.2 Antimalarika 787 // 29 Antihelmintika 793 - Jan Příborský // 29.1 Tasemnice 793 // 29.1.1 Anticestodika, léčiva proti tasemnicím 793 // 29.2 Hlístice 794 // 29.2.1 Antinematodika, léčiva proti hlísticím 795 // 29.3 Motolice 797 // 29.3.1 Antitrematodika, léčiva proti motolicím 797 // 30 Dezinficiencia a antiseptika 799 - Jan Příborský // 31 Hormonální léčiva 801 - Jan Jiskra // 31.1 Historie 801 //
31.2 Principy hormonální léčby 801 // 31.3 Chemické složení hormonů 802 // 31.4 Hormonální receptory 802 // 31.5 Hypothalamické hormony 803 // 31.5.1 Somatostatin a jeho analoga 803 // 31.5.2 Gonadoliberin (GnRH) a jeho analoga 804 // 31.6 Hypofyzární hormony 804 // 31.6.1 Hormony předního laloku hypofyzy 804 // 31.6.2 Hormony zadního laloku hypofýzy a jejich analoga 807 // 31.7 Tyreoidální léčiva 808 // 31.7.1 Tyreoidální hormony k substituční léčbě 808 // 31.7.2 Jód 811 // 31.7.3 Tyreostatika a další látky používané v léčbé hypertyreózy 812 // 31.8 Hormony příštítných tělísek a kalcitonin 813 // 31.8.1 Deriváty parathormonu 813 // 31.8.2 Kalcimimetika 813 // 31.8.3 Kalcitonin 814 // 31.9 Hormony kúry nadledvin 814 // 31.9.1 Glukokortikoidy k substituční léčbě 814 // 31.9.2 Glukokortikoidy k systémové léčbě 816 // 31.9.3 Glukokortikoidy k lokální léčbě 816 // 31.9.4 Mineralokortikoidy 817 // 31.9.5 Antagonisté aldosteronu 817 // 31.9.6 Inhibitory steroidogeneze 818 // 31.10 Hormony dřené nadledvin (katecholaminy) 818 // 31.11 Androgeny a látky ovlivňující androgenní systém 818 - Jiří Slíva // 31.11.1 Androgeny 818 // 31.11.2 Látky navozující androgenní deprivaci 819 // 31.12 Gynekologii 822 - Jiří Slíva, Tomáš Fait // 31.12.1 Hormonální substituční léčba 823 // 31.12.2 Hormonální kontraceptiva 824 // 31.12.3 Selektivní modulátory estrogenových receptorů 829 // 31.12.4 Ostatní gynekologika 829 // 32 Antidiabetika 833 - Milan Kvapil // 32.1 Úvod 833 // 32.2 Antidiabetika přímo aktivující inzulínový receptor 836 // 32.2.1 Inzulin 836 // 32.3 Antidiabetika zvyšující sekreci inzulínu 839 // 32.3.1 Deriváty sulfonylurey 839 // 32.3.2 Metiglinidy - glinidy 841 // 32.4 Antidiabetika ovlivňující inzulínovou rezistenci 842 // 32.4.1 Biguanidy 842 // 32.4.2 Thiazolidindiony (glitazony) 844 //
32.5 Antidiabetika využívající účinek inkretinů 845 // 32.5.1 Inhibitory DPP-4 - gliptiny 845 // 32.5.2 Agonisté receptorů pro GLP-1 - analoga GLP-1 847 // 32.6 Antidiabetika inhibující SGLT2 849 // 32.6.1 Inhibitory SGLT2 - glifloziny 850 // 32.7 Inhibitory a-glukozidáz 851 // 32.8 Fixní kombinace antidiabetik 852 // 32.9 Léčivé látky pro léčbu hypoglykemie 853 // 32.10 Antidiabetika ve vývoji 854 // 33 Antiobezitika 855 - Jan Bultas // 33.1 Léčba obezity 855 // 33.1.1 Léčiva snižující absorpci lipidů - inhibitory pankreatické lipázy 857 // 33.1.2 Léčiva působící centrálně na příjem potravy - anorektika 858 // 34 Farmakoterapie osteoporozy 859 - Václav Vyskočil // 34.1 Osteoporóza 860 // 34.2 Suplementační terapie minerály a vitaminy 860 // 34.2.1 Vápník 860 // 34.2.2 Vitamin D a aktivní metabolity 861 // 34.2.3 Vitamin K: 865 // 34.2.4 Hořčík 866 // 34.2.5 Fosfor 868 // 34.2.6 Natrium fluorid 868 // 34.3 Hormonální terapie 870 // 34.3.1 Lokální aplikace estrogenů 870 // 34.3.2 Perorální forma substituce estrogenů 871 // 34.3.3 Testosteron 872 // 34.3.4 Anabolické steroidy 873 // 34.3.5 Selektivní modulátory estrogenních receptorů 874 // 34.3.6 Kalcitonin 876 // 34.3.7 Elkalcitonin 877 // 34.4 Bisfosfonáty 878 // 34.4.1 Alendronát 879 // 34.4.2 Risedronát 879 // 34.4.3 Ibandronát 880 // 34.4.4 Zoledronát 881 // 34.5 Stroncium ranelát 881 // 34.6 Teriparatid 882 // 34.7 Denosumab 882 // 34.8 Látky ve výzkumu 885 // 34.8.1 Protilátka proti sklerostinu 885 // 34.8.2 Protilátka proti Dkk-1 proteinu 885 // 34.8.3 Abaloparatid 886 // 34.9 Vliv léků užívaných na léčbu osteoporózy na hojení zlomenin 886 // 35 Léky užívané k léčbě kožních onemocnění 887 - Lukáš Lacina, Ondřej Kodet, Jiří Štork // 35.1 Obecná pravidla pro léčbu kůže lokálními prostředky 887 //
35.1.1 Látky udržující kožní bariéru a emoliencia, protektiva, antipruriginóza, epitelizancia 889 // 35.2 Antimikrobiální látky používané v dermatologii 890 // 35.2.1 Lokální antibiotika 890 // 35.2.2 Lokální antimykotika 890 // 35.2.3 Lokální antivirotika 891 // 35.2.4 Lokální antiparazitika 891 // 35.2.5 Lokální antiseptika 892 // 35.3 Lokální kortikoidy a další lokální imunosupresiva 892 // 35.4 Vitaminy a deriváty vitaminů 893 // 35.4.1 Vitamin A - retinoidy 893 // 35.4.2 Deriváty vitaminu D 893 // 35.5 Látky využívané ve fototerapii, fotochemoterapii, fotodynamické terapii a fotoprotektiva 894 // 35.6 Keratoplastika, keratolytika, kaustika, peelingy 894 // 35.7 Látky ovlivňující vlasové folikuly a kožní žlázy 895 // 35.8 Látky podporující hojení defektů 895 // 35.8.1 Proteolytické enzymy pro nechirurgickou nekrektomii 895 // 35.8.2 Moderní krycí systémy pro vlhké hojení 895 // 35.9 Cytostatika a látky užívané k léčbě kožních nádorů 896 // 35.10 Antipsoriatika 896 // 35.11 Léky užívané k léčbě akné vulgaris a akné rosacea 897 // 36 Léčivé látky využívané u vybraných onemocnění v oftalmologii 899 - Jiří Slíva // 36.1 Úvod a rozdělení léčivých látek do jednotlivých skupin 899 // 36.1.1 Základní charakteristika 899 // 36.2 Mydriatika a cykloplegika 900 // 36.3 Antiglaukomatika 900 // 36.3.1 Látky zvyšující odtok komorové tekutiny 900 // 36.3.2 Látky snižující tvorbu komorové tekutiny 900 // 36.3.3 Látky působící obojím mechanizmem 901 // 36.3.4 Hyperosmotické látky 901 // 36.4 Oční antineovaskularizační látky 901 // 36.4.1 Nespecificky působící látky 901 // 36.4.2 Látky potlačující účinky vaskulárního endotelového růstového faktoru 901 // 36.5 Umělé slzy 901 // 36.6 Ostatní látky používané v oftalmologii 902 //
37 Kontrastní látky 903 - Jiří Slíva // 37.1 Úvod a rozdělení léčivých látek 903 // 37.1.1 Historie 903 // 37.1.2 Základní charakteristika 904 // 37.2 Rentgen kontrastní látky 904 // 37.3 Kontrastní látky pro vyšetření magnetickou rezonancí 905 // 37.4 Kontrastní látky pro vyšetření ultrazvukem 905 // Seznam použitých zkratek 907 // Rejstřík 917 // Souhrn 963 // Summary 965