.

0 (hodnocen0 x )

BK

Praha : Jednota českých matematiků a fyziků, 1941

44 stran : ilustrace ; 24 cm

Studie Pražského linguistického kroužku ; 4

001470920

43 // Obsah. // Ü vod. Đ— // Tématem práce je hledat mezi fakty české deklinace základní vývojové tendence. Co je to typ agglutinační, flexivní, isolační, polysynthetický. // STARŠÍ PRÁCE. 7 // Záslhiha Rocherovy knihy. Rocher a Strukturalismus. // A. "Vývoj k jednoduchosti 66 (Rocher.) 8 // Rockerovo ponětí vývoje k racionalisované jednoduchosti. Námitky teoretické# Námitky proti jednotlivým příkladům. Vývoj k jednoduchosti v novější češtině. // B. "Vyrovnání rodu a deklinace 66 (Rocher.) 12 // Rocherovo ponětí o tendenci, aby se rod a deklinace vyrovnal. Námitky: deklinace se rozdělují hláskoslovně, rody zanikají. // C. "Zánik deklinace.66 (Trubetzkoy.) 13 // Trubetzkého názor, že v češtině deklinace zaniká. Jeho hlavní důvod, hláskoslovné splývání pádů, se vyvrací poukazem na analogické rozlišování pádů. // VtVOJ ČESKÉ DEKLINACE. // I. Období indoevropské. 16 // Indoevropský pád se skládal z kmene, thematu a přípony. Různé druhy deklinace. Indoevropská deklinace byla na hranicích typu agglutinačního a flexivního. // II. Období praslovanské. 19 // Ve všech indoevropských jazycích, tedy také v praslovanštině, je zřejmá tendence po flexivním typu. Ve slovanštině se to jeví splýváním thematu s koncovkou. Trojí princip praslovanské deklinace: thema, kmenová souhláska, rod. Problém splynutí o-kmenů a u-kmenů. // III. Nejstarší dochované období české. 27 // Další

vývoj k flexi, způsobený ztrátou jerů a stahováním. Přehled deklinací. // IV. Období staročeské přehlásky. 30 // Akmé flexivnosti po provedení přehlásek. Přehled deklinací. // V. Období od staročeské přehlásky do nové češtiny. 31 // Gabelentzův spirální vývoj jazyků neodpovídá úplně pravdě. Deklinace západních indoevropských jazyků se vyvíjí k isolaci, východních k agglutinaci. Vývoj k agglutinaci v české deklinaci. Splývání stažených vzorů. Vznik vzoru dlaň a j. // 44 // VI. Obecná čeština a dialekty. 37 // Tendence k agglutinaci se jeví i v obecném jazyku a ve všech jednotlivých dialektech. Dialekty se typologický liší jen tím, kterými cestami spějí k agglutinačnímu typu a jak silná je v nich tendence k tomuto typu. // Výhled. 40 // Souhrn. Existuje vztah mezi vývojem typologickým a literárním?

(OCoLC)4191664

cnb000759755